Málem jste mě rozbrečel s tím že máme jen jednoho člověka a ještě na cizím foru.

To mne mrzí, rozhodně to nebylo cílem mého postu

Renown píše:Kolik stojí AKG ? konkrétně ten na který jsem se díval, model C12VR, tak ten stojí 5.500 USD, tedy asi 90 litrů, za ty prachy si můžeš koupit room corrector a ještě Ti zbyde:-) To je samozřejmě overkill jak prase.

Samozřejmě postačí plastový mikrofon z nějaké hračky, nebo vložka (uhlíkový mikrofon) ze starého telefonu.
Ale naměřené výsledky a jejich vypovídací hodnota budou tomu přímo úměrné.

a nějaký základ pro vylepšení se určitě dá zvládnout i bez profiúrovně znalostí.

zklamu Tě, nedá. Bez teoretické přípravy, když netušíš co měříš a proč to tak je a nevíš jak interpretovat výsledky, tak asi sotva
Leda metodou pokus -omyl, další měření atd., ale to je neverending story

To Renown:

My zde mluvíme o užití Behringeru DEQ 2496 PRO, který používá speciální měřící mikrofoń Behringer EC8000, který se na nic jiného nehodí a vlastní DEQ je na něj již z výroby nastaven. Měl jej i Hlava ze Slovanetu ke svému Audionetu a byl spokojen.
Měření Behringerem je plně automatizováno a sám se i nastaví - nemusíš tedy ani tušit co naměřil, i když z displeje si to přečteš. Pochopitelně že můžeš poté si sám udělat i úpravy nastavení, například prezenci výšek či basů. Na dobu svého vzniku byl jeho software neskutečně na výši a dodnes je základem software všech Behringerů co dělají jakoukoliv EQ.
Je pochopitelné, že za těch 5 let (od doby jeho vzniku) se hodně změnilo, ale tyto automaticky měřící EQ jsou v principu stejné a liší se pouze tím, že například právě Lyngdorf jednotlivým měřením dává určité "váhy", aby dosáhl širšího optimálního poslechového místa, nebo zjistil optimální nastavení "pro celý prostor". A jen mimochodem, slavný Accuphase DG-28 toho uměl ještě méně než náš Low-End Behringer, ale je mu to zřejmě odpuštěno....

renown

Pravda je krutá

Dovolil bych si citovat Velkého Boba ze slovanetu
"Je zapotřebí změřit v optimálním (nebo aspoň nejobvyklejším) poslechovém bodě a va čtyřech bodech v jeho blízkosti - např. 30 cm vlevo, vpravo, vpředu a vzadu - frekvenční charakteristiku s průměrováním na 1/3 oktávy pro každý kanál zvlášť. Příslušné křivky nakreslit nebo vytisknout - každou v jiné barvě nebo nějak jinak graficky odlišené. Anebo vyexportovat do grafického souboru, např. jpeg. S podrobným popisem měřící metodiky a legendou ke křivkám to tady vyvěsit. Já se na to podívám a sdělím, zdali se z toho něco dá poznat nebo ne - a v kladném případě mohu zběžně nastínit, co s tím. Konkrétní postup by už byl předmětem akustického návrhu, což je práce a je k tomu zapotřebí znát dost dalších věcí."
Výstižně řekl to co je asi tak potřeba říci k akustice a měření můj osobní názor je že je sice hezké že AudioNET uvolnil nějáký program ale ten funguje jen v rukou odborníků viz Velký Bobo a další...
Nemyslím si že většina z nás (smrtelníků) je schopna realizovat něco vlastními silami já se o to pokusil a po 3 dnech a nocích bezespánku jsem se na to vykašlal a dohodl se s odborníkem,který u mě sice ještě nebyl ale on už brzy přijde. A i kdyby jsme nějak dokázali číst z grafu tak další věc je návrh řešení různých panelů,pastí a tak dále tam přijde na řadu fyzika a metamika,přesné výpočty,konstanty materiálů...
Asi ne nadarmo má Velký Bobo doktorát z oboru akustika a je uznávanou osobou... Tohle se nám asi vlastními silami nepodaří bohužel
Zdraví Michal

aleska

Souhlasím s vámi s Behringerem to zvládne každý tam není potřeba nic znát akorát mačkat tlačítka když to trošku přeženu. Už brzy se o kvalitách přístroje přesvědčíme.

Takže pokud chcete vyřešit akustiku pozvěte si buď odborníka,kamaráda co má potřebné Know how,pořidte si Behringer DEQ 2496 PRO nabízí i velkou možnost tuningu lákadlo DIY,jakýkoliv digitální ekvalizér s možností room correct, a nebo šetřete do zbláznění a pořidte si lyngdorfa jiná řešení asi nevidím. Zbytek bude jen voodoo
Zdraví Michal

To Renown:

Uznávám že Velký Bobo má své "renomé" a je (i pro mne) uznávanou osobou. Navíc on sám přiznává, že není všemohoucí. Každý, kdo má základy v Excelu a někdy v nich dělal nějaké křivky (a něco si o akustice prostoru přečetl) by měl pochopit co mu ten program říká.
Sám používáš softwarový program na nastavení gramofonu a netvrdíš, že jej můžeš používat jen ty a nikdo jiný, protože patříš mezi ty nejlepší co se týká gramofonů...

Elektronická EQ vznikla na základě zjištění, že všechny ty návrhy panelů, pastí (a mnoha akustických voodo) akustice prostoru příliš nepomohly, výpočty jsou nepřesné a výrobky dle výpočtů je potřeba přímo na místě proměřit a následně několikanásobně upravovat, takže výsledný efekt je mnohdy "nic moc" a vynaložené náklady vždy "High-End". Všimni si: ty nádherné ukázky akusticky upravených prostor patří do nedosažitelného snu 99,999 % populace a to ať již z hlediska ceny úprav, nebo ceny zařízení. Na elektronickou EQ stačí dnes jeden specialisovaný čip + příslušné obvody + dobrý software.

Z vlastní zkušenosti: Do dodávky měřícího mikrofonu jsem používal Alesis DEQ230D nastavený jen podle excelových tabulek z netu - a zvuk se zlepšil o XX %. Poté jsem použil software Room EQ Wizard a zvuk se změnil k nepoznání oproti původnímu. Chtělo to jen dát si čas a postupně si sám přeložit na něj manuál, abych věděl "vo co de".

Jestliže dáváme prostor různému voodo, proč odrazovat jiné, kteří se též snaží jít cestou, kde ty jsi neuspěl ?

aleska
Chce to udělat komplexní seriál o tom "jak na to" takže bych se toho i ujal kdyby třeba někdo další měl chut pomoci. Viděl bych to na pár "šablon" podle kterých by pak už jen uživatel doladil do svých podmínek. Ale pořád se bavíme o analogovém měření a ne o digitálním akustickém ekvalizéru.
Nějáký nápad čím začít? V sobotu to můžeme probrat osobně
Zdraví Michal

myslite ze by se pro mereni dal pouzit USB mikrofon Samson 03U ?

http://www.samsontech.com/products/prod ... rodID=1878
http://kytary.cz/samson-c03u/HN095005/ (v PDF je i graf)

bump

Náhodou jsem objevil tento zapadlý thread a pokud by byl i po těch letech zájem, mohl bych se k problematice vyjádřit z pohleeu profi stavebniho akustika..

Z mojej strany záujem je. Ak to postačuje, budem rád, ak tu postupne zverejníš svoje názory a skúsenosti v tejto oblasti. Díky.

určitě mám zájem.
akustika je nejhůře dostupný komponent sestavy!
a pokud vím tak nám sem žádný akustický "stavitel" nepíše.
b\lo by i nějaké foto z realizace, prosím?

Překvapila mě rychlost reakcí, tak se tedy zkusím v rámci možností sám nějak zapojit a alespoň trochu nastínit problematiku. Studoval jsem VUT, fakultu stavební kde jsem se zaměřil na stavební akustiku a na toto téma jsem zpracovával i BP (Rodinný dům s nahrávacím studiem) a DP (Akustika hudebního klubu).. Pak jsem nějakou dobu pracoval u akustické firmy. Nemám však mnohaletou praxi, takže ani tolik zkušeností z praxe, kolik bych chtěl, stále se tedy taky pořád jenom učím, zkusím vám ale předat alespoň něco z té teoretické části, kterou mě naučila škola..

Akustika jako vědní obor je hodně široký pojem a literatura k tomuto tématu by vydala na nejednu samostatnou knihovnu, budu se tedy zabývat jen tím (podle mě) úplně nejpodstatnějším s přihlédnutím k praktické stránce věci.. Nás konkrétně zajímá prostorová akustika, která se zabývá studiem akustických jevů uvnitř uzavřených prostor, z hlediska dobré slyšitelnosti a srozumitelnosti přenášeného zvuku.

Nejdůležitější sledovanou veličinou je tzv. doba dozvuku T, která je definována jako čas v sekundách potřebný pro pokles hladiny akustického tlaku o 60 dB po vypnutí zdroje. V praxi je tato veličina obtížně měřitelná (k docílení poklesu o 60 dB musíme zdroj zvuku hodně vybudit), proto se měří pokles hladiny o 20 dB (T20) či 30 dB (T30) a jednoduchým početním vztahem se pak přepočítá na T60.

Typů zdrojů zvuku může být hned několik, mezi nejpoužívanější metody patří impulsní metoda, kde je jako zdroj zvuku použita startovací pistole. Při měření zazní výstřel, který vybudí uzavřené prostory a pomocí měřáku změříme jak dlouho po zaznění výstřelu v těchto prostorách poklesne hladina akustikého tlaku o těch 20 dB. Měření se samozřejmě opakuje několikrát a výsledky se průměrují. (Vždy a v celé akustice, jakožto i fyzice platí, že čím více naměřených hodnot máme, tím přesněji se přiblížíme k reálnému výsledku - navíc často je měření ovlivněno něčím nepříznivým, co nám jej znehodnotí a k tomu by jsme měli přihlédnout u při vyhodnocení - pokud nám tedy jedno měření vyjde úplně jinak než 5 dalších, vyloučíme ho a nebudeme zahrnovat do výsledného průměru).
V další metodě může být jako zdroj zvuku tzv. bílý šum, který vychází z reprobedny, jinak je metoda analogická s impulsní metodou.

Optimální doba dozvuku je normově doporučovaná doba dozvuku T pro různé typy uzavřených prostor, jiná bude určena pro chrámy, divadla, jiná pro školy a školky a jiná pro nahrávací studia. Toto je důležité k vyhodnocení, aby jsme dokázali posoudit jak se naše naměřená hodnota pohybuje či nepohybuje v určitých mezích a podle toho mohli navrhnout řešení.

Zvuková pohltivost je definována jako schopnost určité látky, nebo materiálu absorbovat část akustické energie dopadající na jeho povrch přeměnou na tepelnou energii. Toho v praxi využíváme pro úpravu doby dozvuku daných prostor. Když nám tedy vyjde např. dlouhá doba dozvuku na vysokých frekvencích a potřebujeme ji zmenšit, navrhneme do interiéru akustické desky s vhodným činitelem zvukové pohltivosti. Každá akustická deska, či prvek má v technickém listu graf činitele zvukové pohltivosti, kde lze vidět které frekvence pohlcuje více a které méně. Tyto hodnoty je potřeba zahrnout do výpočtu návrhu nového řečení - nedoporučuji tedy postupovat systémem "pokus - omyl", vše jde předem poměrně dost přesně spočítat a navrhnout "přesně podle potřeb"..

Další možností je řešit dané prostory modelově ve 3D ve vhodném akustickém programu - podle mě nejlepší na trhu je asi Odeon Room Acoustics.

Všechny postupy výpočtů jsou popsány v příslušných normách, pokud bude zájem, rád zodpovím konkrétní dotazy, ale přepisovat sem celou analogii výpočtu je asi nad mé síly..

Zkuste tedy asi spíše pokládat konkrétní dotazy a budu se snažit nějak vám je zodpovědět - případně alespoň nasměrovat, nebo uploadovat nějaké podklady (všelijaké tabulky, definice, výpočty, naměřené a vyhodnocené grafy s hodnotami..)

Na konci príspevku prikladám meranie T60 v mojej miestnosti programom REW.
Moje otázky:

1. Má význam vyhodnocovať 1/3 oct alebo postačuje 1/1 ?

2. Ak má význam 1/3 oct, pomôže psoluchu vyrovnanie krivky medzi 80 - 250Hz, a ak áno prečo?

obr4z

Předem, než něco napíši, tě chci co nejsrdečněji zde na fóru přivítat. Je sice trochu dost dlouho, po tvé registraci, než jsi něco napsal, ale hlavně že už jo.
Je zde myslím dost těch, kteří by se rádi doma poprali s akustikou a vylepšili svůj zvukový obraz k maximu možného. Já jsem měl několikrát možnost být jako zadavatel přítomen při měření a navrhování akustických úprav místností mého zaměstnavatele fy Soning. Kde v holých a dizajnových místnostech beton, mramor, dřevo a hlavně sklo se mělo "vykouzlit" cosi, aby se tam daly provádět konference, bylo klidněji v openspace atd.

Naposledy jsme měli mnoho nafouknutých balónků a chodili po místnostech a "bouchali" jak u Verdunu, aby se změřily dozvuky atd.
Bohužel, musím dodat, že úpravy z mého pohledu byly tedy cenově hodně kách.

Doma to sice není tak asi většinou náročné, díky zabydlení a přeci jen menších místnostech, ale levné to není stejně. Tedy pokud nemá někdo vilu typicky moderního hávu, jak dnes všude vidíme.
Dělat úpravy bez měření a návrhu je škoda investice jak času, tak financí.

Dříve se akustika probírala na VŠ spíše okrajově, musely se dodržet dané ČSN a bylo. Naštěstí se více a více toto "odvětví", díky změnám všeho možného, dostává více do popředí, už jen vzhledem ke vlivu na zdraví a především psychiku lidí ve špatně akusticky navržených pracovištích.

Je zde a na jiných fórech ale dost takových, pro které je ladění kabelem a pojistkou to hlavní, co se na konečném zvuku nejvíce podílí.

Takže do dalších tvých postů ti přeji výdrž a silné nervy. Někdy jsou potřeba.

Tak a směle do toho.

mrba píše:Na konci príspevku prikladám meranie T60 v mojej miestnosti programom REW.
Moje otázky:

1. Má význam vyhodnocovať 1/3 oct alebo postačuje 1/1 ?

2. Ak má význam 1/3 oct, pomôže psoluchu vyrovnanie krivky medzi 80 - 250Hz, a ak áno prečo?

1. Má Ale v 1/1 to přece líp vypadá.
2. Pro "vyrovnání" křivky dozvuku je třeba pochopit, co se v tom pásmu (okolo tzv. Schroederovy frekvence, resp. nad ní) děje. Tady (hrb na 150-200 Hz) to spíše vypadá na nějaký ten problém s blízkými odrazy (změřenými difrakcemi mezi bednou samotnou a jejím nejbližším okolím), které pak vzhledem k způsobu výpočtu "doby dozvuku" v REW dávají poněkud zavádějící informaci. Řešením není koukat na 1/1 graf "doby dozvuku" a utěšovat se jím. Chtělo by to více informací na tímtéž měřením. Když někam up-neš mdat soubor z REW (měření samotné), můžu se pokusit nějak to zkomentovat, případně navést správným směrem.

Ďakujem za ponuku, rád ju využijem. Prikladám 2 súbory, raz stereo a LaR kanál samostatne, raz len stereo v roznych úrovniach(z toho boli obrázky T60)
Rád poskytnem aj ďalšie info, keby bolo potrebné. Dúfam, že link bude funkčný, využívam na verejné zdielanie prvýkrát.

https://drive.google.com/folderview?id= ... sp=sharing