Vysku ceho ?! Je to vzdy jednorozmera zalezitost. Ta sinusooida prece ukazuje prubeh tlaku v ruznych vzdalenostech mezi dvemi stenami pro urcitou frekvenci (za predpokladu ze se pocitaji jen odrazy od techto dvou sten a to navic odrazy absolutni, bez utlumu).

Vzdyt to je pekne videt i na tech online kalkulatorech modu mistnosti, kde se zobrazuji svetle a tmave plochy podle mist nizkeho a vysokeho SPL.

Takto vypadá druhý axiální mód (2,0,0) 63,8 Hz, tj. druhý axiální mód mezi dvěma největšími stěnami 5,4 x 2,52 metru.

Levý obrázek je běžně používaná praxe (viz. Sayers'), pravý se Vám bude (pravděpodobně) líbit více.
Mluvíme o tomtéž ?

Ale z výšky z toho vzorečku se odvozují jednotlivé módy, podobně jako ze šířky, délky a jejich kombinací s rozložením ostatních módů žádný výška nesouvisí. Sayers to tam kreslí pro názornost, ale smatlal dohromady graf akustického tlaku (grafické vyjádření hodnoty tlaku na fyzické čáře) s náčrtkem pokoje, což jsi špatně pochopil. Maximum se nenalézá u stropu a minimum se nenalézá u země. Axiální módy jsou v prostoru mezi dvěma stěnami nezávislé na ostatních stěnách. Jak jsi do místnosti vetknul graf amplitudy ak. tlaku (který vůbec nesouvisí s žádnými rozměry) a s pomocí poslechové výšky vytknul kostkovanou košili je totální číčovina. Graf amplitudy ak. tlaku připomínám platí na čáře mezi dvěma stěnami, s tou čárou může libovolně hýbat mezi těmi stěnami a graf je stále stejný !!!

check píše:Graf amplitudy ak. tlaku připomínám platí na čáře mezi dvěma stěnami, s tou čárou může libovolně hýbat mezi těmi stěnami a graf je stále stejný !!!

presneji receno na cele plose rezu pokojem v danem miste.

ale cely je to jen teorie protoze to je proti realite strasne zjednodusene .. Navic i v tomhle zjednoduseni je problem z toho neco pouzitelnyho odvodit - vzdycky to na nekterych frekvencich bude horsi a na jinych lepsi a navic zdroj basu neni bodovy (viz treba subwoofer se dvema reproduktory nebo s druhym pasivnim - razem to je 30-40cm a to uz uplne rozhodi tyhle uvahy. To samy s polohou posluchace.
Obavam se, ze prakticky vyznam tohle malovani moc nema, i kdyz je to zajimave pro predstavu co se v pokoji deje.

check píše:dadaft: Nemáš vůbec ponětí co to je gyrátor. Jedná se o teoretický obvodový element převádějící napětí na proud, který v reálu jako elektronická součástka neexistuje. Slouží jenom pro modelování náhradních elektrických obvodů elektrodynamických měničů.

mno, jestli jsi přesvědčený že to, co říkáš, je pravda, pak je to těžké. gyrátor je rozhodně mnohem obecnější pojem, než se nám tady snažíš namluvit.
a já koneckonců o žádné elektronické součástce nemluvil...
ale na tom očividně nesejde.

jen s chutí dál do složitých problémů. přeji úspěch.

gyrátor je termín z teorie systémů. na rozdíl od transformátoru, který převádí něco na totéž, jen s jinou hodnotou (např. otáčky na jiné otáčky), a je v zásadě oboustranný, gyrátor převádí něco na něco jiného (např. napětí na proud), a většinou neumí převracet v obou směrech. a o to převracení něčeho na něco jiného nám ve stereu jde. to, že zrovna v elektronických obvodech je gyrátor jen teoretický element a v reálu neexistuje, neznamená, že fyzicky neexistuje vůbec. naopak, reálně člověk gyrátory dnes a denně používá.

možná jsem to teď nevysvětlil úplně přesně, ale už první checkova věta je tak agresivní, že nemá smysl se do toho pouštět.
asi tak.

Zajímavý odkaz : http://www.youtube.com/watch?v=KAQkdOBnZqE

Velmi poučné video, firma má již na Slovensku zastoupení, prostě když se chce, i ta "nudle" akusticky upravit jde

Názorně je vidět a slyšet, že akustika je minimálně (ne-li více) 50 % úspěchu !

já pořád nedovedu pochopit, proč tak bazírujete na těch samotných módech. samy o sobě přece nemají valného smyslu. mnohem víc záleží, kde stojí vůči hranicím poslechovky bedny. místnost a její módy přece ovlivňují CO bude bedna vyzařovat v tomhle místě a CO v jiném místě, neboli CO vlastně nakonec uslyšíme. vždyť to každý zná. stačí se podívat na ty obrázky z audiowebu. je to jedna bedna na různých místech poslechovky změřená ve stejném poslechovém místě. nechám si udělat drahou akustickou úpravu poslechovky, všechno bude paráda, a pak, když jednou nebudu doma, si manželka usmyslí, že je třeba v poslechovce vygruntovat, dá bedny stranou, vyluxuje a utře prach, a když je bude dávat zpátky, tak je postaví jinak. 15, 20 čísel stačí - a všehno bude jinak... - a můžu se znova vrhnout do víru kabelové vášně.
navíc u sterea nemáme jen jednu bednu, ale dvě - tím se všechny ty vzájemné součty a odečty ještě umocňují - nebo ne?

co třeba takový Linkwitz - on tam má přesně spočítané a nakreslené vzdálenosti těch svých beden od bočních a čelní zdi. jenže má dvacet metrů dlouhou poslechovku. kdyby přišli zedníci a metr za jeho poslechovým místem postavili zeď - nezhroutily by se ty jeho přesné míry jako domeček z karet?

Dadafte, kdyby tvůj poslední příspěvek napsal někdo jiný, tak se jen pousměji, pokrčím rameny a řeknu si: "Akustika jej doposud minula", ale v tvém případě ? V případě člověka, který toho o akustice přečetl hodně ? Nebo četl jen to, co jej zajímalo a tzv. "hodilo se mu do krámu" ? Vše ostatní zůstalo tabu ?

Vztah místnost & reprodukovaná hudba je složitý, ale pochopitelný. Pochopitelný bohužel jen v případě, když budeš chtít. Takže, zapomeň na všechny ty žvásty o tom, že fyzikální vlastnosti místnosti nemají vliv na poslech při malé hlasitosti, ony mají vliv vždy a je jedno při jaké hlasitosti posloucháš. Je to prostě dáno fyzikálním vztahem, s tím je nutno se smířit, prostě záleží jen a jen na rozměrech poslechovky. Umístění reproduktorů je druhotné, následné, většinou jde o východisko z nouze, prostě o nalezení té nejlepší varianty z plejády možných.
Bohužel právě ta nejlepší varianta umístění (In Wall)

viz. My Music Room, prostě zabudovat repra do stěny před posluchačem je většinou nejméně reálná, takže je je nutno posunovat, otáčet a pod. a stejně tak postupovat v hledání místa poslechu. Ale přesto si všimni: V nahrávacích studiích mají často repra "In Wall" a přesto mají udělané akustické úpravy.

Je to z jednoduchého důvodu: Akustické pásmo co posloucháme, od basů až po výšky je vlivem fyzikálních rozměrů místnosti kde posloucháme rozděleno na 4 ohraničená pásma. Například moje nová poslechovka 5,4 x 3,97 x 2,52 metru je rozčleněna takto:

- No modal boost: 1 Hz to 31 Hz
- Room Modes dominate: 31 Hz to 116 Hz
- Diffraction and Diffusion dominate: 116 Hz to 464 Hz
- Specular reflections and ray accoustics prevail: 464 Hz to 20000 Hz

Na první pásmo klidně zapomeneme, kde nic není ani smrt nebere. Druhé pásmo je to co nechápeš, to je pásmo módů a sahá až do kmitočtu tzv. Schroeder frekvence, která je právě těch 116 Hz. Právě tyto módy zapříčiňují ty nevítané propady či naopak navýšení v hlasitosti basů do těch 116 Hz. Takže když se náhodou setkají rozměry místnosti, které jsou násobkem nejmenšího rozměru, je na průser zaděláno. Proto se při návrhu poslechových místností dbá na optimální poměr rozměrů místnosti a existuje celé vědecké odvětví, zaobírající se tímto.
Uživatelé na rozdíl od vědců to mají daleko jednodušší, prostě musí použít tu místnost co mají = a dělají akustické úpravy. Nebo taky nedělají, spolehnou se na své dvorní dodavatele nádobíčka + woodoo pomůcek a nadávají, že jim to stále dobře nehraje. Nebo nenadávají, protože když to tolik stálo, tak je to takto správně.
Je zde ale ještě další skupina posluchačů a to jsou ti, kteří toto pásmo raději neposlouchají a tvrdí, že to rozhodující v hudbě je až na středech a výškách, takže povětšině zástupci regálovek, neboli ptačích budek. Trošku přitom zapomínají, že v pásmu asi do 320 Hz (ono se to různí) je cca 50% energie hudebního signálu a zbytečně staré české přísloví nepraví: Basa tvrdí muziku". Problémy tohoto pásma řešit lze a to jsou právě ty populární rohové basové pasti různého tvaru a provedení, nebo ty, které Zdeny nazval posměšně, ale oprávněně popelnicemi.

Třetí pásmo (116 - 464 Hz) je přechodem k poslednímu pásmu. Na webu jsem nenašel ani zmínku o tom, jak se toto pásmo projevuje při poslechu, natož zmínky o akustických úpravách místností v tomto pásmu. Bude to nejspíše tím, že do tohoto pásma zasahuje účinek úprav pásma spodního, ale i účinek úprav pásma nad 464 Hz.
Poslední, čtvrté pásmo obsahuje v mém případě kmitočety nad 464 Hz a je to pásmo s dobře propracovanou teorií prvních odrazů, které jsou hlavně u malých místností značně průserové a ono video to přesně znázorňuje a dokazuje. Problémy tohoto pásma lze řešit absorbcí, difuzí, nebo obojím. V historii nahrávání hudby bylo toto pásmo řešeno již od 70 let a to několika etapami Early Sound Scattering & Control Room Design, z nichž se u nás ujala pouze etapa LEDE, prostě vše utlumit.

Takže při řešení celé problematiky je zapotřebí nejen najít to správné místo kde budou repra stát, najít i to optimální místo sladkého bodu poslechu, ale hlavně udělat něco s druhým a čtvrtým pásmem - zbytek se dořeší sám, bez kabelových či jiných vášní...

dadaft píše:....nechám si udělat drahou akustickou úpravu poslechovky, všechno bude paráda, a pak, když jednou nebudu doma, si manželka usmyslí, že je třeba v poslechovce vygruntovat, dá bedny stranou, vyluxuje a utře prach, a když je bude dávat zpátky, tak je postaví jinak...

Ty nemaluješ, že máš tento problém ?

ale ano, máš asi pravdu. já jen chtěl říct, že se časem člověk propracuje k určitým kompromisům, které nakonec vlastně ani kompromisy nejsou. nejhorší podle mě je si domů přitáhnout takzvané plnorozsahové bedny pod hesly "do ptačích budek se orchestr nevejde" a podobnými nesmysly - s takovýma bednama tě v podstatě čeká doživotní trápení, protože tohle se prostě zvládnout nedá - anebo si na takové basy zkrátka zvykneš. ano, má to ty správné grády, ale...
zkrátka bedny do dané místnosti vhodného rozsahu a jejich pečlivé ustavení může dodat dlouhodobě víc radosti, než přílišné tlačení na pilu - ale zase nejsi ten echt pravý hifista, to ne.
navíc spousta zkušených hifistů ví, že stejně dobře jako vynikající velké bedny dokážou hrát jen ty opravdu maličké.
taky záleží, jak dlouho denně posloucháš, jaké sklony máš k poslechové únavě atd.

tím nechci nic z toho, co řešíte, kritizovat, protože já už s hifismem de facto nemám nic společného - nezajímají mě zesilovače, různé typy beden, kabely, nic z toho - jen hudba...

Vše co popisuješ je (možná) pravda, ale v jediném případě - když nejsou provedeny akustické úpravy. Ty mohou chybět z různých důvodů (odpor manželky, obava z nákladů, dizajnové nároky) z nichž největší je nevěřit jim. V okamžiku, kdy totiž z hlouby duše něčemu nevěříš, pak zákonitě hledáš důvody proč NE. Ty důvody mohou být různé, ale vždy pro hlasatele pravdivé, například:

- do určité velikosti místnosti jsou vhodné budky, do jiné (větší) stojanové bedny
- nejlépe, detailně a muzikálně hrají dvoupásmovky
- do malé místnosti se velký basák nehodí
- lepší větší počet malých basáků než jeden větší
- na místnosti vůbec nezáleží
- z hudby je nejdůležitější jen oblast středů a výšek, basy si mozek domyslí

Těchto důvodů lze na fórech najít desítky a vždy jsou pravdivé bohužel jen pro autora, ne pro ostatní. Bohužel jim právě ti ostatní nejvíce věří, ale to je život.

dadaft píše:...protože já už s hifismem de facto nemám nic společného - nezajímají mě zesilovače, různé typy beden, kabely, nic z toho - jen hudba...

Tak to jsme dva - od doby dokončení akustických úprav malé poslechovky (kutloušku) bez únavy, dlouhodobě, spokojeně poslouchám jen hudbu. Hudbu, kterou poslouchám nově, překvapen o kolik jsem přicházel, než jsem je realizoval.

jedna otázka: byl bys z těch akustických úprav tak nadšený, kdybys vypnul ekvalizér?
ještě nedávno jsem měl pocit, že až zas tak ne-e...

dadaft píše:jedna otázka: byl bys z těch akustických úprav tak nadšený, kdybys vypnul ekvalizér?
ještě nedávno jsem měl pocit, že až zas tak ne-e...

Takže postupně:

- bez jakékoliv akustické úpravy se v tak malé místnosti a navíc totálně nesouměrně nedalo nic poslouchat a to ani s digitálním EQ Alesis 230D, což alespoň trochu šlo, ale stále děs - běs

- značný pokrok přinesly basové rohové pasti a to takové, že jsem nebyl nucen používat Alesis EQ 230D, ale stále jsem nebyl spokojen, nesouměrnost poslechu dělala své

- další obrovský (s basovými pastmi až nesrovnatelný) pokrok byly polokoule na stěně (1060 ks), kdy se ve zvukovém obraze objevila hloubka, výška, reprobedny zmizely ze zvukového obrazu a mohl jsem si říci, že konečně poslouchám 3D zvukový obraz a to již v dobré, uspokojující kvalitě

- Skyline na stropě přineslo již zlepšení menší, ale zmizel jakýkoliv problém s nesouměrností poslechového místa v místnosti (je v levé polovině) rozhodující ale bylo i vědomí a spokojenost, že i strop je řešen

- EQ přineslo vyladění do optima, ke 100% spokojenosti, kdy již není skoro co řešit (až na zrcadlo na dveřích skříně těsně za hlavou). Ale to opětné zapojení EQ do sestavy a její nastavení jak je popisováno způsobilo, že se pocit 3D zvuku dále rapidně prohloubil - jak píši, poslouchám dnes jiné nahrávky než kdysi a přitom jsou to jedny a ty samé.

Protože otázka je jednoznačná, přínos EQ po dokončení akustických úprav je srovnatelný s přínosem basových pastí, prostě vše se přenese o kvalitativní dimenzi dál, ale i bez toho EQ bych již byl naprosto spokojen , ale když to jde ještě lépe, proč ne ? Mám-li to přirovnat ke svatebnímu dortu s třešničkou na vrcholku, tak ty akustické úpravy jsou chuťově vynikající, kulinářský dortík a ta EQ je ta třešnička, která z obyčejného svatebního dortu udělá právě ten dortík na který se zbytek života sentimentálně vzpomíná. A vzpomenu-li na počátky, tehdy to byl akusticky nechutný, tvrdý a nedopečený rohlík.

škoda, žes tu ekvalizaci nemohl vyzkoušet ještě v neupravené místnosti. zajímal by mě přínos čistě jen té tvou zvolené metody eq-úpravy (o které je neslušné mluvit, neboť se dotýká stereofonie, a hifistický mediální prostor ovládají dual-monofonici) - ale kvůli mě polokoule nestrhávej!