PítrsPraha píše: ↑

26 srp 2017 15:17

To samy ceka i me... Mam z toho dost vitr. Predchozi obyvakoposlechovka mela akustiku na panelak 30 m2 vcelkem uchazejici (basy 25-170 Hz +/-5 dB, zbytek 170-15000 Hz +/-2.5 dB). )

dadaft píše: ↑

03 zář 2017 15:29

No, možná by bylo dobré si uvědomit, co se v té poslechovce vlastně děje.
Když dáš do uzavřené místnosti bedny a pustíš je, vytvoří se v místnosti díky odrazům trojrozměrné akustické pole. Říká se mu stojaté vlnění. Není homogenní. Některé frekvence jsou různě zdůrazněny (sčítají se), jiné jsou z části nebo úplně potlačeny (odečítají se). Jinými slovy - v každém konkrétním místě poslechovky je zvuk nějak ekvalizovaný, na různých místech různě. Nejvíc zřetelné je to na basech a každý to zná --- narvi bedny do rohu a basy zesílíš. Když je postavíš do čtvriny délky a šířky, máš na basech nejmenší zkreslení místností. Ve čtvrtině místnosti má bedny málokdo, ergo kladívko na basech má zkreslení díky místnosti a běžnému umístění beden v ní (15-30 cm od zadní zdi) 98% hifistů a nic moc s tím nejde udělat.
Proto se bedny nedají měřit v místnosti.
Bude to vyhlazené. A fest. Ale to není nic proti ničemu.

Stejně je to sranda -- když k tomu člověk připočte fázové posuny a zkreslení, která tomu dodá zesilovač a pasivní výhybky, plus směrovost měničů, plus brzké odrazy od stěn atd., je naprosto iluzorní si myslet, že to co slyšíme doma z beden má mnoho společného s tím, co zachytily mikrofony. Možná tak 5% .
To jen díky našemu nevšednímu mozku, nejsložitější struktuře známého vesmíru, "slyšíme" něco podobného.
A vrchol komiky asi je, když my hifisté zkoumáme věrnost zvuku.
To je jako kdybych měl podle hruškovice, kterou ochutnám, přesně určit tvar a velikost hrušek, ze kterých byla vypálena.
Ale zase je to zábava.............