Přátelé stalo se!
LP 7/4/2009 jsem na pozvání Peera navštívil jeho království. Zpočátku jsem myslel, že mě trefí šlak. Výstup do 4. patra mi dal pěkně zabrat

Po nabráni druhého dechu, v zatáčce předposlední podesty schodiště však to již bylo lepší. Po zběžném přivítání začala exkurze tím, že jsem si prohlédl audio zařízení. Veškeré komponenty instalovány pěkně na ceraball podložkách, vše zapojeno pomocí důkladně vybrané kabeláže.
Co mně zaujalo na první pohled byly dvě věci. Fascinující pohled na gramo Michell, tč. modifikace Orbe, který trůní na stěnové konzole, zcela nahoře a tvoří nepochybně dominantu celé sestavy. Dále to byl int. zesilovač Vincent, pěkně "topící" v režimu A třídy a vzbuzující respekt nejen svojí velikostí. Můj zájem však byl soustředěn zejména na analog. sekci, takže jsem pokukoval po phono Audia, které velikostí tvoří "dospělý" komponent a designu není co vytknout . Při výkladu se Petr rozjel a začal ukazovat v rychlém sledu věci které souvisejí s analogovým světem (šablonu, antistat. pistoli, demagnetizítor atd.). Po delší odmlce, kterou jsem měl s oblastí Hi-Fi, jsem někdy nestíhal příval informací ani vstřebávat. Informací bylo mnoho a času málo. Takže po úvodu a rozehřátí aparatury, došlo na předvedení toho, co soustava umí. Po založení LP, které jsem si donesl, mi po prvních taktech spadla brada. Když jsem uslyšel regálovky S.F. cremona auditor, jakým způsobem dovedou prezentovat spodní pásmo, zcela jsem užasnul. I další část zvukového pásma byla brilatně rozlišena a vyrovnaná. Tóny klavíru neskutečně realistické a ty dlouhé tóny - velmi, velmi jisté

(nepochybně vliv phono Audia a top třídy gramofonu s elektronickým systémem řízení otáček). Co bylo ale udivující, vykreslení velikosti "těla" nástroje - klavíru. Od takových prcků jako S.F. cremona auditor bych to nečekal. Pokud vezmu v úvahu rozmístění repro na dost úzké bázi a z hlediska akustiky zcela nesymetrické umístění (v rohu místnosti !!!), je takový výkon pozoruhodný. To ale nebylo vše. Potom Petr dal na talíř své LP - live koncert tří světových kytaristů. Po prvních tónech se jeden z interpretů pořádně opřel do strun - leknul jsem se, dynamika zvuku kytary po úhozu zcela brutální. Barva tónů nástrojů, separace rozlišení jemných zvuků na hmatníku zcela excelentní. Zřetelně bylo např. slyšet, že jeden z kytaristů se neslyší a "ulil se" (hrál nižší tóny než měl). Poslední ukázkou byla nahrávka LP Vivaldiho- čtvero ročních období. V daném případě šlo z mého pohledu o test tzv. "nadoraz". Je známo, že zvuk houslí prověří i ty nejlepší aparatury zcela nekompromisně. Díky své vysoké náročnosti na přesnou reprodukci základních a zejména vyšších harmonických kmitočtů. V tomto případě musím reprodukci s ohledem na jaký preamp a gramofon bylo hráno, udělit malé mínus ("agresivnější" střední a vyšší kmitočty). Jen pro porovnání, já jsem po přehrání špičkového CD záznamu houslového koncertu na profi aparatuře a pak u mě doma, to již nikdy nehrál
Co závěrem dodat - takto si představuji HI-Fi reprodukci zvuku v bytových podmínkách

.
Petře ještě jednou děkuji za možnost Tě navštívit a zejména slyšet jak to má vypadat.