šeďour píše:Pronikavá radiace elektroniku neničí, to udělá elektromagnetickej impulz.

A ten spolehlivě odrovná veškerou elektroniku, včetně předzesilovače pro gramofon, takže deskám se sice nic nestane, ale přehrávat si je budeš na gramci na kliku.

Do krytu jedině šelak !

Ale tos mě nepochopil...ptal jsem se na nosiče, ne aparáty. No a když se do pružinového patěfonu vloží ta správná přenoska pro mikrodrážku stereo a 33.33 ot/min...tak si zahrajem i Internacionálu, Hej, molodcy ! a Pink Floyd.

PH píše:Převedl jsem LP z gramo Project na CD-R na rekorderu Philips 950 a když tu palenku přehravam na přehravači tak hraje o něco lip než puvodni LP jako kdyby to bylo mirně remastrovane. A to mě potvrdilo několik kamaradu kterym jsem toto dělal a to maji ruzně drahe gramofony i přehravače. Co si o tom myslite?

Ahoj,
kvuli tomuhle threadu jsem se zaregistroval, abych sdelil svoji zkusenost. Pred mnoha lety jsem prevedl tisicovku vinylu na cd pri pouziti "krasnych starych stroju s levnymi propojovacimi kabely + zlaceny cinch" (Dual 701/Shure V15 TypIII => Sansui AU 4900 => audiorecorder Marantz DR 4050 => speakers Pioneer CS-603) a musim souhlasit s vyse uvedenym nazorem, ze ten prevedeny zvuk se mi pri prehravani opravdu jevil mirne-prijemne vylepseny, jakoby jste si bezne prehravany vinyl korekcemi a fyziognomii na zesilovaci poladili, technice nerozumim, tak nevim, jak je to mozne. Umyslne jsem pak nektera alba vinyl / CDR porovnaval, prepinaje synchronizovane prehravani vinylu / CDR a opravdu jsem ten rozdil vnimal... but anyway long live vinyl.
Svetu mir a detem oba rodice

No tak ja se tedy take „piznam”.
Muj prvni (a take jediny) pokus digitalizovat LP dopadl nasledovne:
Nahral jsem kdysi, za pomoci jakehosi programu od meho syna, prvni LP Marsyas z gramofonu ProJect 1-2, osazeneho prenoskou Ortofon “MC Nr. 2”, pres zesilovac Marantz “PM 17 Mk II” primo do laptopu. (Musel jsem ho ale odpojit od site, se zdrojem se mi tam stale "motal" nejaky brum. )
Pri porovnani obou nahravek (prehraval jsem na Onkyo “DX 6850”) se potom ukazalo, ze jsou obe totozne - tehdy pomerne mizerne.
Kdyz si je ale pustim dnes (na mem soucasnem gramofonu a DVD-A playeru Panasonic "RA 71"), je naprosto zrejme, ze se ta “topinka” vinylu absolutne nevyrovna a tak jeji jedinou vyhodou zustava pouze fakt, ze do auta se gramofon opravdu nehodi.

Svetu mir, Putinovi choleru, detem radeji jednoho starostliveho rodice, nez dva debilni a hlavne....gramofon do kazde rodiny!

1) je naprosto zrejme, ze se ta “topinka” vinylu absolutne nevyrovna a tak jeji jedinou vyhodou zustava pouze fakt, ze do auta se gramofon opravdu nehodi.

2) Svetu mir, Putinovi choleru, detem radeji jednoho starostliveho rodice, nez dva debilni a hlavne....gramofon do kazde rodiny! [/quote]

add1: díš pravdu brachu, díš ( jdu to pustit a utvrdit se tvých svatých slovech )

add2) už dlouho jsem se TU tak nepobavil

Vynález CD a zejména CD-R, stahování...zpřístupnil jinak nedostupnou hudbu (nejde jen o cenu) širším masám nemajetných posluchačů, některé tituly na vinylu prostě neseženete, a když tak na nenormální cenu jako například uvedu Tear Gas (Regal Zonophone 1971) za bratru 250 doláčů...o formátu MP3, 10-15 CD na jediném nosiči raději se nezmíňuji, mám a používám, hrají lépe naž pátá kopie tape-to-tape na starém cívkáči mono...jenomže to nikdo asi nepamatuje.

Ale to CD není zas tak velký prušvih,dle mého.Zrovna poslouchám 30 let staré CD Dire Straits a hraje velmi,velmi dobře . A co je nejdůležitější,hraje pořád stejně ,nepodléhá degradaci při každém přehrání,což se ,bohužel o LP říci nedá.Mimochodem první nahrávky na CD-Audio,co jsem pořídil někdy v 1998 roce,všechny bez problémů hrají taky.

LP gramec nemá v mém okolí, příbuzenstvu a známých nikdo. CDP mají všichni, pravda, nejsou to diskutéří z HIFI názorů...

lechos píše:LP gramec nemá v mém okolí, příbuzenstvu a známých nikdo. CDP mají všichni, pravda, nejsou to diskutéří z HIFI názorů...

Tak to zase nemohu říci,u známých,co se trochu zajímají o Hi-Fi,ma gramofon asi 80% ,já sám taky .

Platím za podivína-excentrika co má doma magič cívkáč, návštěvy mladší 30 let nevěří že to hraje...

Já tomu nějak nerozumím. Příznivci vinylu tvrdí, že hlavní výhodou vinylu je analogový záznam, který nemá ořezán vysoké kmitočty nad 20 kHz jako CD, ale kmitočty ubývají pozvolna a mohou jít až do zázračných hodnot, protože tam ořezání není a je to analog. Jenže já jsem to počítal a vycházel jsem z toho, že pokud začne být půlvlna nahraného kmitočtu na desce srovnatelná se zaoblením hrotu, musí zákonitě nastat velmi tvrdý ořez výšek, podobně jako u CD nad 20 kHz (kdy je půlvlna zaznamenávaného kmitočtu srovnatelná s kmitočtem vzorkovacím), protože s dalším zkracování vlnové délky již není tak veliký hrot schopen toto snímat. Zkusil jsem si to vypočítat pro moji přenosku Ortofon 2m Blue, která má zaoblení hrotu 8 mikrometrů a nestačil jsem se divit. U začátku LP je mezní kmitočet cca 32,5 kHz, ale u konce záznamu je již jen okolo 15,5 kHz. SP desky to mají lepší, mají vyšší otáčky a tak mají rozsah kmitočtů cca 26 kHz až 18,5 kHz. To je zřejmě důvod, proč u SP byla zvolena vyšší rychlost otáčení a také proč se dělaly i pokusy s vinylem na 78 ot/min. A také proč zmizely desky na 16 otáček, protože mít u středu maximum tak 8 kHz už není zrovna nejlepší. U přenosky Ortofon 2m Bronze by se kmitočet zvedl dost výrazně, je tam jiný tvar hrotu a snímací zaoblení je 6 mikrometrů, čili tam vychází mezní kmitočty u LP na 42 kHz na okraji a cca 19,5 kHz na konci záznamu.
Pokles pak musí být velmi tvrdý, protože princip je podobný jako u CD - snímací element přesáhne svými rozměry zaznamenanou délku vlny a už to padá.
Vím, že kdysi existoval kvadrofonní systém CD-4, kde byly mezní kmitočty až 40-45 kHz, tam bylo zaoblení hrotu až pod 4 mikrometry (pak jsou meze <65 kHz a <31 kHz, pokud by se končilo dále od středu desky, dostalo by se to až ke 40 kHz), ale záznamy takto vysokých kmitočtů už vinyl v praxi při 33 otáčkách prostě nezvládal i při náročném přizpůsobení a systém CD-4 zanikl. Stačilo prý desku přehrát jednou normální přenoskou a bylo po kvadru.
Takže hlavní argument příznivců vinylu o podstatně vyšším kmitočtovém rozsahu a jen pozvolném ubývání výšek s kmitočtem je zřejmě nepravdivý a vinylová deska je zvláště u konce záznamu i v tomto parametru horší, než CD. Pokles výšek pak musí být zákonitě stejně tvrdý, jako u CD. Také to jasně vysvětluje, proč jsou dražší přenosky s lepším tvarem hrotu (menší rozměr) znatelně lepší. U středu LP desky se rozsahu CD vyrovnají jen nejdražší přenosky.
Anebo jsem udělal někde chybu?
Díky za reakce.

lechos píše:Platím za podivína-excentrika co má doma magič cívkáč, návštěvy mladší 30 let nevěří že to hraje...

Protože jsou zvyklí na MP3 z mobilu.

Největší půvab má staré praskající LP vinyl ripované na CD i s tím dobovým šumem a praskotem...

palipol píše: tak vinyl disponuje väčším množstvom informácií o nahrávke než digitál. I proti HiRes-u..

Tohle přece není pravda. Dynamika záznamu na vinylu je maximálně 50 dB, o vyšších hodnotách si můžeme nechat jen zdát a pokud by se povedly, je to jen velmi vzácná výjimka. Na CD může být až běžně k 90 dB. Na měřícím CD jsem slyšel hudbu s úrovní -80 dB, což je oblast, kde vinyl vůbec už dávno, dávno neexistuje. Byla velmi, velmi tichá, ale byla slyšet.
Velikost snímacího hrotu omezuje u vinylu velmi silně kmitočtový rozsah u konce strany jen tak tak ke 20 kHz u nejkvalitnějších přenosek (při rychlosti 33,3). Špatný zvuk CD je zaviněn vždy jen a jen špatným masteringem, hlavně zploštěním dynamiky, aby to hrálo co nejhlasitěji (tzv. Loudness War) a nedodržením norem (clipping). Pokud je CD namástrováno správně, nemá na něj žádný vinyl. Srovnatelný je jen v kmitočtové charakteristice s výjimkou oblastí blízko středu desky, kde je vinyl horší, a pak ve všech ostatních vlastnostech je vinyl hluboko pod možnostmi CD, ať v dynamice, kolísání, odstupu, rušivých zvuků, trvanlivosti, separace kanálů, rovnosti kmiročtové charakteristiky, citlivosti na okolní podmínky ..... A na HiRes už vinyl nemá ani velmi, velmi vzdáleně.
Všmněte si, jak příznivci vinylu hovoří o tom, jak každá přenoska hraje jinak. Je to právě proto, že každá dostane ze záznamu něco trochu jiného. Je to dáno hlavně velikostí a tvarem hrotu, jeho podélnou poddajností, která může způsobovat zvlnění kmitočtové charakteristiky, a to velmi nepravidelné. Kvalitu zvuku ovlivňují desítky podmínek - zatěžovací impedance, dodržení křivky RIAA, kapacita vstupu, kvalita stínění kabelů, způsob připojení přenosky, přítlačná síla, obehrání desky a další množství geometrických a mechanických podmínek. O tom, co hraje správně, se opravdu dá jen diskutovat.
CD naproti tomu není závislé na téměř ničem z tohoto. Jeho výstup je lineání a na vysoké energetické úrovni. Rozdíly ve zvuku jednotlivých aspoň trochu kvalitních přehrávačů jsou nesrovnatelně menší, než u gramofonů. Přenositelnost záznamů je dokonalá.
Bohužel zhruba už 15 let mrví vydavatelé většinu CDček snižováním dynamiky v honbě za maximální průměrnou hlasitostí. Porovnával jsem si například CD Olympic Ulice z roku 1992 a 2007. Vydání z roku 2007 má méně jak poloviční dynamiku a opravdu zní hůře než vinyl, naopak vydání z roku 1992 je perfektní, nepostižené snížením dynamiky a vinyl není lepší, naopak se na něm pak projevují jeho charakteristické nectnosti (odstup hluku a rušivé zvuky...).

Pěkně, přehledně a srozumitelně napsaný příspěvky Mikrobe

Tohle všechno (a ještě víc) jsou důvody, proč jsem před lety přestal poslouchat hudbu z vinilů.A ač v současný době ještě vlastním gramofon i sbírku desek, poslouchám už jen z cédéček a nemám s jejich zvukem žádnej problém (jako ztráta detailů, ostrost vejšek, nebo sterilnost zvuku, či něco podobnýho...).

To je všechno pěkný, ale mým uším zní vinyl lépe, než CD a snažím se porovnávat porovnatelné = japan Vinyl a SHM-CD. Pro úplnost hraji na Sony CDP-XA 20 ES a Technics DD 2000 s Ortofon 2M Bronze. Zbytek řetězce stejný - MM/MC předzesilovač v Sony TA-F 505 ES a repro Dali 450.