Merhaut:
Shrnuto: s kvalitními hroty máloco pokazí i laik, pružné uchycení je v rukách amatérů rozhoupaná cesta k průšvihu ...

Ja dávam za pravdu Merhautovi.
Asi si budem musieť nájsť iné fórum,
mám technické vzdelanie a toto už nestrávim ...

587sk
hm,to je škoda.Myslím si,že to je dost zajímavé téma-proč u beden hroty a u grama nebo jinde plovoucí uložení,když jde vždy o vibrace.Nebo se pletu? Zkus to rozumně popsat.

Kdyz se tak zamyslim nad timto problemem , neda mi to a pouziju svuj vlastni selsky rozum k tom abych se mohl vyjadrit .. . V pripade reproduktoru jde pouze a urcite o zamezeni prenosu vibraci z podlahy vyvolanych vlastnim reprodukovanym zvukem zpatky do tela reprobedny . Samotnemu prenosu vibraci zpusobenych kmitanim vzduchu do (na) pristroje resp. bedny zabranit nelze . Pro mne zcela logicka uvaha je – zmensit plochu , kde k prenosu muze dojit a premenit mechanicke vibrace na teplo (v sirokem pasmu frekvenci) – tento pozadavek muzou dobre plnit napriklad ruzne hroty , kulicky , kuzely atd. (samozrejme z ruznych materialu a s ruznym protikusem) . Zatimco pouziti tzv. mekkych komponentu – podlozek , ale i napriklad ocelovych pruzin u gramofonu , podle mych uvah muze mit nejvetsi vliv pouze pro tlumeni specifickych frekvenci hlavne tech nizsich az nejnizssich – tady si myslim , ze jde opet o premenu mechanickych vibraci na teplo avsak tato varianta se mi zda jako ,, rizena,, (muzeme konstrukci ovlivnit , ktery kmitocet ma byt tlumen nejvice ) a je asi vhodnejsi pod pristroje , ktere jsou citlive na nizkofrekvencni vibrace - napriklad gramofony . Tak bych to videl ja osobne , ale samozrejme nemusim mit pravdu , jsou to jen moje osobni uvahy .. Nekde jsem tady take cetl o vlivu vibraci na dynamiku – to se mi zda jako prehnane , vetsina hifi pristroju ma danou dynamiku (makrodynamiku) zvuku uz svoji konstrukci a koncepci a nejde to jen tak menit pomoci ruznych podlozek .

Selský rozum ale úvaha je dle mne správná. K té dynamice - něco na tom může být (u repro). Zcela určitě má zamezení přenosu vibrací, nebo jeho omezení na minimum, vliv u vibračních dopravníků na výkon. Čím nižší přenos na základnu, tím vyšší výkon. Logicky, při vibracích do základny se výkon přenáší tam kam nemá. Podle mne to tak může být i u repro. I když jak to bude slyšet ? Ta ztráta výkonu bude malá a také to bude u různých repro jinak. Vliv dle mne také bude mít jak samotná skříň je náchylná na rezonance. Cerabally ale fungují.

Podložky pod přístroje se vyrábí mimo jiné také ze sorbotanu. Ten pohlcuje celé spektrum vibrací.
Tato hmota byla připravena pro použití v raketoplánech na pohlcování vibrací.
Pod repro soustavy ale asi nebude to pravé. Tam bych viděl to pevné uložení...
Také laický názor...

A dáme si jednu citaci z recenze na výrobek jednoho našeho člena:

I při velmi hlasité reprodukci odolává vrchní sekce chvění od basového modulu, neboť i přes malé rozměry vykazuje úctyhodnou hmotnost 15kg. Jednou rukou ji na první pokus nezvednete. K izolaci od zbytkových vibrací basové skříně napomáhají také gumové nožičky. Dle konstruktéra se klasické kovové hroty v tomto případě neosvědčily, přenášely chvění od basového měniče a tím docházelo k rozostření zvukového obrazu, stejně jako se to děje u standardní sloupové konstrukce - vše v jedné skříni. Šedesátilitrová spodní jednotka slouží jednomu basovému reproduktoru.

Jde o názor fundovaného technika a konstruktéra špičkových reprobeden na bázi Accuton, takže mu věřit můžeme (ale nemusíme). Přesto doufám, že se ozve, ať vedle laických, tak technických, zazní i názor z výrobní praxe.

PS: Omlouvám se tímto recenzentu těchto nádherných reprobeden, že jsem uvedenou citaci použil bez jeho vědomí.

ten příklad je docela názorný - jestli jsem dobře pochopil dosavadní diskusi, tak je vždy cílem zamezit vibracím. rozdíl mezi bednami a gramcem je v tom, že bedny vibrace samy aktivně tvoří tím, že měniče jsou v pohybu. potřebují proto maximálně tuhé ozvučnice, vysokou hmotnost a minimální plochou, jak říká korýš, "přikovat" k vzhledem k bednám relativně nehybné podlaze. gramce jsou nehybné samy o sobě a mnohem citlivější na otřesy. to co je pro bedny nehybná podlaha je pro gramec zemětřesení. nepotřebuje se z němu přikovat, ale pokuď možno se nad ním nehybně vznášet. proto plovoucí uložení.
no a u toho příkladu to není jedna bedna, ale bedna na bedně. pro tu horní bedýnku je ta basová sekce vlastně podlahou. jenže nikoliv relativně nehybnou, ale basující, čili řádně vibrující ve srovnání s "normální" nebo běžnou nebo jak bych to řekl podlahou. ta horní bedna je vlastně v pozici gramofónu. abych ji udržel nehybnou, musím ji odizolovat od basového zemětřesení. čili né hroty, ale měkké uložení, nepřebírající vibrace podloží.
tak mi to přijde.

Zdroj zakladnich informaci - http://www.c-mail.cz/ekosoft/av_index.htm

teď zbývá otázka, co je celkově výhodnější - jestli jedna maximálně tuhá bedna, nebo dvě sekce, z níž jednu je třeba odizolovat od druhé. když to vezmu kolem a kolem, nejsou to druhé vlastně regálovky postavené na subwooferech?

ciba píše:Zdroj zakladnich informaci - http://www.c-mail.cz/ekosoft/av_index.htm

Děkuji cibovi za vynikající www stránky v češtině. Jsou skutečně velice dobře udělané, obsažné a vysvětlující.
Navíc je zde skutečně dobře podaná problematika mých oblíbených módů poslechové místnosti, DOPORUČUJI !

dadaft píše:.....když to vezmu kolem a kolem, nejsou to druhé vlastně regálovky postavené na subwooferech?...

Můj netechnický, laický názor: Jsou.

ciba píše:Zdroj zakladnich informaci - http://www.c-mail.cz/ekosoft/av_index.htm

hezký odkaz

Aleška
Jo,jo,taky jsem si tu recenzi na NA četl(mimochodem moc pěkné),ale přesto určitému řešení dávám u sebe doma přednost,protože se mi osvědčilo a přínos byl jednoznačný-zpřesnění ve všech parametrech.
Shodou okolností k mým větším regálovkám jsou taky přibaleny malé gelové špuntíky ,ale spíš je považuji za ochranu povrchu při jiném umístění než na stojanech a nepoužívám je.
Pokud to však má konstruktér na svých bednách vyzkoušeno,že se to na nich konkrétně osvědčilo,já to respektuji.Určitě se tam i více než dobře podepsala,,těžká váha''.

dadaft
Já myslím,že to máš nyní pořešeno dost dobře.

587sk píše:Merhaut:
Shrnuto: s kvalitními hroty máloco pokazí i laik, pružné uchycení je v rukách amatérů rozhoupaná cesta k průšvihu ...

Ja dávam za pravdu Merhautovi.
Asi si budem musieť nájsť iné fórum,
mám technické vzdelanie a toto už nestrávim ...

bylo by škoda, kdybys odešel 587sk.
je čas na obecnější úvahu.
podívej, já chápu, že to není tak jednoduché, jak se my tady tváříme, že je. ale zkus se na to podívat i z jiné perspektivy: je důležitější pravda nebo smysl (význam)? nebo jinak: existuje nějaká pravda sama o sobě? nezávislá na okolí? a nebo je vždy součástí nějakého kontextu?
technici mají často sklon vidět věci skrze pravdu. vždyť 1 + 1 = 2. to se přece nedá ukecat, ani nabarvit, ani přetrhnout, ne? není to sice tak snadné dokázat, jak by se zdálo, ale dokázat to jde. tak o co jde? ohmův zákon je ohmův zákon. tečka. odpor je odpor. tečka. fyziku prostě neoblafneš, že ano? jenže co s větou: cítím k merhautovi nepřekonatelný odpor. co teď? (pomiňme, že to není pravda, já mám merhauta celkem rád) má ta věta nějaký smysl, když už není pravdivá? ale jistě že má! každému je přece jasné, co bych tím chtěl říct, kdyby to pravda byla: že ho nemám rád. neboli není odpor jako odpor. existuje význam slova odpor v kontextu fyziky, ale taky v mnoha jiných kontextech. co z toho ale vyplývá? ne snad, že aby něco mělo smysl, včetně pravdy, musí to i druzí vnímat v daném kontextu jako smysluplné? že v krajním případě pravda může být nesmyslná a naopak, že může mít smysl se mýlit?

ale nežeňme to do krajností a mluvme konkrétněji:
tady nejsme na fyzikálním fóru. toto je místo, kde se setkávají a klábosí hifisté - o svých radostech i starostech. zkušení i začátečníci. mladí i staří. docenti i popeláři. zde jsou si všichni rovni. a to je základní kontext tohoto místa. ne počet akademických titulů. ne výše IQ. ne cena aparátu. ne velikost basáku.

a tady je jádro nekonečné přestřelky merhaut versus dadaft. střetnutí pravdy a smyslu. jakou cenu pro mě mají merhautovy odkazy na texty, jejimž kontextu nerozumím? není to náhodou spíš projev JEHO pro100duchosti, že nedokáže převést pravdu z jednoho kontextu (fyzikálního) do jiného (diskuse hifi nadšenců)?

zůstaň 587sk. a zkus s námi hledat pravdu. pravdu, která by pro nás měla zároveň smysl!

Dadafte: Na to můžu říci jen jediné
Pěkně jsi to napsal.

PS: Ale v názorech se většinou přikláním na stranu Jardy Merhauta.

To od dadafta nebylo vůbec pro100duché...

Peer píše:To od dadafta nebylo vůbec pro100duché...

Peere,
on totiž Dadaft skutečně není pro100duchý,
pro100duché bylo z něj
pro100duchého dělat...