Tak už je skládačka pracovně nazvaná pro100r poskládaná. V třípásmové verzi. V té dvoupásmové ho poslouchám už léta, o tom žádná, ale plná palba je plná palba a úplně jiný zážitek.
Je zvláštní, že odjakživa vznikají konstrukce, které mají zvuk klasického intenzitního sterea (dvě bedny, každá jeden kanál) nějak rozšířit, zlepšit. Třeba Burmester dává dozadu extra výškáče
https://www.hifi-voice.com/testy-a-rece ... ster-bc150
Taky jsou tady Polk L800, nebo celé systémy jako Ambiophonics nebo Linkwitzovy bedny Watson.
A taky různé studiové zvuk rozšiřující efekty wide...
Proč to tak je jsem pochopil, když jsem se z baráku přestěhoval do paneláku. Ze zděných 6,5 x 5 m s vysokými stropy do betonové kobky se stropem těsně nad futrama...
Po pár výměnách komponentů jsem pochopil, že v takovém prostředí to hrát nebude. Bez šance. Nejsem sám, jak říkám. Nejen jmenované pokusy, dokonce sám Alan Blumlein, vynálezce sterea, byl s klasickýma bednama v místnosti hrubě nespokojený. Chtěl jsem to zlepšit. A řízením osudu jsem měl na práci fůru času a rychlý pohyb po poslechovce v poslechové výšce.
No a výsledkem několika let práce je pro100r. Stereo systém se dvěma obou-kanálovými bednama v pravoúhlém symetrickém uspořádání. Stereo systém se dvěma rovnocennými poslechovými místy, který ukazuje, v čem všem jsou výše jmenované pokusy nedotažené. V čem jsou nedostatečně odvážné. Pro100r je wide stereo systém, který doopravdy funguje, protože je správně.
Správné řešení jsem ovšem nenašel hlubokou úvahou. Sice jsem se kdysi na Slovanetu tvrdě pohádal s místním guruem sterea Velkým Bobem, ale jak říkám, nevedla mě teorie, nýbrž každodenní tahání čtyř beden vzhůru dolů poslechovkou. Stěhoval jsem nábytek, boural stěny, a tahal bedny po koberci. A znova a znova poslouchal. No a po pár letech bác ho, zaklaplo to.
A když je hotovo, teorie vylézá sama a je to vlastně až směšně jednoduché.
Každá bedna hraje oba kanály, to znamená, že v každý okamžik vyzařuje pro všechny frekvence se stejnou intenzitou jako své zrcadlové dvojče. Intenzitní stereo, kdy bedny hrajou pro různé frekvence s rozdílnou intenzitou to tedy očividně není.
Co to tedy je?
No mohlo by to být to druhé co zbývá. To, o čem se v teorii stereofonie občas mluví, ale o čem nikdo neví, jak by to vlastně mělo vypadat. Fázové stereo.
A vypadá přesně tak, jak ukazuje obrázek níž.
Co vlastně ve stereofonii znamená "ve fázi"? No když jsou reproduktory a posluchač v poslechovém trojúhelníku a reproduktory hrají se stejnou polaritou. To znamená "ve fázi". A protože jsou fáze a amplituda dvě strany jedné mince, měl by to být pravoúhlý trojúhelník. To už tak srozumitelné není, ale kdo chápe fyziku, tomu nápověda, že pravoúhlý trojúhelník protože intenzita zvuku klesá se čtvercem vzdálenosti vystačí. A naopak mimo fázi jsou bedny s rozdílnou vzdáleností od posluchače nebo když má jedna z nich obrácenou polaritu reproduktorů. Zkrátka když se podíváme na půdorys pro100ru
dá se říct,
že opačné kanály (červený vs. zelený) vůči sobě vždy hrají ve fázi (pod pravým úhlem a se shodnou polaritou měničů),
kdežto stejné kanály v opačných bednách (červený vs. červený a zelený vs. zelený) hrají sice také se stejnou polaritou měničů, ale díky chytrému uspořádání do kříže se membrány pohybují proti sobě, tj. v protifázi.
Obrázek říká vše.
Jediný důležitý je ovšem zvuk. Třeba u těch výše zmíněných Burmesterů ty přídavné výškáče vzadu dokáží zvuk nevídaně zvětšit a dostat ho úplně mimo ozvučnice. Bohužel to má jednu malou vadu -- s tím se zároveň začne rozostřovat a znepřehledňovat. V recenzi jasně popsané............. a není to problém jen tohoto řešení, ale všech dosavadních výše zmíněných projektů.
Pro100r prostor nahrávky nejen rozšíří, dostane pryč z ozvučnic a vyzmizíkuje místnost, ale navíc zvuk zaostří a zpřehlední neslýchaným způsobem. Všechno se roztáhne, prohloubí, nástroje se rozestoupí a získají skutečná těla.............. ale netřeba tady a teď psát o zvuku, že jde o funkční řešení dokáže poslech. Pro vyznavače symfonického orchestru nebo třeba hip-hopu nebo metalu to bude úplný šok. Dle mého zasvěceného poslechového soudu normální intenzitní stereo vydrží v televizorech nebo minivěžích, ale v hifistických poslechovkách mu zvoní hrana...
No, tu černou práci jsem udělal, ale dál to sám nezvládnu. Nejen že mi chybí odborné znalosti a zázemí, taky jsem zdravotně úplně na dně, v podstatě ležák, který vydrží pár hodin na kolečkovém křesle........... Takže asi oslovím nějaké české výrobce beden, nabídnu poslech a půl patentu za dotažení do finální podoby.
Vlastně ani nevím, jak pro100ru říkat. Fázové stereo? Symetrické stereo?? Nebo prostě široké (wide) stereo??? Vlastně je to fuk, něco se chytne. Protože tohle je revoluce.