Taky jsem ho odpojil a teď to hraje naprd.

to PítrsPraha
V odpovědi na otázku, k čemu je dobrý super tweeter v CD formátu, když tento frekvence nad 20.000 Hz neobsahuje, bych nahlížel více zeširoka. Možná se jen domníváme, že již vše víme a umíme měřit. Podobně, jako lovci mamutů mohli diskutovat, zda existuje elektřina. Jednak to, že dle specifikace CD formátu neobsahuje tyto frekvence, ještě neznamená, že je celá sestava nevytváří, jako harmonické k základnímu tónu. Toto jsem uvedl velmi zjednodušeně. Kromě frekvence, kterou měříme, je mnoho dalších faktorů. Např. se jistě shodneme, že podání výšek ze superlehké membrány páskového měniče je zcela jiné, než podání textilní kaloty. I při reprodukci stejné frekvence je z poslechu jiný dojem. Můžeme hovořit kupříkladu o tom, že membrána výškového měniče, který musí zahrát i pásmo blízko středů, je moc těžkopádná a pomalá pro reprodukci jemných odstínů nejvyšších tónů. Tyto jemné rozdíly již běžný měřící mikrofon nevidí, ale mnohem dokonalejší měření - člověk, je vnímá. Jestliže použijeme pro reprodukci zmíněných odstínů super tweeter, který nemusí hrát ke středům a má obvykle mnohem lehčí a menší membránu, než standardní výškový repro, tuto svou úzce specializovanou práci zvládne lépe. A klidně se toto může odehrávat ještě ve slyšitelném a zaznamenatelném pásmu CD formátu. Ostatně, který běžný výškový repro vyzařuje na tomto okrajovém pásmu ještě v plné síle? A s rozlišením výšek, patrně díky reprodukci vyšších harmonických, se zlepšuje i prokreslení a rozlišení basů. To potvrdí většina těch, kteří výšky zlepšili. Konkrétně hovořím o barvě tónu, rozlišení jednotlivých podobných nástrojů atd.
Tato diskuze by mohla být nekonečnou a vznikají vždy dva tábory. Teorie, měření a třeba i vzdělání v oboru elektro budou zřejmě proti. Avšak praktické vyzkoušení v mnoha případech napoví, že jsou ještě věci, které nezohledňujeme (jen prosím neotvírejme debatu o psychoakustice, debatu o tom, že když jsem do toho investoval, musí to být slyšet atd.). Ocením názor každého, kdo si toto vyzkoušel na vlastní uši, kdo měl možnost posoudit rozlišení mikrodetailu atd.
Vše uvedené samozřejmě přímo souvisí s kvalitou každého komponentu sestavy.

Zase jsem supertweeter připojil a dobrý.Fakt je to návykový.

Ještě jsem upravil náklon, směrem dolu, k posluchači.To posazení na vršku reprobedny je dost vysoko a ten náklon tomu pomáhá.Ale to je jasný.

Michel:
Díky za reakci. Byl bych nerad, aby to znělo, že jediný, na co dám, je měření , to opravdu ne. Ani bych to za sebe nepolarizoval na nějaké tábory, necítím se být v žádném z nich.

Najdou se bezpochyby bedny či samotný výškáče, který padají i hluboko před 20 kHz a to nejen v levných vodách. Ale to jsem neměl na mysli. Spíš normálně konstruovaný bedny s výškáčem, který jde v rozumný toleranci na konec audiopásma. Umístěný v akusticky neprůšvihový místnosti.

Průběh u mně v poslechovém místě je tenhle (vyhlazení 1/12, průměr ze dvou měření v místě uší). Směrová charakteristika toho výškáče je taky slušná. Z mého teoretického pohledu by dodatečný výškáč přinesl:
- Zvýraznění pásma výšek. Pro mě to je nežádoucí, výšky mám v poslechovém místě "rovné". Subjektivně se u mě přidání výšek (parametrickým ekvalizérem v RME ADI-2 Pro) projevovalo nepříjemně. Prostě mi ty zvedlé výšky po čase vadily, ať už jsem ho natvaroval jakkoliv a posunul kamkoliv do pro mě slyšitelného rozsahu. A to jsem byl jemný , zvedal jsem max o 3 dB, ale spíš o 1-2 dB. Na první poslech většinou dobrý (prostor, vzduch, pevnější celek), ale po čase nebo při vyšší hlasitosti vždy špatně.
- Nežádoucí jevy spojené s difrakcema na hranách ST a horní hrany beden.
- Dost možná nějakou formu hřebenového filtru díky shodnému frekvenčnímu rozsahu s "origo" výškáčem a jejich vzdálenosti.
- Něco dalšího? To by ukázalo případně změření u někoho z vás, do kterého se ale nikomu moc neche. Otázka je proč ?

Zazněla tady poznámka o analogii s přidáním subu. V tom si dovolím nesouhlasit, protože účel subu a ST je přece jiný.
Hlavní role subu jsou dvě, podle mě rovnocenné:
- rozšířit frekvenční rozsah o frekvence, které jsou mimo rozsah hlavních repro pokud možno bez zesílení frekvencí zahraných hlavníma repro a
- narovnat nevyrovnaný frekvenční průběh způsobený módama místnosti.

Zatímco účelem ST je, alespoň jak o tom píšete, především zesílit podání výšek v pásmu, které zahraje hlavní výškáč. Případný rozsah do nadakustickýho pásma není na škodu. Otázka je, jak moc člověk doopravdy vnímá (schálně nepíšu slyší) signály 25, 30, 35 kHz, které jsou navíc v poměru k audiopásmu hodně tichý (pokud vůbec v hudbě jsou).


Byl bych nerad, kdyby moje teoretizování někdo bral jako hledání chyb. To není smyslem. Ano, jsem k tomu skeptický, ale (snad) ne zaslepený.

Rozumněl bych tomu, pokud někdo má výrazněji zhoršenou citlivost na vysoké frekvence (věk, tinnitus, poškození sluchu atd.), tak že je ST dobrou pomůckou k subjektivnímu dotažení do "roviny" byť za cenu jistých objektivních neduhů.

Tak, jsem se rozhodl a koupil tlakový reproduktor výškový a reproduktor kalotový . Budu srovnávat s páskovým. Ten tlakový je s hornou. Bude to chvíli trvat,než to přijde. Potom napíši co mě oslovilo. Jsem hodně moc zvědav.

Můj dlouhodobej poznatek z provozu supertvítru je ten, že s ním je to lepší, bez něj to není ono.Je to trochu jako když si zvyknete přidávat do jídla pálivou přísadu.Bez ní to jde taky, ale s ní je to lepší.Je to samozřejmě silně individuální.
Trochu jsem snížil citlivost, aby na sebe supertvítr tolik neupozorňoval.Říkal jsem si nějakej decibel navíc, nebo namíň nebude nijak výrazně slyšet, ale to je omyl.Změny se dějou na vejškách a tam je to zatraceně slyšet, takže pořád nemám žádnej definitivní verdikt.Prostě zatím chci dlouhodobě poslouchat a pak uvidím, co to přinese.

daliborr-> to je fajn,že si s pokusy nepřestal.S tlakáčema mám nějaký zkušenosti a vím, že to může bejt překvapivě hodně dobrý.

Ve vlákně „kdo je podle vás hifista?“ píšeš, že vyžaduješ kvalitu a s mírným opovržením, že Ti nevyhovuje „vintage aparát hrající v garáži (se slovy...neni to tak špatný, co)“.
Tento přístup úpravy barvy zvuku vzdalujícího se věrné reprodukci bez jakéhokoli fyzikálního základu je rozhodně mimo hifi a určitě několik stupňů pod trochu kvalitní vintage (i v garáži). Je to jak přidat fialovou na zobrazovacím zařízení, protože se Ti to tak líbí. Kolega po šedesátce to s tím výškáčem taky udělal, protože tím podpořil jeho fyziologii sluchu a konečně zase slyšel jak za mlada. Pokud to potřebuješ, tak už asi neuslyšíš „změnu zvuku po výměně kabelů“ nebo Ti to stereo předtím hrálo blbě.

Nevím kdo jsi a z těch pár příspěvků, co jsi na fórum zatím napsal, mám pocit, že tady spíš jen provokuješ, než, že by si přinášel nějaký zajímavý názory.
O mým aparátu, z čeho se skládá a jak hraje, víš úplný hounou.Takže proč by mě mělo zajímat, co ty si o tom myslíš ?

Mimochodem, máš nějaký vlastní zkušenosti s provozem supertweeteru ?
Nebo jen historku o kolegovi po šedesátce.

A jak si přišel na to, že můj pokus je...cituji...bez jakéhokoli fyzikálního základu ?

K první větě se přidávám.

Ale diskusi by celkově prospělo, kdybyste se někdo přestal bát dám sem nějaká smysluplná měření bez/se ST.

Pokud je to směřovaný na mě, tak na rovinu říkám, že na to nemám dostatečný technický, ani mentální vybavení.A bohužel ani dostatek volnýho času.Ten věnuju buď poslechu hudby, nebo výrobě kabelů.

Požádej o to jedinýho kompetentního člověka kterej mě napadá a kterej sem na fórum chodí...Kocoura.Viděl jsem simulaci, kterou navrhnul a vím, že kladnej přínos použití supertweeteru nevylučuje.

Nejen že on na to měření má kvalitní vybavení, ale co je hlavní, pokud se toho zhostí, napíše k tomu objektivní a srozumitelnej komentář.Tak doufejme, že na to bude mít čas a chuť.

Myšleno na kohokoliv, kdo ST používá a je spokojený.

Nejde o nějakou rigidní vědeckou práci, která by zabrala 2 dny, ale zběžné orientační změření v poslechovém místě, které i s nachystáním zabere 15 minut.

Jsem k tomu skeptický, důvody jsem napsal. Ale zajímá mě to. Zatím jsem ST neslyšel a je možné, že jsem v té teorii (nezáměrně) vynechal něco, co je jasný plus nebo co neguje moje teoretický závěry.

A myslím, že je to tak výrazná věc, že by tohle vlákno mohlo kvést mnohem bohatějším životem.

To, co si napsal v poslední větě, že tohle vlákno by mohlo kvést bohatějším životem, se mi fakt líbí.Bych taky byl rád, kdyby sem přispělo víc lidí se svejma experimentama, dávali sem fotky a popsali svoje poslechový zkušenosti.

Ale víš jak to tady chodí.

Někdo v s nadšením přijde s nějakou věcí a pár chytroprdů (teoretiků od klávesnice) se do něj hned pustí, že je to pitomost, že to nemůže bejt slyšet, a podobně.Vlákno se zatím zvrhne do nekonečnejch hádek, původní téma mizí v nedohlednu.To pak každýmu rozumnýmu experimentátorovi, vezme chuť něco zveřejňovat.

Víš jak dopadá Kychtax.S obrovským nadšením se vrhá do experimentů a ti, co ho nemaj rádi, na něj pak házej tu nejhorší špínu.Divím se, kde bere tu sílu,že se pak vždycky oklepe a zase zveřejní nějakej jeho další novej pokus.
...

Se samotným měřením máš samozřejmě pravdu.Není to zas tak složitá věda.Ale opravdovej problém vidím ve správný interpretaci naměřenejch výsledků.Proto bych byl raději, kdyby se toho zhostil někdo, kdo má s měřením a popisem výsledků dlouhodobý zkušenosti.

Tak, dnes došly těžké tlakáče, tak jsem zvědav ,ale až v neděli. Už jenom ten zvukovod je bomba. No, udělám na ten plast trochu dřeva.

Já sem ty svoje supertweetery trochu změnil.Vymontoval jsem měniče z krabiček od nývey a použil jsem je samotný.Přilepil jsem je tavným lepidlem na okraj prkýnka (původní základny).Tím jsem zmenšil celkovou velikost (i odrazy).Přepracoval jsem postupně vyhybku, upravil jsem citlivost a posunul dělicí kmitočet směrem nahoru.

A poslechově ?...bez nich to není ono, s nima to zřetelněji cinká ve skladbách, kde jsou ty vysoký kmitočty opravdu nahraný.A nevěřil bych, v kolika skladbách se to naopak vůbec neozve.
Zjevně...kde nic není, ani supertweeter nebere...

...je tady přítomen lékař? ... evidentene hotohá žatva pre audio specialistu!