Musím souhlasit s Barhamem. Nemyslím si, že by mohla mít dobrá nahrávka DR6. Posluchač může mít pocit, že mu to hraje tak nějak lépe, ale bohužel je to tím, že zvedli hlasitost u pasáží, které dříve byli tišší, takže pak to v člověku vyvolává mylný dojem že to hraje lépe. Ale v podstatě nahrávky DR6 po delším poslechu unavují, některé jsou i na hranici zkreslení.
Já Dynamic range list ńemám jako hlavní ukazatel kvality, ale pokud existuje více verzí alb, tak je mi jasným ukazatelem, která verze bude jaká.
Zatím mám zkušenosti, že čím je DR větší v porovnání u stejné desky, tak tím je i kvalita poslechu nejlepší. Jasně to i ukazuje, že Remastery jsou s dynamickým rozsahem v hajzlu a podle toho ten poslech taky vypadá.
Největší zkalamání u mě bylo třeba před lety u DEF LEPPARD. Než jsem se zamýšlel a zabýval dynamickým rozsahem, tak jsem se nechal nalákat ke koupi dvoudiskové
DEF LEPPARD - HYSTERIA (Deluxe edition) Tahle deska, tak jako většina od Def Leppard jsou moje oblíbené věci. Takže jsem se těšil, jaké bude nové luxusní nově remasterované provedení.
http://dr.loudness-war.info/album/view/49133. Při prvním dojmu jsem měl pocit, že to bude maso, neboť vše na mě valilo z beden více než jsem byl u té desky zvyklý, ale u asi čtvrtého tracku jsem z toho byl už totálně vyčerpaný a uši naprosto unavené...

Najednou se mi začala nahrávka zdát více ostrá (což i v základu v podstatě je), ale ostrost byla až při dalším poslechu skoro nepřijemná, źe jsem musel snížit volume. Ihned jsem začal pochybovat nad svým řetězcem, neb jsem v té době nepochyboval o kvalitě CD. Kór když jsou to nové remastery. Říkal jsem si, že nový Remaster, nemůže být přece nic špatného. Ani ve snu mě nenapadlo tam zkusit původní vydání, které jsem měl také doma. Smířil jsem se tedy s tím, že holt některá nahrávka mi může zahrát na sestavě ostřeji a že přece mi nemůžou hrát všechny desky, tak jak by se mi líbilo. Pak jsem se ovšem začetl do dobrého článku:
http://diit.cz/clanek/road-to-hell-aneb ... litu-hudby, a to mě navedlo porovnávat mezi sebou staré a nové vydání a začít hledat ty desky, které svým dynamickým rozsahem budou na High endové sestavě příjemně poslouchatelné. A bude to správné maso

. A tak jsem začal řešit to, že mi něco doma dobře nehraje nemusí být vždy bednách, kabelech a železu, ale základem je dobrá nahrávka. Prostě jsem se stal obětí těch hajzlů z vydavatelských firem, nem jsem jim ty slogany o remasterech věřil a ani na chvíli jsem o tom nepochyboval. Mno jo no....to je prostě vývoj...

A tak jsem DEF LEPPARD - Hysteria vyzkoušel s původním vydáním:
http://dr.loudness-war.info/album/view/50000 a

zvuk byl tak jaký měl být, příjemný, dynamický a hlavně neunavoval, sice to tak neřvalo

, ale když přece chci, tak si volume můžu přidat sám a nemusí být nahrávka hned od startu nařvaná.

. Takže přestože se mi luxusní dvoudiskové vydání DEf LEPARD moc líbilo, neboť to byl krásně udělaný nový obal + booklet, tak jsem ho prostě prodal.

A to mě prostě teď vadí. Původní vydání mají sice ten správný zvuk, ale zase provedení CD je velmi strohé

. S novými edicemi, které mají vymazlené booklety se to nedá srovnat.
Takže jsem s těžkým srdcem prodával třeba celou AC/DC diskografii, kterou jsem měl původně nakoupenou v digipack sérii remasterovanou v roce 2003

.Remasterované album Powerage vypadá takhle
http://dr.loudness-war.info/album/view/52876 
Sice krásně provedené balení....nádhera, ale ten zvuk se prostě s původní originálním neremasterovaným zvukem nedá srovnat.Takhle vypadá neremasterované
http://dr.loudness-war.info/album/view/31664. Tak holt mám teď doma konečně původní vydání s minimalistickými booklety (dvojstránky),

ale zase to hraje jako KRÁVA....a o to mi přece jde

B&W 800D, Rear 4xB&W DS3,Monoblock MCIntosh MC601,Repro kabely INAKUSTIK LS-2404,Signal kabely XLR INAKUSTIK NF-1302,AUDIO RESEARCH LS-26,AYON CD-35 SIGNATURE,OPPO BDP-105D, AV DENON AVR -3808