Filharmonický orchestr - Los Angeles, řídí Leonard Bernstein.
Ale zajímavé jsou i jiná provedení. Např. smyčcového kvarteta KRONOS.
Tato cca11 min. skladba je neskutečným způsobem srdcederoucí a nenechává člověka v klidu. Řekl bych dokonce, že bych ji nedoporučil poslouchat, pokud je člověk v depresi. Je naplněna neskutečným množstvím smutku a beznaděje, která postupně narůstá a graduje ve vysokých polohách houslí a viol jako touha po pomoci vyšší. Ta je ale v nejvyšším bodě utnuta a jako kontrast se rozlévá jen bezbřehé moře nekonečna vyjádřené nástupem violoncel a kontrabasů, které samo o sobě nechává konec bez odpovědi.
Proto mě velmi pobavilo, když rozhlasový spíkr D-duru na úvod této skladby prohlásil, že si tuto skladbu dáme ,,na uklidněnou'' po předchozí operní árii
. No, posuďte sami. Stojí za to.Mimochodem, tato skladba byla použita i v jedné z nejvyexcitovanějších scén filmu ČETA (Oliver Stone 1986)s námětem z Vietnamské války, kdy je jeden z hrdinů opouštěn a nechán napospas sám v beznadějné situaci, která spěje k nezadržitelnému, jasnému, definitivnímu a neveselému konci...
