takže můj Mussorgský je vážně Mussorgský, Obrázečky z výstavičky. teda vlastně Obrázy z vystávy. když řekne Rus slovo řeka, nebývá to totéž, jako řeka naše.
kromě té stažené flacky jsem našel i placku od DG, berlinští s Karajanem. předskokan je Debussy. samá voda. La Mer. zvláštní hudba. taková zdánlivě poklidná, ale člověk nějak cítí, že taky ukrývá sílu tsunami. žádný ambient v obchoďáku...
Mussorgský je moje krev. první Promenáda a hlavně Gnomus má šťávu. tohle nenapsala žádná bábovka. a pak už se nechám unášet. Il vecchio castello. dokonalá harmonie. kdyby ale začal tímhle, tak nevím nevím...
... a nakonec vzhůru do Kieva. myslím, že už tenkrát byl takový, jako dnes. metropolitní velkoměsto. ale zase ne v tom našem smyslu - pražáci ať se nečertí. tak nějak jinak: mrakodrapy, osmiproudé jednosměrky, patnácti dvacetikilometrové bulváry, Don...
ale žádné hospody. jenom pouliční stánky s kvasem nebo hotelové bary.
vzpomínám si, jak jsme tam s Gercevem nocovali cestou z Ruska. po týdenním stresu jsem musel vysadit. nakonec jsem našel plzeňskou pivnici. tam to tehdy (začátek 90.let) byla noblesa. venku mercedesy, uvnitř ukrajinci v oblecích v ceně mého ročního platu s doutníky jako silvestrovské rachejtle. pivo něco přes dvě kila... --- docela čuměli, když jsem je začal do sebe po našemu lámat. jó, když našinec řekne "dám si ňáký piva", nebývá to totéž jak to dávaj v Kievě...

tak s klasikou to nebude tak jednoduché - pustím, poslechnu a vím. raz dva tři a mám to. Mussorgský (nebo -kij?) pátek, Mahler sobota, Brahms neděle.
Obrázky z výstavy ve mně leží. posloucham kytarovky. Def Leppard, The Verve, Collective Soul. Brahms ještě nepřipadá v úvahu.

jak často jste schopni/máte chuť/těší vás soustředěně poslouchat vážnou hudbu?
denně?
několikrát v týdnu?
jak kdy?
po výplatě?
když není nikdo doma?
na podzim?
...

Debussy mě zaujal. a nepřímo zavedl k "hudbě témbru".
Hudba, v níž určujícím prvkem je zvukovost. Patří mezi charakteristické směry kompoziční práce po roce 1950. Zatímco dříve byly formotvornými složkami hudby melodie, harmonie a rytmus a barva zůstávala většinou jen průvodním jevem, v hudbě témbru se barevná složka stává rovnocennou s ostatními a může je i nahradit. Pro hudbu témbru je rozhodující poloha zvukových komplexů, nástrojové obsazení, barevný význam sledu intervalů, složení zvukového spektra tónu. Důsledkem bylo rozšíření hudebního materiálu o zvuky a šumy. Hudba témbru se uplatňuje zvláště v rámci konkrétní a elektronické hudby, avšak takto zaměřené úseky skladeb lze najít i v hudbě komponované pro tradiční nástroje (K. Penderecki).
to zní velice zajímavě.
rád bych nějakou typickou hudbu témbru poslechl. ale nehledám modelový příklad. forma bez obsahu mě zajímá, když už, tak okrajově. říkal jsem, že širá ruská duše nemůže zklamat. a došel ke Svěcení jara.
je Stravinského Svěcení jara hudbou témbru nebo mám raději zkusit něco jiného?
jakou nahrávku byste doporučili? a není to pro greenhorna příliš velké sousto?
Dílo je novátorské téměř v každém ohledu (polytonalita, polyrytmika). Hlavní důraz je zde kladen na rytmus a na posluchače v prvních řadách hudba působí doslova fyzicky. působilo to na vás takhle?
a je to alespoň z části přenosné hifi systémem?

Hezké sobotní poledne všem.
Mám jedno doporučení na poslech:

http://www.bbc.co.uk/iplayer/episode/b0 ... _Soloists/

Záznam koncertu English Baroque Soloists + Monteverdi Choir pod vedením J.E. Gardinera, obsah:
Johann Christoph Bach: Es erhub sich ein Streit
Soloists: Katy Hill (soprano), David Bates (alto), Peter Davoren (tenor), Jonathan Sells, Stuart Young (basses)

Handel: Exodus (Israel in Egypt, Part 1)
Soloists: Meg Bragle, David Bates (altos), Peter Davoren (tenor)

Bach: Herr Gott, dich loben wir, BWV 130; Es erhub sich ein Streit, BWV 19; Nun ist das Heil und die Kraft, BWV 50
Soloists: Julia Doyle (soprano), Meg Bragle (mezzo), Nicholas Mulroy (tenor), Jonathan Sells (bass)

Followed by performances from the Gala recital at the Leeds International Piano Competition, where the finalists perform solo works from their competition repertoire.
Chopin: Polonaise in A flat op.53
Alexej Gorlatch (piano)

Bach/Busoni: Chaconne

Víc než 2 hodiny hudby!!!

V odkazech pod hlavním oknem jsou i další koncerty (např. Jordi Savall, Christie a další).

Něco pro věčné hledače beethovenovského symfonického cyklu.

http://www.sa-cd.net/showtitle/6098

http://www.mdt.co.uk/MDTSite/product//B ... 825-26.htm

http://www.classicstoday.com/review.asp?ReviewNum=12436

Tak uz to vyslo jako komplet

Hezký večer,

dnes od 20hod. si mohou příznivci pana Harnoncourta (a nejenom oni) vzpomenout na 80. narozeniny tohoto vynikajícího hudebníka:

ČRO3, Vltava, 9.12. , 20:00 hod.

AKADEMIE
Nikolaus Harnoncourt osmdesátiletý (* 6. 12. 1929). Posledními koncertními, operními a nahrávacími projekty rakouského dirigenta a mimořádné osobnosti evropské hudby provází Martin Jemelka. Připravila Ostrava.  (105min.)

Lubik gratuluje alespoň touto cestou!

Díky za upzornění, aspoň jsem si pustil rádio. Bohužel jen jako kulisu, takže ani nevím, jak se od Harnoncourta přešlo k čihošťskému zázraku.

No Harnoncourt končil asi 21:45 a potom byl ten zmiňovaný radiodokument. Nakonec jsem musel poslouchat jenom jako kulisu a to asi jenom prvních dvacet minut. Na druhou stranu, určitě by si Maestro (prý to nemá rád, když ho tak oslovují) zasloužil samostatný profil na našich stránkách. Stejně jako třeba Thomas Hengelbrock. Kdo by si chtěl T. Hengelbrocka (Freiburg Barock Orchestra) poslechnout společně s Jaroslavem Krčkem, stačí naladit dnes v 21:20 opět Vltavu:


ČRO3, 10.12., 21:20
MUSICA ANTIQUA
Chrámová tvorba Antonia Caldary. Účinkují Capella Agostino Steffani, Sbor a Orchestr Balthasara Neumanna a Musica Bohemica, řídí Lájos Rovatkay, Thomas Hengelbrock a Jaroslav Krček. Připravil Radek Menoušek, uvádí Helena Černá.


http://en.wikipedia.org/wiki/Antonio_Caldara

Klavirista Ivan Moravec, měl výborný dokument na ČT2.

Světová klavírová jednička, ho uvádí na svých stránkách:

http://www.arkivmusic.com/classical/Nam ... er/18773-2

Pan profesor Moravec je velmi civilní, nehonosí se velkým egem, "nepopularizuje" vážnou hudbu modrým klavírem.
I pro mne, laika vysvětlil detaily technického stavu klavíru a naladění.
Pan ladič pravil, že má schopnost slyšet interference.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Interference

Pan profesor se díval se zalíbením na starého pána ladiče a bylo vidět, že si ho velmi váží. Zmínil se, že kdyby měl Petrof takové lidi, byli by dnes na světové špičce. Podívám se, na jeho nahrávku LP nahrávku co mám a ještě neposlechl.

A zrovna Moravec má nahrávky, které můžou větišnu lidí oslovit. Navíc jsou snadno dostupné a levné.

Tak to mi uniklo, skoda. Ale diky za upozorneni.

BTW: nevideli jste dokument Špalíček? Me se velmi velmi libil.

Zabrousil jsem na tohle vlákno a došel až k Efičákovu tipu na varhany z youtube (Toccata a Fuga- Karl Richter). Zrovna mi to hraje z "repráků" 10x10cm a "subu" 20x20 cm... . Zpočátku mne to utvrdilo, že se varhany dají poslouchat na čemkoliv, ale teď ke konci skladby už je to vo uši.. A řek bych, že zkreslená je už nahrávka. Že ten zvuk už byl prostě moc velkej na to nahrávací zažízení (kamera?). Já mám několik skvělých varhanních cd a když mám náladu provětrat aparát i uši, něco z toho pustím. Ten efekt je většinou, že se tomu musím věnovat. Nemůžu to poslouchat jako kulisu.Ňák mne to vždycky dožene a malinko i přirazí ke zdi. Ač mám občas k poslechu klasiky v mých podmínkách výhrady, u varhanních nahrávek vždycky jen vejrám, jaká je to paráda. Někdo by mohl posměšně říct, že na bednách, co nejdou moc pod 50Hz si to těžko můžu užít...ale můžu . Baví mne, že to můžu třeba i dost vokouřit a pořád to není zkreslené. Je to silné a čisté. Přijde mi, že je jednodušší nahrát poslouchatelně varhanní skladbu, než velkou skladbu pro orchestr a sbor. Asi je tenhle příspěvek mimo kontext předešlých příspěvků, ale prostě jsem po dosti pracovním dnu a párku s kremžskou hořticí a plzničkou sem chtěl taky něco plácnout. Přeju všem "klasikům" a samozřejmě i všem ostatním krásné svátky

Primare, velmi dobré broušení.
Varhany a jejich monumentální zvuk, pomáhal církvím. Pocit spirituality navodí královský nástroj v každé farnosti. Opět proběhl dokument s varhaníkem č.1, p.Tůmou. Restaurátoři, osvětlili detaily své tajné kuchyně. Velmi náročné, staletí neudržované nástroje.

Práce varhaníka v promrzlých kostelech je o zdraví.
Tůma se zmínil o velikosti Bachova varhaního odkazu. Jeho dílo je natolik komplikované, že trvá dlouhá léta, než se do něj hráč doroste. A když se to konečně povede, tělo týrané chladem, přestane zvládat akrobatické nároky hry pro čtyři končetiny. Zmínil se o potížích s dlouhou ozvěnou, hráč v podstatě nesmí poslouchat, hraje jen na klávesy. To je možná tajemstvím přesnosti hry, mechanických manuálů původních mechanických varhan.

Dobře doladěný aparát, zdařile sejmutá nahrávka a prvotřídní hráč na důstojném nástroji, mi přijde daleko lepším zprostředkováním té síly umění Fugy, než živý koncert.
Mé sporadické návštěvy kostelů jsou zaviněny nesnášenlivostí k šustícím bombónům, mobilům, sdělovaným dojmům blízko stojících návštěvníků, ( dámy s předkusem zdůrazněnými sykavkami ) prostě vytrhávání z ponoření do hudby.

Shromážděním davů na bohoslužbách v období epidemií, byl důvod k značného úbytku obyvatelstva.
Podaní sedření prací na panském, nestačili pěstovat plodiny pro svou obživu. Na obyvatelstvu Markrabství Moravského, zdecimovaného hladem a vojsky dobyvatelů armád cizích i vlastních ( drancování spřátelených Maďarských oddílů vyvolalo rozpaky i na vídeňském dvoře), během bohaté historie nedávné Habsburské monarchie. Sama pobožná císařovna Marie, organizovala obřady na odražení epidemií, čímž se počet obětí výrazně navýšil nakažením v kostelech.

Tíha černého sukna, rozmanitého odkazu evropského křesťanství, geniality najatých hudebníků i altruistické každodenní hrdinství lidí, v službách humanity. Krásné svátky pro všechny lidi, nejen dobré vůle.