Na TIntnerovi se Brucknerovi posluchači v posledních letech opravdu jakžtakž shodnou, takže bude asi dobrý nápad začít u něj, pokud má člověk tu potřebu. JInak je bruckneriánství kult se vším všudy - se sektami, spory o kanonická vydání a vášnivými debatami o všemožné detaily. Přiznám se, že Sinopoli ani Delogu by mě osobně nenapadli jako první volba, kdybych si chtěl pořídit další nahrávku Brucknera. Ale mám zase nostalgickou slabost pro Matačičovu Sedmou, i když zároveň chápu, že to je zkrátka moje osobní, dost nahodilá záliba.

Ještě mě napadlo, že by se dadafta mohlo zaujmout Brucknerovo Te Deum. Ale nemá cenu se nutit.

http://www.classical.net/music/recs/rev ... 09392a.php

zajimava jednoaktova opera

Petr Iljič Čajkovskij - Symfonie č. 5 e moll, op. 64
Herbert von Karajan
Vídenští filharmonikové

ó symfonie.
ó ruské romantické symfonie! mám pro vás slabost.

nic proti klavírním koncertům, operám, smyčcovým kvartetům a rock´n´rollu, na svou obranu před ukamenováním jejich vyznavači můžu říct: opravdu rád si je občas poslechnu, rock a pop dokonce docela často. ale když je orchestr v hlavní roli? tomu se nic nevyrovná...
v nejexpresivnějších pasážích se sice pár výraznějších skladatelů najde, ale to je ode mě pouhé zavrženíhodné hnidopišství.
nádherná hudba, která mě naplňuje harmonií a ideály.
a Karajan tomuhle rozumí - houslové mezihry jsou prostě prvotřídní.

tož vzhůru do carského Ruska za Petrem Iljičem!!!

***************

teď k věci: kdo ještě kromě Karajana?

hm, on ten Karajan byl docela problémový týpek. NSDAP? a k...a!

na Wikipedii píšou:
Jeho muzikantský styl byl většinou (s výjimkou jeho raných let u EMI) akademický bez větší odvahy, nicméně kladl velký význam na zvuk. Jeho ideálem byl „odmaterializovaný“ zvuk, jež nepřipouští žádné další zvuky a šumy při tvorbě tónu. To vedlo u zvukově významných prací jako např. u impresionistických nebo též u skladeb Jeana Sibelia k velkolepým výsledkům (platil vedle Leopolda Stokowského za jednoho z největších „mágů zvuku“ vůbec), u klasického a romantického repertoáru byl však jeho ideál zvuku často kritizován jako naleštěný povrch.
co si pod tím představit?
kde hledat nějaké obsáhlejší informace?

dadaft píše:hm, on ten Karajan byl docela problémový týpek. NSDAP? a k...a! kde hledat nějaké obsáhlejší informace?

Např. zde, (a to nejen o Karajanovi)....

dík. jestli knihu seženu, určitě ji sám sobě naježím. výborný tip na četbu v časech svátečních...

dadaft píše:hm, on ten Karajan byl docela problémový týpek. NSDAP? a k...a!

na Wikipedii píšou:
Jeho muzikantský styl byl většinou (s výjimkou jeho raných let u EMI) akademický bez větší odvahy, nicméně kladl velký význam na zvuk. Jeho ideálem byl „odmaterializovaný“ zvuk, jež nepřipouští žádné další zvuky a šumy při tvorbě tónu. To vedlo u zvukově významných prací jako např. u impresionistických nebo též u skladeb Jeana Sibelia k velkolepým výsledkům (platil vedle Leopolda Stokowského za jednoho z největších „mágů zvuku“ vůbec), u klasického a romantického repertoáru byl však jeho ideál zvuku často kritizován jako naleštěný povrch.
co si pod tím představit?
kde hledat nějaké obsáhlejší informace?

co pisou politicky korektne je na peknych par mesicu reasearche jednotlivych nahravek (Karajan vs. ostatni), stoji za to si to projit a ocuchat sam.... je to tezko sdelitelne pisemnou formou... zkratka je to casto unyle, nezivotne, nalestene a hlavneustarsihudbystrasnespojitezahranetakzejetouplnanuda.....

nizke členské číslo v NSDAP (to jako že vstoupil mezi prvnimi) myslim nepotrebuje komentar....

u Cajkovskeho 5. tezko radit, ono tahle skladba snese hodne... ja vyrustal na Abbado/Chicago/Sony, slusny je Gergiev/Kirov (lepsi je ale 6.), vyborny Gatti/Royal p./Harmonia mundi, ono ani ten Karajan/WP co si tak matne vybavuju nebyl v Čajkovskem spatny. nejake srovnani se delalo tusim na Slovanetu, ale to byla 4. symfonie. http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?t=1936

cough píše:...nizke členské číslo v NSDAP (to jako že vstoupil mezi prvnimi) myslim nepotrebuje komentar....

Karajan se narodil 5.dubna 1908, NSDAP byla založena 24.února 1920. To mu bylo 12 let.
Dle Wikipedie měl stranické číslo 3430914, čili vstoupil do ní až v březnu 1935.
Hitler byl u moci od 30. ledna 1933, kdy se stal kancléřem.

Bylo to z Karajanova politického přesvědčení, nebo nutnost, aby mohl vykonávat práci kterou měl rád ?

no, když člověk uváží i jeho další záliby kromě hudby, Porsche, luxusní jachty atd., je jasné, že to byl požitkář tělem i duší a zároveň člověk věřící v "božské" (nebo spíš "z boží vůle") abstraktní věčné principy. NSDAP byla přesně strana pro něho. otevřela mu koncertní síně v celé Evropě. nemohl nevědět.

WIKIPEDIE píše:Jeho ideálem byl „odmaterializovaný“ zvuk, jež nepřipouští žádné další zvuky a šumy při tvorbě tónu.

cough píše:je to tezko sdelitelne pisemnou formou... zkratka je to casto unyle, nezivotne, nalestene a hlavneustarsihudbystrasnespojitezahranetakzejetouplnanuda.....

myslím, že tomu rozumím. před časem jsem u Karajanova Mozarta tady někde psal, že je to jako vlny na moři. u jeho Čajkovského, hlavně u houslových partů, jsem měl znova ten pocit. pro suchozemce (třeba z moravsko-slezské brány) je první noc na širém oceánu nezapomenutelný zážitek a málokdo ji prospí. takový je Karajan. je to velkolepé, ale časem to zřejmě trochu omrzí. člověk zatouží po bílých hřebenech vln, po vzrušujících průplavech a kouzelných zálivech...
pro začátečníky je podle všeho Karajan (jeho nahrávky) vhodná volba. nuance a koření by stejně nevychutnal, zato získá velmi stravitelný první celkový dojem...

Aleska.

Z čeho se dá usoudit,že vstoupil do Strany až v březnu 1935,podle č.3430914 ?

Není nic jednoduššího, třeba z Wikipedie a jiných jeho životopisů, jen chtít.
Navíc, Rakušané a Němci nejsou národ Švejků, to národ akurátní, přesný a puntičkářský (nebo byl). A tam kde je požadována přesnost, tam se vždy začíná od počátku, nikdy z prostředka. Ten drill tam (snad) dožívá dodnes, natož v těch letech minulého století.

Mozartovo Requiem s Berlínskou filharmonií, dirigovanou Karajanem, je pro mě úžasné. Neznám lepší. Nahrávka z r. 1962.

Není nic jednoduššího...jen chtít.


Ano,proto se tě ptám.

Protože kdybys chtěl,tak si přečteš v oficielní verzi...

Karajan joined the Nazi Party in Salzburg on 8 April 1933; his membership number was 1,607,525. In June the Nazi Party was outlawed by the Austrian government. However, Karajan's membership was valid until 1939. In this year the former Austrian members were verified by the general office of the Nazi Party. Karajan's membership was declared invalid but his accession to the party was retroactively determined to have been on 1 May 1933 in Ulm, with membership number: 3,430,914.

PMA: Ja mám najradšej verziu z 1975.

Boxer: o muzice sice kulový, ale v "senzacích" to je jiný kafe, že