No jo,kulový,jak vždy máš pravdu.

Reagoval jsem na Alesku a jeho "důležité" mi vysvětlení.

Když už tak

Karajan a Mozart to je pro mě divný spojení, už jen když si vemu rozdílný povahy těchtou dvou pánů... Ta nahrávka co tu zmiňoval PMA může být skvělá zvukově, ale Karajanovo nastudování Mozarta bylo pro mě vždy skoro stejný utrpení jako poslouchat Bacha v úpravě Stokowskiho. I když tam je to úplně ad absurdum

to boxer :

I Velky Bobo tvrdil, že Mozarta hraje nejlépe "Akademie Svatého Martina v Polích"

Guliver píše:PMA: Ja mám najradšej verziu z 1975.

Ta novější nahrávka z r. 1975 je určitě lepší, co se týče kvality záznamu zvuku na nosič. Nicméně, co se týče hudebního provedení a podání, je pro mě starý záznam z roku 1962 "TOP".

Asi zjednodušuju, ale zdá se mi, že by se dadaftovi mohly líbit zkrátka starší nahrávky dirigentů, kteří vyrosli už před válkou. Z novějších nahrávek by mohl zkusit něco s Abbadem nebo Barneboimem - a třeba by nám řekl víc. Mám dojem, že kdysi mohl někdo kupodivu vnímat naopak právě Karajana jako studeného analytika.

Co se týče debat o Karajanově nacismu: věcná mi připadla třeba poměrně nová knížka historika MIchaela Katera The Twisted Muse. O Karajnovi konkrétně je tam jen pár stránek ale kontext tady je opravdu užitečný. Osobně si myslím, že Karajan to schytává tak trochu za řadu svých generačních kolegů, protože je nejznámější.

Pozítří máme 1.1., takže nás čeká tradiční novoroční přenos z Musikvereinu.

Ale již zítra v podvečer si můžeme vychutnat o něco méně tradiční (ale i tak hezký, pětatřicátý) silvestrovský koncert Berlínských filharmoniků pod vedením (u Bf debutujícího) Gustavo Dudamela.

V přímém přenosu vysílá první německý program - ARD - das Erste, 31.12., 17:15, samozřejmě v High Definition a Dolby Digital.

Francouzsko-španělský repertoár (Berlioz, Saint-Saëns, Bizet, de Falla) a hvězdná Elīna Garanča:
http://www.berliner-philharmoniker.de/k ... m+Programm

tentokrát spíše o zvuku:



*************************************************************************************
*************************************************************************************
*************************************************************************



Gustav Mahler S\mphony No.5
St. Petersburg Philharmonic Orchestra
Yuri Temirkanov
SACD (DSD)
Water Lily Acoustics (Kavichandran Alexander)



byl jsem šokován.
byl jsem zmaten.
tohle zní hóóódně "jinak" než naprostá většina symfonických nahrávek.
a je to bezesporu něco extra.
hlavně hlasitě totální realismus až na dřeň.
audiofilní purismus bez šminek a kudrlinek.
DR 31 !!!



Kavi Alexander, the owner and recording engineer of Water Lily Acoustics, prides himself on the fact that each of his recordings is a real-world acoustic presentation of a performance occurring at a specific time and place. Water Lily recordings attempt to provide an accurate, realistic portrayal of the recording venue via a two-channel playback system. Kavi's microphone technique is sometimes (in my opinion wrongfully) called minimalist. It is certainly purist—his recordings are strictly two-channel from beginning to end. What does this mean? It is quite simple: Only two microphones are used to capture the performance, usually in a Blumlein arrangement (closely-spaced figure-of-eight mics crossed at 90 degrees). The technique may be simple, but the recording engineer using it must be exceptionally, artfully talented if he is to truly capture the recorded space. Simply putting a couple of microphones in a room will not create the magical, real-life effect that the best of these recordings can deliver.
http://www.positive-feedback.com/Issue20/waterlily.htm

http://www.audaud.com/article.php?ArticleID=322

*************************************************************************
*************************************************************************************
*************************************************************************************

Karajan, který mě zklamal:


a je to prý legendární nahrávka od Decca.

ale možná, že já na některé ty patetické němce moc nejsem. ani Mahler, ani Bruckner, ani Richard Strauss mě většinou tak nějak nestrhnou.

ale ta nahrávka. já nevím. až v 8mé větě (Das Tanzlied) z toho trošku cítím Karajana. předtím je to takové nijaké.

***************

co se mi zato moc líbí:


Prokofjev: Ivan Hrozný

skvělá nahrávka. a asi zatím nejmohutnější, co mám.
pro milovníky sborového zpěvu + orchestru pošušňáníčko.

Zdravim "klasikov"
Chcem sa spytat na tento komplet http://www.supraphon.cz/cs/katalog/data ... lu=2011327
Pocul ho niekto? Dakujem

Stano: dokonce nazivo - byl jsem na koncertech, ktere se natacely a jsou na tomto kompletu. Rozhodne nebrat...

Zkus Marisse Jansonse na EMI, to je skoro za stejny prachy uplne jinde... nebo Kondrasina ...

Dakujem, za rychly nazor A radu vo vybere - preco nebrat? Len by ma to zaujimalo

Včera naživo:

G. MAHLER: Symfonie č. 10 (rekonstrukce Deryck Cooke)

Česká filharmonie dirigent Eliahu Inbal

to stano_stano: sostakovice se sostakovicem od supraphonu rozhodne ne! z toho co znam interpretacne nejdal je Kondrashin, Mravinsky (ale to neni komplet) a Rostropovich (zvukove skvele!). Jansons bude urcite tez OK.
Jinak dovolte pozvat na koncert do Rudolfina:

14. února 2011
pondelí
Dvořákova síň
19:30
Cyklus I5-10
Český spolek pro komorní hudbu

Koncert nositele Ceny Českého spolku pro komorní hudbu za rok 2010
L. VAN BEETHOVEN: Trio pro klavír, housle a violoncello č. 4 B dur op. 11
D. ŠOSTAKOVIČ: Trio pro housle, violoncello a klavír č. 1 c moll op. 8
B. MARTINŮ: Klavírní trio d moll č.2 H 327
A. BABADŽANJAN: Klavírní trio fis moll

Orbis Trio

protože jsem nedávno nevěděl, že mám doma McLaughlina, prokopal jsem cdčka a našel mějaké náhodné kupy a tak.
měl to být večer vážné hudby, a nakonec i byl,
ale chvíli to vypadalo na horror:

Franz Schubert - String Quarted in D minor "The Death and the Maiden"
Philharmonic Quartet
Ultraphon

Gioacchino Rossini
Petite Messe Solennelle
Societa Camaristica di Lugano
Edwin Loehrer
Errmitage

Mozart Le Nozze di Figaro
Collegium musicum Pragense
František Vajnar
Supraphon

ty první dvě cdčka jsou pokud jde o zvuk tragická.
ovšem ten Mozart je naprostá katastrofa. humus bigus. neposlouchatelný blivajs. děs a hrůza. 1. místo v mršbě.

už mi zbývala jen poslední kapka naděje. ale moc jsem nedoufal.

Jan Václav Hugo Voříšek
Symfonie D dur
Pražský komorní orchestr
Ivan Pařík
Supraphon

nejdřív jsem myslel, jen tak podle jména, jsem kulturní barbar, že Voříšek bude nějaká avantgarda - šílený anarchista nebo temný symbolik...

a on je to východočeský klasik, dokonce vídeňský císařský varhaník!
ba co víc, i ta nahrávka je dokonce lehce nadprůměrná...

Symfonie D dur je nádherná, plná života, i když jí Beethoven tak trochu trčí jako sláma z bot,
byl jsem IN.
paráda!!!

vám říkám lidi - děte do Voříška.



a do Paříka!!!