Planta mám stejně rád sólově (prvních 6 alb, pak šel do kopru), jako v LED ZEPPELIN. Ne více, ale také ne méně.
S Ozzym souhlasím. U něj bych na roveň BLACK SABBATH dal osm alb.
Třeba Ronnie Dio měl první tři sólovky také excelentní, na úrovni jeho BLACK SABBATH a RAINBOW.

Taky jen můj názor, ale to snad nemusím psát, to je automatické.

Tak Ozzy 7 alb. Na Down To Earth (2001) začal vadnout, od Black Rain (2007) se nedá poslouchat. Ale Ozzmosis (1995) je pořád extratřída.
Rok 2000 znamenal přelom v mnohém.

Já považuji za vrchol Ozzyho tvorby "No More Tears".
Nejlepší alba Black Sabbath bylo prvních šest s Ozzym.Ať
měli BS jakéhokoliv zpěváka včetně Dia,nikdy nedosáhli takového úspěchu jako s Ozzym.
Ani Ozzy sám ve své tvorbě nedosáhl úspěchu prvních šesti alb BS.
Prvních šest desek bylo vynikajících, sedmá "Technical Extasy"už byla jiná, nicméně obsahovala hit She'Gone(u nás M.Rotrová) a osmá deska z roku78 byl totální průser.

Za mě, učebnicovým představitelem HM je Judas Priest, dále snesu poslouchat Iron Maiden, Twisted Sister je divadlo, panoptikum. Metallica, Slayer, Pantera a Megadeth jsou již moc speedy ale je obligátní je znát. Extrémem je Venom příkladem. Méně známý Exciter - Violence&force. Četba povinna: Heavy rock
(Ryszard Gloger 2000) polsky nebo Bartas, Weiss, Guiness. Vše nastudováno,
přečteno leč v případě potřeby sahám po učebnici.

Lechos- jo, vše je na debatu , a tvorba kapel se vyvíjela.
Judas - začátek 80 hodně rádiových hitovek( United) , 1988 Ram IT Down návrat, 1991 když jsem slyšel painkiller na intru na protekčním cd to byl masakr.
Metallicu mám celkem načtenou do 1998. První rizle punkem , dal to každý zná, každé album jiné, Garage úplně, justice zas jinak, ale metal, 1991 zkomercneni atd .. Iron M. taky vývoj - první dvě mazec, pak Bruce , zas něco jinýho, a jelikož začli hrát furt celkem kolovrátek, tak přišla pecka Seventh Son. Pak ještě 1991 ok, dal už mě to nebralo , až 2000 nebo kdy bylo to celkem povedené. Byl jsem tenkrát v Praze na koncertě, ovšem stejně jsme se nemohli dočkat starých hitů, které nám předložil až na konci samozřejmě

JUDAS PRIEST nejsou zrovna učebnicový příklad metalové kapely. Vznikli v roce 1969, tedy rok po BLACK SABBATH a DEEP PURPLE. Zpočátku hráli blues rock a psychedelii s art rockovými prvky, postupně přešli na čistý hard rock. Byli rozhodně méně tvrdí než BLACK SABBATH. K metalu se dostali po více než deseti letech existence, tedy pozdě. Pokud bychom je posuzovali podle stejných pravidel jako klasické sedmdesátkové kapely (protože jsou sedmdesátková kapela, samozřejmě), měli bychom o nich hovořit jako o typických hard rockerech.

Antony píše: ↑

09 črc 2023 15:08

Planta mám stejně rád sólově (prvních 6 alb, pak šel do kopru)

To se ti fakt líbí víc třeba "Shaken 'N' Stirred" či "Now and zen" než např. "Dreamland" či "Mighty Rearranger"?

PS: Když bych ale měl zůstat u tématu, tak když už metal, tak u mě skončí v přehrávači (či na gramci) White Zombie, Tool či Ayreon (jestli to je podle zdejších "definic" metal , spíš. tzv progressive metal ). Přiznám se, že klasický metal mě prostě za celý život vzal jen velmi výjimečně.

PetrD
Now And Zen (1988) mne vzal na první dobrou a od té doby u mne vyrostl snad do toho nejlepšího alba, co Plant udělal.
Shaken 'n' Stirred (1985) jsem poznal v době vydání a tehdy jsem mu nepřišel na chuť. Bylo to divné album, nerockové. Ale už pěkně dlouho si právě tu divnost vychutnávám, tohle mohlo vzniknout jen v osmdesátkách. Je to strašně zábavná deska, která mne při každém poslechu vyzývá k tomu být soustředěný. Skrytý poklad. Při obnovování sbírky vinylů jsem si ji koupil jako Plantovu první.
O pozdějších alb se ošívám. Dreamland (2002) jsem si celý natěšený koupil po skoro desetileté autorské Plantově pauze hned jak vyšlo a dodnes si pamatuji to příšerné zklamání. Zkusil jsem je od té doby ještě několikrát, žádná náprava. Unavená a rozmělněná muzika, vyhaslá a prázdná. Cizí a zbytečně omleté skladby. V té době jsme o DR neměli ani tucha, ale že je zvuk úplně blbě mi bylo jasné už tehdy. Mighty ReArranger (2005) je na tom ještě hůř, úplně zbytečná deska. Nedokázal jsem ji nikdy přetrpět celou.
Domnívám se, že po roce 2000 spousta lidí kupuje jeho nahrávky jen kvůli jménu, nikoli pro kvalitu hudby.

S Plantem to mám podobně, mám rád i jeho první desku.

Velmi zajímavé lp, vlastně mini lp z roku84.
Kromě Planta hraje i Page a Jeff Beck.
Zvukově dokonalá záležitost.

Jo, Plant...obstaral jsem si Carry fire a Digging deep (compilace)
jednoduše proto že je to - Plant! 2x poslechl a založil na věky do archívu
ze starých kousků Principle of moments (II.) za pozornost stoji. Big log.

lechos, pesi --- těch kapel tehdy vyletěly stovky, Accept, Metal Church, W.A.S.P., Pretty Maids, Grave Digger, Mercyful Fate, Living Death, Fates Warning, Raven a další a další z těch větších, ale i spousta takových jednorázovek jako Tyrant, TKO a podobně. Dodnes třeba občas poslouchám zapomenutou desku od kapely Gravestone --- taková osobní libůstka, ale fakt se mi už od osmdesátých líbí. Kdysi jsem to měl nahrané z vinylu na chromku TDK a byl to plný vesmír kytar ,,,,,,,,,,,,,, z Tidalu už to tak dobře nezní, ale když ji miluješ, není co řešit


https://tidal.com/browse/album/17085651
GRAVESTONE -- Back To Attack (1985)

GRAVESTONE jsou moji oblíbenci už od osmdesátek a rozhodně nejde o jednorázovku. Vydali 5 studiových alb (první dvě jsou srandovně krautrocková), a pokud počítám i další po změně názvu na 48 CRASH, tak vlastně 6.
Stejně tak TYRANT. Německá grupa udělala 5 řadových alb, jejich američtí jmenovci 4. Obě kapely si také rád poslechnu, když mám náladu na metal.

Z takto laděných Germánů mám stejně nejraději STORMWITCH.

https://tidal.com/browse/album/293255960
METAL CHURCH --- Congregation of Annihilation (2023)

Dvě skvělé letošní desky.

Metal Church je samozřejmě jedna z nejklasičtějších heavy metalových kapel, která nikdy neuhla a přes značné personální změny vždy byla na slušné úrovni. Tedy ne že by nebylo žádné slabší album v jejich dějinách, ale většina je výtečných. Celá první fáze, z nových je parádní třeba XI. Na novince Congregation of Annihilation je vynuceně zase nový zpěvák Marc Lopes, a zvládá to dobře. Zesnulý Howe byl hlasově chytlavější, ale Lopes je intonačně naprosto sebejistý, jen prostě má o chlup méně atraktivní hlas. Základem všeho ovšem je fantasticky šlapající kapela a dobře napsané písničky. Snad kromě trochu monotónní Making Monsters jedna pecka za druhou...

BRAINSLUG je nová tvář na poli thrash metalu -- neplést se stejnojmennými doomery -- tohle je rychlý, nahoblovaný, veselý thrash s lehkou příměsí skejtu (a naštěstí nulovou příměs metalcore a deathcore). Něco jako nové Show No Mercy, které má myslím teď někdy čtyřicáté výročí...


https://tidal.com/browse/album/296579524
BRAINSLUG --- Brainslug (2023)

(obě alba tak DR7)

OFF TOPIC
Tak jsem udělal jeden zajímavý objev. Osobně metal poslouchám mimo ideální poslechový bod, většinou při práci na compu, přímo u levé bedny. Mimo sweet spot kupodivu nízký dynamický rozsah moderních nahrávek vůbec nevadí, není slyšet, naopak zvuk působí parádně hutně. Teď jsem potřeboval s něčím manipulovat poblíž beden, tak jsem je stáhl na půl metru k sobě ............... a panečku jak to hrálo!
Zhroutil se sice prostor nahrávky, jenže u komprimovaného metalu stejně žádný není, je to slisovaný hnus, takže vlastně žádná škoda. Ale jinak to hraje famózně a dá se poslouchat kdekoliv v místnosti... ................. no, to je ale blbost