Nárážel jsem na to - o čem se tam zmínil Dadaft hned na samém začátku. Tedy konkrétně o ideálních průměrech drátu - vůči celkovému průřezu kabelu. Tvrzení ,že : ideální jednotlivý přenosový vodič má mít z mnoha důvodů určitý průměr tedy cca 0,8 mm....

Však to je stále len o skinefekte...Určité optimum priemeru, kedy je hĺbka vniku prúdu taká, že sa efektívne využije prakticky celý prierez vodiča ("úspora" medi). Ešte raz tento odkaz
https://www.audioholics.com/audio-video ... ker-cables
a citácia zo záveru

..Actual measured increase in AC Resistance due to Skin Effect at 20 kHz is less than 3%.

A to bol "worst case", pre solid core. Pre kábel z tenkých drátov (aj neizolovaných) je to ešte menej..

2-BVa
ano rozumím ,tedy z technického hlediska s článkem nemáte nejmenší problém.

Ale samozřejmě váše přesvědčení ,že ( prokazatelně slyšitelný rozdíl je 0 - slovy nula ) a je to celé slušně řečeno zcela zbytečné - neboli "úplně na hovno" nadále trvá. Doufám

To jen abychom se v tom my ostatní neztráceli - s čím vlastně souhlasíte a s čím už ne. Resumé - mám to tedy (pokud souhlasíte) brát od vás zhruba takto : vědecky a tech. výborně zpracovaná teorie bez praktického zvukově rozpoznatelného dopadu. Je to tak

Zajímalo by mě zda byl článek taky tímto způsobem zaměřen ,nebo měl naopak nastínit co zvukové rozdíly v konstrukci kabelů ve skutečnosti způsobuje a odborně (na vědeckém zakladě) to laikům vysvětlit. Mám malinko pocit jako bych já s Dadaftem četl jiný článek než vy.

Jde mi o to že s Dadaftem tak nějak souhlasíte ,ale ve výsledku on bere článek vážně a na jeho závěrech staví ,
ale přitom vy "kopete" za soupeřící tým a vliv který on uznává popíráte ,nebo už najednou ne Možná jsem si jen něco špatně přeložil ,vyložil ,pochopil, já nevím - poraďte mi.

Skinefekt je dávno známy technický fakt, tam nie je s čím nesúhlasiť. V tom článku, na ktorý som dal odkaz, je aj vplyv skinefektu v audiopásme pri reprokábloch kvantifikovaný, zvýši sa AC impedancia kábla max. o 3%. Prevedené na dB je to zmena asi 0,2- 0,3dB na 20kHz. Nie je to nelineárne skeslenie, je to jednoduchá zmena amplitúdy, "korekcia" na 20kHz... Rádovo väčšie zmeny spôsobí pohyb hlavy o pár cm. A je výskumami dokázané, že človek rozlíši zmeny amplitúdy spoľahlivo od cca 1dB, a nie na 20kHz, ale v pásme najvyššej citlivosti sluchu. Takže farbisté reči o "hodenej deke" a podobných jasne počuteľných rozdieloch vplyvom skinefektu sú úplne mimio realitu. Čítali sme rovnaký článok, ale treba ho chápať v súvislostiach s technickými "reáliami".

2 BVa
Děkuji, chvilku jsem si dovolil nad vaším postojem zapochybovat.

2 Dadaft
vidíš prostě jen neumíme číst ,ani v češtině bychom to zřejmě nepochopili.
Doufám že nikdo další nepovažoval tento vědecký pojatý a veskrze odborný článek jakožto vysvětlení, nedejbože důkaz o slyšitelném vlivu různých kostr. materiálů atd. Šlo samosebou o čiré teoretizování.

V teoretickéj rovine, má aj teplota (čo len pár stupňov) v miestosti vplyv na zvuk, ako aj vlhkosť vzduchu.. Možno aj vyšší ako spomínané káble. Prečo to niekto nerozoberá, že počuje?

Já tedy spolehlivě slyším rozdíly ve zvuku, když je venku nižší než průměrný, a naopak vyšší než průměrný tlak.

Čo tak skúsiť vyrobiť nejaký vyrovnávač tlaku?
Ako sa zvuk zmení pri vyššom a nižšom tlaku?

Vyrovnávač jsem našel.

Při nižším je to Hennessy a při vyšším je to Champagne.

BVa píše: ↑

23 úno 2019 13:06

... A je výskumami dokázané, že človek rozlíši zmeny amplitúdy spoľahlivo od cca 1dB, a nie na 20kHz, ale v pásme najvyššej citlivosti sluchu. ...

Můžu se zeptat, kterými výzkumy konkrétně?

Argumenty a odkazy na výzkumy hranic slyšitelnosti jsou dost časté. Nejsem z oboru a žádný takový význum jsem nikdy nečetl ale vhledem ke zkušenostem s výzkumy z jiných oborů bych si takový výzkum rád přečetl. Četl jsem spoustu výzkumů z různých oborů a dokud si nějaký sám nepřečtu, nevěřím už snad vůbec ničemu. Metodické díry jsou relativně časté a mýty z nich plynoucí zasahují celé generace. Netvrdím, že je tomu tak i zde, ale opravdu rád bych si nějaký opravdu seriózní výzkum hranic slyšitelnosti přečetl. Jak se takové výzkumy provádějí? Jsou jejich závěry nezpochybnitelné / defitivně uzavřené / dostatečně metodicky čisté / zopakované na dostateně velkých vzorcích populace se vším všudy, co k tomu metodicky patří?

Prostě spousta hifistů mluví o svých vjemech a smyslových postřezích a byť je psychika mocná a matoucí, nemůže na tom něco být? A věřit víc výzkumům nebo vlastním smyslovým vjemům a zkušenostem? Spousta dalších souvisejících otázek... no flame.

hřebík- potom čo taký výskum, ktorý by preukázal schopnosť rozlíšiť zvuk pri zmene káblov?

Napríklad
https://www.sciencedirect.com/topics/en ... audibility

The use of the decibel for comparison of sound pressures is fortunate in that the ear has a generally logarithmic response to sound pressure, and the decibel, being logarithmic by definition, thus has a roughly proportional relationship with loudness. For example it is found that, for most sounds, a 1dB change in level is just detectable with steady, pure tones; a 3dB change is just detectable with speech or music, while a change of 10dB is perceived as approximately a doubling (or halving) of loudness.

Na webe je toho dosť, stačí hľadať. Alebo si to vyskúšat..

Hrebik,

Dobra stranka- toto je test na 440Hz sinus, cize tam kde teoreticky pocujes najlepsie.
Vyskusaj si aky rozdiel pocujes, najlepsie na svojej aparature.

https://www.audiocheck.net/blindtests_level.php?lvl=1

Děkuji všem. Věci si zkouším a věřím tomu, že dokážu dlouhodobě rozlišit, co opravdu slyším a v čem mě něco šálí. O tom nicméně diskutovat nechci, abychom neskončili u kontroverzí a dalších hádek. Zajímá mě teď hlavně následující: Pokud se konstruují přístroje (zesilovače, bedny, ale i kabely atd. ) na určitých předpokladech prahů (ne)slyšitelnosti, na základě čeho jsou techniky přijímané hodnoty prahů slyšitelnosti založené.
Jsou to:
A) Údaje získané ze samotných "biologicko/fyzikálních" vlastností ucha. Tj. jakési "objektivní" hodnoty zvukového rozlišení lidského sluchového ústrojí?
ANEBO
B) Výzkumy založené na nějakých poslechových testech a lidské interakci k těmto testům (třeba ABX).
???

Argument o prokázaných prazích slyšitelnosti je totiž v táboře kabeloskeptiků velmi častý a zajímá mě, na čem je opravdu založený. Studovat to samozřejmě postupně budu dál, jak mi čas dovolí, jen mě zajímá jasná a konkrétní odpověď na otázku: Prahové a všeobecně/vámi osobně přijímané hodnoty slyšitelnosti jsou stanovené způsobem A), nebo způsobem B)? A ke každé pokud možno nějaký jasný článek/výzkum (cz, an). Sorry, pokud to bylo už v odkazovaném, hoďte prosím pls případně citaci/pasáž, ve které to je, přeci jen víkend