NA píše:Na přenos elektroakustického signálu má vliv jak délka, tak materiál a ještě mnoho dalších věcí.
Je potřeba přesně specifikovat, o čem se hovoří. Materiál a délka propojky ? Jestli ano, tak které další "věci" to jsou ? Já bych řekl, že materiál a délka se v tomto případě dají nahradit hodnotou odporu a to včetně přechodového odporu.
Pokud bude propojka kvalitní, bude mít jen odpor ohmický. Bude-li komplikovaná (z vodiče místo pokoveného pásku), mohla by teoreticky mít i induktivní složku. Ovšem v tomto pásmu frekvencí je to blbina. Všechno kolem jsou jen mlžící pindy, které nic neřeší ...
NA píše:Pro připojení reprosoustav se svorkami zvlášť pro vrchní a spodní pásmo (bi -wiring) se singl-wire kabely mají připojovat na svorky pro vrchní pásmo a klemovat ke spodnímu. Ty klemy méně zhorší přenos pro basové pásmo než pro to vrchní. Pokud jde o vysvětlení proč se ve výše popisovaném případě pro ucho může zlepšit zvuk ve všech pásmech, je to i samotným vyhodnocováním zvuku. Zvuk nástrojů a hudba je široké frekvenční spektrum, a mozek vyhodnocuje jako jeden z parametrů vyváženost. Pro jednoduchý model představy to je nelogické, ale jen proto, že tato představa je mylná. Běžný uživatel nemá jak si tyto zkušenosti o vnímání udělat. Jako konstruktér reprosoustav jsem měl možnost se již mnohokrát setkat s efektem, kdy zasáhnu změnou ve vyhybce do pásma výšek a při následném poslechu jsou odlišně vnímány basové nástroje a naopak.
Doporučuji nastudovat fyziologickou akustiku. Profesor Merhaut a kolektiv - Příručka elektroakustiky (SNTL 1964 - pasáž o fyziologické akustice napsal zkušený MUDr. Karel Sedláček). Pokud bychom hovořili o pojmu maskování, tak ten se projevuje jiným způsobem. A změna vnímaní basů při určité změně výšek ? Ucho jen vyhodnotí relativní odstup, tzn. při výrazném zesílení výšek korektorem třeba Baxandall apod. vnímá výšky silnější, a logicky basy vnímá slabší - ale to snad je jasné, ne ? Ale tohle se nestane při záměně propojek. Tam se nestane totiž vůbec nic, pokud tam nebudou přechodové odpory v řádu desetin ohmu až ohmů - pro středovou a výškovou sekci ...
NA píše:Byl jsem kdysi účastník slepého testu při němž se měnily různé typy kondenzátorů sériově zapojených před výškovým reproduktorem s dělicím kmitočtem někde nad 2kHz, což jsou bezesporu už jen výšky.
Měl jsem tenkrát možnost si na slepo zkusit jestli budu vnímat změny asi pěti různých kondenzátorů v hodnotách 50-1.200kč. Od té doby používám nákladné kondenzátory Mundorf. Věřil jsem, že tyto specializovaná součástky mohou přinést lepší výsledky, po onom slepém testu se má víra změnila ve vědění. Ale co bylo zajímavé, tak to, že při změně kondenzátoru v cestě výškové větve se dostavil jiný zvuk kontrabasu.
Totální blbina. Do reprosoustavy bohatě stačí kvalitní kondenzátory Bennic.