Tak tak, stínění v luftě není stínění, ale z prostředí se na něj perfektně vazbí elektrická složka pole. Takže funguje jako anténa, byť na ekvipotenciále, ale neustále plovoucí. Plave vůči drátům uvnitř a do nich kapacitně váže rušení. Pokud má někdo alespoň elementární znalosti z elektrotechniky - teorie elektromagnetického pole, tak je mu to jasné. Pokud ne, tak stále existuje možnost se to doučit, nebo to nekomentovat.

Ten Jardův obrázek je správně, přesně tak to má být.

Je celkem zarazejici, ze takovych kabelu umoznujicich stineni ukostrit, je k mani naprosty minimum...

Někdo by si mohl všimnout, že se běžně používají v průmyslu a cena je kolem 150.-/m
A to by byl pěkný průšvih

(to samé RCA kabely, viz třeba toto http://www.ges.cz/cz/koaxial-tv-sat-kks ... 13824.html)

Stínit se dá velice dobře i tímto:
http://www.tme.eu/cz/katalog/#id_catego ... h_stock=on

Je tu jediný model stíněného reprokabelu od Supry který počítá s připojením stínění. Je to poměrně nízký model, všechny lepší už stíněné nejsou, zajímavé.
Všechno ostatní co jsem našel ze stíněných reprokabelů nemají zemnící vývod.

Průmyslový koax RG213 a 214 jsem zkoušel a nejsem z toho nadšený. Krom eventuálního rušení, o kterém mimochodem zatím nemáme jistotu jestli se dostane do zesilovače a jestli ovlivní analogové pásmo, zatím máme změřeno, že je na nestíněné Valhalle (což je konstrukcí nejhorší varianta pro chytání) větší bordel než na odstíněné. Tak krom rušení je pro dobrý výsledek důležitá kvalita materiálu vodičů a izolantů, dále geometrie. Protože je toto u ekonomického koaxiálu jen základní kvality, nemůže být výsledek pro náročnější aplikace oslnivý, což se mi praktickou zkouškou potvrdilo. Je to můj názor a má zkušenost, nikomu to ale nevnucuju.

Tak si zkus křížovou 4 z kabelu na obrázku. A připoj stínění na kostru. Poptat se dá jako kabel pro Frekvenčně řízené elektrické pohony.
Nebo smotat dva koaxy a vyvést stínění.
http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/c ... ita--13558

BVa píše: čo by asi urobil s takýmto rušením kondenzátor cca 1n priamo na výstupných svorkách konca? Alebo sériový RC člen napr. 10R+10n paralelne k výstupným svorkám konca , pre koniec v mostíku obidva výstupy proti zemi.

Bohužel velmi málo až téměř nic, jelikož R-C členy nemají žádný vliv na kapacitní vazbu elektrické složky pole do poměrně dlouhého nestíněného kabelu, toto je změřené na jiné konfiguraci, ale obecně platné. R-C zakončovací členy mají jediný efekt, v pásmu středních kmitočtů (z pohledu VF, tj. max. v jednotkách MHz) zakončí kabel impedančně, ve srovnání s téměř čistou indukčností, kterou v takovém pásmu představuje reprobedna a kabel ji vidí na VF jako otevřený obvod + anténu. Tím R-C členy redukují odrazy na samotném kabelu, vybuzené vstupním signálem, v tomto případě spíš VF šumem. Signál naindukovaný kapacitní vazbou kabelů na pole ty R-C členy prakticky neovlivní.

Problém nestíněných kabelů naměříte dokonce i jen při jejich použití v audio komponentech, jako jsou zesilovače a předzesilovače. Většina bastlířů tam používá kroucené nestíněné kabely, je to taková bastlířská téměř bible. Ty sice eliminují NF induktivní vazbu na pole redukcí smyčky mezi vodiči, ale na vyšších kmitočtech jsou dokonale neúčinné. Už třeba jen 10 - 20 cm krouceného kabelu z výstupu preampu na RCA-CINCH na výstupu, který je namontovaný izolovaně od chassis, naprosto spolehlivě naměříte jako výrazný nárůst VF složek ve spektru. VF rušení je dnes všudypřitomné, ať už se šíří z digitálních zdrojů signálu, vzduchem z neidentifikovaných zdrojů nebo po napájecí síti.

PMA píše:

BVa píše: čo by asi urobil s takýmto rušením kondenzátor cca 1n priamo na výstupných svorkách konca? Alebo sériový RC člen napr. 10R+10n paralelne k výstupným svorkám konca , pre koniec v mostíku obidva výstupy proti zemi.

Bohužel velmi málo až téměř nic, jelikož R-C členy nemají žádný vliv na kapacitní vazbu elektrické složky pole do poměrně dlouhého nestíněného kabelu, toto je změřené na jiné konfiguraci, ale obecně platné. R-C zakončovací členy mají jediný efekt, v pásmu středních kmitočtů (z pohledu VF, tj. max. v jednotkách MHz) zakončí kabel impedančně, ve srovnání s téměř čistou indukčností, kterou v takovém pásmu představuje reprobedna a kabel ji vidí na VF jako otevřený obvod + anténu. Tím R-C členy redukují odrazy na samotném kabelu, vybuzené vstupním signálem, v tomto případě spíš VF šumem. Signál naindukovaný kapacitní vazbou kabelů na pole ty R-C členy prakticky neovlivní.

Problém nestíněných kabelů naměříte dokonce i jen při jejich použití v audio komponentech, jako jsou zesilovače a předzesilovače. Většina bastlířů tam používá kroucené nestíněné kabely, je to taková bastlířská téměř bible. Ty sice eliminují NF induktivní vazbu na pole redukcí smyčky mezi vodiči, ale na vyšších kmitočtech jsou dokonale neúčinné. Už třeba jen 10 - 20 cm krouceného kabelu z výstupu preampu na RCA-CINCH na výstupu, který je namontovaný izolovaně od chassis, naprosto spolehlivě naměříte jako výrazný nárůst VF složek ve spektru. VF rušení je dnes všudypřitomné, ať už se šíří z digitálních zdrojů signálu, vzduchem z neidentifikovaných zdrojů nebo po napájecí síti.

To nezní moc optimisticky. Takže stínit co nejvíc a pod stíněním kroutit?

PMA... aby nevznikla zbytečná panika, RC člen přímo na svorkách zesilovače VF požere. Případně RLC článek.
Nebo ne?
Viz různé plastové a dřevěné krabičky na kabelech. Tam už by se nějaké RLC schovalo.

Bohužel velmi málo až téměř nic, jelikož R-C členy nemají žádný vliv na kapacitní vazbu elektrické složky pole do poměrně dlouhého nestíněného kabelu, toto je změřené na jiné konfiguraci, ale obecně platné. R-C zakončovací členy mají jediný efekt,

Ale nepísal som o zakončení na strane boxu, ale priamo na výstupných svorkách konca. Ten RC člen pôsobí proti rastúcej výstupnej impedancii konca a vytvorí s parazitnou kapacitou kábla proti okoliu kapacitný delič a v pomere tých kapacít (+R) sa zníži rušenie.A kľudne to môže byť aj "normálny" druhý boucherot s hodnotami 10R+100n. Jeden čo najbližie výstupu konca ,tam kde sa "odoberá" NFB, druhý na výstupných svorkách, za indukčnosťou prívodu od koncov po svorky. Taký pí-článok ..

BVA
obávám se, že vámi navrhované "stínění" na výstupních svorkách konce je pro naprostou většinu hifistů téměř nerealizovatelná varianta.
to zabalit reprokabel do punčochy zvládneme téměř každý.
sleduji však vaši debatu s pma velmi pozorně a díky za ní!

NA
nedávno jsem "pro klid v duši" vytáhnul repro kabel supra ply a zapojil si ho.
hezky ohebné a super-stíněné dusítko na jazz-trubku.

přesně vím, co popisuješ ve svém příspěvku z 00:47.
ale též to nikomu nebudu vnucovat.

U Michalova zesilovače jsou výstupní svorky -OUT a +OUT od sebe cca 12 cm daleko. Mezi nimi je ještě zemní svorka pro stínění. R-C člen mezi -OUT a +OUT by měl dlouhé přívody, tj. velkou indukčnost a jeho efekt na VF tudíž by byl silně omezený.

Musíme brát v úvahu, že u můstkového zesilovače jde o 2 typy VF rušení do výstupu, přes repro kabel. Diferenční - tj. mezi výstupy -OUT a +OUT, a souhlasné, mezi každý z výstupů OUT a zem. R-C členy by bylo nutné umístit celkem 3ks na každý kanál. A stále platí omezený účinek kvůli indukčnosti přívodů R-C členů. Stínění je určitě daleko účinnější verze, stíní proti souhlasnému i diferenčnímu rušení, plně ji podporuji. To, že se tím někdo nezabývá nebo to nedoceňuje, pro mě nic neznamená. Pro další debatu R-C x stínění bych prosil srovnání na základě podobných měření, jaká jsem provedl a zde zvěřejnil. Bez toho považuji další diskusi za planou, stejně jako dřívější úvahy těch, kteří v této oblasti nikdy nic prakticky nedělali.

Já jsem měření např. s přidanou kapacitou 1nF na výstupní konektor dělal a jako samostatné opatření, bez toho, že by přístroj byl konstruovaný podle VF zásad, je to zcela neúčinné.

Hmm, v podstatě je mi to šumák. Já si RLC dal do zesilovače a stínění na kostru, ale pokud někdo takovou možnost nemá, tak už mě fakt napadá jenom krabička s filtrem těsně ke svorkám a pak až kabel.
Ale kdo to bude vyrábět hromadně?

RLC? To jako sériový R-L-C? S přidanou indukčností navíc?