swenik píše:A v té byli naposledy v roce 1977, když ještě nebyli rozhádaní a stvořili jedno z nejkrásnějších alb v historii hudby..
Až občas člověk zalituje, že v té době nežil, nesbíral desky a nebyl takříkajíc u "toho". Poprat se o desku na tajné burze, přijít domů, hodit ten vinyl na gramofon a s otevřenou pusou téměř bez dechu tu hudbu vstřebávat. To muselo být něco..

Mám to před očima, jako by se to stalo včera

Mladý šušloň krátce po maturitě, tvrdě vydělávající mrzký peníz v nepřetržitém provozu. V neděli ráno, po noční směně, na které jsme zrovna dostávali zálohu (400.-Kčs

), jsem ráno hned po šichtě nasedl do zamrzlého autobusu Škoda 706 RTO

a vyrazil směr Prague . . . "černá" burza. Byla to doba hnusná, všude jen samá šeď, husákův režim si lebedil v postnormalizačním bahýnku, fízl na každém kroku...a do toho já, provokatér v sepraných džínách, s neoholeným strništěm a "mařenou" na ramena, pádící ranní Prahou na Letnou. I v tom bolševickém sajrajtu byly okamžiky, které bych nevyměnil za nic na světě . . . já čerstvě zamilovaný a v ruce držící zapečetěný vinyl PINK FLOYD - "Animals"

. No a co, že jsem byl bez zálohy

, no a co, že jsem musel domů jet stopem (za poslední prachy jsem si koupil nějaké MC kazety, neb desky se nahrávaly a pouštěly dál), no a co . . . přál bych každému alespoň jednou v životě zažít ten okamžik, kdy se s největší opatrností "prodíráte" k desce, očucháváte jí a pak s třesoucíma se rukama vkládáte na talíř. No a co, že z dnešního pohledu ten aparátek byla sračka

....lehl jsem si do postele, nasadil sluchátka a pak, po třetím poslechu, zaspal na noční dvanáctku

. Byl to hudební orgasmus, dodnes je Animals mezi mými TOP 10

. Byli jsme mladí, krásní a nadržení . . . byl prosinec 1978. Je to ale

, tak jen ještě poznámku k tolik propíranému čerstvému albu Pink Floyd. Po pravdě řečeno, počítal jsem s tím, že se "floidysti" rozdělí na dva tábory, že album bude velebeno i zatracováno, což se také potvrdilo (já jsem někde mezi). Je to tak absolutně v pořádku, nic jiného jsem ani nečekal. A jen zopakuji fakt nejednou již vyřčený...kdo jsme od toho nečekali žádný zázrak, nic přelomového ve stylu "přistání člověka na Marsu", v klidu si to poslechneme, jednou...po druhé...záleží, jak nám to sedne. Za mě osobně - jsem rád, že TO spatřilo světlo světa. Komu se to nelíbí, prostě si to již nepustí

. A uvidíme, co nám ukáže budoucnost. Já tomu dávám 55% (v rámci diskografie PF). Takže *** (z pěti).
PS: "Nefloydisti" (sakra, to je ale výraz

), nic neřeší a jsou spokojeni se svojí Novou, slavíky a pořady typu "Chart show"
