Možná, že mi to uniklo, ale o Václavu Neckářovi se tu nikdo nezmínil.
Já mám velmi rád jeho tvorbu a byl jsem na jeho koncertech několikrát v r. 1983 v hotelu Thermal v Karlových Varech, pak asi 2x v Pardubicích za dob studií na VŠ v letech 1980-1982. Nedávno po revoluci někdy v r. 2003 a loni v r. 2009 u nás v Šumperku).
Jako vrchol jeho tvroby považuji album Atlantida a pak zcela jistě trilogii Příběhy, Písně a Balady. A právě tuto trilogii vlastním na LP a právě tuto jsem si pusti během velikonočního volna, večer, po práci, spojené s rekonstrukcí domu po jeho totálním vytopení 8.3.
Určitě řada z nás toto dílo zná, kdo ale ne, doporučuji. Hrají tu výteční muzikanti (např. Ota Petřina, Kubík). Texty jsou výborné - a hlavně, mají děj. (viz např. perla skladeb Perla, Nautilus a vlastně všechny další).

zvuková kvalita je poplatná době vzniku, tedy všechny 3 LP mají svůj zvuk. Nejlepší zvukově je LP č. 2 a pak 3. Nicméně, hlas, vokály a vlastně i vše ostatní, je velmi dobré, o hlasu zpěváka mohu tvrdit, že dokonce výborný. trochu větší šum nahrávek nevadí, celkem ani neruší. Výborně je sejmutá akustická kytara.

Toto dílo mám rád , vždy si u něho vzpomenu na mladá léta a škoda jen, že Václava Neckáře postihla nemoc, ze které se, naštěstí, dokázal u znovu postavit na nohy a koncertuje. Na hlase mu to nic neubírá. A to je dobře. Bohužel, vrchol své tvorby asi už nepřekoná.

To je tema pro pametniky!
Ja mam nejradeji tuto prvni desku, jeste ji mam schovanou (LP), na cd to vyslo z vice bonusy. Poslouchaval jsem to od mala, bylo to to prvni krome Olympic co me oslovilo. Nekteri mladsi tam muzou najit opravdove orig. kousky a pecky, nez byly zmutovany nebo "zMukovany"


I tohle byl zajimavy pocin

Vašek je fenomén gramofonu. Setkal jsem se s ním u kamaráda Bohuše.
Tak příjemný hlas, podaný vinylem ještě důvěrněji je pro mne relaxací. Fakt to uchu zní hezky.
Příjemná barva, dobrá kapela.
S nemocí to má tak. Helča, kamarádka z Golden Kids mu říkala, aby nežral a cvičil. Ale ono se to hůř dodržuje.
Zdeny děkuji za tip, mám "jen" Planetárium a po Tvých tipech se podívám.

Dvoj-album Planetárium ještě taky vlastním, ale bohužel si to už nemám na čem přehrát - škoda. To se Vaškovi opravdu moc povedlo, nádherně zpracované stereo, byla to pastva pro uši.

Našel jsem tady vlákno Neckáře a mám problém. Už víc jak rok přemýšlím (naštěstí ne v kuse) co má znázorňovat obal desky "Mezi svými". Cumím na to furt dokola a nemůžu se chytit. Co je vedle něho na stole (jestli je to vůbec stůl), co drží v ruce? Můžete mě někdo "zachránit"

...

Vedle něho leží notebook a v ruce drží mobil, řekl bych. Fotografická kompozice měla (snad) vyjádřit jeho současný stav, kdy, po úmrtí jeho manželky v loňském roce, zůstal sám, jen obklopen technikou, kterou používá při práci a komunikaci se světem. Ale možná je moje vysvětlení mylné a na fotografii z bookletu je něco úplně jiného.

To by šlo, ale co ty paprsky nebo dráty před rukama a ten notebook je v poměru k němu dost velkej. Napsal jsem dotaz na jeho stránky, tak uvidim jestli mi někdo odepíše.

Kruci bych chtěl mít tvoje starosti

NIN píše:To by šlo, ale co ty paprsky nebo dráty před rukama a ten notebook je v poměru k němu dost velkej. Napsal jsem dotaz na jeho stránky, tak uvidim jestli mi někdo odepíše.

Prostě fotka přes sklo. Co na tom koumáš?
např.
http://technet.idnes.cz/foto.aspx?foto1 ... _02_KO.jpg
http://www.popphoto.com/sites/popphoto. ... k=Q78QEMXw
nebo
http://data.bontonland.cz/fotky/231/p-94184-full.jpg

OK. Pokud je to fotka přes sklo, tak mne zajímá co je za sklem. Ten kdo to vytvářel snad nejdřív přemýšlel o co tady kráčí. Strašně nerad mám nevyřešené případy (natož takové, které si vymyslím sám )

Stín katedrál nahrál V. Neckář v roce 1966. Ne každá takhle stará skladba se dožije nového nazpívání dalšími interprety, přičemž Neckářova verze je stále jedinečná.
Dále má Neckář na kontě české verze písniček, které jsou tak strašně moc spojené s původními interprety, že je umělecká sebevražda do toho jít. A Neckář pokaždý vytvořil verzi, která neskončila trapasem. Massachusetts. Dokonce Suzanne od Leonarda Cohena, to je šílenství do toho jít, jenže Neckář přidal "Kdo vchází do tvých snů má lásko" a prakticky do Čech přinesl odlesk té americké atmosféry 60. let, která vynesla mladého Leonarda Cohena na výsluní, kdy ho milovali všichni Hippies. A ještě v roce 2008 jsem se na Ibize náhodou připletl k tomu, jak na odlehlé pláži večer si zbytky Hippies pouštěli koncert L. Cohena na velké plátno natažené mezi útesy.
Obrovskou zásluhu na tom, co všechno Neckář natočil mají Zdeněk Rytíř a Zdeněk Borovec, textaři s neuvěřitelným talentem.
I "písničky o lásce" v jejich podání nejsou tuctové. Já ti zabrnkám, Chci tě líbat, ....
Neckář by možná vyhrál v počtu dobrých písniček, na které už se zapomnělo. Je toho neskutečně moc.