vlevo vzadu máte roh poslechovky a ten vám bas lokalizuje jako víno. čím víc to ohulíte, tím je to jasnější a líp slyšet.

To mi nejde dohromady s mojí poslechovkou - já mám vše nesymetricky, protože v levém rohu mám postel 1,4x2 metry. Takže levý reproduktor mám cca 2 metry od levého rohu, zatímco pravý pouze 1 metr. Kdybys měl pravdu, tak bych jej musel lokalizovat od středu vpravo. Navíc ta nahrávka je udělána tak, že pravý kanál má maximální hodnoty úrovní o 1 dB vyšší než levý. V pravém rohu (za bednou) mám také basovou past, která vlevo není, protože by v pochopitelně překážela. Jestliže má boxer pravdu s tím V, tak musí být ve středu toho V a na odvěsnách další 2 bubeníci. Mimochodem - teď ráno jsem si tu ukázku pouštěl hodně potichu a při poslechu je tam i tak lokalizovatený. Nahlas ráno nehraji, protože:

a) vzbudil bych vnučku ve vedlejším pokoji
b) srazila by se mi buchta, co peču v troubě

žádné dvě sady po dvou perkusích a dva bubeníci, co se točí jako na obrtlíku.
myslím, že byla chyba uvést, KDO to hraje.
už jednou jsem se dozvěděl, jak se jisté rolničky vlivem dopplerova efektu odráží od různých stavení...
internet je mocný našeptávač.

koncertní křídlo, které jsme tehdy poslouchali, nebylo tak neumětelsky nahrané.

na předzesáku mám 4 korekce. nejnižší je na 40Hz. pokud poslouchám něco, kde těch 40Hz je, tak zvuk na změnu úrovně téhle korekce okamžitě a velmi reaguje. kdybych na 40Hz neměl nic, nic by se taky nedělo...
znova jsem to poslouchal. já ten buben vlevo vzadu beru. sice ho "nevidím", ale některé věci by to vysvětlovalo - minimálně z hlediska kompozice by byl logickým: zatímco v pravo mám 3 zřetelné bubny, ten levý tam trčí sám jako kůl v plotě. kdyby ovšem za ním stál ještě jeden opravdu velký buben, celé by to dostalo takové nějaké správné proporce, bylo by to najednou skutečně vyvážené...

Zkus si ten "3D test" udělat venku na zahradě, ale jen se 2 bednami.

už jednou jsem se dozvěděl, jak se jisté rolničky vlivem dopplerova efektu odráží od různých stavení...
internet je mocný našeptávač.

To je fakt síla !
Ty si snad děláš z nás kozy !
Prosím tě, kdo to byl, ten našeptávač ?

já nevím, odkud to tehdy boxer vyhrabal, ale těžko ze zvuku poznáš, že je něco stavení a něco stodola...

PMA
proč ne. udělám to.
to je totiž ten zásadní rozdíl mezi náma. já vaše námitky vždycky beru vážně a ověřuju si je. ale kdo z vás si zkusil postavit bedny, jak jsem říkal já? 2 bedny úplně stačí. protože nikdo, kdo má víc místa před bednama než za nima neví, o čem vlastně mluvím.

takže jediná možnost, která vám zbývá je myslet si, že jsem magor. mně na rozdíl od vás zbývá ještě další možnost - možná jste magoři, ale taky se můžu mýlit já.

a tuhle možnost si nikdy nedám vzít.

Postavení beden venku do volného prostoru eliminuje přidané odrazy v místnosti. Bohužel opravdu je těžké se zapojovat do diskuse, která je právě na přidaných odrazech (u každého jiné) postavená.

dadaft píše:těžko ze zvuku poznáš, že je něco stavení a něco stodola...

Já myslím, že se to dá poznat. Když ten kočár zajede dovnitř a zustane stát, jde o stodolu, když jede dál, jde o stavení, v něm parkují až teprve dnes auta.
Jak prosté milý Watsone

dadaft píše:koncertní křídlo, které jsme tehdy poslouchali, nebylo tak neumětelsky nahrané.

Bylo nahrané tak, jako by posluchač byl na stoličce před ním. Větší než celý zbytek orchestru. Já takhle na koncertě nesedávám, nechtějí mne bohužel na podium potvůrky pustit. Prý tam nemám co dělat.

PMA
Blumlein ve své patentu sterea z roku 1931 předpokládá, že 2 bodové všesměrové zdroje zvuku vhodně umístěné vůči hranicím poslechového prostoru právě zcela eliminují vliv tohoto prostoru na prostorovou informaci v nahrávce. jinými slovy správně umístěné bedny umožní skutečně holografický prostorový zážitek neboli totální rekonstrukci prostoru nahrávky. protože to, čemu hifisté ve svém svatém zápalu a s bednama u zdí říkají holografie, je přinejlepším úplné nepochopení významu toho slova. to nejde, aby měl každý tu svou, jinou, holografii.
kdybys někdy čirou nešťastnou náhodou slyšel bedny v ustavení, které se tady snažím protlačit, možná bys začal tušit, co měl ten anglický inženýr tehdy na mysli. protože rozdíl je BRUTÁLNÍ.

noaid
milý Sherlocku,
šlo o odrazy rolniček o průčelí těchto staveb, ne o parking.

ne, nebylo tak nahrané. slyšel jsi to jedinkrát na špatně ustavených bednách, které trhaly prostor nahrávky, takže NEMŮŽEŠ říct, JAK to křídlo je doopravdy nahrané.
jak prosté milý Watsone.

Bodové všesměrové zdroje znám jen z teorie elektroakustiky.

PMA píše:Zkus si ten "3D test" udělat venku na zahradě, ale jen se 2 bednami.

... tak tomuhle rozumím konečně i jako "netechnik" - jako student jsem toto dělával vždycky o velkých prázdninách. Bedny jsem vystrčil na zahradu před barák, gramec na verandu, kabely protáhnul oknem a pokud zrovna sousedi neměli na tranďáku puštěnej na plný koule Interprogram, tak muzika se z beden linula volně a nerušeně někam do prostoru, ničím neovlivňována se ztrácela kdesi v dáli a pomalu usínala někde v trávě a mezi křovisky .... teď si zpětně uvědomuju, že poslouchat hudbu doma je docela velkej kompromis, je to jako zavřít divokou kočku do klece ...

Já osobně to mám "nastavený" a cítím to tělem tak, že s uzavřeným třípásmem se mi "útrapy" domácího poslechu lépe snášej.

PMA píše:Bodové všesměrové zdroje znám jen z teorie elektroakustiky.

Bylo by to zjednodušeně řečeno tak, že membrána reproduktoru by byla něco jako povrch balónku, která by hrála rozpínáním/smršťováním ?

Akustický vysílač nultého řádu - pulsující koule - je zdroj bodově symetrické kulové vlny. Jen to jaksi nelze vyrobit.

Obávám se, že v roce 1931 pojem "holografický prostor" měl trochu jiný význam než dnes. To ještě hráli z válečků nebo už ze šelaku? To snad ještě nebyl ani rozhlas po drátě, nebo už jo?
Co by pan Blumlein říkal na dnešní 5.1. fy Genius? BOŽE ZÁZRAK!!!

Současní chemici na kongresech taky nemávají jen Mendělejevovou tabulkou a už vůbec neřeší kámen mudrců. Většina z nich je trochu dál.

dadaft píše:milý Sherlocku,
šlo o odrazy rolniček o průčelí těchto staveb, ne o parking.

Opravdu nešlo o parking, nýbrž o druh stavby. Ale ten lze poznat dle parkingu. Podobně jako povrch příjezdové cesty. Na dvoře před stodolou bývá bláto a hnůj, ale kočár jel kolem stavení, tudíž po štěrku. Zapište si to, milý Watsne.
A pozor na toho sekerníka, je velmi podezřelý, zvuk jeho sekery je lehce tlumen patrně oděvem jeho oběti.

noaid, dadaft
Již ztrácím přehled co je fikce a co skutečnost. To co posloucháme jsou studiové nahrávky, takže nejen si nedokáži představit jak Floydi prohánějí po studiu pštrosa zapřáhnutého do káry a stavějí mu tam asfaltovou silnici s odbočkou na kamenitou cestu, ale navíc si neumím představit zvukaře nahrávajícího kočár s rolničkami jak s nimi pádí okolo stodol a obytných budov, aby vykouzlil Doplerův efekt.

Kluci, bděte, ale neblbněte.