Tak jsem si pořídil přímotop.
Chladiče jsou skutečně gigantické a když je zesilovač zapnutý, jen tak tak na nich udržím ruku, brutálně hřeje i tlustý čelní panel. Je to vlastně jeden velký chladič, který je uvnitř dutý a je v něm koncový zesilovač.
Že jde skutečně o čistou třídu A napovídá i sdělení výrobce, že zesák v klidovém stavu odebírá ze sítě 130 Wattů. Kolečko mého elektroměru mi na toto téma sdělilo: "Aáááno, tAááá novÁááá třídAááá Aááá mě dost vytÁáááčí..."

A mělo by to samozřejmě také být slyšet.
Je?
Rozdíl oproti impulzním koncákům od Hypexu v NAD C 368 není nijak dramatický. Pokud jde o rytmičnost a šlapavost hudby - groove - je dokonce NAD lepší. To je velice silná stránka impulzních zesáků. Nicméně na basech je kontrola stejně dobrá, a Áčko vítězí v nádherné sytosti zvuku na středech a basech a tím, s jakým nadhledem a věrností podává výšky. Při přímém srovnání je jasně cítit, že i když se současné impulzní zesáky na výškách výrazně zlepšily, je v nich pořád určitý stres. PA-M je naproti tomu nádherně hlaďoučký a uvolněný.
Navíc má PA-M přes svou neutralitu jakýsi šmrnc zesáků ze sedmdesátých let, docela mi připomíná jedno staré výborné Onkyo, které jsem chvíli měl (od Patmana).
Březina to jako často vystihl přesně:
https://www.hifi-voice.com/testy-a-rece ... indak-pa-m
Design je industriálně brutalistický, je prostě tak šokující, až je krásný.
Ve skutečnosti ten koncák nepotřebuji, ale nechám si ho. Hraje skvěle a je velice pečlivě a kvalitně postavený.
Zesák na pohodu a dlouhej kouř...
