Dadaft mě včera přivítal u sebe doma, v příjemné prosvětlené zvukové laboratoři, kde probíhá intenzivní výzkum na téma wide stereo
.
Poklábosili jsme o všem možném, poslechli spousty muziky snad všech žánrů a já jsem pečlivě napínal uši, abych přišel na kloub tomu, proč dadaftovi koncepce wide sterea tolik učarovala. Přiznávám, že zpočátku se značným skepticismem. Pověstné první tři takty mi ale razantně daly najevo, že dadaft asi úplně nekecá
.
Bedýnky NHT, které dadaftovi posloužily jako zdroj reproduktorů a výhybek pro jeho na míru vyrobené wide stereo varianty, jsem měl na svojí sestavě chvíli doma. Měl jsem tedy představu, co plus mínus čekat. Co se týká zvukových atributů daných reálnými vlastnostmi měničů jako jsou rozlišení, jemnost a znělost zvuku, dynamika atd., tam se překvapení nekonalo.
Co ale musím jednoznačně uznat a dát dadaftovi za velkou pravdu, je že levopravý a v omezené míře dokonce i předozadní prostor to hraje naprosto, ale
naprosto fantasticky, bereme-li v potaz pořizovací náklady beden. Zcela bez studu a špetky přehánění si dovolím tvrdit, že za tuhle míru přehlednosti, separace a definice v prostoru by mohly závidět i výborné bedny v kategorii 100 tis. Kč.
Velkou výhodou je, že dadaft má bedny krásně ve volném prostoru. K nejbližší stěně je to dobrý metr a půl, možná víc. Na zemi má celoplošný koberec. K hlavě tedy jde velké množství přímého zvuku. To určitě prostorovosti zvuku pomáhá velmi. Je to podle mého názoru i jeden z důvodů, proč dadaft rád říká, že tenhle systém není náchylný na akustiku místnosti (za který jsem mu i já nakládal...). Druhým podstatným důvodem je fakt, že dadaft poslouchá převážně na nižší hlasitosti a zvuk tak nemá dostatek energie, aby se poodrážel a napáchal škody na užitečném signálu. Když jsem knoflíkem na NADu pootočil na úroveň, kde začíná hlasitost pro můj poslech, hostitel hlásil, že tedy toto už je na něj až moc
.
Jakmile jsem po třech hodinách hučení po dálnici dorazil domů, hned jsem zalezl do poslechovky a sjel několik věcí, které jsme poslouchali u něj. Samozřejmě to není didakticky přesné porovnání, ale ten stereo efekt je u dadafta tak výrazný a jiný, že mi v uších zůstane otištěný na dlouho. V porovnání s klasickým stereem na desetinásobně dražších bednách a v celkem ucházející akustice je to wide stereo opravdu trochu na efekt. Je výraznější, přehlednější, lépe definované, ale pokud bych měl hledat nějaké mínus, není tak reálné a přirozené. To ale vůbec neznamená, že působí nějak rušivě nebo přehnaně. Naopak, je moc příjemný se ve zvuku procházet zleva doprava a užívat si ten přehled.
O co je širší v levopravém směru, o to je plytší v tom předozadním. Ale znovu, vzhledem k ceně sestavy je to bez přehánění fantastický výsledek a a ani za x násobek ceny jsem nikdy neslyšel takhle dobře podaný obraz muziky. Na kompozice typu dobře nahraný lidský hlas + kytara je to extrémně návykový setup. Pro mě rozhodně překvapivě se zvuk nesesypal ani při Metallice. To levopravé rozlišení a přehlednost zůstaly...
Navíc je to úplně geniální pro dadaftův způsob poslechu relativně potichu. Tam to funguje perfektně. Když jsem tomu trochu přikouřil, zvuk se začal slévat a už to nebylo úplně ono. Ale to je jedno, nahlas se v téhle poslechovce prostě neposlouchá.
Díky za pozvání, příjemný pokec a rozhodně za rozšíření o moc zajímavou zkušenost se zajímavým systémem. Jestli se ti povede dát dohromady to samé akorát z uzavřených třípásem s lepšími měniči, chci být první, kdo to uslyší
!
