BVa píše: ↑

21 črc 2018 11:53

2NA

ABX testy popřeli NAPROSTO COKOLI, čímž jako metoda k oběktivnímu zjištění logicky ztratili na prokazatelnosti ale mnoho technokratů se na to takto nedokážou podívat.

A čo sú potom také klinické testy liekov (učinná látka/placebo), ak nie slepý test (keď tak rád používaš analógie z medicíny..) na získanie objektívnych informácií? Tiež logicky stratili na preukázateľnosti? Však to vysvetli tým veľkým firmám, že stačí pekne zabalené a dostatočne "expensive" placebo a všetci budeme zdraví a spokojní, však v higende to tak funguje..[ guote]




Pan Bunta, Vy si vlastne protirecite...na jednej strane tvrdite,ze rozdiely neexistuju a na druhej sa ohanate teoriou o existencii rozdielov medzi placebo a konkretnymi liekmi. Tak teda vnimate ci nevnimate rozdiel medzi jednotlivymi komponentami ?

NA píše: ↑

21 črc 2018 11:35

ANO, to je přesně ono. V ABX testech nejdou rozdíli poznat. Proto podle těchto závěrů stačí poslouchat MP3 na základních řadách audio výrobků. Takže i takové ty výroky jednoho nejmenovaného Pražského audio konstruktéra zesilovačů o špatných výškách zesilovačů v D třídě a blátivosti zvuku lapmáčů jsou jen jeho chyméra. ABX testy popřeli NAPROSTO COKOLI, čímž jako metoda k oběktivnímu zjištění logicky ztratili na prokazatelnosti ale mnoho technokratů se na to takto nedokážou podívat.
Problém u ABX je ten, že lidi nedokáží rozeznat X. Umí rozeznat rozdíly mezi dvěma vzorky (A,B) ale pro náhodné X neumí určit, jestli je za ním A či B. Je z toho odvozeno, že vnímané rozdily mezi A a B jsou vsugerované. Že je zde ještě jiná možnost vysvětlení se nebere v úvahu.

Celé je to postavené na představě, že pokud nepřiřadím k neoznačenému vzorku A nebo B nemohu vnímat rozdíly mezi vzorky. Přitom toto vůbec není z mého pohledu vypovídající, tuto vypovídací hodnotu tomu dal ten, kdo tu metodu vymyslel. ABX testy nedokládají, že neumíme rozlišit dva subjekty a tedy že neslyšíme rozdíly, dokládají pouze, že nedokážeme za daných podmínek určit X. Nic více nedokazují.
Při testech které dělám při vývoji mých výrobků jsem si všiml, že jsou případy kdy rozdíly slyším velmi jasně a daly by se označit za velké, a naopak někdy u těch samých vzorků vnímám velmi malé rozdíly. Uvědomil jsem si v mé praxi, že čím více si k poslechu sednu s úmyslem testovat a vnímat rozdíly a ty ještě přesně definovat tím měně je slyším a u poslechu jsem v neklidu. Pokud si k poslechu sednu bez úmyslu jdu testovat a chci slyšet rozdíly tím jsem uvolněnější a rozdíly spolehlivě slyším.
Při každém ABX testu je posluchač spolehlivě ve stresu a proto má snížené schopnosti rozlišení a i když vnímá rozdíly mezi A a B vznikne v neuronech mozku zvuková stopa která není dostatečná pro následné porovnání se vzorkem X. To ale neznamená, že při běžném poslechu hudby nedochází k vyššímu uspokojení při jednom ze vzorků.

.na jednej strane tvrdite,ze rozdiely neexistuju a na druhej sa ohanate teoriou o existencii rozdielov medzi placebo a konkretnymi liekmi. Tak teda vnimate ci nevnimate rozdiel medzi jednotlivymi komponentami ?

Ak sa pri vzorke A jedinec sustredi len na jeden podnet,vznika vnem,ktory si mozog s vacsou pravdepodobnostou zapamata ako keby sa sustredil na viac zvukovych podnetov. Pri vzorke B sa to opakuje a tiez pri vzorke X. Mozog pri takomto teste nebol tak zatazeny ako pri vnimani komplexu podnetov