A z toho plyne jako co NA. Když to já cítím tak teploměr to nemá šanci změřit. Úžasné myšlenkové postupy.

Jde o něco jiného, jde mi o samotnou metodiku ABX.

Já v zimním topném období toto zažívám při přechodu z kuchyně do obýváku, kde je vždy tepleji. Je tam o jeden až dva stupně teplota vyšší, což jsem zjistil až když mě tento pocit rozdílu poprvé přiměl vzít do ruky teploměr a zjistit jak velký to vnímám rozdíl.
Při vstupu do obýváku hned vnímám teplo, a pokud zde trochu pobudu a vrátím se do kuchyně hned cítím chlad. Pokud bych ale následně z venku vešel po slepu do jedné z místností nepoznám ve které jsem. Mozek se nemá čeho chytit.
Pokud budu delší dobu v kuchyni, kde je jen 21stupňů nebudu se cítit dobře, je to pro mě málo, kdežto v teplejším obýváku mi bude pocitově dobře. Stejné je to se zvukem hudby a proto v ABX testu, jak u zvuku, tak u teploty nepoznám X, ale mohu bezpečně rozeznávat A od B a při dlouhodobém poslouchání (pobytu v místnosti) se budu cítit spokojenější se zvukem nebo komfortněji ve vyšší teplotě.
Takže pocitově i exaktně je v jedné místnosti teplota vyšší, ale v ABX neuspěju, stejné je to se zvukem.

NA, a díval ses pod postel? Nestraší ti tam ABX?

Při vstupu do obýváku hned vnímám teplo, a pokud zde trochu pobudu a vrátím se do kuchyně hned cítím chlad. Pokud bych ale následně z venku vešel po slepu do jedné z místností nepoznám ve které jsem. Mozek se nemá čeho chytit.....Stejné je to se zvukem hudby a proto v ABX testu, jak u zvuku, tak u teploty nepoznám X, ale mohu bezpečně rozeznávat A od B ..

Čo je blbosť, pretože v tom ABX môžeš ľubovoľne "chodiť" medzi A,B,X, pred rozhodnutím. Ak poznáš (údajne) rozdiel medzi A,B a následne nepoznáš rozdiel medzi A a X (ktoré je náhodou=B), tak nepoznáš ani A vs.B. Nikam nechodíš "z venku", len z A do B, X je A alebo B. Ten ABX test fakt asi straší a "Mozek se nemá čeho chytit.".

Tady, jak to tak čtu, některým nejde vůbec o pravdu, podstatu. Tady je to ukázka toho, jak je důležitý to umět správně ukecat a tvářit se u toho ještě strášně důležitě. Hrdá ješitnost své domnele pravdy. Mít tu svou pravdu za každou cenu. Ale i kdyby mi někteří zdejší milionkrát a strašně důležitě a erudovane tvrdili, že slunce je modré, tak mě to prostě nepřesvědčí. Takže pěknou neděli, byť někteří pod modrým sluncem
Kychtax : opravdu se omlouvám, že jsem ti nakonec taky zaplevelil tvé vlákno, což mě narozdil od některých, opravdu vadí...

Nechte už ty testy a hlavně poslouchejte hudbu, stejně to nevyřešíte, protože jsou tací že nevědí, nebo nechtějí vědět, nebo technokraticky zírají jen na displej měřáku teoretizují - nic proti tomu, mají na to právo.
Je to stejné jako jsem psal s těmi tóny a hudebním sluchem, buď pouze tzv. relativním, nebo absolutním a je to o schopnosti mozku si zapamatovat konkrétní specifický tón, chcete-li zvuk. Absolutní hudební sluch ( jedinci s dlouhodobou pamětí na přesně definované tóny ), ale ten má 0,1 promile populace.

U testu ABX je rozhodující rozdíl hodnot mezi testovanými vzorky ( velké rozdíly se dají odvodit a nemusí spoléhat jen na pamět ) a hlavně rychlost přepnutí z jednoho vzorku na druhý. To je ten problém, že se zde pracuje s tzv. krátkodobou pamětí mozku a ta je bohužel u většiny populace pár vteřin. Stačí se za tu dobu např. přepojit ten napájecí kabel? Nikoliv a o tom to celé je.

Tak např. u toho proklínaného a poplivaného DG 58 připusťme teoretickou možnost, že máme krátký úsek hudby s rovnou kmitočtovou charakteristikou a upravíme to např. na 100Hz o 0,5 dB nohoru a uložíme do paměti, pak uděláme úpravu na 100 Hz o 0,5 dB dolu a také uložíme do paměti. Přehráváním a přepínáním těch dvou pamětí jasně uslyšíme rozdíl ve zvuku ( předpokládám vysoce kvalitní aparaturu a posluchače, který má " naposloucháno "), protože to přepnutí tím knoflíkem na dálkovce je v řádu milisekund. Pokud bude displej zastíněn a přepínat bude někdo jiný s tím, že mám určit, kterou předvolbu pustil v řádu minut, tak to již nepřiřadím. Jak dlouho trvá přepojit kabel? Jsou to milisekundy, nebo minuty, předpokládám, že to nebude realizovat nějaký brutálista a vyrve to za chodu. Předpokládám, že se přístroj před odpojením vypne.
Sám nejsem žádný kabelomaniak, ano mám stíněné a stříbro, ale tím to skončilo. Neuznávám žádné podložky a jiné vůdů. Případné zlepšení kvality řeším kvalitnějším aparátem, který dokáže tu reprodukovakou hudbu přiblížit té reálné - živé a hlavně kvalitou té nahrávky, tam je dnes kromě klasiky zakopaný pes a je těžké kvalitní nahrávku zakoupit.

Technika a její případná dokonalost je jen prostředkem, jak poslouchat reprodukovanou hudbu. Skutečná hudební kvalita je pak jen v tom koncertním sále.
Tak ať Vám to hraje a poslouchá.

Tady, jak to tak čtu, některým nejde vůbec o pravdu, podstatu. Tady je to ukázka toho, jak je důležitý to umět správně ukecat a tvářit se u toho ještě strášně důležitě.

Tiež sa mi zdá, hlavne že sa do toho "vloží" ezoterika, nezmyselné analógie, hudobný sluch , kvalita aparatúry a podobne..
Oldear (EDIT dodatočne)
ABX test kábla (napríklad..) - urobíš kvalitnú (napr. 24/96) nahrávku cez jeden kábel (do vstupu A/D prevodníka, napr. z DACu alebo zo zosilňovača, meniť môžeš sieťový kábel, alebo signálový ,alebo napr. USB, čo chceš testovať.), potom cez druhý a porovnávaš dva súbory (nie data, ale signál /zvuk pri ich prehrávaní). Ak káble nejako (počuteľne) ovplyvňujú zvuk (signál do A/D), musia sa nahraté súbory líšiť (čo sa asi o nejaký bit budú..)a musí sa teda (rozpoznateľne sluchom!) líšiť aj zvuk pri ich prehrávaní . Nahrávky musia byť presne rovnako zarovnané (začiatok aj koniec), aj s presne rovnakou hlasitosťou (pod 0,1dB). Prepnutie medzi nimi je otázka menej ako sekundy. Takých testov (súborov na testovanie) zverejnil PMA mraky. Nájdi si a vyskúšaj.
Hovoríš, že sa pracuje s krátkodobou pamäťou, a pritom odporcovia ABX testov tvrdia, že musia počúvať dlhodobo,doma, v kľude, potom jasne "poznajú" rozdiel.. Nie je to "divné"??

Tu je test od PMA co spomina BV:
- http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?t=25196

PMA rozdíly v kabelech slyší a kritizuje exotické pseudosymetrické a pletené konstrukce linkových RCA kabelů, uvádí, že mají prostě jiný- vzdušnější zvuk než klasický koaxial. Umí změřit, že tyto kabely nachytávají rušení, ale v ABX to nikdo nepozná.

2 miero
Na diyaudio ich PMA dal určite viac.
2 NA

PMA rozdíly v kabelech slyší a kritizuje exotické pseudosymetrické a pletené konstrukce linkových RCA kabelů, uvádí, že mají prostě jiný- vzdušnější zvuk než klasický koaxial. Umí změřit, že tyto kabely nachytávají rušení, ale v ABX to nikdo nepozná.

Ten vzdušnejší zvuk bol určite v úvodzovkách, čo dosť mení význam. A "rozdíly slyší... ale v ABX to nikdo nepozná (neslyší)" je to pravé orechové.

NA: s alternativnymi kablami mozes urobit podobnu nahravku s DA-AD prevodom na test ako ma PMA v odkaze. A porovnavat tie nahravky navzajom...

NA: s alternativnymi kablami mozes urobit podobnu nahravku s DA-AD prevodom na test ako ma PMA v odkaze. A porovnavat tie nahravky navzajom...

To stejně k ničemu nebude. Bez ohledu na vysledek měření se nakonec bude diskutovat o tom, zda je naměřený rozdíl slyšitelný... a jsme zase na začátku

PS: Jediné, co by bylo opravdu podezřelé, by bylo absolutně stejné měření.

Ak by DA i AD pouzivali rovnake hodiny, tak niekolko rovnakych bitov by v nahravke byt i mohlo...

Se teda docela divím, že Ti to plevelení Tvýho vlákna kychtaxi nevadí .....