Tak jsem konečně po dvou letech zase dostal prostor (rodina na dovolené) pro uspořádání hudebního setkání pro pár známých, kteří mají vztah k muzice jako takové a rádi si jí poslechnou v kvalitnějším podání. Vystěhoval jsem tedy ráno opatrně aparát na terasu pod pergolu a rovnou jsem se za něj pomodlil. Že se u toho bude chlastat bylo předem jasný, takže obava např. s povalení bedny (už jsem to zažil se stojanovkou) byla na místě. Zvolil jsem tedy pro povzbuzení ucha decentně bílé víno. Každý účastník nakonec přinesl své oblíbené lahve, takže jsme v podstatě neustále (ve větším množství) ochutnávali . Aby to naslouchání mělo nějaký řád, určili jsme si jednoduchá pravidla. Každý si mohl přinést svá originální CD a z každého z nich se pustily max 2 vybrané skladby, aby byl poslech co nejpestřejší. Posluchači popořadě vznesli svá přání a tak se to točilo spravedlivě dokola. Kdo neměl své nahrávky, vybíral dle seznamu z mé sbírky.
Začátek byl v poledne ve 12.00. Na "rozehřátí" se po vesnici rozezněly Dvořákovy Slovanské tance.
Pak se to střídalo dle chutí přítomných a bylo znát, že rockeři převládají . Ten prostor, ta svoboda zvuku se projevila nejvíce na spodcích. Je fakt, některým nahrávkám by slušelo, kdyby jim uzavřená místnost pomohla zachytit nějaký ten bas navíc, ale zase na druhou stranu se v produkci objevovala dílka, kde emoční hloubkoměry přítomných vykazovaly velmi pěkné hodnoty. Co se týče oblasti středů a výšek si přítomní velice libovali a musím říct, že charakteristický (možná pro někoho příliš zvonivý) projev firmy Tannoy je pro rockový žánr nejen mému slechu velice lahodící. Bylo fajn, že nikdo z přítomných neřešil, jestli mu to doma hraje líp či hůř. O tom to nebylo. Prostě jsme si s kamarády užívali kvalitně reprodukovanou oblíbenou muziku ve volném prostoru s libovolnou hlasitostí a ve stále stoupajícím viném opojení.
Produkce trvala celkem 18 hodin, až na menší přestávky, kdy slunce rozpálilo přístoje (nejvíc topil Ayon)na teplotu, která ve mně vzbuzovala obavy. Žádný problém sice nevznikl, ale příště si radši zajistím nějaký přenosný ventilátor. K večeru to bylo už v pohodě. Poslechli a vypili jsme toho tolik, že s nějkým rozborem jednotlivých skladeb nemám absolutně šanci..
V ranních hodinách jsme se smilovali (kecám, už jsme toho měli taky dost) a nechali sousedy trochu prospat. Co závěrem? Je to krásný zážitek vysvobodit zvuk, dát mu prostor a společně používat tu „univerzální řeč lidstva“ .
Mám radost, že přítomní měli radost a že zatěžkávací zkouška mého aparátu proběhla úspěšně bez úhony a tím pádem to příště zase risknu.
Účastníci mejdanu - Jarda, Zbyněk, Ora, pan Milan, Láďa, Ludva, Luboš, Ivan, paní Kateřina, sousedi Pavel s Evou a Golem + syn.
Tento účastník poroty společně se synkem pozorně z povzdálí naslouchal
a noc byla ještě mladá
