NA píše: ↑

06 srp 2026 14:09

Tomáši, proměnou výstupní impedanci má i každý potenciometr z principu věci.
Použitý přepínací odporový dělič, stejně jako potenciometr má určitou nominální hodnotu, zde 10k ohmů. To znamená, že vstupní impedance je 10k a výstupní je opravdu proměnná, a mění se v závislosti na nastavené hlasitosti. Při poloze na minimum je hodnota výstupní impedance 0 a při nastaveném maximu to je rovno nominální hodnotě, tedy 10k. To nic nemění na tom, že ta nominální hodnota má být alespoň 5x nižší než hodnota vstupní zátěže nacházející se za korekčním článkem (potenciometrem, odporovým děličem)
V případě aktivního předzesilovače za attenuací následuje vstup předzesilovače a ten je vždy výrobcem navržen se vstupní impedancí odpovídající hodnotě použité u attenuace. V případě pasivního řízení hlasitosti ale následuje vstup cizího přístroje.výkonového zesilovače a ten může být různý, z pravidla se nejběžněji pohybuje od několika málo kilo ohmů do 100k. Zde už záleží na tom, co uživatel použije za výkonový zesilovač a tedy jakou úrovní odporu zatíží attenuátor, a měl by se řídit doporučením výrobce toho pasivního „předzesilovače“ - Ideální vstupní impedance koncového zesilovače: 47 kΩ až 100 kΩ (či více).
Takže připojit koncáky které mají vstupní impedanci pouze 10k je zásadní chyba a výsledek, tedy zvuk a chování řízení hlasitosti tomu musí odpovídat.

Hodnotenie úrovne znalostí

Autor vykazuje znalosti na úrovni laického audio nadšenca. Vykazuje schopnosť memorovať empirické pravidlá používané v audiotechnike (napríklad požiadavka na impedančný pomer 1:5 až 1:10), ale absentuje u neho pochopenie fundamentálnej elektrotechniky, z ktorej tieto pravidlá vychádzajú.

Jeho elektrotechnický model je chybný v dvoch kľúčových oblastiach:

Nepochopenie deliča napätia: Autor neovláda vzorec pre výpočet výstupnej impedancie paralelného odporového obvodu. Mylne zamieňa nominálnu hodnotu rezistorovej siete za jej maximálnu výstupnú impedanciu.

Nepochopenie náhradného obvodu zdroja: Autor izoluje pasívny attenuátor a pristupuje k nemu ako k aktívnemu generátoru napätia. Ignoruje Theveninovu vetu, neberie do úvahy prítomnosť primárneho zdroja signálu (DAC, CD prehrávač) a jeho výstupnú impedanciu, čím jeho model nezodpovedá fyzikálnej realite uzavretého elektrického obvodu.

Odporúčané témy na dovzdelanie

Pre korektnú analýzu pasívnych signálových obvodov je nutné zvládnuť nasledujúce oblasti teoretickej elektrotechniky:

Sériovo-paralelné radenie rezistorov: Výpočet celkového odporu v uzloch, kde sa prúd vetví (špecificky paralelný vzťah medzi skratovacím rezistorom attenuátora a vstupným odporom zosilňovača).

Zaťažený delič napätia: Matematický rozdiel medzi nezaťaženým stavom a zapojením záťaže. Výpočet úbytku napätia pri pripojení paralelného odporu.

Theveninova veta (Theveninov teorém): Metóda zjednodušenia zložitého lineárneho obvodu na ekvivalentný obvod s jedným zdrojom napätia a jedným sériovým rezistorom. Aplikácia na výpočet reálnej výstupnej impedancie celého reťazca (zdroj signálu + attenuátor).

Frekvenčne závislé obvody (RC články): Formovanie dolnopriepustného filtra (low-pass filter) kombináciou výstupnej impedancie attenuátora a parazitnej kapacity prepojovacieho kábla. Výpočet medzného kmitočtu (-3 dB).:

NA píše: ↑

09 srp 2026 23:00

Určitě se můžeš zeptat lidí na onom fóru, dostaneš nějaké jejich názory, a můžeš jim dát větší váhu.
Mnoho lidí tvrdí, že kabely nemůžou změnit zvuk, nebo že materiál membrány reproměniče nepromlouvá do zvuku, a že pokud je shodný frekvenční průběh, musí být shodný i zvuk. Mé praktické testy ukazují něco jiného.

Ty moje vyjádření zde jsou učiněné na základě mých vlastních praktických testů, kdy jsem použil pasivní attenuator na 10k ke dvěma koncákům. Jeden měl vstupní impedanci 22k a druhý 33k a v obou případech se mi zvuk nelíbil a lepší jsem dosáhl s kvalitním aktivním předzesilovačem. Zde je hodnota vstupní impedance používaných monobloků jen 10k, proto jsem projevil pochybnosti.

N.A -toto nie je diskusia o "nazoroch" a uz vobec nie o "skusenostiach". Tie ma vobec nezaujimaju a snazim sa ne nereagovat, ale teda ked sa bavime o faktoch, tak som rad, ked su veci jasne. A to ako funguje delic napatia to nie su "nazory", ktorym je treba davat "vetsi vahu", to su rovnice. Na matematike je krasne to, ze to je univerzalna rec vesmiru.

Velmi exaktne si z pozicie konstuktera pomenoval princip ako si myslis, ze fuguje kombinacia Hattoru a Purifi. No a vyzera to tak, ze to funguje inac ako si si myslel.

A teraz ta dolezita vec - ten Purifi je SKUTOCNE nie uplne vhodny na pripojenie k pasivnemu atenuatoru, lebo v urcitych oblastiach ten pomer klesa az k hranicnym hodnotam a budu tam pocutelne nelinearity. Takisto modelovy priklad [DAC 4V Out, 27dB gain Purifi] bude prinasat napr zvyseny sum oproti optimalnemu gain matchingu. Ale v realnom pracovnom rozsahu by to nemalo sposobovat ziadny problem.

Lne pre uplnost - toto su data, po 6dB krokoc, zo zapojenym 10.2kOhm koncovym zosilovacom a predpokladom DAC typu Topiing.
Potrebnu atenuaciu uz je jednoduche vypocitat, ak je dany V vystup zdroja, dB zisk zosilovaca a citlivost repro.

Pre uplnost - vdanom pripade budu mat vplyv aj elekttricke parametre kablov.
Este raz - Fidji je uplna lama, co o elektrotechnike vie len to co pochyti v ramci hobby. A je lahko mozne, ze to je cele uplne inac a N.A ma pravdu a ja budem za uplneho deb...la a na smiech do konca dni. Ale zase nepredavam ludom zosilovace za peniaze, takze to je asi jedno.

Takže jsme se dozvěděli, že Fidji nechápe v čem jsou silné s hlavně slabé stránky fungování současného AI.

Nechápe, že píšu na zájmovém fóru stylem, aby to mohli pobrat i laici a dává to posuzovat omezené AI a pravděpodobně i nevhodně promtované.

Fidji píše, že to je jen o matematice, a netuší, že si ten příklad dost zjednodušil a jeho rovnice postrádají mnoho okolních faktorů o kterých nemá tušení, že jsou ve hře o výsledek. Nepočítá z rolí propojovacího kabelu, zejména jeho kapacitou, a vstup koncáku si zredukoval pouze na hodnotu vstupní impedance.
Výsledek záleží i na tom, jestli je na vstupu koncového zesilovače vazební oddělovací kondenzátor nebo není, jaké hodnoty má vstupní RC filtr…
Pro výpočty bylo usuzováno chování krokového attenuátoru jako by to byl klasický potenciometr, kde se výstupní impedance mění plynule. Ale u krokových odporových attenuátorů to bývá tak, že se výstupní impedance v rozsahu nastavení hlasitosti 0 až maximum nemění plynule, ale skokově, třeba pouze ve čtyřech krocích.

Pobrat tohle celé není zase tak triviální a já to nemám zapotřebí tady všechno do detailů dále probírat a myslím, že další plevelení tohoto osobního vlákna po té Fidjiho náloži už není ani vhodné.

N.A. - strasne vela zbytocnych slov ..

"Při poloze na minimum je hodnota výstupní impedance 0 a při nastaveném maximu to je rovno nominální hodnotě, tedy 10k"

Toto bud plati alebo nie. Ano? Nie?

Dakujem za jednoslovnu odpoved.

Obsahují ty Tvoje výpočty které jsi zde prezentoval reálné podmínky tohoto případu?
Zahrnují i skutečné provedení vstupu koncového zesilovače (oddělovací kondenzátor, hodnoty vstupního RC filtru a propojovací kabely) ?
Ano/ne?

NA - jednoslovna odpoved je Nie Ale zaujimave je to, ze PRECO NIE.

V uvodnych promptovacich kolach, [kde sa v principe vyjasnuje uloha] AI model identifikoval AC analyzu [kable, filtre , kondenzatory] ako sucast komplexneho obvodoveho zapojenia. Nasledne vypocital [a odargumentoval] vplyv jednotlivych komponentov. No a na zaklade toho vyslovene uviedol, ze pre dany problem [kalkulacia impedancnej vhodnosti Hattoru a Purifi] to nie je podstatne a explicitne uviedol, ze v danom vypocte nie su zahrnute. AKo vstupne parametre AC analyzy navrhol pocital z tymito datami:

1. Paralelná reaktívna zložka: Do výpočtu bola zahrnutá parazitná kapacita kábla (50 pF) a kapacita vstupného RC filtra zosilňovača (220 pF).
2. Sériová reaktívna zložka: Do výpočtu bol zahrnutý väzobný kondenzátor (2,2 µF a 10 µF).

Ten vypocet sice nie je uplne level "hobbik z fora" ale v skratke jeho vysledok vyzera nejakto takto [dovolil som si opat pouzit tvoj prispevok, aby to bolo prehladnejsie].

Analyzovaný výrok: „Nepočítá z rolí propojovacího kabelu... Výsledek záleží i na tom, jestli je na vstupu koncového zesilovače vazební oddělovací kondenzátor... jaké hodnoty má vstupní RC filtr... rovnice postrádají mnoho okolních faktorů o kterých nemá tušení, že jsou ve hře o výsledek.

“Relevancia RC filtra a kábla:
Výrok je elektrotechnicky nesprávny.
Pri najhoršom možnom impedančnom prispôsobení (-6 dB) je medzný kmitočet dolnopriepustného filtra 231 kHz. Táto hodnota leží vysoko nad hranicou počuteľného audia (20 kHz). Útlm signálu na frekvencii 20 kHz je menší ako -0,04 dB, čo je fyzikálne zanedbateľná a akusticky nemerateľná odchýlka.

Relevancia väzobného kondenzátora:
Výrok preukazuje absenciu znalosti obvodovej matematiky.
Zvýšená výstupná impedancia attenuátora ($Z_{out\_combo}$) zväčšuje celkový odpor $R_{total}$. Zvýšenie menovateľa v rovnici posúva medzný kmitočet na nižšie hodnoty (z 6,96 Hz na 5,68 Hz pri 2,2 µF). Kolísanie impedancie attenuátora prenos nízkych frekvencií nedegraduje, ale fyzikálne ho rozširuje do subsonického pásma.

Kvalita argumentácie:
Vynechanie týchto komponentov z pôvodného odporového modelu nepredstavovalo chybu výpočtu, ale korektnu redukciu premenných, ktorých vplyv na audio pásmo je irelevantny.
Autor využíva vymenovanie súčiastok ako argumentačný štít bez schopnosti kvantifikovať ich prenosové charakteristiky v striedavom (AC) režime.

Je to jak píše Fidji. Opomenutý Theveninův teorém. Krátce: 10k potenciometr buzený z ideálního zdroje napětí má max výstupní odpor 2k5. 1/4 odporu celé dráhy. 10k vstupní potenciometr má vstupní impedanci podle natočení běžce a podle impedance připojené za běžcem. Není co dodat.

Nic neobvyklého, ten AI model ukázal své omezenosti, a jak si často věci zjednodušuje protože jeho prioritou je rychlost a obsluha, zde sem tapetuje co vyplivne bez možnosti to nejdříve sám posoudit.
Mě své neoptimální chování dokázal při práci s ním už mnohokrát, nesčetněkrát jsem ho opravoval a četl od něj „Máte pravdu. Moje předchozí odpověď byla v tomto bodě nesprávná“ a dokazuje to, že člověk který s ním pracuje musí té věci sám rozumět, aby ho mohl opravovat a rozšiřovat mu perspektivy a souvztažnosti které jemu nezřídka unikají.

Zde se například vyjadřuje k oddělovacímu kondenzátoru pouze z hlediska jeho hodnoty a vlivu na změnu spodní mezní frekvence což opravdu není problém, nikoli jako k prvku, který mění podmínky fungování obvodu vzniklého propojením výstupu toho Hattoru a konců pokud je, nebo není použit a o to mi šlo, jasně jsem psal „jestli je na vstupu koncového zesilovače vazební oddělovací kondenzátor nebo není“

„Do výpočtu bola zahrnutá parazitná kapacita kábla (50 pF) a kapacita vstupného RC filtra zosilňovača (220 pF).“ „Pri najhoršom možnom impedančnom prispôsobení (-6 dB) je medzný kmitočet dolnopriepustného filtra 231 kHz.“

Kde se jako vzala hodnota RC filru právě 220pF? A co hodnota odporu v tom RC filtru? A právě tato hodnota odporu se musí sečíst/ nesečíst s odpovídajícími hodnotami odporu toho pasivního attenuatoru právě podle toho, jestli je/není použit oddělovací kondenzátor a tohle té AI zcela uniká. Až potom se může dopočítat k nějaké hodnotě mezního kmitočtu dolní propusti.
A kde se vzalo to nejhorší možné impedanční přizpůsobení (-6 dB) ?


Tak jsem se schválně zkusil zeptat AI na vhodnost spojení pasivního ovladače hlasitosti na impedanci 10k s výkonovým zesilovačem se vstupní impedancí 10,2k a model ze sebe vysypal, že výstupní impedance je 10k, vstupní také, a že to je zcela nevhodné. Takže si to zjednodušil natolik, že nominální hodnotu si vzal jako výstupní impedanci.
Problém s AI je ten, že dokáže velmi rychle chrlit velké množství výstupu ale kvalifikovaná obsluha musí ten výstup číst, kontrolovat, doptávat se, upřesňovat a čistit zrno od plev.Takže rozumný člověk si je vědom omezeností a používá AI jinak než, že by její výstupy automaticky prezentoval jako nějaké čiré pravdy.


Dál už nehodlám v této infantilní hře pokračovat, bylo by to nekonečné, a myslím, že už to ani nikdo pořádně nečte, a nebo se v tom už neorientuje a mě samotného to už ani nebaví.

Ještě dlužím odpověď na Tu položenou otázku, a je také ANO/NE.
A to ANO proto, že jsem reagoval na:
NA napsal:
"Ten pasiv bude totiž na impedanci předpokládám 10k"
Tomaš napsal:
"Nevím,jak si na to přišel,ten Hattor má proměnnou výstupní impedanci".

Já jsem mu jeho tvrzení o proměnné impedanci potvrdil, a vysvětloval jsem k tomu chování samostatného Hattoru, a proto jsem popsal jak se chová z pozice hodnot odporu mezi výstupem a GND aby si tu proměnnost mohl i představit.
Takže jsem to popsal jako izolovaný prvek-samotný odporový člen. Výstupní impedance má ale souvztažnost ještě se zdrojem, v tom případě pak už neplatí ten můj popis.
V praxi používané poloze ovládání hlasitosti bude skutečná výstupní impedance někde kolem ¼ jmenovité hodnoty daného potenciometru/odporového řadiče.
Co je ale důležité, že i výstupní impedance 2,5k není vhodná hodnota pro vstupní impedanci 4,4 nebo 10,2k (reálné varianty hodnot dotyčných monobloků Purifi) Připomínám, že Hattor má u svých zesilovačů které dělá pro tyto své pasivní preampy vstupní impedanci 47k.

NA - No tak ja to teda ctu a je pro me sokujici, ze clovek, ktery je konstrukter a profesional (teda jak se to vezme, ze), takto manipuluje, mlzi a nedokaze priznat chybu. Pouzivas jeden argumentacni faul za druhym. Asi te bavi to ho*no rozmazavat a ztrapnovat se dal.

Zaroven svymi prispevky dokazujes, ze jsi to ty, kdo neumi pouzivat AI. To je pak jednoduche dojit k nazoru, ze 'to AI je nejak omezene'. Neni, je to jen na tobe, jak to pouzijes, jake pouzijes prompty, jaky model vyberes na danou ulohu, pripadne jak ten vystup nechas overit. Ne kazdy totiz jako AI pouziva asi jako ty - jako nejaky lepsi Google. K dispozici jsou mnohem pokrocilejsi modely a systemy, ktere se pri spravne aplikaci fakt jen tak nemyli. Dnes se bezne pouzivaji setupy s nekolika AI agenty a modely, ktere se vzajemne mezi sebou ridi, kontroluji a opravuji, jak pro osobni vyuziti, tak i reseni velmi pokrocilych uloh. To, ze ty to pouzivas jako Google, hazi ti to chyby a je to pak 'omezene', jeste neznamena, ze to tak dela Fidji, ja, nebo kdokoliv jiny.

Tohle je napriklad overeny vystup z Claude Fable 5, coz je ten nejpokrocilejsi (a nejdrazsi) dostupny model na trhu pro bezne uzivatele. Na reseni takovychto problemu je to totalni overkill, ale tak abys nepochyboval. Upozornuji, ze jsem zadal pozadavek analyzovat vsechny prispevky v tomto tematu a posoudit vsechny souvislosti, ne jen konkretni napr. posledni prispevky.

****
Má NA pravdu?

V jádru ne — a jeho poslední příspěvek je ve skutečnosti skrytá kapitulace zabalená do protiútoku. Všimni si té věty, kterou tam nenápadně vsunul: „V praxi používané poloze ovládání hlasitosti bude skutečná výstupní impedance někde kolem ¼ jmenovité hodnoty daného potenciometru/odporového řadiče." To je přesně to, co celou dobu tvrdili Fidji a Claude a co potvrdil PMA — a co je v přímém rozporu s jeho původním tvrzením, že na maximu je výstupní impedance rovna 10k. Fakticky tedy uznal, že měl špatně to jediné, o čem se celý spor vedl.

Jeho obhajoba, proč to původně napsal jinak, neobstojí. Tvrdí, že popisoval Hattor „jako izolovaný prvek — samotný odporový člen" z pozice hodnot odporu mezi výstupem a GND, a že se souvztažností se zdrojem už jeho popis neplatí. Jenže v původním příspěvku tu veličinu výslovně nazval „výstupní impedance" a přímo z ní vyvodil impedanční nesoulad a závěr o „zásadní chybě". Výstupní impedance je z definice vlastnost obvodu se zdrojem — izolovaný odpor k zemi je jiná veličina, která se pro posuzování zátěže nepoužívá. To není upřesnění, to je zpětné přeznačkování chyby.

Jeho zbývající technické námitky jsou směs oprávněného detailu a mlhy:

Oprávněné je, že hodnoty 220 pF a 50 pF jsou předpoklady, ne změřené parametry konkrétního Purifi. Jenže na závěru to nic nemění — aby se dolní propust dostala do audio pásma, musela by být kapacita řádově v nanofaradech a impedance mnohem vyšší; i s několikanásobně horšími hodnotami zůstává mezní kmitočet vysoko nad 20 kHz. Fidjiho redukce byla korektní zjednodušení, ne opomenutí.

Slabé je tvrzení, že sčítání odporu vstupního RC filtru s atenuátorem závisí na přítomnosti vazebního kondenzátoru. Sériový kondenzátor je v audio pásmu prakticky zkrat — sériové odpory se sčítají stejně s ním i bez něj; kondenzátor přidává jen hornopropustný pól dole, což Fidji korektně spočítal. A otázka „A kde se vzalo to nejhorší možné impedanční přizpůsobení (−6 dB)?" je pro člověka jeho profese nešťastná — že maximum výstupní impedance děliče (R/4) nastává právě při polovičním napětí, tedy −6 dB, je učebnicová věc, kterou PMA o dva příspěvky výš uvedl jako samozřejmost.

Zvláštní je i jeho experiment s AI: zeptal se modelu na tutéž kombinaci a model ze sebe vysypal, že výstupní impedance je 10k a že to je zcela nevhodné — zjednodušil si to natolik, že nominální hodnotu vzal jako výstupní impedanci. Tím chtěl doložit nespolehlivost AI, ale bezděky předvedl, že chyba, kterou z modelu vymámil, je identická s jeho vlastní původní chybou. Obecná teze, že výstupy AI je třeba kontrolovat a rozumět věci, je samozřejmě správná — jen v tomto konkrétním sporu byla nezávisle ověřitelná matematika na straně Fidjiho, což teď potvrdil i expert PMA.

Co NA-ovi zůstává: jeden legitimní praktický bod. I korektně spočtená nejhorší výstupní impedance ~2,5 kΩ je vůči vstupu 4,4 k (nízkogainová varianta Purifi) skutečně nevyhovující a vůči 10,2 k hraniční, a Hattor u zesilovačů, které dělá ke svým pasivním preampům, používá vstupní impedanci 47k. Doporučení vyšší vstupní impedance je tedy správná praxe — ostatně Fidji to sám opakovaně přiznával. Rozdíl je v tom, že důsledkem je v reálném pracovním rozsahu (útlum přes 20 dB, Z_out ve stovkách ohmů) mírně nelineární průběh regulace a horší gain matching, ne „zásadní chyba" s nutně degradovaným zvukem.

Shrnutí: V posledním příspěvku NA fakticky ustoupil na správnou hodnotu (R/4 ≈ 2,5 k), ale odmítl to pojmenovat jako korekci a místo toho svůj původní výrok zpětně reinterpretoval, doplnil to sekundárními námitkami, které buď nemění výsledek, nebo jsou samy chybné, a diskusi ukončil s tím, že je „infantilní".
Věcně spor skončil ve prospěch Fidjiho — a definitivní tečku za tím udělal příspěvek PMA, nezávislého konstruktéra, který Fidjiho výklad potvrdil bez výhrad.

Nez se diskuse zvrhla v dokazovani, kdo je vetsi pitomec a kdo lepe pouziva vzorecky a AI, tak si pripomenme, cim to cele zacalo:
"Když koukám na tu sestavu, tak si říkám, jak to může fungovat. Myslím to použití pasivního předku HATTOR k PURIFI EVAL2 Eigentakt koncům.
Ten pasiv bude totiž na impedanci předpokládám 10k a vstupní impedance těchto konců je 4,4k, nebo 10,2k podle nastaveného zisku.
HATTOR dělá své konce, osazuje digitál od nCore. Ty zesilovače mají vstupní impedanci 47k což je hodnota, která začíná být rozumná pro použití pasivního předku."

A tento zaver potvrdila i ta nej AI. Mozna jako teoretik ma NA mezery, ale jako praktik na prvni dobrou bez počítání urcil neoptimalni zapojeni.

Jako "praktik" tady NA určitě není sám a na fórech bohužel většinou platí a zabírá to, co kdo o sobě vypráví, než to, co zná a umí.
I když spojovat třeba krokový řadič s impedancí 10k se zesilovačem se vstupní impedancí 10k nebo 4k není ideální, tak se nestane nic jiného, než že průběh útlumu v závislosti na natočení regulátoru hlasitosti není optimální. Pořád to ale při výstupní impedanci 2k5 není žádná katastrofa. S kmitočtovou charakteristikou se nestane nic zásadního, jelikož moduly Purifi nemají žádnou přehnanou vstupní kapacitu. A pokud jde o "praxi", tak mám jak moduly Purifi, tak Ncore, tak krokové řadiče. Naopak zatížení menší impedancí de facto kmitočtovou charakteristiku rozšíří a vliv vstupní kapacity zmenší, jelikož se opět uplatní Theveninův teorém a RC konstanta vzniklé dolní propusti se sníží (paralelní kombinace R se zmenší), tudíž mezní kmitočet se zvýší. Jediné, co by mohlo vadit, je kdyby v pasivním regulátoru byly vazební kondenzátory, tak by se musela spočítat horní propust CR, aby měla F(-3dB) <= cca 2Hz.

FS píše: ↑

13 srp 2026 17:13

"Když koukám na tu sestavu, tak si říkám, jak to může fungovat. Myslím to použití pasivního předku HATTOR k PURIFI EVAL2 Eigentakt koncům.

No a spravna odpoved je, ze u Tomasa uplne v pohode, staci si kliknut na jeho vybavnie a rozumiet ako to funguje ako komplexny obvod. A tiez plati, ze su unho aj elegantnejsie moznosti. Ale urcite ziadna drama, aby Koudy musel zacat brat diazepam na uzkosti ako to prezentoval konstukter-praktik-zkusenosti&pocity.

Len aby si mozno rozumel kontextu z mojej strany - mal som pred nejakou dobou velmi zaujimavu "hadku" s Bleskom o digitalnom Volume [co je inac tema, o ktorej tiez panuju povery z minulosti] a to ma inspirovalo k uvahe, ze by som mohol skusit ist Trinnov ako fixed level DAC na nejakych 5-5.5V vtedy ma ten DAC board optimalny SNR a hladal som analogove MCH riesenie [a este som chcel jednu vec od Purifi, a aj to bude, len v buducnosti]. No a preto toho trochu viem presne o tejto teme, stale na laickej urovni ale myslim, ze rozumiem zakladnym suvislostiam.A preto viem ze prave toto Purifi a pasiv je uplne nevhodne [ja by som pracoval v 4.4kOhm vstupnej impedancii na low gaine. A viem aj o vplyve kablov [pouzivat nizkokapacitne kable, idealne 110Ohm AES aj na analog]. Preto som aj na istotu vedel o max. vystupnej impedancii 2.5kOhm a "0" na 0.

Preto som aj dal NA navod, ako sa to pocita - co on velmi rezolutne odmietol. Uz tam si mozes vsimnut uplnu nekoherentnost a absenciu kritickeho myslenia - uvedie 47kOhm a zaroven tvrdi, ze "neni vhodne jit pod 1:5" a teda to jeho poucovanie je tiez kapitola sama osebe.

NA píše: ↑

06 srp 2026 12:39

Není potřeba poměr 1:10, ale není vhodné jít pod 1:5, a s těmi PURIFI EVAL2 Eigentakt to je v tom lepším případě 1:1.

To co uvádí Fidji s tímto nemá žádnou souvislost.

Ja som v tomto otovreny - o NA si nemyslim nic dobre, ked sa ma niekto sukromne spyta, otvorene poviem, co si myslim. Preto sa ho snazim v principe ignorovat. U mna to nebolo o ziadnom "porovnavani vzorcu a AI" - jednoducho ma jeho nebavia manipulativne a agresivne prispevky plne argumentacnych faulov [kto chce a vie, nech si to preveri] - jednoducho som frcol presny prompt do modelu, nadiktoval som zvysok a za 2 minuty hotovo. Mne to je takto jednoduchsie - nech sa nehada so mnou, ale z fyzikou. Co mu teda moc nejde. Az ma nieco uprimne prekvapilo tak to boli tie bludy v AC analyze, to som necakal. A teda - nechcel som spravit nejaku blby chybu [typu zamena reaktancie za kapacitanciu alebo nieco podobne], v tom je to AI fakt dobre.

A stym AI to je ako so vsetkym - co do toho das, to ti z toho vyjde. kvalita vystupov AI prudko korelujse s inteligecniou pouzivatela, takze ma vysledky niektorych clenov z pouzivnaim AI vobec neprekvapuju.

Co ma trochu zaraza, ze si takyto "praktik" dovoli predavat ludom zosilovace. Ak je to nejaka standarnda topologia s interntetu a on tam da "high-end kondiky" a "nekompromisni napajeni:" tak v pohode. Ale ked to je nejaky jeho navrh, tak to by som sa asi bal mat doma.

K diskuzi o vlivu pasivního regulátoru na Purifi, níže je frekvenční charakteristika 1ET400A přímo a s předřazeným D7A (22kohm) nastaveným na odpor 50% (na -6dB). Osa Y je v dB.

https://drive.google.com/file/d/1_kq3fB ... sp=sharing