Ahoj, jmenuji se Petr (roč. 1992, středočeský kraj). Na HiFi fórum chodím už déle a získávám zde cenné rady. Chtěl bych se tu více představit a napsat si (hlavně i pro sebe) vyprávění, jak jsem se dostal k lepšímu poslechu. Záměrně nepíšu HiFi, protože teď na začátku chci oznámit, že jsem se vždy držel hesla
„Aby to tak nějak hrálo“ a také jdu bazarovou „vintage“ cestou s co možná nejlepším poměrem cena/výkon. Text bude delší, ale myslím, že by se v tom někdo jako já mohl najít. Zároveň vše píšu s pokorou a vím, že neobjevuji Ameriku a musím se o HiFi ještě hodně učit.
Jsem devadesátkový dítě, a tak mě ještě trefily MC kazety, walkmeny a discmany. Ano opravdu vím co je nahrávání písniček z rádií na magnetofon (ježiš to čekání než ta písnička přišla), kopírování zkopírovaných kazet, převinování kazet versatilkou atd. Ovšem také si pamatuji mého dědu, který mi přehrával magnetofonové pásky na kotoučáku do obrovských beden. Nejvíce jely skupiny Bee Gees, Smokie,… Doba šla dál, muziku jsem vnímal více, přišlo i rozšíření mp3 formátu a rodiče mi pořídili někdy kolem roku 2004 přehrávač
Thomson LYRA PDP 2224. V té době byly mp3 přehrávače strašné WAU, jaké zjištění, že se vevnitř nic netočí. Samozřejmě mělo to svá specifika. Paměťové karty byly malé a drahé (měl jsem 64 MB). Písničky se grabovaly na bitrate 64kbps, aby se jich na kartu vešlo co nejvíce. Na krkách spolužáků se tak vedle klíčů a peněženky začaly postupně houpat i „empétrojky“ s těmi nejlevějšími peckami s molitanovým polstrováním, které se sakra rychle ztrácelo. Myslím, že se v té době nejvíce poslouchaly tituly jako Unknown, Various Artists a Track01.
Obr. 1 - Thomson LYRA PDP 2224
- Rok 2017 a cesta k tomu „lepšímu“ poslechu
Tušil jsem, že by mohla být po mém zesnulém dědovi někde zašitá celá jeho hudební sestava. Nakonec jsem na chalupě našel už bohužel či bohudík pouze gramofon
TESLA NC 440 a pár shnilých československých desek. Tímto objevem odstartovalo, krásné období hledání technických informací, pochopení základů elektrotechniky a akustiky, shánění desek a objevování trhu. Zkrátka jsem se hned ze začátku zabořil do vinylu. Gramofonové desky mi ale předtím nebyly úplně cizí, vždy jsem obdivoval DJs, které s nimi uměli zacházet. Líbil se mi rituál poslouchání desek, že to není jen zmáčknout tlačítko PLAY. Má touha poslouchat vinylové desky také umocnil fakt, že se začaly opět pomaličku vracet.
Obr. 2 - Původní stav NC440
- Renovace Tesly a vyloudění prvních tónů.
Objevený gramofon byl v zuboženém stavu. Vlhkost a nízká teplota na chalupě způsobila totální zborcení duralového hl. talíře i subtalíře, ale přesto elektronika fungovala a gramofon se roztočil. Stále jsem byl ve stavu, kdy jsem nevěděl, jestli to vůbec bude hrát. Potřeboval jsem co nejjednodušším a nejlevnějším způsobem zjistit funkčnost. Poprvé v životě jsem pájel, protože jsem si musel ze stavebnice udělat předzesilovač (
stavebnice TIPA PT014) a z cinch kabelu udělat přechodku na DIN5 kolík. Přibližně v této době jsem objevil HIFI fórum a hltal jsem rady okolo zapojení. Droboučké RCL součástky jsem znal pouze ze školní tabule, zpětně si tluču do hlavy, proč jsem tehdy nedával v hodinách elektrotechniky větší pozor. Nicméně první zbastlený audio řetězec jsem dal do kupy. Gramofon s vypodloženým talířem pomocí tří nalepených matiček -> předzesilovač -> aktivní bedýnky Genius 2.1 od počítače.
Přišel moment pravdy, pokládám raménko na obětní desku „Sagvan Tofi – Večírek“, slyším slabounký zvuk přímo od rozkmitaného hrotu, zapínám předzesilovač páčkou, zapínám reproduktory a sláva… fakt to hraje, MAGIE! Z reproduktorů začal kvákat Sagvan: „Touhy prchavý jsou, sny nám do očí lžou...“ Pak už to šlo rychle, zakoupení alespoň nového hl. talíře u Angelicaaudio (Praha 9), výměna původní přenosky
VM 2101 za základní žlutou AT91 (té původní jsem moc nevěřil, a také jsem nevěděl kolik má nalítáno). Nové prodrátování raménka kablíkama ze SCARTu, předělávka výstupu DIN5 na RCA (cinch), odstranění brumu, vyleštění plastového víka a další nenáročné úpravy.
Obr. 3 - Předzesilovač
- První zesilovač a reproduktory
Po nějaké době spartánského přehrávání mi příbuzný mi věnoval staré reproduktory
Tesla ARS 9204-10 vyštrachané z garáže, logickým krokem bylo tedy k tomu sehnat vhodný zesilovač. Našel jsem na bazaru solidní nabídku, mojí podmínkou bylo osobní vyzvednutí a ozkoušení. Byla to stříbrná sestava
GRUNDIG V7150 + T7150 + CF7400 (Zesilovač, tuner a magnetofon). Skvěle se mi to hodilo, protože zesilovač měl 2 DIN výstup pro reproduktory, které se mi podařilo trochu vykrášlit (zbroušení, natření lakem, vyplnění ozvučnice vatelínem, nové konektory). Bohužel mojí blbostí a nerozvážností jsem reproduktory po 14 dnech utavil, v zesilovači se zakouřilo a vylítly pružinové pojistky. Stoprocentně nevím, jestli jsem to prostě přehnal s hlasitostí nebo bylo v řetězci něco cinklého. Později se i v kazeťáku vylomilo ozubené plastové kolečko, a tak mi zůstal pouze funkční tuner. Zapečené reproduktory jsem sice opravil, ale zesilovač a kazeťák stále na opravu čekají. Rád bych opravu dokončil…už jen ze zvědavosti. Každopádně díky této nehodě, která přišla velmi brzy, jsem dostal lekci, jak se k hudební soustavě nechovat.
Obr. 4 - Sestava Grundig
- Druhý zesilovač a reproduktory
Najednou jsem neměl možnost poslouchat, své první nastřádané desky, které jsem kupoval různě po pražských antikvariátech. Opět jsem hledal po internetu a našel zesilovač
Technics SU-C03 a za dobrou cenu pár reproduktorů
HECO Victa 201. Vím, že reproduktory nejsou žádná extra třída, názory jsou různé, ale pořád se držím hesla „aby to tak nějak hrálo“. Zesilovač mi ale nevyhovoval a poslal jsem ho dál. Místo toho jsem pořídil zesilovač
ONKYO A-8230. Při ozkoušení na místě hrál dobře, ale asi po týdnu jsem zjistil, že má načnutý koncový stupeň. Provedl jsem výměnu koncového HIO a opět ho vrátil do kondice.
Obr. 5 - Onkyo A-8230
U značky Onkyo jsem zůstal, ale nedávno jsem pořídil pořádnější model a to
A-8850. K tomu jsem přidal ještě jednoduchý CD-player SONY CDP 213. CD disky, ale cíleně nesbírám. Zůstaly mi reproduktory HECO, tuner grundig a gramofon tesla NC440. Gramofon jsem ještě osadil novou zelenou přenoskou
AT-95, vytlumil plechové dno modelářskou hmotou a nalakoval vyšisovanou dýhu. Také jsem vyřešil lepší propojení mezi komponenty, předtím jsem hrál na různé tkaničky. Koupil jsem kabely v metráži a osadil konektory. Celá hudební sestava je kočkopes, ale tak nějak to prostě hraje. A mně se to líbí (prozatím)!
Obr. 6 - Onkyo Integra A-8850
Obr. 7 - Oprava chassis NC440
Sbírání desek mi dalo úplně odlišný hudební směr, než jsem poslouchal předtím z rádiových hitparád. Objevil jsem skupiny/žánry pro mě zcela neznámé, protože jsem v těch dobách byl ještě dávno na houbách. Jedny z prvních ukořistěných byly nahrávky Nová syntéza, Kuře v hodinkách, Zvěsti, Pozorovatelna, STROMBOLI, Jazz Cellula a další progresivní československý jazz/rock. Mám také pár desek (asi jako každý) z řad „klasických vinylových etalonů“, jako jsou The Wall, The Dark Side Of The Moon, Machine Head, In Rock. Oblíbené současné kapely jsou Linkin Park, Son Lux a z českých Lucie.
A na závěr to možná trochu zabiju, ale jsem také z recese ujetej na profláklé popové zahraniční 80‘ hity nejhrubšího zrna, takže „umělci“ jako Alphaville, Modern Talking, Pet Shop Boys, Laura Branigan, Wham!
Příjemný poslech Vám všem!
