již je tomu opravdu mnoho pátků, kdy jsem poprvé zavítal na místní fórum. Několik pátku uběhlo i od mé registrace a tak považuji za slušnost se představit.
Já ?:
Jmenuju se Vláďa. Asi tady budu zastupovat mladší generaci posluchačů, momentálně mi je 25. Se svou skoromanželkou žiju v centru Českého Krumlova. Byt s námi obývá ještě náš bojový kocour Zloba, potrhlá spolubydlící a její pro změnu naprosto flegmatická kočka. Jsem od přírody líný člověk, také drzý a cynický, někdy až nezdravě (kdybych se tím mohl živit, byl bych jistojistě boháč). Rád se toulám venku i ve městě. Zajímám se o IT - hardware i software, také si rád něco přečtu ( hlavně fantasy a sci-fi ), občas si mimo Black Books a Červeného trpaslíka pustím i něco ke koukání. Spoustu času trávím hraním pc her ( převážně rpg/kdo si hraje, nezlobí ). Mimo pc hry jsem hrál i na housle, ale nemohl jsem přece chudáka učitele utrápit, tak jsem s tím skončil dobrovolně. Hrál jsem i divadlo, kde jsem snad už nikoho netrápil a celkem mi to chybí. Mým dalším koníčkem, který mě provází od dob kam až moje paměť sahá, je samozřejmě hudba
Já a hifi?:
Asi první věc kterou jsem snad skoro ještě jako nemluvně poslouchal bylo lp s názvem Elce pelce kotrmelce, když jsme měli s bráchou v pokojíku kazeťák přišly věci jako šmoulové, scooter a e-rotic. Na tom jsem vydržel celkem dlouho. Po návštěvě babičky na moravě jsme zavítali i do Polska, kde na jednom z místních trhů jsem prohlásil, že chci něco tvrdýho. Dostal jsem do ruky kazetu s názvem Nirvana - Bleach. Aby jí nebylo smutno, připojil jsem k ní ještě desku In Utero. Po návratu domů letěli Šmoulové a zbytek balastu do koše. Doplnil jsem zbytek desek od Nirvány a připojil k tomu nějaké Pearl Jam a Velvet Underground a spokojeně poslouchal z plastového kazeťáku ( asi nějaký Philips). Za nedlouho přišel velký zlom v podobě počítače, který kupoval brácha. Jelikož repro k němu ( nějaké Sencor ) hrálo proti kazeťáu mnohém líp, letěly za nedlouho do koše i všechny kazety. Spokojeně jsme poslouchali Nirvanu, Pearl Jam, Smashing Pumpkins, Suzane Vega, Garbage, The Cure, Red hot .. , Foo Fighters, Green Day, Offspring, Bush a podobné věci ( pár by ste jich u mě na disku ještě našli, ale moc z toho už neposlouchám ). Jelikož můj a bratrův hudební vkus nebyl úplně stejný a pc bylo bratrovo, začal jsem pomalu šetřit na svůj pc. Taky mi jednou otec přinesl domu discman sony ( v době, kdy už se začaly rozmáhat pomalinku mp3 přehrávače). Největší zvrat přišel, když jsem si v jednom z prvních čísel časopisu Pevnost přečetl recenzi na jistou kapelu Blind Guardian, konkrétně na desku Nightfall in Middle Earth. Bohužel(dík) jsem tou dobou byl s rodinou na dovolené ve španělsku - dodnes nevím proč recenzent u článku zmínil, že je to od nich snad nejhůře sehnatelná deska. Recenze mě zaujala a já na tu desku narazil ve městě, kde jsme bydleli na hotelu. Zrovna zavírali, tak jsem rychle vyběhl a požadoval po mé mamce 18 eur, jak to bylo na rychlo a chudák byla v šoku, najednou neměla eura, ale já za to měl cd. Žádnou jinou hudbu jsem s sebou neměl a cesta busem zpátky byla dlouhá. Začetl jsem se do Sapkowskeho a pustil si k tom Blajndy. Fuj to je ale hnus - 1. poslech. Nic jiného jsem s sebou ale neměl a cokoliv je lepší, než rádio. Tak po šestém poslechu se hnus změnil na opravdovou lahůdku. Tím umřel Kurt i pro mě a z grunge jsem přesedlal na metal. Nejdřív jsem poslouchal právě věci jako Blind Guardian, Gamma Ray, Nightwish, Helloween, Rhapsody, Edguy, ale s mizející pubertou a přibývajícími starostmi se i tyto "naivní" kapely začaly nahrazovat věcmi jako Mayhem, Marduk, Vreid, Moonspell, Axis of Perdition, Karjalan Sissit atp. Každopádně metal poslouchám do dnes a nepředpokládám, že se na tom něco změní. Rozhodně nepohrdnu ani jazzem ani vážnou hudbou, ale v mé sbírce toho tolik není. S poslechem metalu mě hodně začalo bavit objevovat v nahrávkách věci, které nejsou slyšet hned. Zkoumal jsem detaily každé skladby, sem tam jsem vyměnil sluchátka k mp3 přehrávači a měl opravdu velikou radost z každého posunu dál (koss the plug ?- děkuji už nikdy víc, raději si strčím hlavu do subwooferu a udělám líp).
A kde je to hifi?
Není, zatím ho opravdu moc není. Ačkoliv jsem milovník hudby, jsem už z generace, která vyrůstala na pc a mp3. Když jsem si vybíral repro k pc, dal jsem si opravdu záležet. Všichni byli oblbnutí 5.1 a 7.1 sestavami Genius za malý peníz. Já jsem pročítal kvanta českých i zahraničních recenzí a nakonec jsem se rozhodl pro Altec Lansing 621. Tenkrát stály víc než většina i 5.1 setů od Genius a nebo Logitech. Tady se ale dostávám k jádru problému. Ani jedna z recenzí mi neřekla - tudy ne, tudy cesta nevede a nechaly mě v té sladké neznalosti a já měl pocit, že nic lepšího už mít nemůžu ( nutno podotknout, že se Altec Lansing musím zastat a na bedýnky k pc hráli poměrně pěkně). Bádal jsem dál a i přes velikou skepsi ( říkal jsem si,zde může být přínos jen pro hráče ) jsem si pořídil zvukovou kartu ( sound blaster audigy se ). Levná karta, velký skok.
takhle jsem si mlátil hlavou do zdi asi týden, jak jsem byl na sebe naštvaný, že jsem něco takového už neudělal dávno. Ani tím jsem neskončil a začal znovu bádat. Kam až se dá dojít - jakou kartu příště a co k tomu za repro. Je to smutné, velmi smutné, ale dobral bych se ke kombinacím nějaké zvukovky a k tomu nějaké Logitech, pořípadně bose, maximálně tak nějaký aktivní studiový monitor. To je hnus velebnosti. To je zločin na hudbě. Víceméně náhodou, jsem zjistil, že existuje něco jako zesilovač 
a že ty velké stojaté bedny co vidíme v supermarketech nejsou určeny jen pro domácí kino. Na čem zrovna poslouchám ? - bude se to měnit, tak popíšu někdy příště. Koukám, že jsem se celkem rozepsal, štěstí, že je zima a snad někomu z vás ukrátím kousek dlouhého večera. Na závěr bych chtěl jen zdůraznit, že naprostá většina lidí v mém věku a níž ač bude milovat hudbu sebevíc tak mají všechnu hudbu na pc/ipod/mp3 přehrávač. K tomu můžou najít dobrá sluchátka, ale nikoliv dobré repro. Vždy to bude něco k pc popřípadně k ipodu. Ať chcete nebo ne cd už je dnes prakticky stejná věc jako vinyl. Nikdo nebude řešit jaký cd přehrávač a co k němu ale každý si do googlu zadá něco na způsob repro k pc/ipodu a bude vybírat mezi těmito. Vybere dle recenze popřípadně nějaké diskuze to nejlepší s pocitem, že to nejlepší má. O existenci klasických bedýnek + zesilovač se možná ani do smrti nedoví. Přitom za nikterak extrémní částky se pc k repro dá snadno nahradit a bude to znát ... Jenom o tom vědět.Já už opravdu končím, asi jste pochopili, že jsem teprve na začátku své cesty do světa poslouchatelného zvuku. Rád bych došel tak daleko, abych svou oblíbenou hudbu neurážel tím, z čeho ji pustím. Vy na to budete mít vleký vliv. Tímto přenáším veškerou odpovědnost na vás - jak si mě vyhováte, takového mě budete mít
. Ale nebojte mám i vlastní uši a občas i vlastní rozum, tak vám asi budu často házet klacky pod nohy...Výlet do světa hifi začíná. žil byl jednou jeden ....
) predstaveni. Je jiste, ze “infikovany” uz urcite jsi a ze jsi i na nejlepsi ceste, aby to bylo chronicke! 
, ale v létě je jich opravdu moc. Když je situace neúnosná a máte chuť všecny kolem poranit, když už ne přímo zabít , přichází na řadu grindcore. Málo co mě dokáže takhle uklidnit. Sami uvidíme, na kolik se proroctví vyplní. Dost rychle to nejspíš nebude. Jazz je stejně jako metal běh na dlouhou trať, o vážné hudbě ani nemluvím. Každopádně metal mi má dodnes mnoho co nabídnout, je ho tolik. Stejně jako v metalu i v jazzu jsou prostě věci, které mi nesedí. Zatímco v metalu mám ale jasnou představu toho co bych rád, mám nějaký přehled a vím co od čeho čekat ( například snad neznám trash, který by mě bavil ) u jazzu je to jako by mě někdo hodil doprostřed rozbouřeného oceánu, kde ani v dálce nevidím žádný ostrov, nic, čeho bych se mohl chytit. Bádání proto odkládám na dobu neurčitou, je k tomu třeba klid a moře času. Vzhledem k tomu, že jsme se stěhovali teprve nedávno, nemám ani jedno 
