Sekale nech už toho.Děsíš tady Lukáše a vypadá to ,že máš asi projekční kancelář na elektrorozvody .Předělávali jsem dva starší byty a stačil elektrikář a revizní zpráva.Žádná zbytečná byrokracie

OK.. V skrytu duše však doufám, že mu při svých nesporných znalostech s Bohouškem ještě pomůžete i s takovou podružností, jako je návrh hromosvodného a potažmo třístupňového systému ochrany proti přepětí.. Jistě to ocení...

Zato tobě už nepomůže asi nikdo ...............

sekal píše:Nevím, co tě na tom tak rozesmálo ty "sólo audio přívode" ? Bez adekvátně zpracovaného projektu nedostane stav. povolení a nedílnou součástí zmíněného projektu je kromě jiného i rekonstrukce elektrorozvodů. A je-li v zadání uplatněn požadavek na odrušení (EMI...), je také náležitě v projektu zpracován.. Má-li zadavatel nějaké specif. požadavky stran vybavení jističi, zásuvkami(např.s přep.o.) etc.., i ty musí být (nebo by měly být) v projektu zaneseny..
Viděl jsi vůbec někdy, jak vypadá projektová dokumentace, ty "estéte" ?

Heleď, estéte,

kolik těch stavebních povolení ročně vyřizuješ, že tak přeháníš? Já za posledních pár let desítky ...
Projekt pro stavební povolení RD (část elektroinstalace) v 99% případů zahrnuje 1 stranu A4, řídce popsanou stále se opakujícími frázemi (čísla norem, obecné materiály, atd.). K tomu na každé patro 1 strana prostinkého schématu s přibližným umístěním zásuvek, vypínačů a předpokládaných spotřebičů. Téměř nikdo podle toho stejně nedělá, rozumný elektrikář pozve domácí do hrubé stavby a zde si přímo řeknou, co kde chtějí mít (na papíře 98% lidí neví která bije). Natož aby se v projektu řešily detaily typu rhodiové kontakty zásuvky, či platinové pojistky. Stavební úřad zajímá jen finální revize před kolaudací - zvlášť elektro a zvlášť hromosvod.

Ale k věci - samostatný přívod z domovního rozvaděče, na kterém bude zapojeno pouze hifi - určitě ano.
Odpadnou lupance při každém zapnutí/vypnutí ledničky/pračky a jiných spotřebičů.
Jestli to má pozitivní vliv i na minimalizaci rušení musí posoudit znalejší.
Pečlivost při provedení, pořádně dotažené kontakty na rozvodu i zásuvkách -
Jestli tam dávat zlaté pojistky a stříbrné dráty - to je spíš otázky světového hifinázoru - osobně to vidím podobně jako PMA

Křeček píše: Ale k věci - samostatný přívod z domovního rozvaděče, na kterém bude zapojeno pouze hifi - určitě ano.
Odpadnou lupance při každém zapnutí/vypnutí ledničky/pračky a jiných spotřebičů.
Jestli to má pozitivní vliv i na minimalizaci rušení musí posoudit znalejší.
Pečlivost při provedení, pořádně dotažené kontakty na rozvodu i zásuvkách -
Jestli tam dávat zlaté pojistky a stříbrné dráty - to je spíš otázky světového hifinázoru - osobně to vidím podobně jako PMA

Jenomže to je právě ono, milý Křečku. Poznámka "Odpadnou lupance při každém zapnutí/vypnutí ledničky/pračky a jiných spotřebičů" ukazuje na daleko hlubší průser v komponentech, zemích a signálové kabeláži. Samostatný přívod 230V je jen flastr na opravdový problém, a to velmi málo účinný. Komponenty a instalace jsou z pohledu konstrukce, propojení a rušení v pořádku tehdy a jen tehdy, pokud ŽÁDNÝ jistič, stykač, motor, vysavač, fén ani mobil nezpůsobí slyšitelné pazvuky, a to ani s uchem v blízkosti repro. Pokud ano, tak to přátelé řešte od základu, a ne odděleným rozvodem. Ten je stejně, co se týče průniku industriálního rušení ze sítě, tak akorát prd platný.

PMA
Děkuji za opravu mého zjednodušení.
Pak je ale otázkou - kolik % prodávaných komponentů by pak bylo použitelných?
Neřeší ten samostatný přívod za pár korun u "běžné spotřebky" alespoň část problémů?

V tomto novém světle beru stíněný kabel Supra a jdu se oběsit na nejbližší stožár velmi vysokého napětí

jirie píše:V tomto novém světle beru stíněný kabel Supra a jdu se oběsit na nejbližší stožár velmi vysokého napětí

Nikam nepospíchej,
zítra to může být jinak, včerejší pravdy nejsou dnešní, a dnešní pravdy nejsou zítřejší.
Možná, že včerejší pravda o vlivu síťových kabelů na zvuk dnes neplatí, ale zítra bude určitě "masakrem".

Křeček píše:Heleď, estéte,
kolik těch stavebních povolení ročně vyřizuješ, že tak přeháníš? Já za posledních pár let desítky ...
Projekt pro stavební povolení RD (část elektroinstalace) v 99% případů zahrnuje 1 stranu A4, řídce popsanou stále se opakujícími frázemi (čísla norem, obecné materiály, atd.). K tomu na každé patro 1 strana prostinkého schématu s přibližným umístěním zásuvek, vypínačů a předpokládaných spotřebičů. Téměř nikdo podle toho stejně nedělá, rozumný elektrikář pozve domácí do hrubé stavby a zde si přímo řeknou, co kde chtějí mít (na papíře 98% lidí neví která bije). Natož aby se v projektu řešily detaily typu rhodiové kontakty zásuvky, či platinové pojistky. Stavební úřad zajímá jen finální revize před kolaudací - zvlášť elektro a zvlášť hromosvod.

Heleď, ty rutinovaný schvalovači stav. povolení,
jestliže si někdo nechá zpracovat projekt za řádově desetitisíce Kč a pak se podle toho neřídí, je jeho věc a o tom se tady nebavíme.. A to, že mají být v projektu řešeny "detaily typu rhodiové kontakty zásuvky, či platinové pojistky", jsem tady také nikde nepsal, takže mi to tady nepředhazuj...

jirie píše:V tomto novém světle beru stíněný kabel Supra a jdu se oběsit na nejbližší stožár velmi vysokého napětí

To ti schvaluji, ale doporučuji zvolit spíše Oyaide Tunami GPX. Celá procedura pak bude méně bolestná.....

Ještě že jsem si stihl přečíst tenhle článek to mi asi zachránilo život


Jak blufovat před audiofilem (aneb proč nejsem audiofil)

Přestože my techničtěji zaměření dáváme obvykle v hodnocení zařízení pro záznam a reprodukci zvuku přednost termínům, jako zkreslení, šířka pásma, koeficient akustické pohltivosti a podobně, občas se nám stane, že se setkáme s audiofilem. Není třeba zoufat, je třeba být připraven.

Základním poznatkem k přežití, který je nutné si osvojit, že kvalifikací audiofila je, že má pocity. Zejména pocity z poslechu. Pocity následně ventiluje, obvykle na internetových diskusních fórech. Dále audiofil provozuje tuning svého akustického řetězce, kde obvyklým pořadím úprav jsou síťové (napájecí) kabely, filtrační prodlužky, signálové kabely, zesilovače, CD přehrávače, příznivci vinylu mění řemínky motorku gramofonu a podložky na talíři, reproduktory, pak dlouho nic, a nakonec se obvykle neprovedou žádné akustické úpravy poslechové místnosti, protože to manželka zarazila. Zajímavé je, že výměna manželek není u audiofilů tak častá, jako třeba výměna gramofonové přenosky.

Termíny, kterými audiofil popisuje své příjemné pocity ze zvuku, jsou typicky otevřený, čistý, přirozený. Basy bývají měkké a výšky medové (zvláště na elektronkových zesilovačích, já tomu říkám pět procent zkreslení, ale co už). Stereofonní vjem vytváří scénu, která má šířku a hloubku, přitom je zajímavé, že o výšce se v této souvislosti obvykle nehovoří. Nenechte se vyděsit, pokud uslyšíte i formulaci “scéna se dvojnásobně zvětšila” a hlavně se nikdy neptejte, jestli je to míněno v ploše, nebo v každém rozměru. Zvuk ve scéně je zaostřen, takže zpěvačka má ideálně ústa 5 cm široká (neptejte se, k čemu je taková velikost ideální). Audiofilova sestava má rozlišení, což přibližně znamená, kolik tam slyšíte detailů. Nesmí se to ale přehnat, protože pak hraje analyticky, což je fuj, fuj, fuj a nedá se to přece poslouchat. Dobré zařízení taky přenese všechen ten vzduch, ať už je to, co je to, a ať už to v nahrávce je nebo není.

Jakkoli to odporuje teorii informace, lepší sestava hraje lépe špatné nahrávky. Audiofilové tedy hledají způsob, jak učinit běžnou hudební produkci dostupnou na obvyklých nosičích poslouchatelnou. Nikdy se nesnažte audiofilovi radit, ať ten hnůj neposlouchá a najde si něco slušně nahraného. Z praktického hlediska se takového efektu dosahuje optimálně zesilovačem s dostatečným zkreslením, reproduktory, které nehrají basy, místností přetlumenou ve výškách a tím, že nemáte z poslechovky dveře do kuchyně, ve které vrčí lednice.

Nezbytně si při diskusi s audiofilem musíte opatrně zjistit, jestli je to audiofil analogový, nebo digitální. Pokud je audiofil analogový, věří tomu, že analog má nekonečné rozlišení. Nepřipomínejte mu, že mu to dost hatí fakt, že každá byť i pasivní součástka generuje šum, to nechce slyšet. Naopak šplhnete si použitím sousloví digitální zrnitost, což nesouvisí s krmením drůbeže odpočítaným počtem zrnek, ale s populární vírou, že když je digitalizované audio diskrétní, tak přece musí znít zrnitě. Pokud je audiofil naopak digitální, tak správné nahrávky jsou zásadně ty, co mají na krabičce napsáno DDD (tj. digi záznam, zpracování a mastering). Digitální audiofil nechce slyšet nic o tom, že ve skutečnosti při nahrávání byl signál mezi digitální a analogovou doménou převeden klidně i desetkrát. Zabodujete vhodným použitím termínu upsampling (upsampling v CD přehrávači je přece Dobro(TM)), a nebude vadit, že si to pletete s oversamplingem.

Nikdy, skutečně nikdy (a myslím to upřímně) neříkejte před audiofilem slova “slepý test“, případně “psychoakustika” jakožto zdůvodnění, proč (si myslí, že) něco slyší. Dozvěděli byste se spoustu ošklivých věcí nejen o slepých testech, ale zejména o sobě.

Ať už je audiofil jakéhokoli druhu, uděláte mu radost znalostí faktu, že kabely mohou být směrové. Sice přenášejí střídavý proud, ale to rozhodně nezabraňuje spoustě výrobců na kabel natisknout šipečky. A pozor, kabely, zvláště ty na nízkofrekvenční analogový signál, trpí strašlivým skin efektem. Co na tom, že se fyzikálně ve slyšitelném spektru téměř neprojevuje. Slyšet to prostě je a basta. Aby audiofil cokoli vylepšil, je ochoten provést demagnetizaci. Zatímco u magnetofonových hlav to má i fyzikální opodstatnění, audiofil demagnetizuje cokoli. Vinylové desky, kabeláž, CD, cokoli. Často se používá speciální nahrávka, která, dle popisu výrobce, demagnetizuje celý reprodukční řetězec. Je zajímavé, že audiofilové tím demagnetizují i permanentní magnety v reproduktorech, což člověk spíše nechce, nicméně v Bibli při potopě taky zapomněli, že tím nevyhubí ryby, a nic se nestalo.

Vrcholu blaha a techniky se dosahuje pomocí čehokoli s přívlastkem kvantový (ilustrační příklad). To je ovšem spíše rada pro výrobce voo-doo hifi pomůcek, protože tohle slovo začalo letět teprve nedávno a není ještě zcela vyčpělé. Předpovídám, že další bude “hadronový”, ale v Čechách se to neujme, protože to nápadně připomíná slovo hadr.

Doufám, že jsem laskavého čtenáře inspiroval k nějaké diskusi s pravověrným audiofilem, a přeji v tomto počínání příjemnou zábavu a hluboký umělecký zážitek.

To je nejen dobré, ale i výstižné.
Na fóru je o tom někde má vlastní zmínka, ba dokonce se přiznal i pachatel, také člen našeho fóra.

Toto, od téhož autora, je také velmi zajímavé a výstižné...

To je hezky napsaný příspěvek, co sem dal Zappa . Já bych to tipoval na pana Šimka...

Sorry, ne Zappa ale Jirie...