šeďour píše: ↑29 pro 2025 12:27
A proto ti fajnšmekři sháněj ten samej titul (svý oblíbený kapely) v jinech vydáních, různý ty první presy, japonský vydání, apod. právě proto, že klasický vydání (běžně dostupnejch vydavatelství) vlastně nemaj tak dobrej zvuk.
Myslím, že tohle se stalo spoustě z nás,
Nejdřív jsem poslouchal hudbu jako takovou.Z rádia, z kazet (druhá, třetí kopie), na desce (bůhví kolikrát hraný), atd.
Pak přišly CDčka.
Z počátku se kvalita zvuku zdála až neuvěřitelná.Ale jak postupně rostla i kvalita HiFi aparátu, tak začaly přicházet i určitý pochybnosti o kvalitě nahrávek.
Přišla nemoc, mezi hifisty známá jako Aidophilia Nervosa.
Proto už jsem nebyl některý věci ochotnej poslouchat, protože zvuk nahrávky mi začal vadit.
Takhle se to táhlo celý léta, spokojenost/nespokojenost, touha poslechu mejch oblíbenejch titulů, zároveň potřeba lepšího zvuku.
Časem se to tak nějak ustálilo.
To co nemá mnou požadovanou kvalitu zvuku (na soustředěnej poslech), poslechnu si alespoň jako kulisu při práci.A i tak si to užiju.
