Potřebuju vysvětlit věc, s kterou jsem nepochodil na jiném foru o nahrávání hudby a jsem poněkud frustrován.
Jsem si jist, že se tu najde někdo, kdo mi věc vysvětlí bez emocí a subjektivních pocitů.

Jde tu o to, že čím hlouběji do historie zajdu, co se týká poslechu alb s rockovou nebo jazzovou hudbou, o to zkleslenější
(omlouvám se, pokud nepoužívám správný termín ) mi zvuk připadá. Jsem si jist, že jde o objektivní věc, a ne pouze o můj subjektivní dojem. Když tedy například zabloudím do 70. let a poslouchám Dark Side of the Moon, zaměříme se na zvuk bicí soupravy - a teď nevím, do jaké míry je to objektivní, ale ten zvuk bicích mi připadá znatelně zkreslený. Co jsem vygoogloval, tak to není nekvalitními mikrofony, např ve srovnání s mikrofony, které jsou ve studiích dnes, ale nějakým omezením v lisování vinylu či co... nevím přesně, kde dojde ke zkreslení, ale výsledek je lidově řečeno tristní. Můj dojem je, že v osmdesátých letech došlo k značnému zlepšení ve věrnosti zachycení hudebních nástrojů a v devadesátých letech už osobně neslyším žádné zkreslení.

A teď k tomu ožehavému, hate vyvolávajícímu tématu. Chci totiž srovnat, bez emocí prosím, nahrávku bicích na Dark Side of the Moon a nahrávku mé bicí soupravy u mě doma v pokoji pomocí.... a teď to příjde, držte si klobouky.... ano, pomocí iPhone 13.

Mohl by mi někdo vysvětlit, proč, když na svůj iPhone nahraju nějaký groove na bicí a pak si ho pustím ve slušných sluchátkách, nebo přes PC ve slušných reproduktorech, je výsledek mnohem lepší než co slyším na Dark Side of the Moon? Na jiném foru si všichni klepali na čelo, že jsem uplnej d...l a odmítali se se mnou bavit, že srovnávat nahrávání na iPhone s nahrávkou Dark Side of the Moon je největší kravina pod sluncem. Podle mě je možné čistě bez emocí popsat, co člověk vlastně získá nahrávkou na iPhone a co na ní chybí oproti nahrávce na Dark Side of the Moon a obráceně, co chybí na Dark Side of the Moon oproti nahrávce na iPhone, protože pokud nejsem hluchý, zjevně je něco mnohem čistší a realističtější u nahrávky na iPhone.

Musel jsem to takto dlouze vysvětlit, protože by se se mnou asi nikdo jinak nebavil.

O kvalitě nahrávky to není, to si pleteš a motáš různý věci dohromady. Právě v 70. a 80. letech se hudba nahrávala nejlíp za celou historii nahrávání hudby a naopak od první poloviny 90. let to jde všechno do kopru. Musíš si uvedomit, že hudební nahrávky nejsou jen čistej záznam hozenej na LP (že jako na zní bicí u nahrávek ze 70. let jinak není nějakým omezením v lisování vinylu, to je čirej nesmysl), nahrávky před nahráním na nosič prochází masteringem a mixem (například bicí se musí značně zeslabovat, protože jinak by zcela přehlušili většinu ostatních nástrojů a hlasů zpěváků a zpěvaček), a zvuk bicích ze 70. a 80. let je jinej prostě proto, že se to tak tehdy dělalo, je to záměrný, nejedná se o žádnou chybu nebo nějakej neovlivnitelnej vedlejší efekt něčeho, je to takhle zkrátka záměrně nahraný a "zpostprocesovaný," to je celý.

Celej tvůj problém je to, že se ti něco prostě líbí a něco jinýho nelíbí a k tomu jsi nepochopil, že rocková hudba není akustická, nejedná se o akustický nástroje, jejichž zvuk je nahranej prostě tak jak ho slyšíš když stojíš velde toho hrajícího nástroje, ale nástroje jejichž zvuk je prohnanej různejma efektama, modulátorama, hromadou mikrofonů atd., atd. zkrátka elektronikou jejíž účel mnohdy je právě nějakým způsobem pozměňovat zvuk daných nástrojů tak aby zněli jak muzikanti, či zvukaři ve studiu, chtějí. A to čistě záměrně.

A o nějakým nahráváním na iphone nemá vůbec smysl se bavit, iphone ti nikdy kvalitně ani správně zvuk nezaznamená, žádnej mobil nemá ani zdaleka dostatečně kvalitní mikrofon na to aby něčeho takovýho byl schopnej.

OK, o kvalitě nahrávání to není, to beru. Tak jsem to nemyslel, myslel jsem to tak, jak věrně zachytit zvuk akustického nástroje. Elektrické kytary, efekty, klávesy, to je samozřejmě komplikovanější, ale když se bavíme o záznamu zvuku akustického nástroje, můžeme přece hodnotit, do jaké míry se podařilo věrně zachytit zvuk toho nástroje. Nemyslím si ale, že je to o tom, že se mi něco líbí a něco ne. Nemyslím si, že v sedmdesátých letech záměrně zněly nástroje tak, jak zněly. Je tam nějaké zkreslení, které určitě nebylo záměr. Když srovnáš třeba alba kapely Weather Report - Heavy Weather a pozdější Sporting Life, jedno nahrané v 70. letech a druhé později, nemyslím si, že Joe Zawinul u nahrávání Heavy Weather říkal zvukařům, chci plechovej zvuk, to se mi líbí, a pak později, když byly lepší technologie, řekl zvukařům, OK, už nechci plechovej zvuk, chci, aby vše znělo víc realisticky.

Tohle jsem našel vygooglil, co se týká zvuku nahrávek v 70. letech.

70s music recordings often sound distorted due to analog tape saturation, the physical limits of vinyl, compression, limited tracks forcing mixdowns, and sometimes cheap vinyl pressings using recycled material (like RCA's Dynaflex), creating a warm, sometimes crunchy, but less pristine sound compared to modern digital recordings. The "distortion" was often a natural byproduct of the era's tech and creative choices, not always a mistake.

ruinin
Ten poslední odstavec to vymyslel někdo, kdo o tom nic neví a nebo je to trapná PR na dnešní sprzněné náhrávky s důrazem, že toto je moderní a že to tak má být. Pěkný kulový.

Pokud chceš kvalitní zvuk DSOTM, tak první vydání LP, první vydání CD, první vydání SACD a také na libovolném BD, např. s Dolby Atmos.

Nahrávat na jakýkoliv mobil zapoměň, ten mik je tam na mluvené slovo. Přes 20 let jsem se zabýval videem a můžu Tě sdělit, že i poloprofi mik RODE ( za 25 litrů ) měl velké problémy zaznamenat celý zvuk živé kapely, např. při soutěžích profi tanečníků.

Bohužel je to dnes opačně než píšeš. Díky LW, kdy díky masteringu nových digitálních nahrávek je nahrávka zesílená ( opřená ) a zní to plechově, jako když koza chc*je na plech, pardon, jako když sypeš písek na plech. Proto se také většina Hifistů - včetně mně, vrátila zpět ke kolotoči, u nově vydávaných nahrávek, protože i ten v čase zastaralý formát LP dnes vyzní lépe, jak většina nově vydaných nahrávek DA. Celá ta chyba dnes není o současné technice a nahrávacím studiu, ale je to o těch prznitelých při zpracování nahrávky a požadavcích trhu. Mimo jiné právě se zohledněním přehrávání DA na tom zmiňovaném mobilu, s ani ne centimetrovým repráčkem a výkonem 0,00 nic.

Pokud chceš dělat nějaké pokusy s nahráváním a porovnáváním, tak prvně musíš na to mít techniku a správně jsi to směroval k akustickým hudebním nástrojům, ale budny jsou nevhodné. Využij housle, či violu.

Hodně úspěchů.

ruinin --- to jak jsou dnes nahrané třeba jazzové živáky v hi-res, o tom se analogovým nahrávkám 70. let ani nezdá....

Právě teď poslouchám:

https://tidal.com/album/381831864/u

..................... a za mě není co dodat. Ukažte mi nahrávku ze sedmdesátek, kde budou nástroje znít tak dobře, kde se nic nebude kopat a celý klubový zážitek bude takhle na dlani .............................

Ahoj! Zrovna bicí nástroje podléhaly během doby trendům populární hudby, rocku, jazzu ale třeba i dechovky. Existovalo spousta návodů věhlasných zvukařů, jak na to. Který mikrofon na rytmičák, který na přechody, šlapák atp. Svého času byly vzorem bicí skupiny Abba a to jak sejmutím zvuku blan, tak mixem celku jako nástroje do kapely. Doporučovalo se snímat blánu se shora, ale i do korpusu podle použitého mikrofonu. Např. rytmičák se shora AKG D224, zevnitř D202, šlapák D12 a pod. Overhead kondenzátory AKG C451 např. Byla to věda, ale taky náhoda. Zvuk samotného nástroje hrál velkou roli, i blány a činely. Zvukař potřeboval na každý mic gate, aby mu údery bicích nepřeznívaly do jiných mikrofonů a bicista byl většinou v kukani se sluchátky na uších. Že se každý buben nahrával do jiné stopy nemusím snad zdůrazňovat. Zkreslení na mikrofonu ve studiu není zádoucí nikdy, později při mixu a efektování nahrávky bylo možné leccos. Ale to je již jiná a velmi dlouhá kapitola. Jrd

Oldear píše: ↑

26 pro 2025 16:25

ruinin
Ten poslední odstavec to vymyslel někdo, kdo o tom nic neví a nebo je to trapná PR na dnešní sprzněné náhrávky s důrazem, že toto je moderní a že to tak má být. Pěkný kulový.

Pokud chceš kvalitní zvuk DSOTM, tak první vydání LP, první vydání CD, první vydání SACD a také na libovolném BD, např. s Dolby Atmos.

Nahrávat na jakýkoliv mobil zapoměň, ten mik je tam na mluvené slovo. Přes 20 let jsem se zabýval videem a můžu Tě sdělit, že i poloprofi mik RODE ( za 25 litrů ) měl velké problémy zaznamenat celý zvuk živé kapely, např. při soutěžích profi tanečníků.

Bohužel je to dnes opačně než píšeš. Díky LW, kdy díky masteringu nových digitálních nahrávek je nahrávka zesílená ( opřená ) a zní to plechově, jako když koza chc*je na plech, pardon, jako když sypeš písek na plech. Proto se také většina Hifistů - včetně mně, vrátila zpět ke kolotoči, u nově vydávaných nahrávek, protože i ten v čase zastaralý formát LP dnes vyzní lépe, jak většina nově vydaných nahrávek DA. Celá ta chyba dnes není o současné technice a nahrávacím studiu, ale je to o těch prznitelých při zpracování nahrávky a požadavcích trhu. Mimo jiné právě se zohledněním přehrávání DA na tom zmiňovaném mobilu, s ani ne centimetrovým repráčkem a výkonem 0,00 nic.

Pokud chceš dělat nějaké pokusy s nahráváním a porovnáváním, tak prvně musíš na to mít techniku a správně jsi to směroval k akustickým hudebním nástrojům, ale budny jsou nevhodné. Využij housle, či violu.

Hodně úspěchů.

Díky za vysvětlení, ten odstavec anglicky byla AI. Já se obávám, že si pořád v podstatě nerozumíme. Nemám v plánu na mobil nahrávat jakékoli seriozní nahrávky. Kdysi jsem měl sonar, mikrofon AKG na zpěv, yamaha klávesy, nahrával jsem pomocí nějaké tehdy celkem drahé zvukovky. Mikrofon AKG D 880. Mám teď doma bicíé soupravu, hraju na saxofon, na příčnou flétnu... když jsem si na mobil udělal nějaké nahrávky, tak jsem zíral, jak to zní čistě, prostě příjemně a realisticky zachycený činely, bubny, saxofon, vše. Pak jsem si pustil právě od Pink Floyd Dark Side of the Moon, mám to doma navinylu i na Deezeru přes PC a jednoznačně jsem tam neslyšel žádné detaily u těch bicích, na rozdíl od mé nahrávky na iPhone. Nevěřím, že jde o nějaký vkus nebo záměr autorů. I na AKG D 880 bych jistojistě natočil na svůj PC ty bicí živějši, věrnější než to je na Dark Side of the Moon. Jestli znáš Chesky Records, tak oni se snaží o co nejvěrnější, nejreastičtější záznam nástrojů, a výsledek je, že máš pocit, že stojíš hned vedle. A to je přesně ten dojem, co mám z nahrávky na iPhone. Líp už to nevysvětlím. Jsem si jist, že pokud si koupím klasický univerzální mikrofon AKG, teď se mi nechce hledat ten typ, ale je to takový universál na všechno na domácí použití, a USB zvukovku, bude zvuk lepší než na iPhone. O tom není pochyb, ale ten rozdíl už bude mnohem menší než rozdíl mezi mnou nahranýma bubnama a bubny na Dark Side of the Moon.

Doporučuju nahrávku Henry Cow Nirvana for Mice, tam je to s tou věrností zvuku ještě horší. Předpokládám, že neměli peníze na lepší studio. Ale když posloucháš ty bubny na této ukázce, je to přesně, co mám na mysli. Je to strašně zahuhlený, to přece není záměr nebo vkus, to je špatnou technologií.


https://youtu.be/3wzwDf8XPzc?si=QYkMcoOe7p6jPMk-

dadaft píše: ↑

26 pro 2025 17:21

ruinin --- to jak jsou dnes nahrané třeba jazzové živáky v hi-res, o tom se analogovým nahrávkám 70. let ani nezdá....

no konečně mě někdo pochopil, přesně to mám na mysli, jo to blbý youtube, ale ty nahrávky z koncertů jsou neuvěritelně čistej zvuk

jarda_k_2005 píše: ↑

26 pro 2025 17:41

Ahoj! Zrovna bicí nástroje podléhaly během doby trendům populární hudby, rocku, jazzu ale třeba i dechovky. Existovalo spousta návodů věhlasných zvukařů, jak na to. Který mikrofon na rytmičák, který na přechody, šlapák atp. Svého času byly vzorem bicí skupiny Abba a to jak sejmutím zvuku blan, tak mixem celku jako nástroje do kapely. Doporučovalo se snímat blánu se shora, ale i do korpusu podle použitého mikrofonu. Např. rytmičák se shora AKG D224, zevnitř D202, šlapák D12 a pod. Overhead kondenzátory AKG C451 např. Byla to věda, ale taky náhoda. Zvuk samotného nástroje hrál velkou roli, i blány a činely. Zvukař potřeboval na každý mic gate, aby mu údery bicích nepřeznívaly do jiných mikrofonů a bicista byl většinou v kukani se sluchátky na uších. Že se každý buben nahrával do jiné stopy nemusím snad zdůrazňovat. Zkreslení na mikrofonu ve studiu není zádoucí nikdy, později při mixu a efektování nahrávky bylo možné leccos. Ale to je již jiná a velmi dlouhá kapitola. Jrd

Dobře, nahrávagt bicí bylo vždycky výzva, ale já ty bicí slyším na albech z 80 a hlavně 90 let už mnohem čistší než byly v 70. letech. Viz rozdíl mezi Heavy Weather a Sportin' Life.

Já ti jen říkám, jak se to dělalo. Jak se to potom míchalo je něco jiného......

xxx technicke problemy, na reseni se uz pracuje

ruinin
Je to celkem zbytečná debata a k ničemu to nepovede. Nelze srovnávat zvukovou nahrávku popisem, hudba se musí poslouchat. Máš nějaké LP snad CHR a nikdo tady nezná jeho relevanci, je to kvalita, či na úrovni Jugo, Indie, či BLR?

Prostě a jednoduše, sežeň si kvalitní LP, nejlépe první press ( málo hranou - to však bude honička ) z roku 1973 Harest - USA, Germany, Italy, popř. první vydání CD z roku 1983 taktéž Harvest Japan, USA, Evropa, ale pozor - některé tyto první vydání obsahují na CD Pre-Emphasis, nedávno se tady o tom psalo.

Toto album vyšlo v mnoha vydání, většinou nikoliv s kvalitním zvukem, ale přesto některé hrají obstojně. Já to mám doma asi 7x. V posledních letech v rámci výročí DSOTM to překopali v Abbey Road, doma to nemám, jen jsem to slyšel u Hifi kamaráda, ale mně to neoslovilo.

Možná by bylo lepší věnovat se poslechu a neposuzovat věci mimo relevanci.

The Dark Side Of The Moon ma v pôvodnom vydaní tiež nejako zvlášť neohúrilo, ale v roku 2003 som si kúpil SACD/hybrid pri príležitosti 30.výročia vydania a zvukovo je to zážitok (najmä tá SACD stopa).

ruinin píše: ↑

26 pro 2025 15:22

když se bavíme o záznamu zvuku akustického nástroje, můžeme přece hodnotit, do jaké míry se podařilo věrně zachytit zvuk toho nástroje. Nemyslím si ale, že je to o tom, že se mi něco líbí a něco ne. Nemyslím si, že v sedmdesátých letech záměrně zněly nástroje tak, jak zněly. Je tam nějaké zkreslení, které určitě nebylo záměr.

Co si zrovna ty myslíš nebo nemyslíš je vedlejší, podstatný jsou fakta a faktem je, že je to záměr, žádný zkreslení, zkreslení je něco úplně jinýho, to nemá s charakterem zvuku nástrojů nic společnýho. Je to prostě a jednoduše tím, že různý nahrávky vznikají v různých obdobích a každá doba má "to svoje." Jiná doba, jinej přístup, jiná technika, jiní zukaři, jiný způsoby práce se zvukem a hlavně jiný požadavky na výslednej zvuk i jeho kvalitu atd.
A zejména právě bicí jsou velmi specifický a jejich nahrávání je složitý. Že je to akustickej nástroj je hezký, ale nahrávání bicích neprobíhá tak jak ty bicí reálně slyšíš, nedělá se to tak, že se postaví jeden mikrofon třeba tři metry do bicích a tak se nahraje celá nahrávka, dělá se to tak, že se těsně ke každýmu, či dovnitř každýho bubnu i ke každýmu činelu dá jeden mikrofon a pořídí se nahrávka a pak se z jednotlivejch stop zaznamenanejch těma jednotlivejma mikrofonama poskláda výsledná nahrávka bicích.

ruinin píše: ↑

26 pro 2025 15:22

Tohle jsem našel vygooglil, co se týká zvuku nahrávek v 70. letech.

70s music recordings often sound distorted due to analog tape saturation, the physical limits of vinyl, compression, limited tracks forcing mixdowns, and sometimes cheap vinyl pressings using recycled material (like RCA's Dynaflex), creating a warm, sometimes crunchy, but less pristine sound compared to modern digital recordings. The "distortion" was often a natural byproduct of the era's tech and creative choices, not always a mistake.

Ano, google a AI. Na to zapomeň, to ti nepomůže. Z celýho tohohle odstavce cos sem dal je k něčemu jen ta poslední věta (a i ta není řečená přesně), zbytek jsou nesmysly.

ruinin píše: ↑

26 pro 2025 17:48

dadaft píše: ↑

26 pro 2025 17:21

ruinin --- to jak jsou dnes nahrané třeba jazzové živáky v hi-res, o tom se analogovým nahrávkám 70. let ani nezdá....

no konečně mě někdo pochopil, přesně to mám na mysli, jo to blbý youtube, ale ty nahrávky z koncertů jsou neuvěritelně čistej zvuk

Nahrávky z koncertů nelze srovnávat se studiovými alby, záznam živýho koncertu zní prakticky vždy více či méně hůř než studiový album. A to jestli byla nahrávka nahraná analogově nebo v Hi-Res nemá s charakterem zvuku tý nahrávky nic společnýho, opět je to dobou vzniku, dobovými trendy, požadavky atd. a ne rozlišením ani tím jestli bylo nahráváno analogově nebo digitálně.