To Bva.

BVa píše:2 Robin

Dobrý gramofon bude mít lepší dynamický rozsah, než CD přehrávač

Nebude, princíp záznamu to neumožňuje, pred záznamom sa vždy musí komprimovať, je to aj dôvod používania korekcie RIAA (veľkosť výchylky hrotu v závislosti na kmitočte)..Zhora je dynamika obmedzená výchylkou hrotu (šírka drážky-doba záznamu..), zdola prakticky nerovnosťami(drsnosťou) materiálu platne.

BVa má pravdu, omlouvám se všem, že jsem uváděl nesprávnou informaci, i když jsem byl přesvědčen, že je pravdivá. I kvalitní gramo se bude pouze blížit průměrným nebo slabším CD přehrávačům. Abych ten svůj omyl napravil, nastuduji tyhle věci pořádně a podám další informaci v jiném vlákně, tady do elektronek a tranzistorů to nepatří.

Zappadaddy píše:
Osobně mne ten JJ322 zajímá,můžeš popsat tvoje dojmy jak to hraje?A pokud to byl pouze koncák(existuje i integráč),jaký předzes jste použili?

JJ322 je, čo viem, len vo verzii integrovanej, i keď konštrukčne je to vlastne riadený koniec s jedným RCA vstupom.
Zvuk je mimoriadne éterický, hladký a informatívny, exceluje pri tichom posluchu. S citlivými reprosústavami plne postačuje aj výkon 20W na kanál, ale uspokojivo "utiahol" aj Magnepan MG 1.6ky (86dB)...

Na obrázku vľavo je "integráč" JJ828, ktorý je iný ako JJ322. Konštrukčne, aj zvukom.

Robin píše:To Bva.

BVa píše:2 Robin

Dobrý gramofon bude mít lepší dynamický rozsah, než CD přehrávač

Nebude, princíp záznamu to neumožňuje, pred záznamom sa vždy musí komprimovať, je to aj dôvod používania korekcie RIAA (veľkosť výchylky hrotu v závislosti na kmitočte)..Zhora je dynamika obmedzená výchylkou hrotu (šírka drážky-doba záznamu..), zdola prakticky nerovnosťami(drsnosťou) materiálu platne.

BVa má pravdu, omlouvám se všem, že jsem uváděl nesprávnou informaci, i když jsem byl přesvědčen, že je pravdivá. I kvalitní gramo se bude pouze blížit průměrným nebo slabším CD přehrávačům. Abych ten svůj omyl napravil, nastuduji tyhle věci pořádně a podám další informaci v jiném vlákně, tady do elektronek a tranzistorů to nepatří.

Tu dynamiku je možné vidět z různých hledisek. Větší dynamika by měla také znamenat "rychlejší signál", větší rychlost přeběhu. Pokud dynamiku chápeme jen staticky (oxymoron!), jako rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší hlasitostí, je na tom CD líp. Na LP je ale rychlost přeběhu pravděpodobně větší, rozsah signálu je omezen jen amplitudově. Na CD je k dispozici větší amplituda, ale kvůli nízké vzorkovací frekvenci je omezená ta rychlost přeběhu.

Další otázkou je reálně využitelná dynamika. Vzhledem k bídě a nouzi hudby, distribuované na digitálních nosičích nebo souborech, kde 99% nahrávek je dynamikou přizpůsobeno poslechu z telefonu nebo iPhonu a iPodu v metru, poskytuje LP skoro vždy větší reálně využitelný dynamický rozsah. A při dobré kvalitě výlisku není se šumem ani hlukem pozadí problém.

Nevím, nevím, ale diplomaticky řečeno, dovolím si pochybovat.

Myslíš-li pod dynamikou tzv. "Slew Rate", pak odpověď je snad zde: Slew Rate and t.i.d.. Podle tohoto článku (ale možná, že jej špatně překládám či chápu) by na základě Baxandallových výzkumů stačil pro LP zesilovač s 0.5 V/µsec, zatím co pro obyčejné CD musí mít minimálně 2.5 V/µsec, čili 5x větší, tedy rychlejší.

A protože jak píši "pochybuji", tak věřím že se ke vztahu LP/CD & dynamika zesilovače vyjádří některý z techniků.

To PMA

Vzhledem k bídě a nouzi hudby, distribuované na digitálních nosičích nebo souborech, kde 99% nahrávek je dynamikou přizpůsobeno poslechu z telefonu nebo iPhonu a iPodu v metru...

Tak já poslouchám to zbylé 1%

PMA píše:Další otázkou je reálně využitelná dynamika. Vzhledem k bídě a nouzi hudby, distribuované na digitálních nosičích nebo souborech, kde 99% nahrávek je dynamikou přizpůsobeno poslechu z telefonu nebo iPhonu a iPodu v metru, poskytuje LP skoro vždy větší reálně využitelný dynamický rozsah. A při dobré kvalitě výlisku není se šumem ani hlukem pozadí problém.

Ono také záleží jakou hudbu na těch digitálních nosičích posloucháte, například současné nahrávky klasiky jsou téměř vždy perfektní Jinak s PMA souhlasím.

Tých 99% je myslené ako DR<10?

PMA píše:Další otázkou je reálně využitelná dynamika. Vzhledem k bídě a nouzi hudby, distribuované na digitálních nosičích nebo souborech, kde 99% nahrávek je dynamikou přizpůsobeno poslechu z telefonu nebo iPhonu a iPodu v metru, poskytuje LP skoro vždy větší reálně využitelný dynamický rozsah. A při dobré kvalitě výlisku není se šumem ani hlukem pozadí problém.

S těmi nahrávkami to není zas tak špatné,jelikož ta kvalitní hudba se dělala už v 60 a 70 letech,a ta cd vydané v 80 letech byly dost kritizované a najednou, po vylepšení technologie přehrávání pomocí D/A převodníků, se zjistilo,že vlastně hrají velmi dobře a lépe než nové remastery,které se dělají právě pro ty nové technologické hračky, no a ty nové komerční věci jsou stejně většinou nezajímavé.

Klasická hudba od slušných vydavatelství je většinou v pořádku, to je bez dikuse. Je to ale malý segment na trhu s hudbou. Pro remastery rockových nahrávek ze 60tých - 70tých let téměř vždy platí, že čím novější remaster (tj. další v pořadí), tím více dynamické komprese. Na to téma lze dohledat dost konkrétních informací na webu. A musím to potvrdit, mám dost velkou LP diskotéku a srovnání využitelné dynamiky vs. vydání na CD jsem si dělal nejednou.

Dále, sice dost mluvíme o slušné kvalitě nahrávek klasické hudby, ale v reálu se spíš setkávám s tím, že řada (i zde známých) hifistů s aparaturami zvučných značek "testuje" na nahrávkách bum-bum s dynamikou pár decibelů. Nic proti ničemu, je to každého věc, jen narážím na to, že potenciální možnosti digitálního záznamu nejsou dobře využívané. A k tomu se přidávají negativa "digitálního" charakteru zvuku.

Jinak bych chtěl upozornit na opravdu výborný článek, který vyšel v Chipu. Kupodivu je to bez fatálních chyb, které většinou doprovázejí podobné články v populárních audio periodikách.

Všimněte si popisu možností lidského sluchu a toho, že jej technika v řadě schopností nedokáže dodnes ani zdaleka nahradit. V tom tkví i příčina řady nedorozumnění zde (např. můj pohled vs. BVa), inženýrský přístup a možnosti jsou zatím v plenkách a smyslovému vnímání nesahají ani po kotníky - totéž platí o parametrech, které so používají k hodnocení "zvukové kvality". Ty jsou šité pouze na možnosti současné techniky a technologie.

http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydan ... clovek.pdf

V tom článku ma zaujala veta: "Vždyť ani člověk neposlouchá jenom ušima".

Tá vyzerá byť v rozpore s tvrdeniami v téme - Pozeranie vs počúvanie: Vylučuje sa kritický posluch s očným vnemom?
"Podle mne je vnímání očí natolik prioritní, že soustředěný, kritický poslech není prakticky možný."

Všimněte si popisu možností lidského sluchu a toho, že jej technika v řadě schopností nedokáže dodnes ani zdaleka nahradit.

,
Prenos signalu (reprodukcia) je to isté, ako jeho analýza a priestorové vyhodnotenie "umelou inteligenciou"? Že ľudský mozog je výkonnejší ako počítače je známe. Inak v tom článku (odkaz) nie je nič objavné, len napr. konštatovanie známeho faktu, že pre vnímanie priestoru je rozhodujúci časový a amplitúdový rozdiel signálu z každého ucha. Toto sa dá perfektne merať na zdroji signálu (výstup zosilňovača), takže..A tá veta, čo zaujala Gulivera dosť vysvetľuje.

Prostě a jednoduše.

I když ľudský mozog je výkonnejší ako počítače a inženýrský přístup a možnosti jsou zatím v plenkách a smyslovému vnímání nesahají ani po kotníky - totéž platí o parametrech, které se používají k hodnocení "zvukové kvality"....

..tak pár grafů a případná obezlička ohledně diferenční metody stejně vysvětlí,že to co slyšíme je vlastně mam. I kdyby nakrásně byly ty oči ovázány neprůhledným šátkem či nasazeny neprůhledné brýle.

Je to marný,je to marný ,je to marný.