to m+m:
jestli Tě baví Abbey Road tak určitě zkus toto:
https://www.discogs.com/release/2607424 ... Abbey-Road
omlouvám se, ale asi si stojím na kabelu, s tím kolotočem jsem to nějak nepobral, takže nevím jak to bylo myšleno

Myslel jsem gramech a přenosku.

Pro informaci uvádím cenu prvního a druhého vydání GB z roku73. Za toto první vydání je třeba zaplatit asi 74000kč.
Druhý press vyjde bratru na 12673kč.
Pouze pro zajímavost.

je třeba dobře vybírat a asi mít i trochu štěstí ale 1.pres DsoM je momentálně v NM od 280 liber až po 4000 liber
https://www.discogs.com/sell/release/18 ... M+or+M-%29
o dost hůř to vypadá s Led Zep 1. pres s "Turquoise Lettering" je od 1800Eur až do skoro 10.000
já mám repres s " Orange Lettering" rovněž ze 69 ale ten stál už jen asi 100E a v podstatě tak stojí i dnes ve VG+, je zde vidět stejně jako u Floydů rozdíl o kterém se zmiňoval Dasta oproti jazzovým titulům, ten repres co mám ze 69 má 18variant matričních čísel, u DsoM dokonce 2.pres má 20 variant matričních čísel, takže náklady opravdu nesrovnatelné a hledání toho správného výlisku o kapku složitější než u jazzu

subumbra

7 je OK, ale chybí Ti tam ty dle mně zásadní. Ten ONE-STEP bude bomba.

UHQR M.D.-Kind of Blue mám a je to bomba...

subumbra, Dasta:
Asi jsem to nepostřehl, to se bavíte nehraných (nerozbalených) LP?
1. nebo 2. pres, 50 let starý, jaká je záruka kolikrát a na čem se to točilo? To má na kvalitu zásadní vliv.

No právě, DSOTM má pravdu, kterou vyznávám i já a proto nekupuji nic "jetého". Jak už jsem tu několikrát psal, jsem perfekcionalista a představa, že to někdo točil na kolotoči s krystalkou, mně děsí.
Myslím, že ta honba za co nejnižším pressem, je více méně sběratelská záležitost. Bylo by to sice hezké dnes si koupit tehdy vydaný originál, který je originálně zabalený a hlavně nehraný. To však už jsou naprosté a předražené vyjímky.
Bohužel ty současné LP vydané ve špičkové kvalitě jsou většinou mixnuté digitálem a také brutálně předražené. Pokud je ta možnost, tak je lepší už si to rovnou koupit na SACD, či BD, ale každý dle vlastních prefencí. To audiofilství je stejně skvělý koníček, jen kdyby ta lidská fyziologie nešla s věkem tak do háje. Čekaj nás všechny naslouchátka, resp. HIFI naslouchátka - to pak bude diskuse.

Takže poslouchat, dokud je to možné.

To: Oldear

Souhlas.
Pokud chci opravdu něco v TOP kvalitě, tak buď SACD (nebo SHM-SACD) a když vinyl tak hodně vybírám. Ale dá se koupit dost kvalitní muziky která není z digitálu. Důkazem je třeba Analog Production a nebo starší věci od MoFi. Ty dnešní už jsou povětšinou s DSD.
A honbu za nejnižšími pressy nechávám na sběratelích. To bych se asi nedoplatil, ale pár starých kousků taky mám doma a některé hrají opravdu hodně, hodně dobře. Až se někdy divím jací to tehdá byli mistři

Nechá se sehnat první vydání ve velice slušném stavu,ale dá to práci a je to náročné časově i jinakAle úlovek potom potěšení.

No ano, ale jak to poznáš? Jaké jsou záruky?
Co když se ukáže, že kvalita neodpovídá - je možno to vrátit? Moc si to nedovedu představit.
Když si uvědomím, kolik v té době bylo mezi běžnými posluchači gramofonů s krystalkou, 50%?
Musí to být adrenalin, ale sběratelská vášeň je sběratelská vášeň.

to oldear:
měl jsi na mysli MD BB a MD KoB ?
jestli ano tak mrkni na předchozí stranu 6, KoB mám momentálně doma 7 kousků z toho 4x CL1355 na šestioký, misprinty,tedy výlisky mezi srpnem 1959 a listopadem 1959, jeden z toho je promo matrice 1D TA/ 1G T, tedy jeden z úplně prvních, BB mám standardní 1.US pres, a přiznám se že to už mě úplně nebere, ty změny kterými MD prošel a jeho vývoj samozřejmě respektuji, ale baví mě víc Bob ,Hard Bob, ta jeho elektronická éra mě prostě ještě nějak noslovila, ale časem se to může změnit. K tomu stavu desek, je to zase přesně jak to píše Dasta, je zatím mnoho hledání, občas komplikací, protože jsou prodejci co nedodržují zásady hodnocení podle Goldmine grading systém, ale většinou se to daří nějak vyřešit vrácením nebo refundací, ty ulovené dobré kusy pak ale udělají neskutečnou radost.
One step technologie je samozřejmě super, ale problém je v "tom" co Ti tam vylisujou sice precizně ale trochu něco jinýho než mám já na prvním presu. Pro mě je to naprosto zásadní, drtivá většina desek co mám hraje naprosto skvěle, škrábance nesnesu jsem taky perfekcionalista a občasné "tick" mi radost nezkazí, všechny desky pečlivě peru a pod mikroskopem jsem schopen i nějakých korekcí defektů tak ,že jsou prakticky neslišitelné.Chápu samozřejmě, že každý na to nemá nervy a raděj pak sáhne po nějakém soudobém vydání, slyšel jsem jich tolik v porovnání s originály, že je to pro mě naprosto jasná věc, to raděj sáhnu po dobovém represu třeba japonském, viz BLP 4041, ten remaster od Ber.Grundmana jsem koupil ze zvědavosti a stačí mi to to že je deska nová zabalená nehraná je super, ale když to nechci poslouchat protože slyším, že to není to na co jsem u RVG zvyklý tak to prostě nemůžu......je to zase asi trochu úchylka, ale nejde s tím nic dělat. Originál je pro mě jediná možnost, v tom je mé pojetí perfekcionalismu, časem si navíc člověk dokáže vytvořit určitou schopnost vnímat ten skvělý záznam a drobné nedostatky vytěsnit, navíc mono drážka je mnohem tolerantnější a tišší při použití mono vložky a já mám většinu originálů mono, k tomu ty původní obaly.....no je to prostě o pocitech které ve mě remastery nebo represy nedokážou vyvolat.
Souhlasím ale s Tebou, že každý podle svých preferencí

Vydáno v listopadu 79.
Dodnes jsem neslyšel lepší verzi, ani japonec se tomuto nevyrovná.
Jsem bytostně přesvědčen, že když toto uslyší člověk, který poslouchá Floydy z vinylu,nebude už chtít jiné vydání poslouchat.

Japonská první vydání,hrajou opravdu výborně.

Dasto, ty Floydy Ti trochu závidím