Pavel_LXmini píše: ↑

06 led 2022 17:09

Být konferenciér, tak založím anketu. Hlasovali bychom, koho z pisatelů jízlivých komentářů nejvíce podporujeme (z výše uvedeného se poznají tak, že označují příspěvky protivníků za zábavné či legrační).
Já bych podpořil Antonyho, protože je na něj přesila. Přirozené je asi fandit slabšímu.

Omyl. Nejsem slabší. Obzvláště ne ve srovnání s výplody tak chabého ducha, kterými se zde objímači cédéček prezentují.

Dobrý den všem. Prosím omezte invektiva, zbytečně osobní příspěvky. Ty řešte v SZ. Děkuji.

Mají dnes fyzické digitální nosiče(CD,SACD atd.) ještě smysl?

Nie nemajú !!! ...a preto počúvam hudbu výlučne iba z Fonografu https://sk.wikipedia.org/wiki/Fonograf

Z mé zkušenosti mohu potvrdit, že kvalitní streamer transport je určitě dražší než hrát z CD transportu do stejného DACu. Člověk neustále při streamingu objevuje věci, které by logicky nedávali smysl ale prostě jsou slyšet. Naposledy, když jsem na ovládacím iPadu vypnul wifi a připojil ho do domácí sítě přes redukci lightning do RJ45 a ethernet kabel. Zvuk streameru/DACu se zlepšil.

Zajímavá diskuse.

Za mě: Tidal na neošetřeném digi řetězci je naprostý shit. Ať už určitou, těžko definovatelnou nervozitou ve zvuku, nebo zcela jistě šílenou kvalitou nahrávek, jakou labely Tidalu k distribuci poskytují. Na ošetřeném řetězci jsem Tidal neslyšel a mám v sobě pořádný kus skepticismu, abych věřil, že by to mohlo být o hodně lepší. Proč, je popsáno výše.

Stream přímo z integrovaného USB úložiště přehrávače/DACu (mimo PC) je o parník jinde - čistší, klidnější a mnohem víc se na něm promítá celková kvalita i charakter řetězce. Stejně tak, nebo možná ještě intenzivněji ve zvuku z CD přehrávače pro tento účel určeného. Obojí kvalitativně úplně jinde

Čistě pro hudbu určené PC: Nemám předsudky a věřím, že to může hrát super. Leccos jsem zkusil a hodně z toho se mi líbilo, abych se pak s klidnou myslí nakonec vždycky vrátil k přhrávání mimo PC. Jenže to opravdu může být tím a nejspíš i je tím, že jsem se nikdy ani nepřiblížil kvalitě, jaká jde z PC větve vyždímat. Je tam bonus v podobě hromady možností k určitému zvukovému přizpůsobení, hromada potenciálních upgradů, které byly slyšet a přesně to mě bavilo. Přesto, když jsem se vrátil k poslechu mimo PC, najednou jsem byl spokojen ihned. Nebo jsem musel být spokojen, protože se všechny ty možnosti přizpůsobení rozplynuly? Možná.

Hodně jsem odbočil, vlákno je o něčem jiném a tam jsem jednoznačně pro toleranci. Vždycky jsem obdivoval všechny ty sběratele, pro které je poslech něco víc, než jen spuštění hudby jako takové. Nevidím v tom absolutně nic špatného a mé pragmaticky založené duši, je to naopak ukrutně sympatické. Možná i proto, že tomu nerozumím a asi nikdy plně neporozumím

Chtěl bych skončit u vinylu, kde nejen zůstávají, ale dokonce se i násobí má "oblíbená" negativa, navíc s tím, že kvalita zvuku je u zvukově komplikovaných věcí pořád o poznání vyšší, nebo aspoň míň násilná. Určitě nechci přestat poslouchat určité desky a kapely jenom proto, že vychází v debilní době, kdy se przní zvuk a skončit někde u jazzíčku, nebo klasiky, který hrajou super, ale baví mě jenom někdy. Přijde mi to posluchačsky degenerativní. Hudba a talent holt nejsou měřitelný dynamickým rozsahem ani nenažraností vydavatelství, který měří úspěšnost interpreta podle množství streamů ze Spotify. Z toho samýho Spotify/Tidalu, kde fungují ty zvráceně funkční principy loudness war...

1)
Z hlediska technických parametrů ne. Přenos digitálních dat z NAS po ethernetovém kabelu oproti CD/SACD/BR nemá (v rámci stejné cenové kategorie) žádné kvalitativní nevýhody, vhledem k principu přenosu je tomu spíše naopak.

2)
Z hlediska informací ne. V dávných dobách obal CD resp. LP představoval často cenný zdroj informací (a taky jsme mohli alespoň vidět, jak naši oblíbenci vypadají – nějaká fotka tam většinou byla).
Dnes v době internetu a platforem jako je např. Roon už je to úplně někde jinde.

3)
Jako zdroj dat – ne. Pro získání digitálních dat v nejvyšší kvalitě už, z technického hlediska, fyzický nosič není nutný.
Zde je ale nutno uvést jedno zásadní "ale" – některé nahrávky (z mnoha různých důvodů) bohužel stále existují pouze na fyzickém nosiči, takže pokud je chcete, tak je koupě nosiče jediná cesta, jak je získat. Takže technicky to smysl nemá, ale je to bohužel tak.

4)
Z hlediska vnímání díla a estetického zážitku – v některých případech asi ano.
Mnozí interpreti pojímali svá alba jako komplexní počin včetně jeho vizuální stránky a v mnoha případech je cover alba/CD s jeho hudební stránkou neodmyslitelně spjat a byla mu samotnými hudebníky věnována velká pozornost (a to zde nemluvíme o vizuálním ztvárnění koncertů, video clipech apod. – to je mimo téma, ale je jasné, že zejména v rocku a popu je vizuál často jeho nedílnou součástí).
Pro mě ovšem tento bod ztratil na důležitosti přechodem z LP na CD a s tím spojenou miniaturizací obalů.

5)
Z hlediska požitku při poslechu hudby – ano. Ne pro všechny, samozřejmě.
Pokud ale existuje jakýkoliv faktor, který posluchači přispěje k lepšímu zážitku při poslechu, tak nemá žádný smysl ho zavrhovat. Ať je to rituál při vkládání CD do přehrávače, prohlížení obalu nebo sklenice vína.

6)
Já osobně jsem před pár lety nagraboval všechna svá CD na NAS a CD uložil do skříně, od té doby jsem žádné z těchto CD ze skříně nevyndal.
Nové věci nakupuji až na malé výjimky (viz. bod 3) pouze v čistě digitální formě (většinou Hi-Res) a ukládám na NAS.
On-line streaming (Spotify) používám z důvodů (ne)kvality pouze pro prvotní poslech a rozhodování, zda album zakoupit či ne.

A jen tak na závěr – knihy čtu nejraději v papírové formě. Proč? Prostě si to tak víc užívám

Teraz vážne.Vyše 30 rokov už zbieram originál CD,takže CD ako nosič má pre mňa veľký význam. Tie nové technológie ako usb,Spotify/Tidal,streamovanie mi nič nehovoria...potrebujem fyzický nosič,aby som si hudbu plne vychutnal.Pri počúvaní držím v ruke obal CD,prezerám si booklet...Mám už 50 rokov a s týmto chcem aj dožiť.Návrat k vinylu ma neláka,vyžaduje si to veľké investície do kvalitného gramofónu,nákup LP platní a túto tortúru už nechcem podstúpiť...a najväčšiu hrôzu u mňa vyvoláva ich praskanie.

Dark side of the moon

1) Ano. Technické parametry fyzického nosiče nejsou v ničem lepší, než u nefyzického.
2) Přesně tak. Informace jsou přístupné jinde a lépe.
3) Ano. Mnohá CD jinak než fyzicky nevyšla. Avšak ve chvíli nagrabování této exkluzivity pozbývají. Mají význam tedy jako jednorázový zdroj dat.
4) Sebekvalitnější a umělecky sebehodnotnější obal zvukovou stránku díla nijak neovlivní. Muzika hraje pořád stejná, s ním i bez něj. Hudba je organizovaný zvuk, nikoli obraz, nebo hmota. Sama o sobě nepotřebuje nic víc, je zcela soběstačnou uměleckou kategorií. Pokud opravdu nějaké hudební dílo k plnohodnotnému zážitku potřebuje i materiální kulisy, znamená to jediné. Není to dobrá hudba. Jenže jakékoli materiálno jí tu kvalitu nedá, jen se tak snaží její nekvalitu schovat za masku výtvarného díla. Srovnání s popem je trefné.
5) Viz výše.
6) Mám to stejně. Plus jsem si pořídil gramo větev, ale jen kvůli tomu, že některé nahrávky jsou dostupné jen na deskách, jiné s jsou na LP méně (či spíše jinak) zvukově poškozené než na digitálu a představují tak o trochu menší zlo. Jinak vinyl je sám o sobě dost peklo.

U knih je mi jedno, na čem je čtu. Důležitý je text, nikoli nosič. Ale knihovna má dobré akustické vlastnosti, proto ji v poslechovce mám.

kvičko
Měl jsem to podobně asi 25 let. Pak se této závislosti zbavil a od té doby zažívám pravou posluchačskou svobodu. V žádném případě bych se ke třímání obalů při poslechu nechtěl vracet. Hudbu si vychutnám lépe bez těchto rušivých vlivů.
Praskání desek je opravdu hrůza. K tomu šum, hluk drážky, neustálá údržba, praní, prach, opotřebení, atd.. Ve výsledku se zvuk v lepším případě blíží kvalitnímu digitálu. V obvyklém horším, je od něj značně vzdálený směrem dolů. Ale obaly desek jsou hezká dekorace, což s vlastní muzikou ovšem vůbec nesouvisí.

Antony píše: ↑

08 led 2022 14:35

...
4) Sebekvalitnější a umělecky sebehodnotnější obal zvukovou stránku díla nijak neovlivní. Muzika hraje pořád stejná, s ním i bez něj. Hudba je organizovaný zvuk, nikoli obraz, nebo hmota. Sama o sobě nepotřebuje nic víc, je zcela soběstačnou uměleckou kategorií. Pokud opravdu nějaké hudební dílo k plnohodnotnému zážitku potřebuje i materiální kulisy, znamená to jediné. Není to dobrá hudba. Jenže jakékoli materiálno jí tu kvalitu nedá, jen se tak snaží její nekvalitu schovat za masku výtvarného díla. Srovnání s popem je trefné.
...

V podstate sa dá súhlasiť, ale na druhej strane netreba podceňovať ani viaczmyslové vnímanie, ktoré môže priniesť silnejší zážitok.

Napr. skladba 55 od R. Müllera spolu s videom na TV mi priniesla silnejší zážitok, ako len samotná hudba so slovami, a pritom je to len niekoľko obrázkov navyše.

Audiovizuální zážitek, jakožto multimediální kategorie, má svoji ohromnou sílu. Nemám půl slova proti. Akorát je pro mne zcela jinou disciplínou, než o které tady píšu, tedy poslech hudby. Hudební klipy beru jako fajn podívanou s hudbou na pozadí. Není to pro mne náhrada poslechu.
Po pravdě, nikdy se mi nezačala žádná hudba líbit jen proto, že k ní mám pěkné obrázky, statické, či pohyblivé. A naopak, žádná opravdu dobrá muzika se mi nepřestala líbit jen proto, že k ní nemám obal, booklet, film.

Ano toníku , my už jsme to všichni pochopili , "vysvětlil" jsi nám to už dostatečně , jen ty jedinej jsi odhalil skutečný a jediný správný tajemství poslechu hudby a my všichni, kdo posloucháme z nosičů a snad jsme se je dokonce opovážili sbírat, jsem jen hlupáci a závisláci co tomu nerozumí a nic nechápou a proto nemáme právo s tebou diskutovat, páč jsme se svou "závislostí" na nosičích z jakýkoli diskuse s tebou samy diskvalifikovali . Je jen hudba a komu tato slova prorokova ještě pořád nedošla, ten se musí připravit, že ho stihne jeho argumentačně bezmocný hněv a bezzubý urážky .

Antony píše: ↑

08 led 2022 16:13

Hudební klipy beru jako fajn podívanou s hudbou na pozadí. Není to pro mne náhrada poslechu.

Tak já to ještě jednou zkusím, bez emocí.
Patrně znáš (rozhodně i bez "obrázků" výborné) album Pink Floyd "The Wall"?
Vážně chceš tvrdit, že tě stejnojmenný film s touhle muzikou neoslovil ještě víc, než jen hudba samotná? (Nebo jsi ho nikdy neviděl?) A je třeba to pořádně "osolit", nix hudba v pozadí!
Jiný příklad je třeba album Jethro Tull "Thick As A Brick" kde teprve koncept obalu (s "novinami" uvnitř) umocní celkový zážitek z poslechu? (Je ale potřeba to prolistovat.)
Nebo například obal alba "Too old to Rock'n'Roll" s "komiksovým" příběhem? (A tak bych mohl pokračovat dál a dál....i další muzikanti využívali podobných prostředků.)
Vážně si troufáš tvrdit, že nevěděli co dělají? Že to bylo zbytečné?

to Prospero:
Jj. Např. pro mě byl jedinečný zážitek koncert R. Waterse The Wall. To spojení hudby a pódiové prezentace prostě povýšilo už tak skvělou Zeď na další úroveň. Vidět v osmdesátkách koncert v původní plné sestavě nebylo pro nás možné, takže znovuuvedení bylo splněným snem.

to Antony:
Hudba samozřejmě může existovat sama o sobě, bez vizuální stránky nebo dalších podpůrných elementů, o tom žádná. Její emocionální síla je obrovská.
Ale často je integrální součástí dalších uměleckých kategorií. Takové spojení pak přináší intenzivnější komplexnější zážitek. Typicky opera, muzikál, balet.
A asi by byla škoda přijít o takové skvosty jako je Bolero nebo Labutí jezero jenom proto, že byly původně komponovány jako hudební doprovod pro tanec.