MQA has not really been on my radar but after reading this article you have to wonder how a lossy format can be possibly marketed and sold as something technically and sonically better than PCM. The scientific evidence summarized in this article so far suggests the opposite. I just read the McGill paper (to be presented at AES Milan) where MQA vs PCM was recently evaluated in controlled listening tests and expert listeners and professional musicians couldn't reliably say which one was better. In the end, is MQA just another clever DRM scheme falsely marketed as better sound but in reality designed to extract more money out of consumers/audio companies pockets, and monopolize and control how we play our music? That's what I get out of this article.
Sean Olive
Zaslepená propagace a šíření monopolizace zvuku pokračuje. MQA-CD nemá podle mě vůbec žádné racionální opodstatnění, když tu je SACD... Ačkoliv se snažím, nevidím za tím nic jiného než snahu o zmíněnou monopolizaci a znovu prodávání již prodaného zboží.
Zaslepená propagace a šíření monopolizace zvuku pokračuje. MQA-CD nemá podle mě vůbec žádné racionální opodstatnění, když tu je SACD... Ačkoliv se snažím, nevidím za tím nic jiného než snahu o zmíněnou monopolizaci a znovu prodávání již prodaného zboží.
Je to přesně tak. Monopolizace i v tom smyslu, že do dat už nelze sáhnout. Zkrátka pan Stuart (Meridian) se snaží o monopol. Technicky tak trochu paskvil.
PMA:
A je genialnim vysledkem povedeneho marketingu, ze se technicky objektivne horsi format dari tlacit na ukor kvalitnejsiho formatu (skutecny hi-res) ze ktereho je MQA vyraben. Pritom v podstate jedina vyhoda MQA (nizsi datovy tok) je dnes uplne irelevantni a nezajimava.