Accuphase E-650

Odpovědět
Uživatelský avatar
pixel
Příspěvky: 147
Registrován: 04 led 2016 19:59
Kontaktovat uživatele:

Accuphase E-650

Příspěvek od pixel » 27 zář 2018 10:29

Nová inkarnace japonské "áčkové" legendy je opět na scéně.
27. 9. 2018

Accuphase je známý svým poměrně konzervativním přístupem k vývoji produktů a vůbec celému pohledu na vývoj svých komponent. Japonská (dnes již legendární) značka sazí na nesmírně poctivé provedení a mírně nostalgický „vintage“ vzhled svých komponent. Vzhled komponent se mezigeneračně mění jen kosmeticky, takže pokud vlastníte komponent 10 nebo 15 let, pak se rozhodně nemusíte bát, že by dokoupení komponentů z nových modelových řad nějakým způsobem rozhodilo estetiku vašeho systému. Accuphase jde dokonce tak daleko, že svůj zlatavý odstín předních panelů udržuje stále ve stejných barevných tónech. Accuphase znamená ale mnohem, mnohem více…
Obrázek
Bližší pohled
Dnes testovaný Accuphase E-650 se tedy od předchozích inkarnací vlajkových integrovaných modelů se na první pohled neliší. První ohledaní odhalí změny třeba v samostatné liště s informačními diodami pod digitálními VU metry, které jsou vyhrazeny prozatím výhradně nejvyšším řadám koncových zesilovačů a integrovaným modelům řady E-6x0. Jejich přínos je čistě informativní a pomohou vás upozornit, že se zesilovač dostává na hranice svých možností nebo dokonce do limitace. Ta v případě papírově slabého „áčkového“ zesilovače není příliš daleko. Jejich další funkcí, a nikoli nejméně důležitou, je hypnotizovat respektive uklidňovat svého majitele každý večer po těžkém pracovním dnu. Pro „puristy“ je jistě dobrou zprávou, že je kompletně lze vypnout, avšak jejich chod nemá pražádný vliv na výsledný zvuk.

Accuphase E-650 jsme poslouchali v havířovském studiu Navrátil Audio. Připojeny byly reprosoustavy Estelon YB nebo Franco Serblin Accordo, kabeláž zajišťovaly značky Hijiri (Combak Corporation) a americké XLO či Crystal Cable. V domácích podmínkách pak byl zesilovač testován na reprosoustavách Harbeth SHL5 Plus, Audio Research CD6 společně s kabeláží Acoustic Revive Triple-C.

Po vybalení z krabice vyvolává E-650 stejně jako u všech dalších komponent Accuphase obdiv nad provedením čelního panelu, spasování jednotlivých prvků a citem pro každičký detail. V zásadě jakýkoli zesilovač v podobné kategorii vypadá vedle aristokraticky vznešeného a promyšleného Accuphase jako buran z venkova. Vnímání estetiky vnějšího provedení je nicméně vysoce individuální záležitosti a jistě se najdou tací, který toto provedení nebude příliš po chuti.

Subjektivně je ovšem pocit z provedení opravdu excelentní, až to člověka svádí pořádně si zesilovač osahat, ještě než ho zapojí, jakkoli bizarně to může nyní vyznívat. Chod ovladače vstupů a hlasitosti je mimořádně precizní a budí velmi solidní dojem. Mechanika otočného ovladače hlasitosti je rovněž proprietární řešení Accuphase a za krásným čelním panelem tedy nenajdete relativně obyčejný téměř všudypřítomný motorizovaný Alps Blue, ale zapouzdřený firemní modul, který má podle konstruktérů vliv na kvalitu řízení hlasitosti.

Na čelním panelu dále dominuje mechanický spínač napájení, spínač rozpojení výkonového a předzesilovacího modulu části a v neposlední řadě také sluchátkový výstup pro velký 6,3mm jack. U sluchátkového výstupu bych se rád chvíli zastavil, protože je nutné zmínit, že se jedná o diskrétní řešení a nikoli (jak bývá často zvykem) o děličku z koncového stupně. Implementace samostatného bufferu dává tušit, že Accuphase to myslí se sluchátkovým poslechem opravdu vážně. Výkon sluchátkového zesilovače je na úrovni 500 mW pro zátěž 8 Ohmů (2x více než u modelu E-600) a výrobci se také podařilo výrazným způsobem snížit (o 54 %) šum oproti řešení použitému v předchozím modelu E-600.
Obrázek
Svou funkcionalitou je Accuphase E-650 naprostá špička na trhu. Nabídne dostatek linkových vstupů a také dvojici XLR, které je opravdu vhodné (pokud je i zdroj zvuku navržen jako symetrický) používat. Testovaný zesilovač lze dokonce zařadit jako součást vícekanálového systému a jeho koncovou část řídit skrze externí AV předzesilovač (XLR/RCA). Naopak lze využít rovněž předzesilovač E-650 k řízení externího koncového zesilovače a to jak pomocí klasický linkových RCA výstupů, tak i pomocí XLR výstupů, jejichž použití má v tomto případě smysl díky plně symetrickému modulu předzesilovače. Možnostmi jak si E-650 dále vybavit jsou firemní moduly gramofonového předzesilovače AD-50 a D/A převodníku DA-50, které jsou obecně považovány za velmi kvalitní řešení. Zajištěna je také zpětná kompatibilita se staršími moduly gramofonových předzesilovačů a D/A převodníků.

Největší mezigenerační změnou mezi modely E-600 a E-650 je využití tzv. Balanced AAVA (Accuphase Analog Vari-gain Amplifier), který je firemním (patentovaným) řešením pro řízení hlasitosti, které eliminuje ze signálové cesty veškeré odpory. Accuphase E-650 je tak vůbec prvním integrovaným zesilovačem značky využívajícím zbrusu nového plně symetrického předzesilovače. Poprvé byl Balanced AAVA využit u vlajkového předzesilovače C-3800, kde je ovšem značně komplexnější a pro účely integrovaného řešení bylo potřebné veškeré potřebné obvody vtěsnat na jeden plošný spoj, který je situovaný za předním panelem, kde je rovněž dobře stíněný od případného rušení z výkonové části zesilovače. Vzhledem ke zkušenosti, že právě předzesilovače jsou většinou úzkým hrdlem integrovaných řešení, jsem v tomto případě zbystřil a těšil se, jaký bude vlastně dopad na „výkony“ vlajkové lodi japonského výrobce.
Obrázek
ObrázekPohled na vnitřní konstrukci zesilovač naznačuje, že jinak zůstává vše při starém. Jednotlivé sekce jsou, v rámci možností integrovaného řešení, do sebe odděleny, čímž se výrobce snaží zabránit interferencím mezi jednotlivými moduly. Dominantou je zapouzdřený toroidní transformátor a dvojice filtrační kondenzátorů o celkové kapacitě 100 000 uF. Nižší výstupní impedance spojena s novým zdokonaleným modulem ochrany reprosoustav, který je založený na MOS-FET přepínačích. Významnou změnou je také odklon od výkonových MOS-FET tranzistorů směrem k proudově „zdatnějším“ MOS-FETům Vishay.

Výrobce garantuje damping faktor 800 (zátěž/výstupní impedance), avšak realita je podle firemních materiálů při různých zátěži často až 50 % vyšší. Damping faktor zjednodušeně řečeno představuje schopnosti zesilovače uřídit reprosoustavy (avšak nemá přímou spojitost s kvalitou ani objemem reprodukovaných nejnižších frekvencí, jak bývá občas mylně interpretováno). Výrobce rovněž uvádí, že zesilovač je stabilní až do zátěže 1 Ohm. Garantovaný výkon ve třídě je pak 30/60/120/150 W pro zátěže 8/4/2/1 Ohmů. Maximální výstupní výkon (již ve třídě AB) je pak 75/125/190/220 W pro zátěže 8/4/2/1 Ohmů. Odstup signál šum na reproduktorových svorách výrobce garantuje na úrovni 102 dB nebo lepší.

V praxi se ukázalo, že v rozumně velké místnosti 20-25 m2 by integrovaný zesilovač neměl mít problém ani s tak složitými reprosoustavami jako jsou Estelon YB, jejichž impedanční charakteristika (min. na 2 Ohmech) je dosti náročná pro běžný integrovaný zesilovač. Accuphase E-650 je dokázal na rozdíl od některých konkurenčních výrobků uřídit bez problémů. Součástí balení je rovněž ergonomicky vynikající dálkových ovladač, který si svou estetikou nezadá se samotných zesilovače. Pro kritiku zde není místa.
Obrázek
Accuphase E-650 a reprosoustavy
Testovaný model E-650 hraje velmi dobře od prvního zapnutí a není potřeba ho nutně zapínat hodinu před poslechem. Nicméně, po dokonalém prohřátí, zhruba po hodině hraní, zmizí jakýkoli náznak nervozity a zesilovač udivuje naprosto přirozeným, uvolněným a hladkým zvukem. Tranzistorová třída A bývá často srovnávána s lampami, ale je zde nutné zmínit, že E-650 svým zvukem stereotyp lampového zvuku nepřipomíná. Firemní zvuková stopa je zde sice stále přítomna (to je samozřejmě dobře), avšak v této generaci tvůrci vykročili směrem k neutralitě a přirozenosti místo a mírně se odklonili od „teplejšího“ zvuku, na který jsme byli zvyklí ještě jednu nebo dvě generace zpět. Celkovou kvalitou zvuku je nový model E-650 podstatně výše než nejvyšší model integrovaného AB zesilovače E-470, který může kontrovat pouze svou energičností danou vysokým výkonem ve třídě AB.

Accuphase jsem poslouchal v kombinaci s několika zdroji, firemním DP-560 nebo Meitner MA-1 V2, a následující poznatky se budou vztahovat k poslechu s převodníkem Meitner MA-1 v2, který se mi v dané situaci (kabeláž, akustika, reprosoustavy) jevil jako přirozenější partner než firemní přehrávač DP-560, jakkoli dobrý tento přehrávač je. Dvojice Accuphase Meitner čarovala přirozeným zvukem, který nestavěl na efektnosti a exponování žádného pásma (v případě DP-560 se váha v dané sestavě ustavila na nižších středech). Během testování jsme díky reprosoustavám Estelon YB nemuseli vynechávat žádný žánr od klasické hudby v podání Venice Baroque Orchestra, až po metalový nářez Rage s albem Soundchaser.

Accuphase E-650 nikdy nezní nepříjemně nebo syrově a přesto nelze říci, že by zvuk byl jakýmkoli způsobem zamlžený nebo zabarvený. Samotný projev je přes mírné „oteplení“ nižších frekvencí výjimečně otevřený díky opravdu špičkově podaným vyšším středům a výškám. Jako teplejší můžeme ve vybraných nahrávkách detekovat pásmo okolo 700-800 Hz, což ovšem ani zdaleka neznamená, že by Accuphase produkoval nějaký „stejnozvuk“, jedná se pouze o mírný odklon od neutrality k zábavě.

Nejčastější otázka zvědavců směrem k Accuphase E-650 směruje k objemu a razanci basů. Ne zcela bezdůvodně. Méně výkonné „áčkové“ zesilovače mají s podáním nejspodnějších frekvencí, respektive s jejich „drivem“, prostě trošku problém. Accuphase E-650 je i v tomto mezi podobně koncipovanými zesilovači premiantem. Nečekejte si „pumpování“ jako v případě Gryphonu nebo firemního sourozence E-470, ale s citlivě vybranými reprosoustavami nebudou problém ani říznější žánry.

Fanoušci Hard & Heavy ovšem jistě dají přednost říznosti a výkonové rezervě Brystonu nebo Krellu, ale Accuphase se dokáže i v těchto, často velmi problematických nahrávkách, najít a předat posluchači kompletní „obraz“ nahrávky. Zmiňovanou Achillovou patou bývá u slabších „áčkových“ integrovaných zesilovačů podání nejnižší frekvencí, jejichž pokles je obvykle zakryt mírným zvýrazněním vyšších basů.

Testovaný zesilovač umí hrábnout velmi hluboko, což dokázaly syntetizátory v Zimmerově soundtracku k filmu Interstellar nebo Datk Knight Rises. Velké koncové zesilovače Accuphase umí jít samozřejmě ještě níž a vše definovat ještě podstatně lépe, ale bez přímého porovnání nebudete mít pocity nedostatku a strádání. Renaud Garcia-Fons a album Oriental Bass bylo zvládnuto na jedničku a byl cítit zřetelný impuls při každém dychtivějším hrábnutí na strunu. Je libo elektroniku v podání Daft Punk, opět bez problému.

Konstruktéři namíchali v případě E-650 koktejl tak opojný, že si dovedu představit situaci, kdy si od prvního poslechu zesilovač zamilujete a budete stavět svůj systém od něj. Pokud již máte nějaké ty poslechové zkušenosti, tak si sice citelně uvědomíte, že za danou cenu můžete mít zesilovače s podstatně větší výkonovou rezervou a dynamikou, ale velmi lehce se může stát, že dáte předost právě Accuphase E-650 před často extrémně výkonnými konkurenty ve třídě AB nebo třídě D.

Menší barokní ansámbly zvládá zesilovač na jedničku a u větší orchestrů je sice zřetelnější onen výkonový limit, vše ovšem zůstává příjemné a kompaktní. Simulace akustického tlaku velkého orchestru snad nikdo v běžných domácích podmínkách neočekává. A pokud ano, tak musí hledat v poněkud jiných vodách.

Vlastně asi nejdůležitější vlastností Accuphase je, že vás nutí poslouchat déle a déle než vám časové možnosti umožňují. Osobně si ovšem myslím, že E-650 ocení spíše posluchači jazzu, blues, klasické hudby (speciálně pak menších ansámblů), rocku a různých žánrů world music. Pokud by vám přeci jen výkon a kontrola u vašich reprosoustav chyběla, ale zbytek vlastností Accuphase vám učaroval, pak budete muset sáhnout do světa dělených zesilovačů pro minimálně koncový zesilovač A-47 a firemní předzesilovač C-2450.

Accuphase E-650 si překvapivě lépe poradil s výrazně náročnějšími reprosoustavami Estelon, než například s Harbeth SHL5 Plus, kde je jsem měl pocit, že o něco robustněji dimenzované koncové stupně by těmto britským „budkám“ prospěly. Zesilovač sice neměl problém s tím, že by v 25 m2 nedostačoval výkonnostně, ale váha nízkých frekvencí byla o dost lepší například s firemním koncovým zesilovačem A-47 nebo lampovým koncovým zesilovače Leben CS-1000p. V tomto konkrétním případě bych „chybu“ viděl spíše v Harbeth, které přes vyrovnanou frekvenční charakteristiku a průměrnou citlivost potřebují spíše více výkonu k tomu, aby maximálně „rozkvetly“. Zajímavé je, že například Spendor SP100R2 tento problém neměly. V tomto kontextu si lze pomoci (puristé mi prominou) tónovými korekcemi, kterou jsou součástí nového předzesilovače a jejich aktivace v zásadě až na speciálně vybrané nahrávky nelze identifikovat.
Obrázek
Accuphase E-650 a sluchátka
Samostatnou kapitolku jsem věnoval poslechu na sluchátka, který mě s Accuphase velmi zaujal a v podstatě všechny pozdní večery jsem ve společnosti E-650 trávil se sluchátky na uších. V žádném případě se nejedná o „nouzovku“, ale plnohodnotný zážitek ze sluchátkové. Zesilovač bez problému uřídil ke spokojenosti AKG-701 i Sennheiser HD-800. Zvuková stopa je velmi podobná tomu, co slyšíme s reprosoustavami s tím rozdílem, že „těžiště“ zvuku je posazeno o něco výše a pro maximální spokojenost je vhodné hledat sluchátka spíše nižší jmenovitou impedancí a dobrým basovým fundamentem.

Do hledáčku by tak měly patřit například vyšší modely Grado nebo Denon. V případě konkrétních tipů bych se nebál mířit směrem k uzavřeným Denon AD-D5200/7200, Grado RS2e nebo AKG-812. Rozhodně se nemusíte bát, že byste se sluchátkovým výstupem E-650 takto drahá sluchátka nevyužili. Podmínkou je však kvalitní zdroj. Potenciál E-650 nevyužijete se základními přehrávači Accuphase, ale je třeba mířit výrazně výše, pokud to finance dovolí, třeba až k DP-720/750.

Pro rockové nebo metalové nářezy jsem velmi rád využil tónové korekce, které mají v případě E-650 mimořádně nízký respektive zanedbatelný vliv na zvuk (puristé už mají oči v sloup). V případě AKG-701 je mírné doladění basového fundamentu ku prospěchu věci. Nicméně je pravděpodobné, že s dobře dobranými sluchátky bude u tvrdších žánrů dostatek basů i bez využití tónových korekcí.

Závěr
Accuphase E-650 je bez diskuzí mimořádný zesilovač, avšak druhým dechem je nutné dodat, že není zcela univerzální. Rozhodně to ovšem nepovažuji za negativum testovaného modelu. Zesilovače ve třídě A mají svá specifika, a pokud jim porozumíte, tak se vám v dobře sestaveném systému dokáží odměnit špičkovým zvukem, který vás bude bavit dlouhé roky. Pokud se rozhodujete o koupi nebo upgradu celého systému, tak bych se v tomto případě vůbec nebál stavět celý systém okolo základního kamene, kterým bude právě Accuphase E-650.

Accuphase E-650 je ideální do menších poslechových místností s průměrně citlivými (řekněme nad 85 dB) reprosoustavami či do středně velkých s mimořádně citlivými reprosoustavami (řekněme nad 95 dB). Předpokladem je rovněž hrát spíše v nižších nebo středních hlasitostech. Tato zdánlivá omezení ovšem pro většinu posluchačů nejsou absolutně problémem a pro dlouhodobý poslech jsou jedinou možnou ochranou před poškození sluchu. Pokud dáváte přednost výkonu a plné dynamice bez náznaku komprese bez ohledu na hlasitost, pak se je lepší orientovat se jinde. Namátkou mě napadá Gryphon Diablo 300 nebo Pass Labs INT-250. Ideální zesilovač neexistuje, takže jako vždy je to i v tomto případě něco za něco.

Provozní vlastnosti „áčkových“ zesilovačů nebývají úplně ideální, neboť je v jejich případě třeba chladit výkonové tranzistory, které neustále pracují v lineární části své charakteristiky, čehož výsledkem je pak absence přechodového zkreslení. Negativem je ovšem malá účinnost takto navržených zesilovačů, což se v praxi překládá na poměrně vysoký stálý příkon a menší výstupní výkon. Accuphase má ovšem chlazení a související životnost na tak vysoké úrovní, že vás provoz nikdy nebude obtěžovat. Samotný zesilovač sice hřeje, ale šasi je vždy spíše teplé než vyloženě horké.

Militantní zastánci zesilovačů třídy AB nebo třídy D se pravděpodobně k „áčkovým“ zesilovačům vždy otočí zády, ale pro vás ostatní je dobrou zprávou, že Accuphase E-650 je, dle mého názoru, nejlepším integrovaným zesilovačem třídy A na trhu. Případný zájemce se nemusí obávat ani nestability zesilovače při nižších zátěžích, což jsme si ověřili na reprosoustavách Estelon YB.

Nová vlajková Accuphase E-650 nabízí v jednom balíčku opravdu hodně a pokud vám jeho zvuk učaruje, tak může být překážkou už jen samotná cena. Konkurenční Luxman L-590AXII stojí o citelných 80 tisící korun méně a to je již slušný balíček peněz. Luxman má integrovaný gramofonový zesilovač v ceně, ale naopak nemá ani omylem tak dobrý sluchátkový výstup. Vzhledem k tomu, že jsem rovněž hostil několik měsíců vynikajícího integrovaného Luxmana ve třídě A, tak mohu s klidným srdcem prohlásit, že Accuphase se mi líbil o něco více, pravděpodobně díky lepšímu basovému fundamentu, více nasycenému zvuku a o něco lepšímu zobrazení prostoru. Nová vlajková loď Accuphase je subjektivně univerzálnějším zesilovačem než její konkurent (také) z Jokohamy. Na jiných reprosoustavách s jiným zdroje může být situace … a ta cena.

Petr Štefek


Výrobce: Accuphase Laboratory
Distributor: Perfect Sound Group s.r.o.

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host