Quadral BREEZE Blue XL

Odpovědět
Uživatelský avatar
pixel
Příspěvky: 149
Registrován: 04 led 2016 19:59
Kontaktovat uživatele:

Quadral BREEZE Blue XL

Příspěvek od pixel » 12 dub 2019 12:02

Aktivní audiofilské minimonitory s kabelem i bez kabelu.
12. 4. 2019

Aktivní reprosoustavy BREEZE Blue XL tradiční německé značky Quadral svými nevelkými rozměry 14 × 21 × 19 cm mohou při letmém pohledu z dálky připomínat „lehké bedýnky k počítači“. Aby nedošlo k případnému nedorozumění, je třeba hned v úvodu přispěchat s konstatováním, že propojení s počítačem je sice také možné, ale rozhodně nejde o „dutě znějící PC chrastítka“. Potěžkání výrobku, který se může pochlubit vzorně pevnou ozvučnicí, detailnější pohled na zadní panel pravé soustavy, vybavené elektronickými obvody, a především její vnitřní průzkum odhalí přítomnost řady solidních konstrukčních prvků, z nichž některé jsou evidentně převzaty z vyšších high-endových modelových řad. Nejdůležitější je však skutečnost, že zkoumané maloobjemové reprosoustavy disponují překvapivě brilantním zvukem. Quadral BREEZE Blue XL, vybavené infračerveným dálkovým ovladačem, lze charakterizovat jako univerzální audiofilské dvoupásmové minimonitory se zabudovaným předzesilovačem, výkonovým zesilovačem, D/A převodníkem, řadou audio vstupů včetně digitálního optického a rovněž systémem pro bezdrátovou komunikaci Bluetooth verze 4.0 (profily A2DP a AVRCP).
Obrázek
Dovozcem doporučená cena páru minimonitorů představuje 9 990 Kč. Slovo „pár“ je zde důležité, protože technická koncepce BREEZE Blue XL je výhradně párová. Levá soustava s pasivní kmitočtovou výhybkou musí být propojena reprokabelem s pravou soustavou, obsahující kromě totožné pasivní výhybky navíc veškerou aktivní elektroniku (2,9 m dlouhá propojovací dvoulinka seriózního průřezu s pocínovanými zakončeními tvoří součást balení). Do čelní stěny pravé soustavy jsou pro vizuální kontrolu provozního režimu zapuštěny indikační LED (červená: Standby, přerušovaná červená: Volume Muted, modrá: ON, přerušovaná modrá: Bluetooth/Pairing Bluetooth) a přijímací IR dioda pro přibalený dálkový ovladač.

Funkce dálkového ovladače
Plochý dálkový ovladač skladných rozměrů, jehož výška činí pouhých 8 mm, při uchopení do ruky rovněž překvapí svou hmotností. Spodní část ovladače tvoří dotykově chladná kovová slitina s černě eloxovaným povrchem, zkrášleným podélným kartáčováním. Provozní spolehlivost esteticky provedeného výrobku umocňuje protiprachové zapouzdření tlačítek.

Dálkovým ovladačem lze mimo jiné krokově regulovat hlasitost reprodukce. Ta je regulována po velmi jemných stupních výhradně elektronicky, takže se zde nevyskytují problémy s případným nesouběhem klasických potenciometrů. Přítomna je také funkce rychlého útlumu a možnost krokových korekcí vysokých a hlubokých tónů. Pomocí dalšího tlačítka (šipka v kruhu) se nastavení hlasitosti a tónových korekcí snadno resetuje. Přítomna je také možnost volby vstupů, konkrétně dvou linkových (RCA – cinch a „sluchátkového“ jack 3,5 mm) nebo jednoho digitálního optického (Toslink). V případě volby systému Bluetooth jsou navíc k dispozici tlačítka k ovládání přehrávání (pauza, přeskok na další či předešlou stopu) a také tlačítko procesu párování.

Nejzákladnější funkce je možné aktivovat zároveň pomocí malého kruhového, resp. válcového ovladače na přední straně ozvučnice pravé reprosoustavy, vizuálně připomínajícího černý feritový magnet na nástěnku. Ten umožňuje krokovou elektronickou regulaci hlasitosti (ani zde není žádný „chrastící“ potenciometr), volbu vstupů a přepínání mezi provozními režimy ON a Standby (režim Standby s příkonem max. 0,5 W se aktivuje také automaticky, pokud cca jednu hodinu nepřichází žádný signál ze zdroje).
Obrázek
Nejen konstruktéři letadel musí počítat s turbulencemi
Vzhledem k cenově dostupné kategorii nadstandardně rigidní basreflexová ozvučnice s atraktivně zaoblenými hranami, jejíž vnitřní prostor je tlumen v praxi osvědčeným polyesterovým rounem, sestává z pevných dřevovláknitých desek MDF. Povrch testovaného páru zdobí vysoce lesklý klavírový lak bílého odstínu. K dispozici je také povrchová úprava v černém klavírovém laku nebo lesklý červený lak, případně metalická šedá (vše za totožnou cenu).

Pochvalu také zaslouží 125mm hluboký, horizontálně orientovaný basreflexový rezonátor vnitřního průměru 30 mm s vyústěním v zadním kovovém panelu. Nátrubek basreflexu, vytvarovaný z houževnatého plastu, má zaoblený nejen viditelný náběh na vnější straně, ale též protilehlý vnitřní náběh, skrytý zraku potenciálních zákazníků. Podobné konstrukční maličkosti, z nichž většina posluchačů nikdy neuvidí (zakoupené reprosoustavy doma rozebírá málokdo), svědčí o serióznosti výrobce. Připomenu, že smyslem zaoblení obou náběhů basreflexu je podpora laminárního proudění, respektive potlačení vzniku nežádoucích turbulencí proudícího vzduchu, čili omezení vzniku akustických ruchů při hlasitější reprodukci basů.

Následný poslechový test potvrdil, že dokonce ani při reprodukci testovacího sinusového kmitočtu 20 Hz, nacházejícího se velmi hluboko pod rezonanční frekvencí basreflexu, kdy se membrána v tzv. akustickém zkratu pohybuje „naprázdno“ s velkým rozkmitem a vzduch střídavě proudí nátrubkem jako silný vzdušný proud, se neobjevují prakticky žádné výrazné ruchy. To u reprosoustav nebývá vždy samozřejmostí (s rušivými pazvuky vznikajícími v basreflexovém nátrubku mám neblahé zkušenosti u minimonitorů některých jiných, někdy i věhlasných značek).

Mohutný magnet středobasového reproduktoru
Mezi konstrukční zajímavosti patří fakt, že oba reproduktory, kterými je soustava osazena, z důvodu dosažení maximální čistoty zvuku používají membrány s tkaninovou strukturou. Silně impregnovaná tkaninová membrána vysokotónového měniče má v současnosti nejpoužívanější kalotový tvar. Čistý průměr vrchlíkové membrány bez jejího vlnkového závěsu, situované v krátkém exponenciálním zvukovodu, je 25 mm.

Obzvlášť kladně hodnotím provedení středobasového reproduktoru, jehož membrána je utkána ze skelných vláken. Popisovaná struktura membrány, jejíž průměr včetně vnějšího pryžového závěsu činí 90 mm, účinně potlačuje vznik nežádoucích rezonancí a parazitních kmitů v ploše kónusu. Robustní permanentní magnet má průměr 80 mm, což vzhledem k nevelkým rozměrům celé soustavy rozhodně není málo. Vnitřní válcový trn zadního pólového nástavce magnetu (správněji řečeno magnetického obvodu) je navíc opatřen axiálním cylindrickým otvorem pro vyrovnávání tlaku vzduchu a tím zlepšující dynamičnost reprodukce a také snižující základní rezonanční kmitočet systému. Mezi další příznivé důsledky osového válcového otvoru, typického pro reproduktory spíše high-endových kategorií, patří účinnější chlazení kmitací cívky a tím větší dlouhodobá zatížitelnost reproduktoru.

Při vybalování minimonitorů je třeba být velmi opatrní. Z důvodu preference designu a zároveň pro dosažení maximální zvukové průzračnosti nejsou ozvučnice opatřeny obvyklými ochrannými čelními rámy s krycí textilií. Přítomnost trvale odhalených membrán reproduktorů bez možnosti je zakrýt připomíná nekompromisní audiofilský přístup, a předpokládám, že příznivci čistého zvuku absenci krycích masek uvítají.
Obrázek
Ocelový zadní panel
Zadní vertikální stěnu obou soustav tvoří černě lakovaná deska, uchycená přes elastickou protirezonanční podložku k MDF ozvučnici poctivě pomocí deseti vrutů. Jak bylo zmíněno již v úvodu, zajímavý je především ocelový panel pravého minimonitoru, osazený vstupními a výstupními konektory, kolébkovým síťovým vypínačem, zdířkou pro dvoužilový napájecí kabel (ten rovněž tvoří součást balení) a zejména nesoucí vnitřní elektroniku.

Trochu matoucí může být přítomnost zdířky USB, u které není digitální rozhraní. Na zdířku USB je zde pouze přivedeno normalizované stejnosměrné napětí 5 V, sloužící především k případnému nabíjení akumulátorů některých mobilních přístrojů. Fantazii se však meze nekladou, takže třeba v parných letních dnech může popisovaná univerzální napájecí zdířka posloužit k připojení malého, energeticky úsporného stolního USB ventilátoru a podobně (zdá se, že nejrůznějších výrobků napájených přes 5voltový výstup USB přibývá geometrickou řadou).

Některé fandy nejhlubších basů může potěšit přítomnost výstupu z předzesilovače (1 × RCA – cinch) pro případné připojení aktivního subwooferu, např. firemního modelu Qube 8 Aktiv (12 400 Kč). Stručnou zmínku zaslouží také celokovové zlacené reproduktorové terminály (u pravé soustavy výstupní, u levé vstupní) v audiofilském provedení, umožňující připojení reprokabelu jak pomocí odizolovaného vodiče tak banánků anebo i plochých vidlic tvaru „U“. Laciné pérové svorky zde nenajdete.

Zesilovač pro Gretu Thunbergovou
Snad nebudu příliš přihánět, když poznamenám, že vnitřní prostor pravého minimonitoru je takzvaně „nadupán elektronikou“, což by mělo být patrné i na zde publikovaných fotkách. K zadnímu ocelovému panelu jsou z vnitřní strany uchyceny celkem čtyři poměrně velké DPS (desky plošných spojů), osazené relativně velkým množstvím integrovaných obvodů a diskrétních součástek. Pokud bychom všechny zde přítomné osazené desky umístili vodorovně vedle sebe, vydalo by to na samostatný stolní komponent (integrovaný stereofonní zesilovač s D/A převodníkem atd.).

Zcela vespod umístěná horizontální deska patří obvodům napájecího zdroje, odstíněného od ostatních elektronických obvodů pevnou vodorovnou deskou z mechanicky tvrdé, avšak magneticky měkké oceli. Ta zároveň slouží jako nosná – montážní deska, nesoucí přes distanční sloupky dvě horizontální DPS. Poctivé mosazné provedení spodních distančních sloupků připomíná cosi z nostalgie „starých krásných strojů“.
Obrázek
Rozměrný transformátor nebo objemnou baterii velkokapacitních vyhlazovacích kondenzátorů byste však u obvodů napájecího zdroje hledali marně. Výkonový zesilovač, disponující ve špičkách výkonem až 2x 45 W, si totiž vystačí s úspornějším napájecím zdrojem, protože pracuje v takzvané třídě „D“. Zesilovače v pracovní třídě „D“ se hovorově nazývají „digitální“, ale to je trochu zavádějící označení. Ve skutečnosti jde o pulzní zesilovač, pracující s takzvaně pulzně šířkovou modulací signálu (PWM – Pulse Width Modulation). A protože zvukový signál je modulován dvouhodnotově (výkonové polovodiče pracují ve vysokofrekvenčním dvouhodnotovém režimu „ano/ne“), vžilo se zmiňované označení „digitální“.

Dříve se pulzní zesilovače používaly především u některých špičkových subwooferů, protože zpočátku sice nabízely ohromující výkon v dynamických špičkách, avšak ve výškách ještě neuměly nabídnout hladkost a jemnost přednesu. Vývoj však pokračuje, a současné zdařilé zesilovače třídy „D“ si získávají čím dál víc posluchačů nejen svou impozantní dynamičností, ale též neslýchanou transparentností s dostatečnou jemností projevu i ve vysokých tónech.

Pulzní, nebo chcete-li „digitální“ zesilovače lze zároveň charakterizovat extrémně velkou účinností (mají minimální tepelné ztráty), takže jsou mnohem ekologičtější, než klasické „topící“ zesilovače třídy „AB“ (o „rozpálených kamnech“ pracujících v třídě „A“ ani nemluvě). Mimořádně účinné zesilovače třídy „D“, jejichž účinnost v současnosti může přesahovat až 90 %, ve srovnání s „topícími“ konvenčními zesilovači odebírají ze sítě minimum proudu, takže mohou imponovat ekologicky cítícím lidem, a snad by je mohla vzít na milost i Greta Thunbergová, současná hvězda studentského ekologického hnutí Fridays for Future.

Zvuková výhoda pasivní výhybky
Hledači čistého zvuku dlouhé roky vedou spory také o tom, zda jsou zvukově lepší výhybky pasivní nebo aktivní. Některým zvukařům a mistrům zvuku lépe vyhovují vlastnosti aktivních výhybek, protože s jejich pomocí lze ve výsledku dosáhnout výjimečně lineárního kmitočtového průběhu monitorů, což v nahrávacím či postprodukčním studiu může být převažující výhodou. U mnoha zkušených audiofilů ale převládá názor, že pro lidský sluch jsou přirozenější pasivní výhybky. A od několika významných tuzemských konstruktérů zesilovačů jsem dokonce slyšel i teoretické zdůvodnění, proč pasivní obvod frekvenčního filtru škodí přirozenosti zvuku méně než obvody aktivní. Podle klasické technické terminologie jsou za aktivní reprosoustavy považovány takové, které používají aktivní kmitočtovou výhybku (bez ohledu na to, zda je elektronika umístěna uvnitř soustavy nebo vně v externích přístrojích). Quadral BREEZE Blue XL nejsou aktivními monitory ve výše uvedeném smyslu, protože používají pasivní výhybku. Což, jak jsem rovněž již nastínil, vůbec nemusí být špatně. Ba naopak, pro audiofily je to dobrá zpráva.

Deska plošných spojů obvodu pasivní kmitočtové výhybky je umístěna vertikálně na vnitřní straně MDF bočnice ozvučnice. Přítomné součástky napovídají, že jde o kompenzovanou výhybku se strmostí filtru 12 dB/okt. Chválím přítomnost kvalitního, časově stálého svitkového kondenzátoru z metalizované polyesterové fólie v přímé signálové cestě. Jde o další sympatickou „maličkost“, převzatou z audiofilských či high-endových konstrukcí. Pro zpřesnění představy o základní technické koncepci recenzovaného výrobku ještě uvedu, že pasivní část každé z obou reprosoustav má nominální impedanci 4 ohmy, charakteristickou pro řadu firemních pasivních modelů včetně velké třípásmové vlajkové lodi Aurum Titan 9.
Obrázek
Zvuk minimonitorů vynikne na stojanech
Ke spodní straně ozvučnice jsou přilepeny čtyři kruhové pryžové podložky, chránící nábytek proti poškození. Během poslechové části testu ale minimonitory nebyly umístěny na žádné naleštěné komodě, nýbrž na dvacet let starých, už dávno nevyráběných, ale stále úctyhodně bytelných ocelových stojanech A1 olomoucké firmy Standfon, vysokých 58 cm (měřeno bez hrotů). Cílem bylo dosažení maximálně transparentního přednesu, takže stojany s reprosoustavami byly odsazeny od přední stěny poslechové místnosti přibližně 70 cm a od bočních stěn zhruba 140 cm (pomocí velkých regálů, množství různých krabic s nejrůznějším harampádím, kvanta knih a časopisů v policích beze skel a celkově velkého „pracovního“ nepořádku akusticky docela účinně zatlumená místnost s blahodárně krátkým dozvukem má plochu 17,2 m2, objem 45 m3 a poměr stran 1 : 1,3 : 1,85).

Většinu poslechového času byl ke vstupu Toslink v pravé soustavě digitálně připojen optickým kabelem Profigold spolehlivě fungující CD přehrávač Sony, sloužící v takovém případě pouze jako čtecí mechanika, čímž byl využit D/A převodník v minimonitorech Quadral. Polykarbonátové kompaktní disky s hudbou a testovacími signály v klasickém audio formátu CD-DA (44,1 kHz/16 bit) sice z dnešního pohledu působí trochu zastarale a téměř nedostatečně, ale za dlouhé desítky let mám některé z nich naposlouchány tak důvěrně (dáme-li teď stranou občasné nové přírůstky), že dosud představují stabilní základ mého „testovacího nářadí“.

Energický přednes vytrhne z letargie
První, co posluchače překvapí hned v prvních poslechových okamžicích, je nečekaná otevřenost, živost a osvěžující explozivnost přednesu. Energický až jiskřivý charakter reprodukce je zde naprostým opakem projevu matného, mdlého, tupého, měkkého či „zahuhlaného“. Zvuk modelu BREEZE Blue XL v žádném případě není ospalý, a bez pochyb osloví příznivce přesného a jasného zvuku, kteří při poslechu vítají i trochu „adrenalinu“.

Tím samozřejmě netvrdím, že ve způsobu reprodukce se nenajdou vůbec žádné zápory. Je pochopitelné, že vestavěný zesilovač, který byl konstruován sice solidně, avšak s přihlédnutím k možnostem finančně úsporné kategorie, ve středovýškovém pásmu nenabídne až tak přepychově jemný a luxusně hladký projev, jako přístroje z nákladných high-endových kategorií „bez finančních omezení“. Zároveň se ale nezdráhám napsat, že představované minimonitory zní o poznání brilantněji a celkově senzačněji, než jak by mnohý hledač precizního zvuku očekával od aktivního systému za necelých deset tisíc.

Nečekaně přehledný a současně vitální zvuk zkoumaných minimonitorů mne zaujal natolik, že během zhruba čtyř týdnů, kdy bylo možné je průběžně poslouchat, jsem vůbec netoužil po zvuku drahých high-endových přístrojů. Jednak mě fascinovalo, jak znělý zvuk se skoro neuvěřitelným rozlišením detailů dokážou produkovat maloobjemové monitory z finančně úsporné kategorie a zároveň mne poslech živě znějících BREEZE Blue XL jednoduše řečeno velice bavil, a to bez ohledu na cenovou kategorii. Občas jsem nevěřícně kroutil svou lehce olysalou hlavou s otázkou, jak je možné, že hudba zde zní tak záživně, s vtahujícím drajvem a zároveň neobyčejně přehledně, někdy až s nepochopitelně plastickým a sugestivním zobrazením prostorové scény.
Obrázek
Bleskurychlá reakce středobasové membrány
Zabudovaný pulzní zesilovač, evidentně disponující výbornými dynamickými vlastnostmi a maloplošné reproduktory s lehkými membránami zde v pocitovém a zřejmě i objektivním smyslu reagují velice rychle, jakoby „bez setrvačnosti hmoty“. Subjektivní dojem velké rychlosti reakce systému možná dobře vystihne výpůjčka z motoristického žargonu: „Umí zrychlit z nuly na sto za 2 sekundy“. Rychlost reakce středobasové membrány mj. významným způsobem přispívá k mimořádně přesné reprodukci pásma mezi středně hlubokými a vyššími basy, zásadního pro přehlednost hry na basovou kytaru a kontrabas (společně s jejich alikvotními tóny v oblasti středních kmitočtů).

Pregnantně prezentované nízké kmitočty, které mohou směle soupeřit s přednesem hlubokých tónů mnohonásobně dražších high-endových minimonitorů, neunavují monotónním duněním. Velmi dynamická a zároveň správně „suchá“ – precizní prezentace basů bez těžkopádného doznívání nepochybně prospívá transparentnosti reprodukce všech hudebních žánrů, počínaje elektronickou tvorbou, rockem, popem, funky, hip hopem či reggae přes akustický i elektrifikovaný jazz až po velké symfonické orchestry.

Pokud posluchač není vyznavačem dominujících „dinosauřích basů“, pregnantní projev nízkých kmitočtů bez dunivého dozvuku jistě ocení. Například při reprodukci kvalitních rockových nahrávek jsou z Quadral BREEZE Blue XL senzačně přehledně slyšet „přesně vykrojené“ údery tzv. kladiva (hlavice beateru) bicího pedálu na blánu velkého bubnu (dupáku) a hra na baskytaru. A ve zdařilých jazzových nahrávkách zní dupák a kontrabas taktéž lahůdkově plasticky. Mezi další zvukové delikatesy patří poslech skupiny kontrabasů v audiofilských nahrávkách symfonické hudby. Skupina zmiňovaných nástrojů je zobrazena až nepochopitelně čistě a přehledně, a navíc s energií vtahující do scény.

V poslechové místnosti zněly pevně i basy kolem 40 Hz
Přestože maloobjemové monitory z fyzikálních důvodů nemohou účinně vyzařovat v pásmu zcela nejhlubších subbasů, v subjektivním smyslu v reprodukci příliš mnoho nechybělo. Primární kmitočty největších varhanních píšťal nebo elektronicky generované nejnižší subbasové frekvence pod 30 Hz z minimonitorů neuslyšíte, ale pokud máte štěstí na příznivé akustické vlastnosti svého poslechového prostoru, téměř nic důležitého z reprodukce nezmizí. Výrobcem deklarovaný kmitočtový rozsah, pravděpodobně měřený v bezodrazové komoře, je 60 Hz – 20 kHz. Přestože dostupné firemní materiály neuvádí šíři tolerančního pásma, údaj o spodní „hraniční“ frekvenci 60 Hz považuji za velmi serózní. Quadral nebalamutí potenciální zákazníky uváděním bombastického rozsahu. A jak ukázaly praktické pokusy v konkrétní poslechové místnosti, v reálném provozu nemusí být frekvence 60 Hz zdaleka nejhlubším dobře slyšitelným kmitočtem.

Součástí testu byla reprodukce speciálních kompaktních disků, obsahujících škály čistých sinusových tónů. Jak mnozí audiofilové dobře vědí, vliv běžné poslechové místnosti s pevnými – akusticky odrazivými stěnami je vždy zásadní. Každá „normální“ místnost deformuje výslednou kmitočtovou charakteristiku nízkých kmitočtů v grafickém zobrazení do tvaru „divokého profilu horské dráhy“. Rezonanční módy v celkem obyčejné místnosti, ve které se poslouchalo a která svou velikostí odpovídá běžnému menšímu obývacímu pokoji (viz kapitola „Zvuk minimonitorů vynikne na stojanech“), v pozici poslechového křesla přirozeným způsobem zdůrazňují mj. subharmonické tóny zhruba mezi 40 – 50 Hz.

I když sinusové tóny na testovacích CD byly reprodukovány přibližně na střední hlasitost, v poslechovém křesle byl už nepatrně slyšitelný náběh od tónů kolem 30 Hz. Tón 40 Hz ve vztahu k celkové hlasitosti kompletního vyzařovaného spektra zněl už poměrně mohutně a frekvence 50 Hz byla dokonce zvýrazněná. To znamená, že v popisované poslechové místnosti byl z minimonitorů účinně reprodukován beze zbytku celý kontrabas včetně „referenčního“ základního tónu cca 42 Hz, generovaného „nejhlubší“ strunou E.

Obecně lze konstatovat, že v podobných menších místnostech velké třípásmové reprosoustavy obvykle nepříjemně duní v basech, ale malé „dvoupásmovky“ se chovají jak pokropené živou vodou, vysloveně „rozkvetou“ a zní jak „velké bedny“, avšak bez ubíjejícího dunění. Takže pokud posloucháte v místnosti obdobných rozměrů, objemů a proporcí, čili srovnatelných akustických vlastností s výše popisovanou místností (např. v „panelákovém“ pokoji s obvyklými proporcemi stěn), pravděpodobně se při poslechu minimonitorů Quadral BREEZE Blue XL budete moci také kochat reálnou slyšitelností hlubších basů pod uváděným hraničním kmitočtem 60 Hz.
Obrázek
Brilantní reprodukce kytar i lidských hlasů
Představované minimonitory mne možná nejvíce nadchly svou velice otevřenou reprodukcí veledůležitého středního (a v širším smyslu středobasového a středovýškového) kmitočtového pásma. Oblast vyšších středů a výšek je trochu zdůrazněná, což umocňuje průzračnost přednesu. Zvuk klavíru má nepatrně světlejší vyvážení, dodávající nástroji jas a jiskru. Zkrátka mírná akcentace středovýškové části spektra neboli důraz na světlé tóny zvyšuje brilanci, přehlednost a živost reprodukce. Podobně, jako přesně zaostřená fotografie se spoustou detailů.

Poměrně velké množství alb jsem poslouchal bez použití tónových korekcí, abych si vychutnal transparentnost přednesu v „továrním nastavení“. Zároveň je ale pravda, že u některých nahrávek, které při postprodukci dostaly do vínku snad až přehnaně třpytivou porci výšek, přece jen přišla vhod možnost pomocí dálkového ovladače nepatrně ztlumit vysoké tóny (konkrétně o dva kroky). Ale i přes mírné ztlumení výšek během takto korigovaného poslechu nic zásadního neubylo z celkové brilance reprodukce. V té exceloval například zvuk elektrických i akustických kytar. Čím dál víc mne udivovalo, jak jsou kytary nádherně rozlišené a vzájemně skvěle separované i v celkově hlučných rockových nahrávkách. Zvuk se nesléval do nesrozumitelného hluku. U složitějších nahrávek kapel s více kytarami a dalšími hudebními nástroji bylo krásně přehledně slyšet, co která z nich právě dělá. Navíc úžasně vynikly jejich specifické zvukové barvy.

Velikánskou pochvalu zaslouží průzračná, plastická a živá reprodukce jednotlivých lidských hlasů, vokálních doprovodů i velkých sborů. Za obzvlášť fascinující považuji schopnost modelu BREEZE Blue XL transparentně zobrazit a vzájemně separovat jednotlivé hlasy při vícehlasých vokálních doprovodech. Velká rozlišovací schopnost minimonitorů Quadral dokázala překvapit také během reprodukce nejrůznějších akustických hudebních nástrojů v komorní i symfonické hudbě. I ve složitých symfonických skladbách zůstávalo skvělé rozlišení jednotlivých nástrojů a nástrojových skupin s občas až podmanivým podáním jejich charakteristických témbrů, a to vše opět s vtahujícím temperamentem a dynamikou.

Malé monitory s velkým zvukem
Během testovacích týdnů mne mnohokrát napadla otázka, zda by třeba i velmi zkušení audiofilové při „slepém testu“ uhodli jak malé a cenově dostupné reprosoustavy poslouchají, kdyby je slyšeli schované za průzvučnou avšak neprůhlednou oponou? A jak bych hádal já? Asi bych neuhodl. Pravděpodobně bych si myslel, že poslouchám větší a především výrazně dražší audio sestavu.

Navzdory malým rozměrům mají Quadral BREEZE Blue XL neuvěřitelnou šťávu. Čím déle jsem je poslouchal, tím více jsem žasl. Opakovaně mne překvapovala velká přehlednost zvukové scény v kombinaci s energičností a dynamičností projevu. Trochu se to zdráhám napsat, protože takové tvrzení může působit hodně nekriticky, ale během měsíce průběžných poslechů jsem nenašel jedinou nahrávku, která by z Quadral BREEZE Blue XL zněla nepřehledně nebo dokonce nezáživně. A to bez ohledu na hudební žánr.

Výkonová rezerva je vzhledem minimonitorovým rozměrům opravdu značná. Zvuk drží pevně pohromadě i v dynamických špičkách při relativně velké hlasitosti. Skvělé je také kontrastní zobrazení rozdílu mezi tichými a hlasitými pasážemi. A pro praktický provoz je veledůležité zjištění, že testované minimonitory zní velice přehledně i během tichého nočního poslechu (patrně jde o další příznivou vlastnost vestavěného pulzního zesilovače).

Občas se setkáváme s rčením „hodně muziky za málo peněz“. Jde sice o klišé, za jehož volbu se omlouvám, ale obsahově zde dokonale sedne. Možná není až tak velkým uměním zkonstruovat dobře znějící drahý přístroj. Zřejmě ještě větším kumštem je vývoj a výroba brilantně znějícího systému v cenově dostupné kategorii. Myslím, že právě to se konstruktérům Quadral povedlo.

Lubomír Vlk


Výrobce: Quadral
Distributor: Panter s.r.o.
Hi-Fi studia: HiFi Home Art, Art Audio Video, Cinema Shop, Hifi Morava, HifiSound Studio, House Of Music

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti