Tradiční anglická značka Wharfedale, která příští rok oslaví už devadesáté narozeniny, profiluje svůj katalog hlavně na reproduktorové soustavy z nižší střední třídy, kde patří klíčové místo řadě Diamond. Ta se poprvé představila v roce 1981 a za čtyři desítky let má už díky zajímavému poměru výkon/cena pověst legendy, protože vysoké obraty zaplatí nejrůznější technologické finesy, na něž u konkurence narazíme až u vyšších sérií. Výjimkou není ani čtrnáctá technická generace Diamond 12 (základnímu matematickému aparátu se vymykají řady Diamond 200 a Diamond 100, které „předběhly“ předposlední sérii Diamond 11), jejíž modely na trh nastupovaly v posledních měsících loňského roku. Inovací včetně nových reproduktorů a přepracovaných elektrických výhybek zde tentokrát napočítáme více než dříve, protože britský tým posílil ještě vyhledávaný německý konstruktér Karl-Heinz Fink, který za kanálem La Manche už dříve spolupracoval například se značkami Mission a Q Acoustics.

Z šesti modelů lze už tradičně zkompletovat (až na subwoofer) ozvučení domácího kina v různých konfiguracích, ale párové podlahové soustavy končí nejčastěji ve stereofonních sestavách. Tady si asi největší pozornost zaslouží větší dvouapůlpásmové sloupové soustavy Diamond 12.4, které lze pořídit za 24 290 Kč. Povrchovou úpravu můžeme ze čtyř provedení strukturované polomatné vinylové fólie, přesvědčivě imitující dřevěné dýhy: ořech a černě mořený dub spojují čela ve vícevrstvém lesklém černém laku, který u dubu přírodního a bíle lakovaného (textura dřeva je pouze naznačena) střídá bílý. Odnímatelné ochranné rámečky, které jsou u všech verzí potažené černou průzvučnou tkaninou, v rozích aretují magnety. Čistému designu vycházejí vstříc i plastová mezikruží, která kryjí montážní šrouby u všech měničů.


Kevlar už patří minulosti
Stěny pravoúhlých ozvučnic o rozměrech 20 x 110 x 35 cm s čistým vnitřním objemem 40,8 l, které uvnitř tlumí syntetické rouno, mají sendvičovou strukturu z MDF desek s různou hustotou o celkové tloušťce 18 mm. Tuhost kabinetů byla na prvním místě, protože značka na webu zmiňuje, že tentokrát s ohledem na rezonanční vlastnosti vybírala i lepidlo, které jednotlivé vrstvy stěn spojuje. Konstrukci dále zpevňují vnitřní žebrování i výše zmíněná lakovaná čela, která celkovou tloušťku zvyšují o 12 mm. Stabilitu více než metrových sloupků vylepšují dvě příčky zakončené otvory se závity pro přibalené odhmotňovací jehlany, jež po stranách přesahují půdorys základny o cca 2 cm. Každá soustava váží poctivých 22,4 kg. Tweetery s poddajnými kalotami z tkaného polyesterového filmu o průměru 25 mm, vyzařující do mělkých eliptických zvukovodů, doplňují středobasové měniče a dolní podpůrné woofery o průměru 150 mm s kónickými membránami, kde u předchozích generací neodmyslitelný kevlar vystřídal nový kompozitní materiál klarity na bázi polypropylenu, plněného s ohledem na co největší tuhost slídou. Rezonanční kmitočet membrán mimo přenášené kmitočtové pásmo posouvají tři svazky zpevňujících paprsků, rozmístěných symetricky v krajní části konusů s rozestupy po 120°. Kmitací cívky kónických měničů jsou navinuté na formerech ze skelných vláken zpevněných epoxidem, které zachovávají přesnou geometrii i při vysokých teplotách. Pohon membrán u všech měničů zajišťují feritové magnetické obvody, u wooferů doplněné hliníkovými zkratovacími prstenci, které omezují modulaci hlavního magnetického pole magnetickým polem kmitací cívky. Pasivní elektrické výhybky s topologií Linkwitz-Riley v zapojení 4. řádu (se strmostí -24 dB/oktávu) pracují s dělicím kmitočtem 2100 Hz (do kolika hertzů si „přizvukují“ podpůrné woofery však dokumentace neuvádí), větve s woofery navíc dostaly kompenzaci impedance. Větší počet součástek ve výhybkách vyžaduje osazení kvalitními součástkami, což platí pro svitkové kondenzátory bez výjimky a u vzduchových cívek alespoň zčásti. Bassreflexové rezonátory ústí v horní části zadních stěn, což je třeba zohlednit dostatečným odstupem od zadní zdi: návod připouští už 20 cm, ale přání bývá otcem myšlenky a půl metru už s ohledem na kvalitu basů představuje jistotu.

Dva páry pozlacených šroubovacích terminálů na svisle orientovaném subšasi vzadu nad základnou umožňují po odstranění zkratovacích propojek bi-amping či bi-wiring a poradí si s libovolně zakončenými reproduktorovými kabely. Soustavy Diamond 12.4 mají kmitočtový rozsah 40 – 20 000 Hz v pásmu ±3 dB, ale o absenci hlubších basu se nemusíme obávat, protože bassreflex je naladěný na 35 Hz, takže druhou nejhlubší kontraoktávu pokrývají reprezentativně. Impedance osmiohmových soustav neklesá pod minimální hodnotu 5 ohmů a charakteristická citlivost 89 dB (pro 2,83 V a 1 m) je standardní, což jsou dobré zprávy pro každý zesilovač se solidní výkonovou rezervou. Zbývá snad jen podotknout, že doporučovaný minimální výkon 30 wattů na kanál je hodně optimistický a vyhoví snad pouze v malé poslechové místnosti: pro využití plného dynamického potenciálu dvouapůlpásmových sloupků je dobré uvažovat alespoň o dvojnásobku.

Zvuk staví na pevných basech
Soustavy Wharfedale Diamond 12.4 jsem poslouchal ve středně zatlumené místnosti o výměře 16 m2, kde je doplnily komponenty Cambridge Audio, integrovaný zesilovač Azur 851A a univerzální Blu-ray přehrávač Cambridge Audio CXU. Kabely byly značky XSymphony, signálové Pure Silver Fantasy a reproduktorové Omega Hybrid. Jako testovací jsem používal hlavně SACD Chick Corea: Rendezvous In New York (Stretch, 2003), Dire Straits: Dire Straits (Mobile Fidelity Sound Lab, reed. 2019), Peter Gabriel: Up (Virgin, 2003) a Magdalena Kožená: Il giardino dei sospiri / Collegium 1704, dir. Václav Luks (Pentatone, 2019).

V tandemu s dostatečně autoritativním zesilovačem nabízejí sloupy Diamond 12.4 vyvážený zvuk plný detailů a dynamických nuancí, který staví na pevném základu plných, velmi dobře artikulovaných středních basů, jež plynule přecházejí v přehledné, navýsost čitelné pásmo „barvotvorných“ středních kmitočtů, výšky jsou přirozené a čisté. Nechybí zde ani hlubší basy, ale jejich objem odpovídá sloupkům se čtyřicetilitrovým vnitřním objemem, jejich kvalita ovšem v dané třídě vítězí nad kvantitou. Hudební scéna je široká, s přehlednou lokalizací. Sloupky Wharfedale „nerozhodí“ ani členité nahrávky s velkými dynamickými skoky. A co se dynamiky týče, je realistická a nic si kvůli lacinému efektu nepřidává. Kdo hledá regulérní „allroundery“ bez ohledu na oblíbený hudební žánr, s Diamondy 12.4 nepochybí. Při srovnatelném rozpočtu mají navíc jen omezený okruh konkurentek.

Pavel Víšek


Výrobce: Wharfedale
Zapůjčil: RP AUDIO