Mohu potvrdit, slyším to podobně jako borek.
Takto jsem je slyšel před rokem a půl:
Dnes jsem strávil příjemné odpoledne v poslechovém studiu Britek v Hradci Králové.
Jelikož chci v blízké době upgradovat sestavu o repro, tak jsem si byl poslechnout panem Holcnerem chválené Aurum Cantus a taky mě zajímal zvuk Xavian.
Na čem se testovalo:
CDP Vincent CD S 3, zapojený signálovými kabely Vincent do zesilovače Vincent SV 236, repro zapojeny taktéž kabely Vincent.
Aurum Cantus LEISURE 3 SE MK II
Vše co popisuju jsou moje subjektivní dojmy a taky porovnání se zvukem, na který jsem zvyklý z mé sestavy
Vincent CD S 1.1
Vincent SV 226 Mk II
Tannoy Sensys DC 2
Diana Krall – Live in Paris
Dobře vykreslený předozadní prostor, hlas perfektně prokreslený s jemnými nuancemi, nástroje separované, činely jemné – mnozí recenzenti píšou „rozprášené“ – tady je to na místě. Navíc bedny zprostředkují i zvukovou informaci např. o činelu, lze si jej bez velké námahy představit.
Velmi rychlý a poměrně dynamický zvuk. Co je na první poslech patrné je lehkost a nenásilnost reprodukce, čistota, jemnost a přirozenost. Je to pohodová bedna i v tom smyslu, že zvuk na vás nechrlí, ale v bednách zase zastrčený není.Hudba krásně plyne a vy jen posloucháte.
Basy jsou přesně vykreslené např. ve skladbě č. 5 si basista pěkně s basou vyhrává. Ohledně údernosti je ve skladbě 7 sólo na bicí. Na to že jsou to stojanové dvoupásmovky bylo dost úderné, ale co je důležitější je slyšet chvění blan bubnů a vše je pěkně rozloženo v prostoru vykresleno – jednotlivé velmi rychlé údery podají informaci o velikosti a povrchu blány bubnů. Vše má správnou váhu. Vše samozřejmě při přiměřené hlasitosti kolem 9 hodin na potenciometru zesilovače.
Eric Clapton – Unplugged
Tady si pamatuju, že kytary nezní ostře kovově (což je téhle nahrávce vytýkáno), ale příjemně a barevně. Clapton nezpívá suchou fistulí, ale má to barvu a detaily. Koná se i předozadní prostor – nejen na hitovce Tears in Heaven. Co bych možná vytknul je někdy až přílišná jemnost, kterou jsem zaznamenal v této skladbě, když jsem očekával třeskutý triangl, ozval se triangl, ale byl jemnější a velmi rozlišený. Toto není rocková nahrávka obsahující kdovíjaké basy, ale v některých skladbách si podle mě rytmika pomáhá menším kopákem.
Queen – On Fire, CD 1
Koncert z Milton Keynes rok 1982
Freddie zpívá o něco více vzadu než jsem zvyklý z Tannoyů, ale za to je zobrazen větší předozadní prostor. Basy jsou rychlé a je jich celkem dostatek. Jsem zvyklý na 2,5 pásmo, takže by jich mohlo být víc. Na místo toho jsou zase pěkně vykreslené a jdou spíše „dolů“ než aby jich bylo objemově víc a překryly tak středy a výšky. Vše reprodukováno jemně – na rock by to mohlo být drsnější. Ale tady mě napadá druhý extrém a protipól Aurum Cantus a to jsou Focal V 816, prezentní na mě až ostrý zvuk se zdůrazněnými basy.
Pink Floyd – Echoes CD 2
Tady jsem zkoušel, jak hluboké basy je bedna schopna vyzářit. Použil jsem skladu č.5 When The Tigers Broke Free – rytmika je založena na úderu na velmi hluboko znějící buben. Vše dobře vykresleno i mohutnost tam byla – ale chybělo mi „otřásání se podlahy“. I Roger se dal poslouchat žádné suché recitování, ale dobrý pokus o zpěv (s jeho rozsahem), no a když se přidaly sbory vše přehledné, sbory v pozadí dokreslovaly temnou atmosféru a Roger zůstal ve předu nezamaskován. Opět velmi dobrý prostor.
Pak jsem zkoušel One of these Days – ta je založená na basové lince, která byla perfektně prokreslena a rychle "dynamicky" zahrána. Basy opět spíše tak aby byly čitelné až do spodu – žádné huhli, huhli.
Dan Bárta – Ilustratosphere
Skladba č. 4 Kontrabásník
Skladba začíná brnkáním na basu a to bylo čitelné, nechybělo ani tělo nástroje s dozvuky. Dan Bárta v pohodě zpívá, občas sem tam sykavky, ale ne ostře znějící, které by rušily. Basy jdou dost hluboko.
Když pan Brich vyměnil signálový kabel za jím vyrobený, vše bylo ještě pod větší kontrolou a basy podle mě byly vykresleny ještě plněji a možná i trochu hlouběji.I výšky byly ostřejší – méně příjemné a tak z trochu uvolněného zvuku repro se stal „perfektní“ monitor. Nikdy bych netušil, že má signálový kabel tak velký vliv.
R Müller – 44, skladba 4, Chcem sa s těbou vyspať
Pohoda, prostor, detaily, barva hlasu.
Nakonec jsme zkusili ještě nějakou neznámou skupinu
To už byl ostřejší rock a středobas pěkně pumpoval – dokáže velkou výchylku membrány bez zkreslení.
Škoda, že jsem nevzal Roling Stones Bridges to the Babylon
Shrnuto a podtrženo – Aurum Cantus jsou velmi příjemně znějící, pohodové bedny, které baví poslouchat – asi jsem se do nich trochu zakoukal (velmi luxusní vzhled a perfektní provedení).
Sám jsem o nich uvažoval a za tu cenu repro s neunavujícím zvuk a které baví poslouchat. Po této pozitivní zkušenosti jsem neváhal koupit vyšší stojanový model Aurum Cantus V3M.
Také je zde recenze na audiodrom
http://www.audiodrom.cz/ac-vs-focus.html
Zatím jsem se nesetkal s negativními ohlasy krom na dosud nerozehrané repro, protože potřebují aspoň 200 hodin, aby ukázaly co umí.
