*

Dadafte, me poslech v blizkem poli nikdy nijak nelakal, nemel jsem potřebu, nezkoušel jsem. Jses jeden z mala propagatorů nearfield hltání muziky a ja mel konecne prilezitost zkusit podobně. Dodělávám knihovničky v poslechovce i po stranách a tak jsem se musel zmáčknout s poslechem jen do půlky místnosti. Puvodne jsem byl od budek ve vzdalenosti +-3,5m, rozteč mezi bednama asi 2,4m. Nyní repro od sebe max 1,6m, poslechove misto od měničů ve vzdálenosti 1,5m. A ejhle, ma to neco do sebe, prostoru jsem měl předtím i teď kolem beden dostatek, ale vjem je uplně jiný, samozřejmě nutnost o dost ztišit produkci, pocitově ubylo basu, díky tomu přímému zvuku se poslech hodně zpřesnil, vynikly některé detaily, slyšitelné hlavně u poslechu sluchátkového. Ostatně tomu je tahle metoda podobná nejvíc. Je to nové, osvěžující, návykové....zkrátka změna. Po dokončení blbin, se možná šoupnu doprostřed místnosti a nějaký čas u této varianty skončím. To nejdůležitější, nearfield mě neunavuje. Dřív jsem v půli produkce narážel bradou do hrudníku, teď jsem v pohodě. Víc zábavný asi jako ta sluchátka, ta mě bavila vždy, detajlíky, stereo efekty apod.

Rovnostranný trojúhelník 1,5 m, jak jsem psal, dává už přímý zvuk s minimem odrazů. Je pravda, že díky tomu ubude basů, ale detaily jsou lépe slyšitelné.

Tak, tak, než se ke mě, vzhledem k tišší produkci, ty odrazy dovalí, poslouchám už jiné album .

PítrsPraha píše: ↑

11 črc 2020 23:35

Není žádná jasně daná definice a hranice, co jsou minimonitory a co klasické monitory (co to znamená?). Stejně jako co jsou a nejsou studiové monitory.

Tak studiove monitory su urcene hlavne na tvorbu a mix hudby, velkost reproduktoru vacsinou od 4,5" do 8", vyzarovanie priposobne na blizky posluch a hlavne co najrovnejsia frekvencna charakteristika a dobra separacia nastrojov.
Minimum z nich ma posilnene spodne pasmo, kedze v studiu je to skor na skodu. Preto sa ani velmi neodporucaju na kazdodenny posluch hudby, a ked, tak skor so subom. Nie su az take muzikalne, ako repro pre bezny posluch.

Prave teraz si davam doma dokopy male domace studio, nejake Midi zariadenia + by som potreboval aj aktivne repro k PC.
Chcel by som ich ale aj na pocuvanie hudby ked sedim pri PC (ako doplnok k sluchadlam).
Kedze som zvyknuty na Audeze sluchadla a velke repro mam Infinity Kappa, ktore nemaju ani nahodou vyrovnanu chrakteristiku, neviem, nakolko mi budu analyticke studiove monitory vyhovovat.

Uz tyzden hladam a porovnavam. A do nejakych 2 tyzdnov by som sa potreboval rozhodnut... Skoda, ze u nas nie je niekde posluchovka, kde by sa dali viacere studiove repro vypocut aj nazivo.
Som obmedzeny velkostou a v sucasnej Covid dobe aj cenou. 8" su už velmi velke, neviem, kam by som ich dal, takže velkost max 5-6". A max prijatelna cena je okolo 300€.

Zatial sa priklanam k Mackie MR624, ktore sa mi zdaju z toho co som pocul najmuzikalnejsie. Maju zosilnovac v triede AB, takze so sumom by nemal byt problem... Tiez sa mi z recenzii a zvukovych testov na youtube pacia Dali Zensor 1 AX. Pasivne (bez AX) sa teraz daju kupit za cenu okolo 280€, aktivne o 50€ drahsie. Nemate s tymito Dali niekto osobnu skusenost? Vzdialenost medzi nimi a odo mna by bola okolo 1,2m. Neviem, nakolko by boli vhodne na takyto blizky posluch. Tiež som sa nikde nedočital, či nemaju vysoký šum, kedže je v nich D-čko...

Ak by mal niekto čas a vôľu, mohol by mi ozrejmiť nasledujúce dotazy?

1, Aký je rozdiel medzi regálovými reproduktormi a pasívnymi monitormi?
2, Môžu výborné reproduktory k PC slúžiť ako aktívne štúdiové monitory?
3, Ak monitory vo všeobecnosti produkujú lineárny, rovný a vyvážený zvuk, prečo si ľudia kupujú drahé 1000-eurové stĺpy? Nestačí si zadovážiť 200-eurové štúdiové monitory a mať vernú reprodukciu?
4, A prečo vlastne existujú lacné a drahé štúdiové monitory? Nemali by už tie lacné produkovať lineárny zvuk? Líšia sa len materiálom, kvalitou zosilňovacích komponentov, výdržou, apod? Alebo sú lacné určené do "home" štúdia a tie drahé putujú do "profi" štúdia?

Každý to asi vnímá trochu jinak, ale za mne:

1. Pokud je vůbec nějaký, je v ideální poslechové vzdálenosti. Monitory by měly být konstruovány na blízký poslech. Zároveň ale neplatí, že ze stejně malé vzdálenosti nelze plnohodnotně poslouchat mnohé regálovky.
2. To je jenom hraní si s vágně definovanými pojmy. Bedny marketingem značené jako aktivní studiové monitory se k ozvučení PC běžně používají.
3. Premisa z první věty neplatí. Stačí si poslechnout několik dvouseteurových aktivních bedýnek a zjistíš, že mezi nima jsou obrovské zvukové rozdíly. Zvuk zdaleka není jen o vyrovnané frekvenční charakteristice, je mnohem komplexnější (výkonová charakteristika, směrové chování, zkreslení, průběh impedance a fáze, dynamické vlastnosti...).
4. Ze stejného důvodu, proč existují levná a drahá auta (obě tě přece dovezou z bodu A do bodu B)... Lepší (potažmo dražší) bedny zpravidla mívají kvalitnější měniče a součástky, odladěnější výhybku, potivější konstrukci, lepší celkový návrh atd.

Já bych u hi-fi poslechu monitorů vyzdvihl dvě věci:
1/ musí být malé -------- nejlepší by byly jako bodové zdroje zvuku, ale v reálu se jde dostat na nějakých plus mínus 20x30x20 cm
2/ musí být v monitorovém ustavení daleko od zdí v menším poslechovém trojúhelníku ---------- ve větších místnostech vlastně uprostřed, v malých je potřeba použít fígl a umístit poslechové místo zády u delší zdi a monitory na stojanech co nejvíc v prostoru

progsociety - dlouho dlouho nedokázaly monitory dát velký bas a nedokážou to úplně ani dnes, i když je to lepší, a hifisti v drtivé většině milují basy, navíc je ustavení co nejvíc uprostřed místnosti dosti nepraktické

Bazi 36 píše: ↑

15 črc 2020 13:41

Dadafte, me poslech v blizkem poli nikdy nijak nelakal, nemel jsem potřebu, nezkoušel jsem. Jses jeden z mala propagatorů nearfield hltání muziky a ja mel konecne prilezitost zkusit podobně. Dodělávám knihovničky v poslechovce i po stranách a tak jsem se musel zmáčknout s poslechem jen do půlky místnosti. Puvodne jsem byl od budek ve vzdalenosti +-3,5m, rozteč mezi bednama asi 2,4m. Nyní repro od sebe max 1,6m, poslechove misto od měničů ve vzdálenosti 1,5m. A ejhle, ma to neco do sebe, prostoru jsem měl předtím i teď kolem beden dostatek, ale vjem je uplně jiný, samozřejmě nutnost o dost ztišit produkci, pocitově ubylo basu, díky tomu přímému zvuku se poslech hodně zpřesnil, vynikly některé detaily, slyšitelné hlavně u poslechu sluchátkového. Ostatně tomu je tahle metoda podobná nejvíc. Je to nové, osvěžující, návykové....zkrátka změna. Po dokončení blbin, se možná šoupnu doprostřed místnosti a nějaký čas u této varianty skončím. To nejdůležitější, nearfield mě neunavuje. Dřív jsem v půli produkce narážel bradou do hrudníku, teď jsem v pohodě. Víc zábavný asi jako ta sluchátka, ta mě bavila vždy, detajlíky, stereo efekty apod.

Zajímavé je, že i když mám třeba v ložnici opravdu skvělý a detailní monitorový systém, když jsem začal víc psát o nahrávkách, hned se na mě někteří sesypali, jak můžu s pidibudkama dělat nějaké závěry o jejich kvalitě právě ve smyslu, že bez pořádných sloupů vím prd............ přitom je to naprosto směšné, tohle tvrdit, a může to tvrdit jenom ten, co má pidibudky na kuchyňské lince a jinak je nikdy neslyšel. Třeba takový Atkinson ze Stereophile, ten když sluchově srovnává zesáky, vždy to dělá na svém monitorovém systému, aby slyšel v čem se liší kromě basů....

Tieto ste videli?
- https://vividaudio.com/kaya/kaya-s12/

PítrsPraha píše: ↑

10 srp 2020 09:05

Každý to asi vnímá trochu jinak, ale za mne:

1. Pokud je vůbec nějaký, je v ideální poslechové vzdálenosti. Monitory by měly být konstruovány na blízký poslech. Zároveň ale neplatí, že ze stejně malé vzdálenosti nelze plnohodnotně poslouchat mnohé regálovky.
2. To je jenom hraní si s vágně definovanými pojmy. Bedny marketingem značené jako aktivní studiové monitory se k ozvučení PC běžně používají.
3. Premisa z první věty neplatí. Stačí si poslechnout několik dvouseteurových aktivních bedýnek a zjistíš, že mezi nima jsou obrovské zvukové rozdíly. Zvuk zdaleka není jen o vyrovnané frekvenční charakteristice, je mnohem komplexnější (výkonová charakteristika, směrové chování, zkreslení, průběh impedance a fáze, dynamické vlastnosti...).
4. Ze stejného důvodu, proč existují levná a drahá auta (obě tě přece dovezou z bodu A do bodu B)... Lepší (potažmo dražší) bedny zpravidla mívají kvalitnější měniče a součástky, odladěnější výhybku, potivější konstrukci, lepší celkový návrh atd.

Ďakujem. Rozumiem a súhlasím s bodmi 1, 2 a 4. No bod 3 je pre mňa stále rozporuplný. Povedzme, že teda v kategórii do 200 eur vyberieme top aktívne štúdiové monitory. Dajme tomu, že nám ide len o vernosť a vyváženosť reprodukcie. Postavíme ich vedľa stĺpov za 1000 eur, ktoré majú dajme tomu živší, iskrivejší, zaujímavejší zvuk, ale nie sú až také verné a "prikrášľujú". Lenže nám ide o holú pravdu. Nebudeme brať do úvahy smerovú a výkonovú charakt., impedančný priebeh, dynamické vlastnosti, fázu ani žiadne iné fyzikálne vlastnosti, ktoré (aspoň mne osobne) skoro nič nehovoria a sú voľným uchom nepočuteľné.

Otázka č.1: Vzhľadom k našim požiadavkam a cene, kúpime si radšej monitory, nie?
Otázka č.2: Aj keby tie stĺpy predsa len produkovali verný a vyvážený zvuk, predsa len sú o 800 eur drahšie. Takže si znovu kúpime monitory, no nie?

dadaft píše: ↑

10 srp 2020 10:26

progsociety - dlouho dlouho nedokázaly monitory dát velký bas a nedokážou to úplně ani dnes, i když je to lepší, a hifisti v drtivé většině milují basy, navíc je ustavení co nejvíc uprostřed místnosti dosti nepraktické

Zrejme nepatrím k tej drvivej väčšine, pretože u mňa to funguje skôr spôsobom "čím menej basu, tým lepšie". Mám radšej normálny, decentný, uhladený a nevyčnievajúci bas, podobný tomu v Sennheiser HD25. Mám rád aj near-field posluch s bedničkami na stole pred sebou.

S touto preferenciou a rozpočtom do 100 eur som sa raz dostal k pasivnym bedničkám Denon SC-M40 s bassreflexom. Aj napriek tlmeniu a vzdialenosti od steny produkovali tak prebasovaný zvuk, až to bolo hrozné. No nič, teraz mám doma Magnat Monitor Supreme 102, ktoré sú uzavreté a tak trochu aj lepšie než predošlé, no tiež niekedy vedia dobre "basovať", lenže asi nie tým správnym spôsobom.

1, Kdesi som čítal, že dnešné (menej kvalitné?) regálovky sa robia inak než kedysi a majú zvýšené basy + výšky a potlačené stredy. Je to pravda? Podľa toho, čo som z nich naozaj počul, je to zrejme naozaj tak...

2, Na mnohých miestach čítam, že malé bedne skrátka basy hrať nedokážu (naposledy pri Dali Spektor 1). Ako je možné, že sú potom tak prebasované (aj bez subwoofru)? Podľa meraní idú najnižšie iba na 70 - 80 Hz. Ale zase je možné, že to, čo mi vadí, je ich nadbytočný objem, nie je tak?

3, Alebo patria spomínané bedničky k tým, ktoré sú vhodné len na "kuchynskú linku"? Mám pocit, že Magnaty sú naozaj slušné a pre bežný posluch dostatočné. Niekedy v nich dokonca počuť podobnosť na basoch so studiovymi Sennheisermi.

4, Asi si pod pojmom "velký bas" predstavujeme niečo odlišné. Je prebasovaný zvuk ekvivalentom "velkého basu"? Asi si mal na mysli, že stĺpy robia okrem velkého basu aj velké stredy a výšky, inak si to neviem vysvetliť.

5, Mám radšej siahnuť po aktívnych monitoroch za cca 200 - 300 eur, kde sa to príšerné prebasovanie nevyskytuje? Nemám chuť plytvať financiami na pasívne bedničky typu Dynaudio za 600 - 800 - 1000 eur, len aby sa tie basy skľudnili.

To: progsociety

Na to že v "kategórii do 200 eur vyberieme top aktívne štúdiové monitory" zapomeň...

Co se týče basů - pravděpodobně vůbec netušíš, o čem mluvíš (píšeš) ... - to nemyslím nijak zle.. V těch "opravdových" jsou totiž informace, které zásadně působí na celkově vnímaný hudební obraz - a teprve při špičkové reprodukci basů - které je nelehké a relativně nákladné dosáhnout - máš hudbu jako celek...
To o čem jako o "basech" píšeš, jsou podle mého dojmy získané poslechem levného 15cm repro, který se plácá na pokraji smrti s převýšením na 80-100Hz s fantastickým zkreslením, jak je dnes u většiny výrobců - bohužel i takových jako KEF nebo Revel - "módou" - i když u nich to aspoň nebude taková trága s tím zkreslením...

Jinak teda, také je možné , že patříš k jedincům, u kterých basy, byť kvalitně reprodukované, způsobují nekomfort až odpor - už jsem se s tím taky setkal...

Můj tip: Neumann KH 80 DSP

https://en-de.neumann.com/kh-80-dsp-a-g
https://www.neumann.com/homestudio/en/g ... ome-part-1

https://www.audiosciencereview.com/foru ... s-3.14637/

progsociety pokud ti nevadí , že regálovky méně basují tak by pro tebe byli vhodné Q Acoustics 3020 za cenu 5390 Kč je neuvěřitelné jak dokáží kvalitně zahrát .
https://www.hifi24.cz/q-acoustics-3020-graphite-2
Mě u nich teda basy nechybí, ale někomu by mohli. V té ceně lepšího nic nekoupíš. oproti těm Magnátům to je jiný level.

Příspěvek od Bazi 36 » 15 črc 2020 15:47

Tak, tak, než se ke mě, vzhledem k tišší produkci, ty odrazy dovalí, poslouchám už jiné album.

A to si jako myslíš ze nižší hlasitost = menší rychlost šíření zvuku? Asi dalsi rádoby hifista co u nej neplatí fyzika.

progsociety píše: ↑

15 srp 2020 12:58

No bod 3 je pre mňa stále rozporuplný. Povedzme, že teda v kategórii do 200 eur vyberieme top aktívne štúdiové monitory.

V ceně do 200 Eur neexistují TOP aktivní bedničky.

progsociety píše: ↑

15 srp 2020 12:58

Postavíme ich vedľa stĺpov za 1000 eur, ktoré majú dajme tomu živší, iskrivejší, zaujímavejší zvuk, ale nie sú až také verné a "prikrášľujú".

Premisa, že všechny sloupky do 1000 Eur nějak záměrně "přikrášlují" zvuk, zatímco monitory za 200 Eur hrají "pravdu", je mylná. Každá bedna má svůj zvuk daný kombinací mnoha faktorů.

progsociety píše: ↑

15 srp 2020 12:58

Nebudeme brať do úvahy smerovú a výkonovú charakt., impedančný priebeh, dynamické vlastnosti, fázu ani žiadne iné fyzikálne vlastnosti, ktoré (aspoň mne osobne) skoro nič nehovoria a sú voľným uchom nepočuteľné.

Dle rčení "co neznám, to neexistuje" ? Ne, tak to opravdu není. Směrová a výkonová charakteristika, stejně jako dynamické vlastnosti a sfázování přímo a neoddělitelně určují, jak bedna mění elektrický signál na mechanické vlnění a jaké má tohle vlnění vlastnosti. Je to tedy to, co tvoří samotnou podstatu zvuku. Nelze to při poslechu nebrat v potaz. Moc teoretizuješ.

progsociety píše:u mňa to funguje skôr spôsobom "čím menej basu, tým lepšie"

To potom ale není řeč o věrném zvuku, když upozadňuješ jedno celé důležité pásmo.

progsociety píše:1, Kdesi som čítal, že dnešné (menej kvalitné?) regálovky sa robia inak než kedysi a majú zvýšené basy + výšky a potlačené stredy. Je to pravda? Podľa toho, čo som z nich naozaj počul, je to zrejme naozaj tak...
2, Na mnohých miestach čítam, že malé bedne skrátka basy hrať nedokážu (naposledy pri Dali Spektor 1). Ako je možné, že sú potom tak prebasované (aj bez subwoofru)? Podľa meraní idú najnižšie iba na 70 - 80 Hz. Ale zase je možné, že to, čo mi vadí, je ich nadbytočný objem, nie je tak?

Ano, spousta výrobců regálovek se snaží nemožnost malých bedniček zahrát hlubší basy kompenzovat zvýrazněním těch vyšších kolem 80-100 Hz. Na první poslech takové budky "parádně basují", ale s kvalitně zahranýma basama to nemá mnoho společného. Přesně jak píšeš: je tam hrb na vyšších basech a níže jen bláto (v horším případě) nebo nic (v lepším případě).

progsociety píše:4, Asi si pod pojmom "velký bas" predstavujeme niečo odlišné. Je prebasovaný zvuk ekvivalentom "velkého basu"? Asi si mal na mysli, že stĺpy robia okrem velkého basu aj velké stredy a výšky, inak si to neviem vysvetliť.

Pod těmihle pojmy si každý může představit cokoliv. Na skutečný velký bas potřebuješ velkou plochu basového/basových reproduktorů (ekvivalent 12" a víc), velký objem ozvučnice a bednu naladěnou tak, aby basy hrála rovně. Ale PŘEDEVŠÍM perfektně zvládnutou akustiku na basech (frekvenční vyrovnanost, dozvuk). Bez toho to prostě nejde. Je dost možné, že ona přebasovanost, o které se několikrát zmiňuješ, je 1:1 způsobená nevhodným výběrem beden (malinká 100 Eurová bedna bez basáku s nahoněným středobasem) a akustikou místnosti.


Zkus si někde poslechnout třeba Magnat SIgnature 507 nebo Monitor Audio Bronze 200. Případně několik aktivních bedýnek kolem 1000 Eur. Uděláš si lepší představu.

Ale platí, že dobrý bas (myšleno vyrovnaný, dynamický a jdoucí plnohodnotně ke 40, 30 Hz) je drahý.