ty vzájemně natočené bedny asi fakt nové nejsou boxere, jenomže u Bose a dalších prostě každá dvoj-bedna hraje JEDEN KANÁL, stejně jako u klasických beden.


BOSE
prostě ke zvuku přidávají ještě další (líbivé) fázové zkreslení, trošku zvuk "přifouknou".

já mluvím o plně symetrickém míchacím systému, kdy každá dvoj-bedna hraje OBA KANÁLY.
fázové problémy, které sužují jak "klasické" stereo, tak Bose a spol., jsou vyřešeny.
taky ten tajemný centrální "monofonní" bod mezi bednama, o němž třeba básní (ano, básní, nic jiného to není) konstruktér Harbethů, je zde naprosto přesně definovaný a můžu ho doslova a do písmene "ukázat".
atd. atp. etc.

představ si hadrový dvojplošník a F-16 --- to je ten rozdíl mezi Bose a dadaftovýma pumpama.

Když si stoupnu před bedny a budu se posunovat kupředu v ose, tak zákonitě narazím na stejný monofonní bod. Tzv. G bod.

Takže ty dáváš do levého páru L a P a do druhého páru P a L. Natočíš bedny a vlastně pošleš ven obráceně kanály.

Takže uděláš prostorový mono? nebo falešné quadro?

To je zase maglajz

prostorové mono? falešné quatro?
děláš si prdel???

"udělál jsem" stereo, o jakém se ti nezdá.

stereo, na kterém se dá poslouchat klasická symfonická hudba - protože na "normálním" stereu se OPRAVDU poslouchat nedá (a je jedno jestli máš ptačí budky nebo 150 litrové sloupy za milion ve vymazlené poslechovce - prostě nedá, věř mi)
(((ostatně soudím, že proto tolik hifistů poslouchá pouze jazz a rock a tak -- zkrátka jim klasika nehraje)))

stereo, které s lehkostí sobě vlastní vyzmizíkuje tu hluboce spalující audiofilskou nervózu, která z hifistů dělá loutky "audiofilských" firem a nutí je např. nakupovat kabely za naprosto galaktické částky.

stereo naplněné vášní k hudbě.
* * * * * * *

no, lepší bude někdy v létě, až budu zpátky doma, udělat malý poslechový mejdan, než tady vést řeči s nevěřícím tomášem,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, protože poslech je ten pravý soudce.
ne řeči.

Nejsem Tomáš a ani tomáš.

Ale stále si myslím, že děláš (a asi i příjemně poslouchané) prostě dvě součtovoodečítatelná sterea, právě podle toho, jak se ti to do uší (díky odrazům)dostane právě ta která nota.

Řekl bych takové frontové DK 4 plus 0.

a tak si tomu říkej jak chceš člověče, nesejde na tom.

nicméně rozmístění zdánlivých zdrojů zvuku je naprosto stejné jako u "normálního" sterea ze dvou beden.
jen je to 100x lepší na poslech.
velký zvuk, vysoké rozlišení, reálná těla nástrojů.
jako bys spojil nejzaostřenější studiové monitory s velikostí zvuku omnipolárů......................
žádné "klasické" bedny nemají šanci.

Jak jsi poslouchal doposud, že je to teď 100x lepší?

Dadafte zdravím Tě,
jestli budeš v létě dělat poslechový mejdan, rád se účastním.
Nemám 4 stejná repra, trochu jsem přesto pokusničil.
A to jen další pár repro, dle nákresu, ale krajní repra umístěné kousek za posluchačem.
Poslouchám tak už docela delší dobu, když to odpojím, je to nuda ...

Nejlíp dopadají živé koncerty.
To, co děláš Ty, bude zřejmě ještě o velký krok dál.
Doporučuji zkusit všem nevěřícím …
Stereo je prý pravdivé, ale pravdu slyší dirigent

Hájendisti obejvili kvázikvadro, co dával už nebožtík Janda do TW 40...

No dyť to píšu výše.

No ale zase, kdo si hraje nezlobí a když se to líbí, proč ne?

To jsou 40 let staré principy, popisované v HIGH FIDLELITY časopisech z let 80 min. století. Autor, Dr. Amar Bose,známý konstruktér a teoretik v této oblasti.Dadaft asi dnes objevuje Ameriku.

Fidas píše:když to odpojím, je to nuda ...

zdravím Fidasi - naprosto chápu, to mi věř.
a věřím, že to hraje dobře.
jednu dobu jsem měl, ještě v malém obýváku, tři bedny na kratší straně, čtvrtou proti nim na opačné, poslechové místo bylo u delší zdi tak nějak "šikmě" k tomu celému ..... (to bylo snad jedinkrát, kdy mi to zase jednou a zrovna dobře hrálo v době hledání a byl u mě někdo nezávislý -- nejsem si úplně jistý, už je to dávno, myslím, že nick "bohuš" (ten se sonusy na valhalle , ani si neumím představit, jak to musí hrát....... ), dokonce tu tehdy na fóru utrousil pochvalné slovo tuším................ no, řekněme si na rovinu, třeba první skladba z "...grooved..." od Boboše and The Frozen Dozen byla přes 4 uzavřené trojpásmovky philips fb815 vpravdě impozantní, nemohlo se mu to nelíbit
ale já byl na cestě za čistým řešením a tahle konfigurace nevydžela moc dlouho..............
zkrátka ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, nakonec jedno "čisté" řešení mám.

a teď pár slov k několika posledním nočním poslechům, protože život někdy bývá beznadějně krutý,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, a hudba,
hudba je lék.

Richard Strauss: Tak pravil Zarathustra. Symfonická báseň podle Friedricha Nietzscheho pro orchestr op. 30
Chicagský symfonický orchestr, Fritz Reiner.
i když ho spousta muzikantů zrovna nemilovalo, Reiner je bůh -- a nahrávky Chicagského symfonického orchestru od Living Stereo jsou přes zub času fantastické - mohutnost a energie jednotlivých nástrojů i celého orchestru je nevídaná, stejně hraje třeba i Bartók nebo Dvořákova Novosvětská od nich.
i když jsou chicagští filharmonikové pod Reinerem standardně fenomenální, zas tak často Zarathustru v přehrávači neprotočím.
Carl Nielsen: Koncert pro housle a orchestr FS 61 op. 33
Kim Sjogren (housle), Symfonický orchestr Dánského rozhlasu, Michael Schonwandt.
no, místy zajímavé, nicméně jednou stačilo
Olivier Messiaen: Visions de l´ Amen. Cyklus skladeb pro dva klavíry
Gerard Bouwhuis a Cees van Zeeland
Messiaen byl vnitřně velmi spirituální, své skladby věnoval Bohu, nicméně jde o čistou avantgardu, o dialog mezi starým a novým,,,,,,,,,,, velmi patrné je to v první skladbě, kde se typicky avantgardní postupy pomalu "přimíchávají" do "klasických" schémat.
kdo neslyšel by ale asi měl začít druhou skladbou, je to skutečná vypalovačka hraná na dva klavíry, startuje velmi rytmicky na spodním rejstříku, aby se to postupně rozjelo k neskutečné palbě .................... vše umocňuje vynikající nahrávka -- výrazný dozvuk, který ovšem prospívá, a hlavně: skvěle sejmuté klavírní struny, u basové je "cítit", že je dlouhá, pevná, hrubá a napnutá, když do ní práskne kladívko, vzduch se pohne................ na výškách znělé a živoucí................... -- -- -- každá ze skladeb je jinačí, každá parádní.
Antonín Rejcha: Nový žalm. Kantáta pro sóla, smíšený sbor a orchestr na verše Siegfrieda Augusta Mahlmanna parafrázující slova modlitby Otče náš.
Magdaléna Hajóssyová (soprán), Anna Baarová (mezzosoprán), Andreas Schmidt (tenor), Karel Průša (bas), Pražský filharmonický sbor, Dvořákův komorní orchestr, Lubomír Mátl.
existuje jen jedna nahrávka Nového žalmu.
Rejcha je melodik, to se musí nechat, nicméně orchestrálně je to pro posluchače symfonií lehká nuda, jednotlivé nástrojové sekce hrají prakticky stejnozvuk, jsou používány jako klávesy klavíru, chybí tam bohatost a vnitřní dialog --- ale vokální party jsou místy opravdu podařené, Hajóssyova je fakt dobrá, nahrávka perfect, velký sbor, symfoňák a 4 sólisté, vše skvěle separováno a vyváženo.
ale taktéž - jednou stačilo.
Franz Schubert: Symfonie č. 8 C dur D 944 Velká
Concertgebouw Orkest Amsterdam, Leonard Bernstein.
no jo no, Bernstein a Schubert....... - ta závěrečná dlouhá gradace je nádherná Leonarde, čistá práce, radost.
Gustav Mahler: Symfonie č. 4 G dur
Magdaléna Hajóssyová, Česká filharmonie, Václav Neumann.
celá prostřední pasáž téhle symfonie je dokonalá, to, jak Mahler rozehrává symfonický orchestr ho zcela jednoznačně řadí k "titánům" jako Beethoven nebo Dvořák, zkrátka ta úplně nejvyšší liga.....................
úchvatná záležitost, čirá krása, čelist na podlaze.

není té chvály nějak moc? je pravda, že jsem je zatím neslyšel, ale nějak nemám moc důvěru k novým minibedýnkám za 6t s 10cm repráčkem (prosím nekamenujte mě za uvedení ceny- audio neposuzuju dle ceny, jen si spíš myslím, že nová věc za ty prachy nebude nic moc) :/ připomíná mi to až moc reklamu. přirovnání high end (1. komentář) mě v tom lehce utvrzuje. neříkám, že musí být špatné, ale malé "krabičky od cigár", ať jsem slyšel jakékoli mě nikdy moc nenadchly a nestály mi za to, abych si je uchoval v paměti.

Sám som tomu neveril, osobne odporúčam tie vačšie, ale aj 4-ky stoja za to.

a taky nějak v duchu nevěřím "mrňousům". furt tak nějak trnu, kdy uslyším, že mají dost. nevím jak to přesně popsat, ale zvuk z velké "bedny" i když hraje stejně nahlas je jiný. ale to už odbíhám. neví někdo jestli budou v praze na hájendu? že bych jim dal šanci