Taky názor.
CHVÁLA dobrých stojanových reprosoustav aneb proč se o ně zajímat
audio + video / high fidelity 19.12.2008 Stanislav Malý
V posledních sedmi letech se u reprosoustav výrazně zvýšila kvalita reprodukce. Co posunulo nejvíce vývoj v oblasti reproboxů ? Jednak nové materiály membrán reproduktorů a inovace v oblasti frekvenčních výhybek Měl jsem štěstí, mohl v nedávné minulosti důkladně poslouchat a hodnotit (doma, v klidu a známé akustice) několik mimořádně povedených stojanových boxů. Například Elac BS 602 X-JET, JM-Reynaud Twin Signature, Klein+Hummel O 300 D, Manger MSM c1 a Reference 3A MM de Capo.
Všechny boxy vynikaly výtečnou reprodukcí, ale co vlastně znamená výtečná reprodukce? Maximálně se přiblížit ideálnímu bodovému zdroji zvuku s plným rozsahem 20 Hz až 30 kHz, neboť ideální (měl by být maličký a současně schopný hrát nahlas a nezkresleně i nízké kmitočty, což je protiklad: basy nutně potřebují větší plochu reproduktoru, tudíž ten nemůže být miniaturní) nejde vyrobit. Přestože frekvenční rozsah u soudobých stojanových boxů sahá podivuhodně nízko, fyzikální zákony nejde obelstít a proto nejnižší kmitočty čekat nemůžete (zhruba od 40 nebo 35 Hz níže). Vadí jejich nepřítomnost? Na základě zkušeností tvrdím: ne. Chybějící nejnižší basy lze považovat spíše za přínos, ne nedostatek!!! Jednak je jich v běžných nahrávkách hudby velmi málo (nejnižší tón baskytary odpovídá 41 Hz), takže je ani moc postrádat nebudeme (kromě milovníků chrámových varhan, kde sahají – i když jen u těch největších nástrojů - až k 16 Hz). Velmi často způsobí – společně s akustikou místnosti – problémy. Vlivem akustiky dochází k nepřirozenému, velmi nevyrovnanému zvlnění průběhu frekvenční charakteristiky (na grafu vidíte strmé a špičaté hory a hluboká údolí), určité hluboké frekvence zní o hodně hlasitěji (běžně +10 až +15 dB), frekvence jen o 10 Hz vedle jsou naopak silně potlačeny (např. o 10 dB), takže rozdíl mezi max. a min. činí až hrozivých 25 dB a je to samozřejmě slyšet.
U podlahových „dospělých“ boxů sice basy ohromují mohutností, ale obvykle doznívají (vinou akustiky) příliš dlouho, proto dochází ke slévání tónů, o rychlosti a přesnosti zvuku velkého bubnu (kopáku) se vůbec nedá diskutovat, poslech brzy unaví. Jediná obrana, tedy zlepšit akustiku místnosti je bohužel velmi složitá a drahá, často bude stát úprava akustiky dvoj- či trojnásobek ceny reproboxů. PROTO je rozumnější se nejnižších kmitočtů vzdát a hledat vhodné stojanové boxy. Sebelepší podlahové boxy téměř nikdy nenabídnou výtečnou reprodukci nejnižších tónů, pokud nedostanou k dispozici akusticky upravenou místnost (kolik lidí drahou optimalizaci akustiky doma má?). Nižší basy, střední a vysoké pásmo reprodukují dobré stojanové boxy srovnatelně (středy a výšky i lépe) s podlahovými, zaostávají pouze v maximální hlasitosti a zkreslení při vyšší hlasitosti. Takže, pokud si nepouštíte hudbu hodně nahlas (sousedé hrozí povoláním policie) a nejste posluchači varhanních koncertů, bude volba stojanových boxů správná. Mnohem menší skříň nabízí nezanedbatelnou výhodu: reproduktory pro nízké, popř. střední a vysoké kmitočty jsou vzájemně blízko sebe, což potlačí (časté) problémy s fázovým zkreslením u velkých beden. Zatímco naprostá většina výrobců reproboxů umístění basáku blízko střeďáku opomíjí s odkazem, že u nízkých tónů stejně sluch neumí identifikovat směr, odkud přichází. Ukazuje se, že to není docela pravda, stačí následující pokus: basák je většinou dole u podlahy, aby posílil úroveň basů (odrazem od blízké podlahy), střeďák bývá často 60, 70 cm i více nad ním. Podle strmosti použitého filtru se VŽDY (užší nebo širší) ČÁST kmitočtového pásma z okolí dělícího kmitočtu dostane do obou reproduktorů. I když bude dělící kmitočet 100 Hz, basák stejně vyzařuje (s postupně klesající úrovní) i frekvence 120 -15... i 250 Hz. Od 80 Hz výše už ucho směr basů vyhodnotí, dokonce i v případě, že hrají méně hlasitě. Jak se to projeví? Určité putování, nebo skok virtuálního zdroje zvuku např. dobře zaznamenáte u nahrávek sólo klavíru. Předpokladem je dobrá nahrávka, velmi dobrý přehrávač, solidní zesilovač + kabely a alespoň trochu optimalizovaná akustika. Hlavně „dospělé“ bedny, schopné zahrát frekvence kolem 50 Hz s plnou úrovní. V klavíru jsou struny natažené vodorovně a zvuk vychází z jeho prostoru, při pozorném poslechu zjistíte ale jisté putování zdroje zvuku, jakoby klavír při nahrávání stál hodně šikmo: nízké tóny se ozývají zespodu, střední a vyšší o pár decimetrů výše. Tento jev se díky vzájemně blízkému umístění reproduktorů daří u stojanových boxů lépe potlačit. Další výhodou malých boxů je přesnější lokalizace nástrojů a zpěváků v prostoru: menší čelní stěna odráží podstatně méně (nežádoucích) „zvukových paprsků“, které ve svém součtu způsobí jisté zamlžení, rozmazání zobrazení prostoru nahrávky.
Pokud boxům dopřejete stojan (zaslouží si ho), dá se omezit nežádoucí vliv akustiky: poponeste stojany více dopředu a uslyšíte prostor nahrávek přesahující rozteč boxů, rozlišíte umístění nástrojů či hlasů i dle vzdálenosti od mikrofonů. Čím blíže u beden sedíte a čím dále budou stát od stěn, tím více se vliv akustiky potlačí. Se stojany to jde snadno, jen málokdo by ale chtěl stěhovat těžké podlahové bedny.
Se stojanovými boxy (nejen výše uvedenými) lze dosáhnout skvělé reprodukce za rozumnou cenu, za každé malé zlepšení se na této úrovni musí vždy zaplatit o mnoho více. PROTO se vyplatí sledovat novinky a odborníky oceňované reprosoustavy, dají se ušetřit nemalé prostředky. V poslední době sbírají pochvalu doslova ze všech stran taiwanské boxy Usher Be-718. Pokud např. hodnotí kladně francouzské odborné časopisy boxy francouzského výrobce, vzniká vždy trochu podezření z menší objektivity (dle hesla národ sobě), ovšem chválí-li Němec britský či francouzský reprobox, nebo Američan japonský či taiwanský, vyplatí se zvýšit pozornost. Be-718 hodnotilo nemálo odborných časopisů /už jen to není běžné, redakce si musí vybírat a na průměrné nebo nepovedené komponenty prostě není čas ani místo/, zájemci najdou na stránkách dovozce (
www.usheraudio.cz) testy z následujících časopisů a internetových redakcí: Absolute Sound, Audiodrom, Hi-fi World, 6moons Audio, Review Secrets, Sound Stage a Stereophile. Samozřejmě mne exotické boxy zaujaly, šel je poslechnout a první dojmy jsou velice slibné. Na leden mám dohodnutý další termín pro nerušené testování, chci se jim věnovat více, vzhledem k ceně jde o zajímavou nabídku.
Podám zprávu!
http://www.golias.cz/index.php?modul=au ... 91d89e4669