Jako za(vy)sloužilý hifista jsem se rozhodl po mnoha letech obnovit svůj hifi park a kromě jiného si pořídit i nová sluchátka. Nejprve jsem přelouskal na internetu desítky nejrůznějších příspěvků na toto téma. Autoři těchto příspěvků se ovšem většinou nezabývají takovými triviálnostmi, jako je kmitočtová charakteristika, zato slyší teplotu, dynamiku, rychlost, naléhavost, spojitost a další prapodivné věci, jako kdyby sluchátka nebyla obyčejným elektroakustickým měničem, ale obydlím hrajících skřítků, takže to mi moc nepomohlo. Novinkou pro mě byla uváděná nutnost speciálního sluchátkového zesilovače, to za našich časů nebylo. Abych si to ověřil, pořídil jsem si Caseu Lyru digital. Rozdíl v kvalitě mezi tímto zesilovačem a normálním sluchátkovým výstupem kvalitního zesilovače slyšitelný je, ovšem je tak malý, že vzhledem k nesrovnatelně větším rozdílům mezi sluchátky a mezi nahrávkami je celkem zanedbatelný (pro lidi, kteří si pořizují sluchátka na poslouchání a ne k diskuzi na internetu). Samozřejmě koupí takového zesilovače nic nezkazíte, ani já toho nelituji, jen chci říct, že žádné zázraky se nekonají a nutné to není.
Pak tedy přišla na řadu sluchátka. Vybral jsem AKG K702, Denon AH-D7000 a Sennheiser HD 800. Cíl je jasný: aby sluchátka přehrála co nejvěrněji to, co je na hudebním nosiči. Jak to ale zjistit? Lidské smysly jsou velmi dokonalé při srovnávání, ale jinak se dají opít rohlíkem. Mít tak opravdu skutečná referenční sluchátka, to by se to hodnotilo, bohužel každý výrobce o svých nejdražších sluchátkách tvrdí, že jsou referenční... Porovnám je tedy alespoň mezi sebou. Po stránce finanční to vypadalo na nerovný souboj, vždyť AKG stojí třetinu! Zpočátku tomu vše i nasvědčovalo: když jsem měl na uších Denony a vyměnil je za AKG, měla AKG málo basů, když jsem měl na uších Sennheisery a vyměnil je za AKG, měla AKG málo výšek. Tady recenzenti většinou končí s výsledkem, že AKG K702 jsou dobrá sluchátka, ale přece jen nestačila (vždyť i cenově je to přece zřejmé), a s doporučením, aby si každý vybral z těch dvou zbývajících typů podle svého vkusu, a tečka. Já jsem však v porovnávání pokračoval a vybral ze své sbírky tři CD, která se zvukově diametrálně lišila. První CD mělo basy, středy a výšky v rovnováze, ve druhém silně převažovaly výšky a ve třetím silně převažovaly basy. Každé CD jsem si poslechl postupně ve všech třech sluchátkách. Začal jsem Denony, dobře v nich zněly skladby z prvního a druhého CD, ale ve třetím basů bylo tolik, že zastínily celý zvukový obraz a bolely z toho uši. Následovaly Sennheisery, v nichž dobře zněly skladby z prvního a třetího CD, ale ve druhém výšek bylo tolik, že ostatní zvukové barvy chyběly, hlasu chyběl spodek, zněl výš a bylo jasně patrné zvýraznění výšek, což je i důvodem nepřesvědčivých basů těchto sluchátek. Nakonec přišla na řadu AKG K702 a ejhle, hrála v nich dobře všechna tři CD. Možná řeknete: no a co, zjistil, že má dvě špatná CD. Zjistil jsem však toho mnohem víc, a když to zjednoduším a shrnu do výsledku: AKG K702 mají nejvyrovnanější průběh frekvenční charakteristiky, a tudíž i nejvěrnější reprodukci. Denony AH-D7000 zvýrazňují basy, Sennheisery HD 800 zvýrazňují výšky. Takové zvýraznění je však dobré jen pro marketingové účely, protože jakoby profiluje a vylepšuje výrobek (u Denonů má každá nahrávka basy, u Sennheiserů každá výšky), ale ve skutečnosti se tím vzdaluje od základního požadavku co nejvěrnější reprodukce.
Jako požadavek pro věrnou reprodukci se u sluchátek (i reprosoustav) uvádí pásmo ± 3 dB pro základní (pro lidské ucho nejdůležitější) kmitočtovou charakteristiku 40 Hz – 15 kHz.
Všichni výrobci z komerčních důvodů uvádějí kmitočtovou charakteristiku sluchátek mnohem širší, například 5 Hz – 50 kHz, ale už nenapíšou, že je to v pásmu třeba ± 20 dB, takový údaj je tudíž pro posouzení věrné reprodukce k ničemu. Navíc frekvenci nad 20 kHz už člověk neslyší. Na stránce www.headphone.com lze najít grafy frekvenční charakteristiky většiny vyráběných sluchátek nezávisle změřené. Výše uvedený požadavek pro věrnou reprodukci tam splňují pouze jediná sluchátka...
Výrobci budou donekonečna vymýšlet nové a pokud možno dražší technologie, propagovat je a trefovat se do vkusu potenciálních a po novinkách dychtících zákazníků. Nic proti tomu, ale uši bychom měli mít řádně nastražené...

Můj názor je ten , že sluchátka nejsou absolutně vhodná k serioznímu Hifi poslechu , přirozené vnímání zvuku (hudby) je u člověka založeno na mnohem komplexnějším principu a sluchátka .. to je jen taková malá náhražka , která nikdy nemůže zcela nahradit přirozený poslech , třeba i z reproduktorů . Nemá tedy valný smysl se tím vážně zabývat ..

Tak jsi se tu pořádně ani nerozkoukal a už jsi dostal herdu . No to už tady tak chodí.

Ciba to naspal sice stručně a jasně, ale není to tak jednoznačné. Sám jsem si potvrdil, že sluchátka zprostředkují nejvíce detail, to žádné reprosoustavy nedokáží.
Pokud někdo potřebuje pitvat nahrávku a to zaúčelem např. různé tvorby, tak sluchátka můžou být tou nejlepší (a nejlevnější) volbou.
Nicméně souhlasím s tí,, že o přirozenosti šíření zvuku respů. jeho prostorového podání platí to, že není ideální, ale jednu zásadní výhodu proti bednám má - eliminuje negativní vliv akustiky místnosti. Proto je někdy poslech opravdu lepší přes sluchátka, než přes bedny.

Dobrý sluchátkový zesilovač postavený na bázi tranzistorového zesilovače pracujícího v A třídě bude asi vždy lepší (nejméně v naměřených parameterch), než nějaký dvojitý pochybný IO s přívody taženými přes síťové trafo někde v CD přehrávači:-)

Nejdokonalejší a nejpřirozenější poslech je poslech binaurální nahrávky přes sluchátka. Reproduktory jsou jen taková trapná náhražka.

Oproti posluchu živej hudby sú samozrejme "trápnou" nahrážkou aj reproduktory, ako aj sluchátka. Žial v domácich podmienkach sme odkázaní práve na posluch reprodukovanej hudby prostredníctvom nich.

Ako napísal Zdeny aj sluchátka majú svoj opodstatnený význam. Tiež pri posluchu vo večerných a nočných hodinách v kruhu rodiny niekedy kvalitný sluch. zos a sluchátka celkom potešia. Cez repro je to ale určite chutnejšie s hľadiska priestoru a prirodzenosti prednesu, aspoň pre mňa.

Zajímavé téma. Sluchátka jsem vždy považoval za okajovku. Potom jsem tomu věnoval dost času a hledání. Nakonec si našel kombinaci, která neurazí a je to opravdu na velmi vysoké úrovni. Chce to hlavně zkoušet a poslouchat. A na něčí kecy obvzláště na fórech je třeba se z vysoka vysr..

Když jsem psal můj první příspěvěk ohledně sluchátkového poslechu , dával jsem velký velký pozor , aby tam bylo - " Můj názor ". čili každý z nás má jistě svůj vlastní pohled na tuto věc a tedy nejde o nějakou obecně uznávanou pravdu .

vlsirlo píše:Jako požadavek pro věrnou reprodukci se u sluchátek (i reprosoustav) uvádí pásmo ± 3 dB pro základní (pro lidské ucho nejdůležitější) kmitočtovou charakteristiku 40 Hz – 15 kHz.
Na stránce http://www.headphone.com lze najít grafy frekvenční charakteristiky většiny vyráběných sluchátek nezávisle změřené. Výše uvedený požadavek pro věrnou reprodukci tam splňují pouze jediná sluchátka...

Jen tak pro zajímavost - mohl by jsi uvést, která to jsou ?

Upřímně jsem dostal chuť si zase poslechnout stará dobrá AKG K701 (příp. K702), několik let má nejoblíbenější sluchátka, bohužel mě z nich nahoře bolívala hlava, hlavový most nějak nedořešili a prý to je u K702 stejné... Jinak zdravím, ty Denony AH-D7000 jsem od vád koupil já, po testování nicméně nakonec dávám přednost HD800 Denony používám občas na filmy, kde se jejich barevnější podání někdy hodí.

Jinak nedávno jsem měl možnost slyšet Audeze LCD-2, sice jen na chvilku, ale rozhodně zajímavé, doporučuji také zkusit.