PMA píše:Jak se pozná, jak má vypadat "správný prostor", když je ve studiu vytvořený čistě elektronicky mnohastopovým mícháním, přidáváním zpoždění, změnou fáze atp.?
s tebou je to hrozně těžké PMA. prostor "nevypadá nijak. buď prostě je anebo není.
já věci, o kterých budu psát dále, neumím nijak zdůvodnit. bude to tedy jen popis mé zkušenosti.
už v jiném vlákně jsem se zmiňoval, že jediný způsob jak získat předozadní prostor, je odstup beden od zdí. a uvedl jsem min. 2,5m od zadní. ty s tím nesouhlasíš. v pořádku. je možné, že se dá získat předozadní prostor i s bednama řekněme 1m od zadní zdi. dadaft sice o něčem takovém neví, ale s důvěrou se v tomto obracejte na PMA. dovol ale, abych svou nevědomost použil jako příklad pro srovnání. chtěl bych se pokusit zodpovědět tvou otázku z úvodu a abych mohl demonstrovat ten rozdíl, budu používat představu beden 1m od zadní zdi jako typické ustavení bez předozadního prostoru. prosím, aby si u toho vždy každý uvědomil, že ten 1m je používán v tomto textu jako příklad reprodukce bez předozadního prostoru, a že je dadaft nezkušený a neví, že s bednama metr od zdi jde dosáhnout tohoto prostorového zobrazení a je se nutno v téhle záležitosti neobracet na dadafta, ale na PMA.
to by šlo, ne?
prostě vždy, když budu mluvit o něčem
bez p---z prostoru tak je to jen příklad a viz. výše...
na tom, že něco jako prostorové zobrazení v nahrávce existuje se asi shodneme.
i když je známo, že jsou to všechno hlavně studiová kouzla a že zpěvačka nestála přesně na tom místě vlevo a zpěvák vpravo, přesto ve výsledku máme ten pocit, jako by tomu tak bylo. prostě zvukový mistr nahrál hlas zpěvačky a pak ho nějakým způsobem umístil do prostoru nahrávky jako zdánlivý zdroj. spokojme se pro tentokrát s touto představou a nepouštějmese do pitvy. řekněme, že zvukař má před sebou imaginární prostor nahrávky do kterého umisťuje zdánlivé zdroje zvuků a my prostě chceme doma "vidět" totéž.
je to hodně složité? ani ne. něco přece bývá vpravo, něco vlevo. to snad má každý...
ale jak to je např. ve směru zezadu dopředu? jak poznám, že je něco blíže než něco jiného? slyším to, ne? jasně. ale pro jistotu by nebyl špatný nějaký příklad. třeba já byl dlouho naivně přesvědčený, že mám p---z prostor. bicí přece byly vzadu a zpěvačka vpředu, tak vo co go? inu mýlil jsem se, ale štěstěna stála při mě. čistě náhodou jsem při rekonstrukci bytu vyboural nějaké příčky a shodou bláznivých okolností se to tak nějak semlelo, že jsem měl bedny v půlce pokoje skoro 3m od čelní stěny. blahořečím náhodě a své lenosti. málem bych nikdy nepoznal, co zná každý hifista jako své boty. byla to klika...
... najednou jsem uslyšel, vpravdě přímo uviděl, to o čem jsem často důležitě na hififórech žvaníval a přitom vlastně nevěděl nic. ta ostuda! ale co, zkušení hifisté mě vždycky srovnali a jsme jenom lidé, tvorové omylní a nedokonalí. vlastně to dobře dopadlo.pustil jsem si od kt tunstall
someday soon a najednou bylo jasné, že jeden z činelů není součástí imaginární bicí soupravy, ale "stojí" asi dva metry před ní a mírně vpravo! tak tohle je ten předozadní prostor!!!??? aha...
a začal jsem se v tom úplně vyžívat. úplně mě uchvacovaly takové hifistické samozřejmosti, jako že místo zcela neplastického hluku, kde jsou všichni hudebníci slisovaní do tenkého igelitového zvuku, jsem v jiné skladbě najednou viděl bicí soupravu postavenou vlevo a bokem ke mně a kde stojí kdo z kapely... bylo to jako bych tam byl s nima! nebo jako by oni dneska přišli sem ke mně a hráli mi do ouška.........
........... nechte bláznům jejich hračky. k čemu to bude říct jim, že nenašli zlatý poklad, něco velice cenného jak se jim zdá, co dělá ze zvuku hudbu, ale prachobyčejný předozadní prostor, kterého jsou všude tuny. a když o tom pak důvěřivě vykládají všude možně, má to cenu říkat jak to doopravdy je?
... nemá. jsou to prostě blázni, to je celé...
k tvé otázce PMA:
nemám žádnou zaručeně správnou teorii. podle mě jsou základem prostorové informace v nahrávce dobře ustavené bedny. na rozdíl od většiny hifistů jsem úplný trotl, takže to nedokážu normálně, ale musím mít něco extra. za ideální bych já považoval poslechovku v poměrech golden cuboidu a zhruba 6m širokou (tj. necelých 10m dlouhou atd.) bedny bych měl tak baj očko 4m od zadní (čelní) a 2m od bočních zdí. jsem přesvědčený, že v tomhle prostoru už bych bez komprese, jakou zažívám dnes a denně ve své stísněné pseudoposlechovce, dokázal uhrát téměř vše. třeba takové watersovo three wishes, které mi doma vymetá zdi už do 6m vejde...
taky porcupine tree, chris jones, a další joo.
pro beethovenovenův sbor zpívající o Kristovi na hoře olivetské (zdravím davida) by to bylo těsné, ale zase: nemusím mít všechno......
..... a kdybych nebyl blbej, mohl jsem si to klidně dopřávat s bednama metr od zadní zdi.
atd. PMA
tak to vidím já.