K založeniu tejto, podľa mňa, zaujímavej témy, ma inšpiroval tento príspevok:

Bery napísal: ...krom hifi se zajímám i o lidskou mysl a smysly, které ji živí... Zkrátka, sledoval si někdy koncert, či film a zároveň hodnotil kvalitu poslechu? Mě to v drtivé většině případů vycházelo tak, že sleduju děj filmu, či um hudebníků, ale v tu chvíli neřeším kritický poslech. Ta mysl je stržena očním vjemem.
Pokud sleduješ okem, co se děje na obrazovce/plátně, tak nevěnuješ pozornost (neříkám že neslyšíš) kvalitě zvukového záznamu.
To vědomí může být jen na jednom místě.

Tiež si myslíte, že kritický posluch sa vylučuje s očným vnemom? A znamená to, že keď sa potrebujete sústrediť, tak zatvárate oči? Napr. aj na koncerte vážnej hudby?

U mě se to také vylučuje, pokud zrakový vjem odpovídá zvuku - např. film. Obraz všechno převálcuje. Tím nechci říct, že dobrý zvuk dojem z filmu nezlepší, naopak. Nezávislé zrakové vjemy, nevybočující z normálu, poslech neruší. Oči sice nezavírám, ale musím být sám, eventuelně s člověkem, který se nachází v místnosti za stejným účelem.

Když si pustíš film z notebooku a když jdeš do kina, (nebo se díváš na pořádné domácí kino) je to totéž ?

Samozřejmě se to principiálně nevylučuje. Je to spíše o schopnostech konkrétního člověka.
Paralelní vnímání různých podnětů je člověku vlastní, jen je výchovou a civilizací (případně možná i geny) naučen na "schopnost pro stromy nevidět les". Obzvláště muži jsou v tom mistři, u žen je to podstatně lepší.
A lze současně vnímat a užívat si nejen obraz a zvuk, ale i pohyb. Pak teprve je vnímání celé. Představte si třeba balet z pohledu baleťáka.
Já obraz a zvuk v žádném případě neodděluji a nemám žádný problém vnímat kvalitu zvuku zároveň s obrazem, právě proto dávám i u filmů jednoznačně přednost bezeztrátovým formátům, rozdíl proti klasickému ztrátovému DTS je obrovský, což je logické. Pak teprve člověk pochopí, jak kvalitní zvuk lze mít, u některých filmů doprovodná hudba kvalitou převyšuje to, co známe z běžné komerce. Například zdaleka není postižena dynamickou kompresí, aj.
Některé video produkce dokonce obsahují několik audio stop, zrovna včera jsem si pouštěl něco, kde byla stopa 5.1, 7.1, 7.1 s více prostorovým mixem do hloubky, klasická stereo stopa a speciální stereo stopa pro poslech na sluchátka.

Audiovizuální umění je v podstatě jeden celek a oddělovat od sebe jednotlivé větve znamená ochuzovat sám sebe.
A už vůbec je chybou oddělovat zvuk hudby či filmu či čehokoliv. Vše jedno je, a pokud jsou jednotlivé oblasti AV sladěny za účelem vzájemného posílení vjemu, je to ideální.
Člověk by neměl mít ortodoxní myšlení, zvláště pokud je formováno názory druhých.

P.S.: Kvalitní zvuk u filmu neznamená mocné výbuchy subwooferu a svištící kulky kolem ucha, bohužel to takhle většina lidí vidí.

Guliver píše:Tiež si myslíte, že kritický posluch sa vylučuje s očným vnemom? A znamená to, že keď sa potrebujete sústrediť, tak zatvárate oči? Napr. aj na koncerte vážnej hudby?

Pokud jde o kritický poslech, tak dle mého jednoznačně ano.. Nicméně zavírat oči nemusím, (dívám se jakoby "do prázdna"), ovšem jinak je nutný co možná největší (okolní) klid.. U koncertů váž. hudby po krátké chvíli přestávám sledovat orchestr, (pokud nejde o sól. záležitost), uvolním se a snažím se vnímat hudeb. produkci pouze sluchově..

BTW, v této souvislosti docela chápu "konjunkturu" sluchátek, poněvadž tento způsob poslechu reprod. hudby poskytuje patrně nejintenzivnější emoc. zážitek, který je při poslechu přes reprosoustavy téměř nedosažitelný.. Ovšem dlužno podotknout, že poslech přes sluchátka má bohužel zase jiná negativa (zdrav. rázu), takže je nutno chtě-nechtě způsoby poslechu repr. hudby kombinovat...

Preferovaný zdroj informací pro lidský mozek je za normálních okolností zrak...
Muži mají menší schopnost soustředit se na více věcí najednou...
Proto se většina mužských posluchačů na koncertě vážné hudby soustředí jako knížepán v parlamentu, nebo čumí po babách...

Renown píše:Když si pustíš film z notebooku a když jdeš do kina, (nebo se díváš na pořádné domácí kino) je to totéž ?

Samozřejmě že kino je lepší. Resp. na notebook samotný se *dívat* nedá, pokud nemám připojené aktivní reproduktory 2.1 (pak se zase dá říct, že zvuk je lepší než obraz). Při filmu se ale člověk na zvuk tolik nesoustředí, jestliže dosahuje určité minimální kvality. Neodejdu z kina kvůli horšímu zvuku (často rekonstrované moderní), zatímco od sterea ano.

korys píše:Proto se většina mužských posluchačů na koncertě vážné hudby soustředí jako knížepán v parlamentu, nebo čumí po babách...

Jen tak pro zajímavost - do které kategorie se řadíš Ty ?

,,spící"

korys píše:Preferovaný zdroj informací pro lidský mozek je za normálních okolností zrak...

Neviem či to nie je trochu zložitejšie. Keď sme boli ešte lovci, tak preferovanie sluchu zabezpečilo, že sme prežili, keď sa k nám blížil predátor, ktorého sme skôr počuli, ako videli. Mozog dokonca "počúva" aj keď spíme - tiež ako pozostatok obrany pred nebezpečenstvom. Tuším, že aj priestorové vnímanie zvuku malo primárne tento účel - presne identifikovať odkiaľ sa blíži útočník, či kam uniká korysť.

Guliver píše:... Keď sme boli ešte lovci, tak preferovanie sluchu zabezpečilo, že sme prežili, keď sa k nám blížil predátor, ktorého sme skôr počuli, ako videli. Mozog dokonca "počúva" aj keď spíme - tiež ako pozostatok obrany pred nebezpečenstvom. Tuším, že aj priestorové vnímanie zvuku malo primárne tento účel - presne identifikovať odkiaľ sa blíži útočník, či kam uniká korysť.

Korys má pravdu - primární pro přežití člověka je zrak, sluch je jeho doplněk. Můžeš to vyzkoušet sám na sobě: Ucpeš-li si obě uši, pak nemáš s přežitím problém (a dokonce smíš i řídit auto). Zavaž si oči černým šátkem a nedojdeš ani včas na WC Daleko nebezpečnější než velká zvířata která jsou většinou včas vidět, jsou právě ta malá, neslyšitelná (hadi, jedovatí pavouci, malá dravá zvířata a pod.), kterých je mnohonásobně více než těch velkých a která vidět nejsou, nebo v okamžiku kdy je skoro již pozdě.

Tohle tvrzení o prioritě sluchu by se dalo zařadit mezi stabilní HiFistické mýty, pověry a fámy.

Tak jednoduché to není určitě, proto ta zkratka ...
V té době jsme asi byli v tomto směru vnímavější celkově, dnes jsou smysly více otupělé a ,,kompjůtr" zahlcen. Manželka dokonce často tvrdí, že jsem hluchý...

Aleska: tebe asi uniká, že na to aby som videl, musia byť splnené kritériá, ktoré sa od našich loveckých časov príliš nezmenili: dobrá viditelnosť a uhol pod ktorým sme schopný na objekt zaostriť zrak. Naopak sluch nie je obmedzený tmou, zlou viditelnosťou ani smerom odkiaľ zvuk prichádza. Takže ak na nás niečo zaútočí v tme (hmle), alebo odzadu tak to budem skôr počuť ako vidieť. Možno aj preto lepšie vnímame hifi po tme, lebo náš mozog má predprogramovanú "vyššiu" rozlišovaciu schopnosť práve pri horšej viditelnosti, ako obranu pred možným nebezpečenstvom.

Za sebe musím říct, že film bez pořádného zvukového doprovodu je jen poloviční radost. I řeč a hudba filmu musí znít dobře a plně.

Aleska: Nejnebezpečnější zvíře je hroch. Ten není zrovna mrňavý.

Gulivere, neuniká !
Ta teorie, že sluch na přežití je prioritní je postavena na předpokladu, že velká zvířata jsou hlučná. A co je velké, musí být tedy hlučné a nebezpečné. S tím bych (částečně) i souhlasil, ale:

Predátoři (šelmy) jsou vždy naprosto tiché. Každý lovec (predátor, šelma a i člověk ) musí být zakonitě tichý, jinak nic neuloví. A když nic neuloví, vyhyne Vem si za příklad kočku a myš. Kočka je oproti myši obrovská, ale není hlučná ! Je naproto tichá a pro myš tedy životně nebezpečná !
Pro člověka bylo tedy nebezpečné vše, co bylo tiché a hladové, poměr velikosti již nebyl důležitý, protože je často lov pořádán ve skupinách, smečkách a v tomto případě již člověk neměl vůbec šanci přežít.

Protože vím, že tě ani toto nepřesvědčí, budu citovat:

Zrak má ze všech smyslových orgánů největší informační kapacitu a pro člověka je enormně důležitý...

viz. Senzorické procesy . A co to je enormní snad nikomu vysvětlovat nemusím, ale pro jistotu zde

JFI - Jsi na omylu, tím není hroch, tím je kříženec čivavy a jezevčíka