naprosto a bezvýhradně souhlasím.
poslechovka je mrška.
a nejhorší jsou první odrazy. ty mají ještě velkou sílu.
když se podívám na tenhle obrázek:

vidím neštěstí.
lepší je si navíc představit směrovou bednu. zatímco první odrazy basů přicházejí z pravé bedny 3x z prava a jednou z leva (to ještě slaběji, protože po dlouhé dráze), odrazy výšek dorazí jednou zleva. představme si, že v nahrávce v jeden okamžit nějaký plnorozsahový nástroj vpravo přestane hrát a nějaký jiný vlevo začne. v bezodrazivém prostředí by se tahle změna udála skokově. v místnosti ne. v okamžiku, kdy je v přímém zvuku signál z pravé bedny nahrazen signálem z levé, ještě odrazy putují světem.
a protože je stereo otázkou intenzity, u nízkých frekvencí je fázový rozdíl mezi ušima vytvářen rozdílnou amplitudou mezi bednama:

levá bedna hraje stejný signál s větší amplitudou než pravá a hlava si to přebere tak, že jde skutečně o jeden signál (a ten na nízkých frekvencích obtéká hlavu bez ztráty hlasitosti) a odpovídajícímu rozdílu amplitudy přiřadí odpovídající fázový posun.
dva totožné signály, jeden silnější z levé bedny a jeden slabší z pravé, jsou tedy nakonec považovány za jeden jediný, jdoucí z leva. hojojoj.

, část zdánlivého zdroje zvuku máme pohromadě!!!
u výšek samo není co řešit. silnější amplituda z levé bedny přitáhne výšky na svou stranu.
v ideálním případě by se směr, který jsme získali pro basy a pro výšky, měl shodovat, a my bychom uslyšeli nástroj jako zdroj umístěný vlevo před námi v prostoru.
taková krása.
jenže idylku kazí ty odrazy - v momentě, kdy by už měl převládat levý kanál, ještě pořád pravý přičítá intenzivní odrazy na basech, a je tedy zdánlivě silnější a tím pádem je fázový posun na nízkých frekvencích do leva menší, než by měl být, a zároveň se na výškách k levému přičítá i odraz z leva, a tím pádem se posouvá víc vlevo, než by měl.
než se situace uklidní, tak se nám ten krásný nástroj tak nějak tranzientně rozpoltí, nebojím se říci rozmázne...
jó, první odrazy jsou mršky. a nejhorší jsou ty z boku. jak říká profesor Syrový:
"Postřehnutelnost či dokonce rušivost prvních odrazů souvisí s rozdílem jejich hladin vůči přímému zvuku, dále s jejich zpožděním vůči přímému zvuku a se směrem, odkud přichází. Binaurální vjem je citlivější na odrazy od bočních stěn, které způsobují větší interaurální rozdíl..."
zpoždění, které je u prvních odrazů vnímané (pokud nejsou zpožděné míň, než by odpovídalo vzdálenosti 1,7m), je určováno geometrií prostoru. jinými slovy, díky prvním odrazům víme, kde jsme a jak je to místo velké a členěné - slyšíme ho.
celá motanice se řeší zatlumováním poslechového prostoru. hlavně na výškách, protože s tím není práce.
tím se ovšem dráždí jiný démon poslechovek - dozvuk. pokud je doba dozvuku pro různé frekvence příliš rozdílná, vytváří dozvuk svou frekvenční závislostí filtr s proměnnou účinností, který ničí naděje na pohodový poslech. kdo by neznal dutě, suše, dunivě či jinak znějící poslechovky...
ale sám o sobě dozvuk tak strašlivý není. dejme ještě na chvíli slovo profesoru Syrovému:
"Dozvuk komplexně obohacuje zvukovou informaci, v první řadě přispívá k zvýšení hladiny hlasitosti vnímaného signálu, což dovoluje snížit energetickou náročnost jeho produkce např. hudebním nástrojem. Dozvuk také prodlužuje délku zvukové informace, čímž umožňuje překročit časové prahy sluchového vjemu a přesněji se orientovat ve vlastnostech, zejména pak ve výšce, hlasitosti i barvě krátkých tónů či zvuků. V případě rychlého i pomalého sledu tónů a zvuků podporuje dozvuk jejich splývání a napomáhá tak ke vzniku zdánlivého souzvuku a s ním spojených harmonických vztahů." (zvýrazněno autorem)
takže BVa bojuje s odrazy a dozvukem. geroj. nic ve zlém.
(ale hifisté jsou vůbec hrdinné typy - obětují svému koníčku hodně

)
jenže dadaft je starý lenoch a bojovat se mu nechce. chtěl by, aby za něj vše vybojovali jiní. chce "přikrášlovat" a ničit "původní dvojkanálovou informaci".
podívejme se, jak na tom jsou pokud jde o první odrazy ty jeho pseudoprostorové pseudobedny:
prý, první odrazy jsou nejhorší - - - a tady jich máme požehnaně...
lehce jsem v obrázku naznačil i stojaté vlnění (basy). ono s prvními odrazy souvisí, ale jenom energeticky, je z nich napájeno - ale samozřejmě že když pohnu zdrojem zvuku a struktura prvních odrazů se změní, se stojatým vlněním to ani nehne, tvrdošíjně bude na svých pozicích. anžto se mu už nebudu věnovat.
(pozn. "prvními odrazy" se myslí sled prvních odrazů, které už vykazují jak intenzitní, tak spektrální změny - čili: jdou slyšet - viz. Syrový, Hudební akustika, 390)
a protože mám rád rozdílové stereo, mrkněme na rozdíly:
stejně jako u prvního obrázku vezměme pravý kanál (podle mě je to ale v tom prvním případě pravá bedna, která reprodukuje čistě pravý kanál. což té bedně jistě nechce nikdo zakazovat) - tady, v pro1OOru, pravý kanál reprodukují klidně obě bedny. přece se nebudem žinýrovat....
"Postřehnutelnost či dokonce rušivost prvních odrazů souvisí s rozdílem jejich hladin vůči přímému zvuku, dále s jejich zpožděním vůči přímému zvuku a se směrem, odkud přichází. Binaurální vjem je citlivější na odrazy od bočních stěn, které způsobují větší interaurální rozdíl...", víme od profesora Syrového.
jinými slovy - zvuk, který dokážeme sluchem určit, který byl součástí nahrávky v pravém kanále, se nám výše díky odrazu od protější (levé boční stěny) slyšitelně vracel a předával nám tím informaci, že (a kde) tam ta stěna je - - - první odrazy nám ukázaly poslechovku..............
co když ale uši dostanou informace, které budou rozporné? co když do uší vždy dorazí současně zvuk z obou kanálů a z protilehlých stran, zepředu i zezadu nebo z leva i z prava zároveň???
co uslyším BVa???
chvíle napětí:
stěny i celá poslechovka zmizí.
vítejte v matrixu
držte si klobouky
tohle bude jízda...
všechno se bude míchat se vším a vypukne naprostý zmatek. stěny se stanou propustnými a dovolí jinému světu, světu hudby, vstoupit...
ty bys to BVa spíš formuloval takhle: všechno bude všude a nafouklé, tady, tady, tady... všude byl, "původní dvojkanálová informace" je ztracena, vítejte v pseudopro1OOru.
i kdyby odrazy zmizely, stejně ten zpožděný signál (a navíc ještě, matko boží, opačného kanálu), který fázově i amplitudově przní přímý zvuk z obou beden, všechno nafoukne a zdeformuje........
žerty stranou - tak to není...
sluchový systém má jistý časový práh, za kterým až pozná změnu zvukového signálu. jsou to 2msec, pro binaurální slyšení je tato hodnota ještě trochu nižší. v kratším čase ucho není schopno postřehnout nic.
slovy NIC.
0,002 sekundy není věru moc času pro člověka, ale zvuk za tu dobu urazí 60 centimetrů. co když bude zvuk levého kanálu, který je "přimíchán" do pravé bedny, za přímým zvukem pravého kanálu z pravé bedny vzhledem k posluchači opožděn třeba o 0,00058msec????? co se stane?
(- to máme zhruba 20cm - jistý chlápek jménem Blumlein kdysi o takovém podobném čísle mluvil...

)
stane se to, že ten opožděný zvuk bude nerozeznatelný, neslyšitelný a nikdy neuslyšitelný, zamaskovaný do nicoty. jako celek ta bedna bude hrát hlasitěji, ale z poslechového místa bude slyšet jen přímý zvuk pravého kanálu...
(testováno na lidech)
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
abych to už nenatahoval - tohle není nějaké nafouklé stereo. tohle není poslech poslechovky za poslechu hudby.
tohle je matrix.
(ovšem nic pro bubuxina - symfonický orchestr je docela velký - na něj určitě

)