ano, člověk se nesmí zaleknouti velkých výzev...

Mih
vyřešit ovládání hlasitosti nějak jednoduše asi nepůjde. nefunguje to tak, že bych na receiveru nastavil hlasitost pro každou bednu a pak to celkově ovládal. kdyby to tak šlo, tak bych se pokusil sehnat philips DAC960. má regulaci. jenže tak to nefunguje. včera jsem měl neplánovaně večer klid, takže šlo jedno cedlo za druhým až hluboko do noci. při vyšší hlasitosti hraje ten můj "regular matrixový" druhý pár oproti hlavnímu nebo dominantnímu nebo jak bych to nazval mnohem míň, než potichu. takže když nechám stranou humbuk, který kolem toho dělám, tak celý ten můj slavný pro100r je v podstatě pokus vyřešit to, o čem jsem se na starém fóru bavil s vetinarim, a co většina bere jako fakt. a donutily mě k tomu vlastně note commona. ty bedny hrajou skvěle, ale až od určité úrovně. pod ní ten středobas zvadne a je konec. to pro mě bylo velké zklamání. citlivější repráky jistě pomohou. výkonější železo jistě taky. ale problém je v samotné podstatě sluchu - je nelineární:). yamaha kdysi razila plynule regulovatelný loudness. ta otázka obecně zní: jak mít při jakékoliv úrovni hlasitosti full house? já jsem lyngdorfa ještě neslyšel, ale myslím, že definitivně stvrdil odpověď, o které se dnes již nepochybuje: korekce. můj pro1OOr je tedy skutečně cesta exota. mít čtyři bedny a dva nezávislé zesáky je v podstatě pakárna. jen zmáčknout tlačítko DSP či loudness je jistě pohodlnější. a taky častokát lepší. dobrými úmysly bývá dlážděna cesta do pekla (mezi hifisty se říká pod deku či do pseudoprostoru:) ale snad už dokážu poznat dobrou míru. aspoň včera v noci mně to tak přišlo.

Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život. Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru „Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl prof. Vondruška.

ano, život může být dobrodružství. ale taky nuda. jestli dobře chápu tvou divadelní vložku, tak si myslíš, že začínám obracet. ne. ale máš pravdu: musí být splněno příliš mnoho podmínek, aby to celé "hrálo", takže už tohle téma nebudu dál razit s takovou silou. je zbytečné, aby se někdo dostal z průseru do ještě většího průseru. nechám to jako otevřenou možnost. někdy nezbývá než jít vlastní cestou. a pak je každá inspirace k nezaplacení. a o tom to je.

priblíženie sa k realite v mojom chápaní je, že si sadnem, zavriem oči a počujem speváka, viem kde sa pohybuje, či je v popredí.... viem kde stojí klavír a rozoznám (v prípade dobrej nahrávky) ako je otočený, alebo či to nie je piáno. Viem či sú bicie vzadu v strede, alebo viac do niektorej strany...... kde stojí violončelistka, kde huslisti, odkial hrá fagot.... Ak je farba zvuku nástrojov a hlasu čo najviac podobná realite, je to ďalšie +. Skrátka, nech robím čo koľvek, cielom je dostať hudobníkov do posluchového priestoru v pôvodnom rozostavení. Vynechajme teraz úvahy, že pri nahrávaní to mohlo byť ináč, a že aj tak nevieme ako to reálne... Kým bolo mono, nikto nehovoril o priestorovom podaní. To je doména sterea.

Experimentuj, aj o tom môže byť tento koníček. Repektíve je, ide len o spôsob experimentovania. To, že si zvolil to neštandartné, nie je podstatné. Podstatná je Tvoja spokojnosť-

no vždyť přesně o tom mluvím. vím, kde kdo je. slyším, jak je to udělané. zvuk není svázaný s reprobednami. odrazy od stěn poslechovky zmizí, kde se vzaly, tu se vzaly, zamaskované tóny jsou tu! prostor je neskutečný. lidský hlas je přirozenější. ladí to, takže když si chci pozpěvovat, bez námahy se chytám. a hraje to od zdola až nahoru naprosto čistě, rytmicky, hustě.
dal jsem za bedny dohromady nějakých 7t...

jenže vím, kolik úsilí jsem do toho vložil, a jak je obtížné přivyknout tomu, že je vše naopak. a nemám žádnou vysvětlující teorii. nevím, jak by to vypadalo v jiném prostoru. a jak je důležité mít dobrý smysl pro míru, o sluchu ani nemluvě:) na dálku bych nebyl schopen říct nic...

nedoporučuju.

"vím, kde kdo je", akorát nevím, jestli tam kdy byl ...

Acon

kde stojí violončelistka

Poznáš barvu vlasů a velikost poprsí?
Jen se ptám.

boxer píše:Acon

kde stojí violončelistka

Poznáš barvu vlasů a velikost poprsí?
Jen se ptám.

No jasně: tmavovláska a velkééééééééééééééééé modréééééééééééééééééé oči.

víte milí zlatí, je to od vás moc hezké, že vtipnými poznámkami zvelebujete vlákno pro1OOr.
za to jsem rád. byla by škoda, kdyby úplně zapadlo. třeba ještě někoho bude zajímat.

aby nedošlo k mýlce, protože váš laskavý humor, a tak to má být, se dá vykládat dvojznačně:
vše, co jsem napsal, platí.
soudě podle jistě dobře míňených rad, ať se věnuju poslechu v blízkém poli a poznámek k lokalizaci, je mnoho z vás zřejmě přesvědčeno, že si zhruba dokážete představit, jaký pro1OOr asi je. že víte, o čem mluvíte, a co říkáte. a že prostě není možné, aby tato vaše představa (a nic jiného to přece není), nebyla pravdivá.
není.

Acon píše:priblíženie sa k realite v mojom chápaní je, že si sadnem, zavriem oči a počujem speváka, viem kde sa pohybuje, či je v popredí.... viem kde stojí klavír a rozoznám (v prípade dobrej nahrávky) ako je otočený, alebo či to nie je piáno. Viem či sú bicie vzadu v strede, alebo viac do niektorej strany...... kde stojí violončelistka, kde huslisti, odkial hrá fagot.... Ak je farba zvuku nástrojov a hlasu čo najviac podobná realite, je to ďalšie +. Skrátka, nech robím čo koľvek, cielom je dostať hudobníkov do posluchového priestoru v pôvodnom rozostavení. Vynechajme teraz úvahy, že pri nahrávaní to mohlo byť ináč, a že aj tak nevieme ako to reálne...

tato slova mají ilustrovat, v čem se liší skutečné stereo od zobrazení scény 2-ma páry.
jenže jak daleko jsou ty bicí? jaké blány a jaké činely používá bubeník?? kolik je těch houslistů???

rozhodnutí dál nerozvíjet toto téma není založeno na shodě vaší představy se skutečností.
zůstávám i nadále obyvatelem pro1OOru. každý, kdo do něj někdy vstoupí, už navždy zůstane. aspoň srdcem.
nic víc se k tomu nedá říct.

dadaft píše:víte milí zlatí, je to od vás moc hezké, že vtipnými poznámkami zvelebujete vlákno pro1OOr.
za to jsem rád. byla by škoda, kdyby úplně zapadlo. třeba ještě někoho bude zajímat.......

.......rozhodnutí dál nerozvíjet toto téma není založeno na shodě vaší představy se skutečností.
zůstávám i nadále obyvatelem pro1OOru. každý, kdo do něj někdy vstoupí, už navždy zůstane. aspoň srdcem.
nic víc se k tomu nedá říct.

Dadafte,

to snad nemyslíš vážně. Jak dlouho ti trvalo, než tě několik málo z nás začlo brát vážně ? Jak dlouho trvalo přiznat některým z nás, že touto cestou někdy šli a neměli výdrž či odvahu dál postupovat ? Natož výsledky publikovat a nechat na sebe hovna házet ?

A ty to chceš vzdát ?

Toto tvoje vlákno oživuje HIFInázory jak malo jiné - to zradíš všechny, co jej čtou ?
Nebo jsi došel na konec cesty ?

Dadaft

No jasně.PišPišPišPišPiš dále.

Když může na Slovanetu mít DPA 222 104 stránek,to by bylo,aby jsi to nedokázal taky.S pomocí nás a Merhautíka,když se do toho pustíme s vervou a nadšením,je dílo vykonané.

Jo a co budeme číst když přestaneš? He?

To boxer : ( mám jich tam dát 100 ?)

klid přátelé.
vždyť mě znáte. opravdu se tady rok nepřipravuju dokonale ztrapnit. jenže zatím jsem jediný, kdo ví, o čem je řeč. věci potřebují svůj čas. zprávy se šíří i podzemím. zatím všechno stojí proti mě. ale není všem dnům konec.
jen jsem uvalil embargo na know-how. (jaká to přenádherná česká věta!)

Aleska píše:Nebo jsi došel na konec cesty ?

no, doufám, že snad ještě ne...

tady rok nepřipravuju dokonale ztrapnit

Kašli na to,pro někoho jsi se ztrapnil až do soudného dne,pro někoho jsi blázen,pro jiné Cimrmann,pro další neuznaný objevitel,další
ti fandi v tvé cestě ,
sami nemaje odvahy a času či peněz se do podobného pouštět.

Jako u všeho.
Hlavně když budeš spokojen sám,ne? O to jde především.