Milan_ píše:Muzikantům a hudebním vydavatelům hlavně vyhovuje, že vinyl se nedá zkopírovat. Je to dávno překonaná technologie, která patří do muzea.
tak za 1.: Pokud mas potrebne nacini, da se vinyl zkopirovat uplne stejne, jako kterekoli digitalni medium. A krom toho je u spousty dnes vydavanych LP prilozeno CD gratis, nebo alespon code ke stazeni alba ve formatu MP3. (to, myslim, take o necem svedci, ze?)
A za 2.: O tom, jestli vinyl patri do muzea se s tebou rozhodne prit nebudu, tenhle nazor uz tady napsalo vice lidi. Vetsina z nich ale byla “analogovou muzou” nepolibena a papouskovala tu jen moudra, vyctena z odb(p)ornych casopisu.
Kratkou poznamku si ale dovolim napsat k jednomu vyroku ve clanku z tveho odkazu o „Road to Hell“.
Autor tam, mj., popisuje uzasnou zvukovou kvalitu Bobem Ludwigem remasterovaneho alba Dire Straits – „Brothers in Arms“.
To CD jsem sice neslysel, kdyz si ale pustim originalni vydani na LP, pokazde mi pada brada. (A stejne je tomu i u jejich prvniho alba „Dire Straits“.) Spis si tedy myslim, ze diky fenomenalni analogoe nahravce na mastertape toho Bob Ludwig k remasterovani asi ani prilis nemel.
Kdyby se vsechna LP vyrabela v takove zvukove kvalite jako ta zminovana, po CD by nikdo ani nevzdychl.
A prave ona, tebou zminovana „muzejni technika“, dnes i za pomerne rozumny peniz, dokaze krasne odhalit tuto skutecnost.
To neni nostalgie, spousta lidi proste jen pochopila, ze ona tak hlasite opevovana “digitalni revoluce” (jako ostatne zadna revoluce
) zadny „raj na zemi“ neprinesla a tak se radeji vraci ke staremu, ale prijemnejsimu poslechu hudby.
