Vydavateľstvo SUPRAPHON avizuje na tento mesiac vydanie troch vinylových titulov. To však nie je dôvod, prečo to tu uvádzam - a ani samotné albumy nie sú dôležité. Zaujala ma poznámka pri anotácii týchto LP:

LP Karel Gott/Karel Vlach - Melodie, které nestárnou
LP Karel Gott / Romantika

"Dvě vinylová alba Karla Gotta se právě dočkala reedice v rekonstruovaném původním obalu a z analogové podoby nahrávek vycházející zvukové verzi."

LP Dvořák / VIOLONCELLOVÝ KONCERT H MOLL / ROSTROPOVIČ, TALICH
"Supraphon se vrací k této patrně nejslavnější nahrávce nejhranějšího violoncellového koncertu a vydává ji zvlášť pro milovníky „vinylového zvuku“: matrice byla pořízena přímo z masteru striktně analogovou cestou. Lahůdka pro skutečné labužníky!"

Žeby sa blýskalo na lepšie časy a minimálne v Supraphone pochopili, že návrat vinylu nespočíva iba v tom, že tá čierna placka je nosič, ale dôležitý je aj obsah toho, čo sa na ňu vylisuje? Praktiky mnohých vydavateľstiev sú už dávno odhalené - na vinyl je lisovaná nahrávka s digitálnych masterov, resp. priamo z CD. Preto ma tie poznámky SUPRAPHON-u tak potešili - že sa kvalitou lisovaného zvuku začínajú znova zaoberať.

Zdroj: Supraphon, časopis "Co je nového", Listopad 2013

Dvořáka a jeho silný violončelový koncert bych si dal líbit. Rostropoviče mám na více deskách a poslouchám ho rád.

Spíš jde o to klasické dilema, jestli si s tím v Loděnici pohrají.

Dodat jim master pás ještě neznamená, že to neosekají na tom digitálním ořezávači co používají. Oni to opravdu musí ořezat kvůli omezení formátem.

Na výrobu DJ"s maxi singlů a rockových desek to nevadí, vždyť tohle zachránilo lisy před sešrotováním.
Pro klasickou bych rád slušné zacházení.

[youtube]F1kU4L-N6Zg[/youtube]

Pravda bude asi prozaičtější. Nahrané to bylo samozřejmě analogově a pokud v Loděnicích mají staré stroje, tak by to ne nezbytná digitalizace a další procesing jenom prodražily...

slavo75 píše : matrice byla pořízena přímo z masteru striktně analogovou cestou.

Kdyby se to opravdu povedlo převést bez digitalu, deska by stála za nákup, třeba ve více kusech pro dobrý pocit.

Esli objednali plně čistý analog, cituji :
"K výrobě v současné chvíli používáme dvě technologie. Jednu starší - lacquerovou (přes lakovou fólii) a novější DMM (Direct metal mastering). Ta starší se používá zhruba od roku 1926."
Konec citátu, pak hurá a Dvořáka domů !
Naposled sem poslouchal violoncellový H-mol z cédéčka na výstavě, zážitek.



Aha ! tady píšou :
"Antonín Dvořák – Koncert č. 2 h moll pro violoncello a orchestr op. 104 (nahr. 1952). Mstislav Rostropovič – violoncello, Česká filharmonie, dirigent Václav Talich. Tři legendární jména: Dvořák – Talich – Rostropovič. Není divu, že z jejich „setkání“ se zrodila další z legend: Rostropovičova nahrávka Dvořákova violoncellového koncertu. Vznikla roku 1952, dva týdny poté, co 25-letý violoncellista a miláček pražského publika provedl dílo s Českou filharmonií pod taktovkou Karla Ančerla na Pražském jaru. Pro Talicha stále ještě platil komunistický zákaz veřejného vystupování v Čechách, nahrávat však mohl. Do Rostropovičovy interpretace se podle jeho vlastního svědectví Talichovo pojetí díla silně otisklo – a s ním i přímý Dvořákův odkaz. Výjimečnost nahrávky potvrzoval i sám sólista: „Po nějaké době od vydání desky mi zavolal můj přítel Svjatoslav Richter, že si právě poslechl tuto nahrávku s Václavem Talichem a podle jeho mínění je absolutně geniální! Byl nadšený. Tuto nahrávku Dvořákova violoncellového koncertu považuji za svou vůbec nejlepší. A i když jsem později tento koncert nahrál ještě sedmkrát, znamená pro mě nejvíc. Celý život jsem zůstal věrný tomu, co mě naučil Václav Talich.“ Supraphon se vrací k této patrně nejslavnější nahrávce nejhranějšího violoncellového koncertu a vydává ji zvlášť pro milovníky „vinylového zvuku“: matrice byla pořízena přímo z masteru striktně analogovou cestou. Lahůdka pro skutečné labužníky! Legendární Dvořák Mstislava Rostropoviče – s jedinečným kouzlem analogového zvuku. 180g vinyl / striktně analogový mastering."

Toho Dvořáka jsem měl v ruce (myslím to původní vydání). Máme ho v knihovně ve sbírce. Asi si ho půjčím. Pokud to s novým vydáním bude opravdu tak, jak píšou, tak se celkem těším a určitě si ho koupím.

K predošlým príspevkom ešte pridávam pre prípadných záujemcov video z "pure analogue" masteringu, ktoré nedávno zverejnil Supraphon.

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=15-2WS_ImsI[/youtube]

Tak jak, kamarádi? Už jste si někdo desku koupil?

Já ANO

Moje první dojmy jsou veskrze pozitivní. Řekl bych že nahrávka je z druhu „EXCELENTNÍ“.
Nevím do jaké míry je to způsobeno původní nahrávkou, nosičem, nebo způsobem masteringu, ale takhle jsem ještě Dvořákův koncert pro Violoncello, u nás doma, ještě neslyšel.

Je pravda že nahrávku lehce handicapují dvě skutečnosti.
Za prvé, mono záznam. Ať si kdo chce, co chce říká, ať si mamka slzy utírá, stereo je stereo.
Za druhé, trochu vyšší úroveň šumu v nahrávce.
Ale ani jeden z těchto handicapů není zásadní, spíše podružný, jen pro úplnost sdělení dojmů z reprodukce je uvádím.

Jo, ještě něco. Přestože má sestava je spíše světlá a detailní, zvuk má velice hutný basový fundament.

Jinak pouze superlativy. Co se týká výkonu Mstislava Rostropoviče a orchestru pod taktovkou Václava Talicha, dere se na první místo mého osobního žebríčku, kde do současnosti neohroženě kralovali Janos Starket s Antalem Dorati od Mercury a Piere Fourniere s Georgem Szellem od DG.

V přímém porovnání vyhrála Supraphonská nahrávka i u mé manželky. Cituji „napřed jsem byla naštvaná že zase utrácíš, ale tohle opravdu stojí za to“.

Takže závěrem, koupi vřele doporučuji, Supraphonu děkuji za tento počin a přeji sobě i dalším milovníkům hudby, aby nezůstalo jen u tohoto kousku.