bh69 píše:

Dynamický rozsah (DR, dynamic range), znamená krátce řečeno rozdíl mezi průměrnou hodnotou signálu a špičkami signálu (počítají se průměrné hodnoty v určitých krátkých časových intervalech, které se pak opět průměrují, což vylučuje, že by občasná vysoká špička ovlivnila výsledek).

Napsal jsem nic co by bylo v rozporu s touto větou. Nevím sice odkud byla tato definice vytržena ale jakkoli je pravdivá předpokládám že se týká pouze samotného pojmu (DR, dynamic range) a nanalézám žádnou souvislost se softw. který ji měří ani diskutovanou databází . TEČKA a jelikož tu jen zasíráme jiné vlákno Přikláním se k názoru BOXERA tj. něco si o tom přečtěte ,nejlépe jeden každý kdo k tomu má nějaké výhrady. Nevím sice kde publikují rozbor toho jak tento program funguje ale petrL nebo i bh69 jistě najdou

cough píše:Ono to neni o tom jestli dnesni nebo tehdejsi, jsou tu zkratka 2 extremni filozofie/pristupy k nahravani, kde jedna je ciste puristicky dokumentaristicka snazici se o co nejpresnejsi zachyceni toho, co znelo na zivo v sale se vsemi nedokonalostmi, no a ta druha, zamerne se snazici vytvorit virtualni realitu, ktera bude mnohem krasnejsi, hezci a nadychanejsi nez je realita. Praxe je ve skutecnosti nekde mezi tim, v zavislosti na zanru / hudbe/ aranzi / kompetenci interpretu / vhodnosti salu / mistnosti v niz se nataci a jake jsou pri tom pouzity nastroje na zaznamenani a pripadne pretvoreni puvodniho zvuku na neco jineho.

Takze opevovani analogu je treba brat s rezervou. Ma vsak vyhodu v tom, ze moznosti strihu, editingu, dotacek/patchingu resp. opravovani, mixu resp. jeho automatizace jsou v analogu oproti soucasnemu digitalu omezene, takze to nuti zucastnene muzikanty hrat a zpivat bez chyb, ideane spolu (pokud to jde a neni prilis velky problem s preslechy), no a pri mixu to nelze "preprodukovat" a proto ma takova nahravka casto lepsi feeling. Jestli je to analogem samotnym nebo vlastne produkcnimi omezenimi analogu necham na uvaze kazdeho.

Všetko je pravda a správne pomenované, ale jedna vec co by som si dovolil doplniť a čo ste tam nespomenul a co je najdolezitejsie je,ze pri nahravani na digital ides len na 0 dB a vyssie to skresluje a je to nepouzitelne,ale pri paske mozes ist az do +6 dB! Skreslenie, saturacia, atd su vsetky tie veci co v digitale sa snazis potom pluginmi simulovat ...

tinariwen píše:ale pri paske mozes ist az do +6 dB!

+6dB nad co ?

jaky je vubec pouzitelny rozsah pasky ? ted jsem to hledal a nasel jsem ze kolem 70dB, tj. mene nez CD

https://en.wikipedia.org/wiki/Compariso ... _recording

+ 6 dB je hodnota vstupneho signalu na VU metri pri nahravani na pás (https://en.wikipedia.org/wiki/VU_meter). Pri digitale je hranica urovne skreslenia vstupneho signalu (clipping) 0 dB. To je jedna z veci, ktore maju radi zvukoví inzinieri pri nahravani na pas (spolu s prirodzenym sumom pasu, komprimacie, saturacie, teplosti nahravky, atd).

Do toho vstupuje ale kopec dalsich veci, ktore maju na to vplyv ako predzosilovace, kompresory, limitery, samotny mixazny pult, rozne urovne VU metrov na mix pulte a v digitalnom svete, prevodniky, atd, atd, atd ze je to na niekolko publikacii a stale bude malo.. (http://www.bluebearsound.com/articles/levels.html)

Oba tieto svety maju svoje vyhody aj nevyhody aj svoje muchy... ale na konci je stale posluchac... takze vsetko toto je "LEN" nastroj pre producentov a zvukovych inzinierov ako dosiahnut svoje ciele (ta ista skladba sa bude inac mixovat na cd (pre beznych posluchacov aj hifistov), kde to iste cd bude z radia zniet tiez zvukovo inac, inac do komorneho koncertneho prostredia uplne inac na velke festivaly so spickovym a vykonnym PA systemom..

Posluchacovi je to šuma fuk, absolutne jedno na com to bolo nahravane ak ho vysledok (ktory splna vsetky ocakavania umelca, autora hudby, zvukoveho inziniera a producenta) hudobne a zvukovo (a diskusne) uspokojuje.. ))

Príde mi , že konverzácia s jimmim , je úplne v pohode. Netreba si pri tom trepať hlavu o stenu a volať ... --- ...

Dal si link na článok , ale neviem čo si čakal. úplne odbornú diskusiu ala cough , alebo pochvalu , neviem.

Reakcie budú rôzne , ale záver mi vychádza, že neviem čo si chcel , lebo na terajšiu konverzáciu nič nevravíš.

Ale celý článok je o tom , čo sa nám dostáva na stôl a prečo je to tak.

tinariwen píše:+ 6 dB je hodnota vstupneho signalu

dobre, rekneme ze paska snese prebuzeni +6dB nad maximalni uroven, aniz by doslo k tvrdemu oriznuti signalu jako se to stane u digitalu (ale ke zkresleni uz pritom dochazi, ne ?) Ale v cem je ta vyhoda ? Jestlize je celkovy rozsah, ktery paska je schopna zaznamenat, kolem 70dB, tak ma i CD format znacnou rezervu. I kdyz se uroven snizi o tech zminenych 6dB, tak porad ma uz 16 bitovy digitalni zaznam mozna 20dB navrch ! A to nemluvim o 24 bitovem formatu, kde uz je to limitovano jen moznostmi elektroniky, nikoliv samotneho digitalniho formatu).

tinariwen píše:+To je jedna z veci, ktore maju radi zvukoví inzinieri pri nahravani na pas (spolu s prirodzenym sumom pasu, komprimacie, saturacie, teplosti nahravky

sum jako vyhoda ? pripomina mi to diskuze mezi zastanci digitalni a klasicke fotografie - ano, filmove zrno muze prinaset urcitou estetiku, i obycejnejsi fotky pak mohou pusobit vice "umelecky", ale pokud se bavime o vernem zachyceni skutecnosti, je to jednoznacne vada. To same "saturace" a "teplost" nahravky - jaka je technicka definice ? Myslim tim jak se lisi tepla a studena nahravka nebo nahravka tzv. saturovana ?

..."šum" se uměle přidává i při zpracovávání digitálního záznamu - dither. Raději se smířím s rozumnou hladinou šumu než s přebuzenou a zkreslenou nahrávkou, zejména pak ne s ořezáním špiček při digitálním záznamu za účelem zvýšení dynamiky.

Myslím, že se to tu zbytečně demagogizuje. Neexistují jen ty dvě možnosti, které uvádíš, tedy buďto pásek s šumem nebo přebuzená zkreslená nahrávka s ořezanýma špičkama.

Největším problémem současné hudební produkce nejsou nedostatečné technické parametry digitálního záznamu. Už to "blbé" CDčko technicky nabízí velmi slušné parametry, natož pak 96/24. Největším problémem je, že se tyhle technické možnosti při nahrávání a následném masteringu využívají jen z malé části.

Dnes jsou bohužel velkou menšinou nahrávky s pečlivě nasnímanými nástroji a celku s cílem co největší věrnosti, které nejsou následně zmršeny limitery a kompresory, umělým vytvářením stereobáze, uměle dotvářenými dozvuky a "prostorem" při masteringu. Přitom právě tohle je nebo by mělo být podstatou záznamu hudebníků...

4 Pitris

nikde jsem neuváděl, že existují jen tyto dva stavy nahrávky , spíš jsem to uváděl jako příklad - volil pro sebe jedno z menších zel, nic víc.

OK. Bral jsem to tak, že když píšeš, že si radši vybereš A než B, zvažuješ jen tyhle dvě varianty. Existuje totiž ještě varianta C, která je jednoznačně nejlepší.

Mimochodem, ořezáním špiček se dynamika nezvyšuje, ale snižuje. Rozdíl mezi maximální a průměrnou úrovní signálu se oříznutím špiček zmenší.

to ano,...to se sice zmenší, ale dynamika celkové nahrávky je potom na poslech vyšší. Jinak by při masteringu nikdo ty špičky neořezával, příp. nepoužíval kompresory apod. Když ponecháš špičky v nahrávce, bude pravděpodobně část záznamu značně tišší, popř. zcela utopená a nebude při reprodukci slyšet aniž by jsi pokaždé točil volume +/-. Pokud ořízněš špičky, můžeš to celé spektrum potom zaznamenat s vyšší úrovní, bude to víc slyšet, akorát tam vznikne to nepříjemné zkreslení. Podobně nahrávku zmrví i nevhodně použitý kompresor apod. Nejde mi o oříznutí ojedinělých špiček, ale někteří zvukoví "inženýři" se špičkami dokážou ořezat i část užitečného signálu. Nahrávka potom vypadá zkresleně, přebuzeně, nepřirozeně,...neposlouchatelně.

Samotný pojem "dynamika nahrávky" by zasloužil vysvětlit od povolanějších...

To, co popisuješ, je prosté zvýšení hlasitosti. Oříznou se špičky a celý zbylý signál se posune nahoru. Dynamika záznamu se tím sníží jak fakticky, tak na poslech.
Taky je dobrý rozlišovat, jaký dopad na zvuk má oříznutí špiček, kdy se nějakým algoritmem špička odstraní a zbylý "pahýl" se zakulatí, aby zněl aspoň trochu věrněji, vs komprese dynamiky, kdy se užitečný signál pod nějakou stanovenou mezí (třeba -20 dB) posune výše, zatímco zbytek signálu zůstává bez zásahu. To v brutálně masový podobě dělají třeba FM rádia.

Pojem "dynamika nahrávky" popisuje rozdíl mezi špičkovou a průměrnou úrovní nahrávky.

[quote="PítrsPraha"] Dynamika záznamu se tím sníží jak fakticky, tak na poslech.

..na poslech tedy pravděpodobně ne, protože tím, že se značná část záznamu posune výše (např. z -30dB na -15dB) bude ta nahrávka při stejně nastaveném volume na zesilovači hlasitější, proto se ty kompresory používají.

Směšuješ dynamiku a hlasitost. To jsou ale dva velmi odlišné pojmy, i když spolu souvisejí.

Doporučuju nainstalovat si Audacity a s kompresí a dynamikou si pohrát. Naučit se s tím základně pracovat je na hodinu a pomůže ti to pochopit tyhle základní principy.